Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

13 C 100/2026-22

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Marianem Babicem ve věci

žalobkyně: právnická osoba sídlem adresa zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o 11 984 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 984 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 11 984 Kč od 27. 3. 2025 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 815 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve adresa číslo účtu č. účtu, variabilní symbol var. symbol, doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 984 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 11 984 Kč od 27. 3. 2025 do zaplacení.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 815 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve , adresa, číslo účtu , č. účtu, , variabilní symbol , var. symbol, , doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 11 984 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba., smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně dne 29. 11. 2024 žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal tento úvěr vrátit nejpozději do 29. 12. 2024. Smlouvou č. hodnota ze dne 24. 2. 2025 byla splatnost úvěru prodloužena do 26. 3. 2025, přičemž jeho zbývající výše činila 11 984 Kč. Žalovaný poskytnutý úvěr ve sjednané lhůtě splatnosti nevrátil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena nejdříve společnosti právnická osoba a následně žalobkyni. Žalovaný svůj dluh nesplnil, a to ani po zaslání předžalobní výzvy.

2. K výzvě soudu, žalobkyně doplnila, že její právní předchůdkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě výpisu z bankovního účtu, z něhož byla ověřena pravidelnost a výše jeho příjmů. Současně byla o žalovaném vedena karta klienta obsahující další relevantní údaje poskytnuté žalovaným v rámci úvěrového procesu, zejména informace o jeho osobních a ekonomických poměrech a zaměstnání. Žalobkyně dál uvedla, že žalovaný uhradil na úvěr, poskytnutý mu na základě smlouvy č. hodnota částku 16 Kč.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (resp. nereagovali na výzvu soudu, aby se vyjádřili k možnému rozhodnutí věci bez jednání), postupoval soud dle a k projednání věci jednání nenařizoval.

5. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že dne 27. 11. 2024 uzavřel žalovaný se společností právnická osoba. smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 12 000 Kč, a to bezhotovostní bankovním převodem na bankovní účet, který je ve smlouvě označen jako účet žalovaného. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit jednorázově ve výši 14 340 Kč, a to do 29. 12. 2024 (smlouva o úvěru č. hodnota, potvrzení o platbě). Smlouvou ze dne 24. 2. 2025 se strany původní úvěrové smlouvy dohodly na prodloužení splatnosti úvěru do 26. 3. 2025, přičemž aktuální výše úvěru činila 11 984 Kč a žalovaný měl na úvěr zaplatit celkem 16 657,76 Kč (smlouva o úvěru č. hodnota). Z nerozporovaného tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaný na původní úvěr zaplatil pouze 16 Kč, což odpovídá výši úvěru uvedené ve smlouvě ze dne 24. 2. 2025. . Společnost právnická osoba. úvěrovou pohledávku postoupila společnosti právnická osoba, která jí následně postoupila žalobkyni (2x smlouva o postoupení pohledávek). Žalobkyně před podáním žaloby žalovaného vyzvala k úhradě dluhu (předžalobní výzva, podací lístek). Právní předchůdkyně žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela z informací zachycených v kartě klienta, podle kterých měl žalovaný čistý příjem ze zaměstnání ve výši 28 567 Kč, bydlel sám ve vlastním domě/bytě, něměl vyživovací povinnosti a měl náklady na služby a energie 1 500 Kč a další náklady 500 Kč. Z výpisu z bankovního účtu žalovaného za období od 29. 6. 2022 do 25. 11. 2024 vyplývá, že žalovaný měl deklarovaný příjem ze zaměstnání, veškeré finanční prostředky však utrácel, přičemž zůstatek na účtu ke dni 25. 11. 2024 byl záporný a činil - 6 976,94 Kč. Z výpisu dále vyplývá, že žalovaný splácel jiné dluhy.

6. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil závěr, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel smlouvu o úvěru ve smyslu a násl. , (dále jen „o. z.“). Jelikož žalovaný smlouvu uzavíral v postavení spotřebitele, uplatní se na tuto smlouvu i právní úprava zakotvená v zákoně č. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), a to včetně ustanovení a 87 tohoto zákona.

7. Podle , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, věta první, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

9. Podle , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Ustanovení a je nutno vyložit tak, že poskytovatel úvěru je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, jejíž součástí je taková obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím, o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka prověřovat.

