Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

60 C 64/2026-30

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudkyní Mgr. Hanou Kadlecovou, LL.M., ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do nároku na zaplacení částky ve výši částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a úroku z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se co do nároku na zaplacení částky ve výši , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a úroku z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky ve výši částka spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, kapitalizovaným úrokem ve výši částka, zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a úrokem z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Podle tvrzení žalobkyně vznikl tento nárok tak, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO IČO (dále jen „právní předchůdce“) a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota. Na jejím základě právní předchůdce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, přičemž žalovaný se zavázal tyto prostředky spolu se souhrnným poplatkem ve výši částka splatit v pravidelných 18měsíčních splátkách po částka; poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný však poskytnutou půjčku nesplácel řádně a včas, když dosud uhradil pouze částku částka. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován písemným oznámením. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu, avšak žalovaný ani přes výzvu žalobkyni ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal nečinný.

3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, když žalovaný je státním příslušníkem Maďarské republiky. Soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Podle čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, platí, že (cit.) „Osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nárok ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn“ tak, že je příslušný k rozhodnutí tohoto sporu, neboť žalovaný měl svůj závazek splnit v místě sídla banky, tedy v adresa.

4. Jelikož předmětem řízení je nárok vyplývající ze závazkového vztahu, aplikoval soud pro určení rozhodného práva nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne datum, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), přičemž dle čl. 6 je rozhodným právem právo české.

5. Jednotlivá skutková zjištění má soud za prokázaná z následujících důkazů:

6. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši částka, přičemž žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši částka v 18měsíčních splátkách po částka (zjištěno ze Smlouvy o půjčce). Banka měla při sjednávání úvěru prověřovat úvěruschopnost žalovaného tak, že vycházela z jím tvrzené výše měsíčního příjmu jako podnikatele ve výši částka, podložené živnostenským listem a daňovým přiznáním z roku 2022, a příjmu domácnosti ve výši částka a tvrzených výdajů ve výši částka. Po zaplacení úvěru by tak dle žalobkyně straně žalované zbývalo k hrazení jejích životních potřeb dostatek prostředků (zjištěno ze Zákaznické karty).

7. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena žalobkyni, a to s účinností ke dni datum (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek vč. seznamu postoupených pohledávek a potvrzení o úhradě).

8. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby výzvou ze dne datum, ve které byla vyzvána k úhradě dlužné částky nejpozději do datum (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne datum vč. podacího lístku).

9. Z databáze ČNB o zápůjčních úrokových sazbách – ARAD se podává, že v červenci roku 2023 se průměrný úrok úvěrů pohyboval ve výši 9,97 % p.a (zjištěno z databáze ČNB ARAD - statistika úrokových sazeb).

10. Při hodnocení důkazů soud vyšel zejména z toho, že veškeré provedené důkazy vzájemně korespondovaly z hlediska časového i obsahového. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav.

11. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

12. Dne datum uzavřel žalovaný jako dlužník se společností právnická osoba jako věřitelem smlouvu o spotřebitelském úvěru ve výši částka. Zapůjčená suma byla předána žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal splatit jistinu půjčky ve výši částka a „souhrnný poplatek“ ve výši částka v 18měsíčních splátkách po částka. Právní předchůdce zkoumal úvěruschopnost žalovaného. Pohledávka za žalovaným byla postupně postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzvána k úhradě dlužné částky. Průměrná úroková sazba poskytovaná bankami v případě nově uzavřených spotřebitelských půjček se splatností od jednoho roku do 5 let byla ve výši 9,97 % ročně.

13. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

14. Podle , (dále jen „o. z.“), platí, že „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“

15. V § 2397 o. z. je stanoveno, že „Úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá“ a dle § 2399 odst. 1 o. z. platí, že „Úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.“

16. Dle § 1970 o. z. platí, že „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Ustanovení § 588 o. z. určuje, že „Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.“

17. Dle § 1879 o. z. platí, že „Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).“

18. Dle § 576 o. z. platí, že „Týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.“

19. Dle § 2991 o. z. platí, že „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“

20. Podle , o spotřebitelském úvěru, v rozhodném znění (dále též jen „ZoSÚ“), je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

21. Podle § 84 odst. 2 ZoSÚ spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

22. Podle § 86 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2, věta první).

23. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

24. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva, kterou soud kvalifikuje jako smlouvu o úvěru podle an. o. z., přičemž žalovaný ji uzavřel mimo souvislost se svým podnikáním či samostatným výkonem zaměstnání, a tedy s ohledem na spotřebitelský charakter této smlouvy aplikuje se rovněž , o spotřebitelském úvěru.