11. Poté co soud takto aplikoval citovaná ustanovení na zjištěný skutkový stav, dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nepostupovala s odbornou péčí a dostatečně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného. Nedostatky v posouzení úvěruschopnosti soud spatřuje především v tom, že právní předchůdkyně žalobkyně sice ověřila výši příjmů žalovaného, ovšem pokud jde o ověření jeho výdajů, spokojila se pouze s údaji, deklarovanými samotným žalovaným, přičemž ani jen netvrdila, že by jakkoliv zjišťovala (natož ověřovala) jaké pravidelné výdaje žalovaný skutečně vynakládá. Bez takového posouzení nebylo možné komplexně zhodnotit majetkovou situaci žalovaného a jeho schopnost splácet poskytnutý úvěr. Právní předchůdkyně žalobkyně přitom měla k dispozici výpis z běžného účtu žalovaného a pokud by jeho obsah vyhodnotila s odbornou péčí, musel by si všimnout, že skutečné výdaje žalovaného výrazně převyšují výdaje, které žalovaný deklaroval v žádosti o úvěr, ale především jsou minimálně stejně vysoké jako jeho pravidelný příjem, takže žalovaný nedisponoval jakoukoliv finanční rezervou, která by mu umožňovala splácet poskytnutý úvěr.

12. Soud proto dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnosti vyplývající jí z , což má za následek neplatnost předmětné úvěrové smlouvy, k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti.

13. V důsledku neplatnosti úvěrové je nutné vzájemný vztah účastníků vypořádat dle ustanovení věty třetí , podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru. V řízení bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 12 000 Kč, přičemž žalovaný jí vrátil pouze 16 Kč. V rozsahu rozdílu těchto částek, tedy co do částky 11 984 proto soud žalobě vyhověl. Dalšího plnění ze smlouvy se žalobkyně nedomáhala, a pro neplatnost úvěrové smlouvy by je soud ani nemohl přiznat.

14. Současně platí, že v případě neplatnosti smlouvy z důvodu nedostatečného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, má věřitel nárok na nesplacenou jistinu úvěru v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Tento závěr vyplývá z rozsudku NS ČR, sp. zn. , které bylo dne 10. 12. 2025 přijato k publikování ve Sbírce rozhodnutí NS ČR s právní větou: „Je-li smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná proto, že poskytovatel poskytl spotřebiteli úvěr v rozporu s ustanovením věty druhé ve znění pozdějších předpisů, nemá poskytovatel úvěru nárok na sjednané úroky a poplatky; nárok na zákonné úroky z prodlení dle o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru, tedy v době dle ve znění pozdějších předpisů. Výzva věřitele k vrácení zbývající nesplacené části jistiny z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru prodlení dlužníka sama o sobě nezakládá.“

15. Vzhledem k tomu, že v nyní posuzované věci se účastníci nedohodli na nové době splatnosti jistiny úvěru, byla tato určena soudem. Soud přitom nemohl zohlednit aktuální majetkové a osobní poměry žalovaného, když k tomu by byla nutná jeho procesní aktivita, kterou žalovaný v řízení nevyvinul. Soudu proto nezbylo, než novou splatnost určit na základě vlastní úvahy, na základě které soud dospěl k závěru, že přiměřenou lhůtou pro splacení dlužné jistiny je lhůta o délce třiceti dnů od právní moci rozsudku, která je jednak dostatečná proto, aby si žalovaný zajistil potřebné financování (nedisponuje-li sám potřebnými prostředky), a současně takto stanovená splatnost významně nezasáhne do práv žalobkyně.

16. Jelikož dlužná částka byla žalovanému uložena k úhradě v nově stanovené lhůtě splatnosti, žalovaný se s její úhradou dosud nedostal do prodlení, a proto žalobkyni nelze přiznat ani požadovaný zákonný úrok z prodlení (srov. např. rozsudek KS Ostrava, č. j. -66).

17. Podle soud přiznal procesně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši dle , sestávající z odměny advokáta ve výši 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva a žaloba), náhrady hotových výdajů ve výši 3x 100 Kč, 21 % DPH ve výši 315 Kč a soudního poplatku (včetně jeho doměřené části – viz níže) ve výši 1 000 Kč. Soud proto uložil žalovanému zaplatit na náhradě nákladů řízení částku 2 815 Kč, a to ve stejné lhůtě jako jistinu úvěru. Soud v tomto případě aplikoval a. t.., jelikož z úřední činnosti mu je známo, že žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech podává větší množství návrhů na vydání elektronického platebního rozkazu (tj. podání na ustáleném vzoru), přičemž požadované plnění nepřevyšuje částku 50 000 Kč.

18. Žalobkyně se svým návrhem na zaplacení částky ve výši 11 984 Kč domáhala vydání elektronického platebního rozkazu a zaplatila soudní poplatek podle položky 2 bod 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků ve výši 800 Kč. Elektronický platební rozkaz však nebyl ve věci vydán a soud pokračoval v řízení. Za tohoto stavu soud doměřil žalobkyni poplatek do výše podle položky 1 bod 1. písm. a) Sazebníku (tj. do výše 1 000 Kč), tedy doplatek ve výši 200 Kč. Soudní poplatek je splatný do tří dnů od právní moci rozhodnutí (§ 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Nebude-li odvolání podáno elektronicky, je třeba jej podat ve dvojím vyhotovení. Toto právo nepřísluší tomu, kdo se jej výslovně vzdal.

Nebude-li splněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté , případně exekucí dle příslušných ustanovení , exekučního řádu.