25. Soud vyhodnotil smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou. Důvodem způsobujícím absolutní neplatnost smluv jako celku je dle názoru soudu výše konečné částky, kterou má žalovaný zaplatit oproti částce, kterou jako půjčku získala. Žalovaný totiž obdržel celkem částka, ale kromě této částky má navíc zaplatit částka. Tento úrok by potom odpovídal hodnotě hodnota % p.a. a RPSN činí 135,45 %.

26. Úroková sazba vyplývající ze smlouvy je na úrovni 8,6násobku běžné úrokové sazby spotřebitelských úvěrů v daném místě a čase, když úroková sazba z nových spotřebitelských úvěrů dosáhla v červenci 2023 výše 9,97 % p.a., jak soud zjistil Klientských úrokových sazeb: Úroková sazba z nových spotřebitelských úvěru, míra v % - časové řady ARAD ČNB. Takto nastavená výše úrokové sazby je dle názoru soudu v rozporu s dobrými mravy (viz judikatura Nejvyššího soudu níže), kdy k takové neplatnosti právního úkonu soud přihlíží i bez návrhu. Jedná tak o úkon absolutně neplatný, k němuž soud přihlíží z úřední povinnosti.

27. Úroková sazba je v rozporu s dobrými mravy již v případě, že dosahuje téměř čtyřnásobku obvyklé bankovní úrokové sazby, jak plyne např. z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. spisová značka ze dne datum (cit.) „Dovolací soud proto dospěl k závěru, že nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst.1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V projednávané věci soudy zjistily, že úroková míra u úvěrů poskytovaných bankami činila v době uzavření smluv o půjčce 9 až 15,5% ročně. Vzhledem k tomu, že dohodnutá výše úroků (ve výši 60% ročně) podstatně (téměř čtyřnásobně) přesahovala horní hranici této obvyklé úrokové míry, je za tohoto stavu věci odůvodněn právní závěr, že šlo o ujednání, které je v rozporu s dobrými mravy, a tedy ve smyslu ustanovení § 39 obč. zák. neplatné.“

28. Soud je dále přesvědčen o tom, že smlouva je absolutně neplatná jako celek, neboť ujednání o vysokém úročení nelze od zbytku smlouvy oddělit, a to s ohledem na způsob podnikání věřitele, jež staví své podnikání na vysokém úročení spotřebitelských úvěrů, pročež dle názoru soudu nelze vůbec očekávat, že bez takovéhoto ujednání o vysokém úroku by byla smlouva o půjčce ze strany věřitele vůbec uzavřena.

29. Je-li smlouva absolutně neplatná, dle § 588 o. z., je žalovaný povinen žalobkyni vrátit dle § 2991 o. z. bezdůvodné obohacení, které tvoří částku, kterou žalobkyně (právní předchůdkyně) poskytla žalovanému jako úvěr, přičemž se nepřihlíží k příslušenství, které si účastníci smlouvy sjednali zaplatit v neplatných smluvních ujednáních. Žalobkyně tak má vůči žalovanému nárok na zaplacení celkové částky částka s úrokem z prodlení. Pokud jde o splatnost žalované pohledávky, pak soud vychází z toho, že žalovaný byl vyzván k uhrazení dlužné částky dopisem ze dne datum, ve které byl vyzván k úhradě dlužné částky nejpozději do datum. Lhůta uplynula marně dnem datum a od datum je žalovaný v prodlení s uhrazením dlužné částky.

30. Pokud jde o zbývající nároky nad rámec uvedené částky částka, tj. částku ve výši částka, včetně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a úroku z prodlení ve výši 12,00 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, soud žalobu v tomto rozsahu vzhledem k uvedenému zamítnul, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

31. S přihlédnutím k požadovanému ale soudem zamítnutému příslušenství i jistině byla žalobkyně procesně neúspěšná. Jelikož žalovanému žádné náklady nevznikly, rozhodl soud dle tak, že je žádnému účastníku nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí.