Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
10 C 76/2026-34
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudcem JUDr. Lukášem Bernatem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 30 447 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 17 000 Kč od 1. 8. 2025 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se, co do částky 6 800 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 23 800 Kč od 25. 6. 2024 do 31. 7. 2025, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 6 800 Kč od 1. 8. 2025 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 3,25 % ročně z částky 6 800 Kč od 1. 8. 2025 do zaplacení, a částky 6 647 Kč, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 17 000 Kč od 1. 8. 2025 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se, co do částky 6 800 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 23 800 Kč od 25. 6. 2024 do 31. 7. 2025, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 6 800 Kč od 1. 8. 2025 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 3,25 % ročně z částky 6 800 Kč od 1. 8. 2025 do zaplacení, a částky 6 647 Kč, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání Anonymizováno) ze dne datum domáhala, aby soud uložil povinnost žalovanému zaplatit žalobkyni částku 30 477 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že aktivní legitimace žalobkyně vyplývá ze datum uzavřené mezi Anonymizováno právnická osoba., IČO IČO, sídlem adresa, jako postupitelem (dále jen „právnická osoba o postoupení pohledávek uzavřenou dne 2. 6. 2025 se společností právnická osoba., IČO IČO, sídlem adresa (dále jen „původní věřitel“). Původní věřitel uzavřel se žalovaným dne 23. 2. 2024 Anonymizováno, na jejímž základě poskytl žalovanému dne datum Anonymizováno ve výši 17 000 Kč. Shora citovaná Anonymizováno byla uzavřena Anonymizováno způsobem, za použití prostředků Anonymizováno, prostřednictvím Anonymizováno s tím, že k Anonymizováno Anonymizováno měl pomocí hesla přístup pouze žalovaný. Před uzavřením shora citované Anonymizováno původní věřitel zkoumal schopnost žalovaného Anonymizováno splácet. Předmětný Anonymizováno byl převeden z Anonymizováno účtu původního věřitele na Anonymizováno AnonymizovánoAnonymizovánožalovaného č. č. účtu. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek úvěru, přičemž na předžalobní výzvu zaslanou právním zástupcem žalobkyně dne 23. 7. 2025 jakkoliv nereagoval a na dlužnou částku neuhradil ničeho.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Žalovaný dal na základě výzvy soudu vtělené do Anonymizováno ze dne datum, č. j. Anonymizováno, doručené mu fikcí dne datum na adresu pro doručování v souladu s § 46b písm. a) a § 49 odst. 2, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), svým postojem najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v samotném návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Na základě žalobkyní navržených a předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.
5. Původní věřitel a právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba., uzavřel se žalovaným za použití prostředků datum Anonymizováno č. hodnota s Anonymizováno rámcem ve výši 30 000 Kč, na jejímž základě poskytl žalovanému, na Anonymizováno účet žalovaného č. č. účtu, dne datum částku ve výši 17 000 Kč. Žalovaný se zavázal hradit původnímu věřiteli úrok přirostlý za uplynulé období odpovídající úrokové sazbě ve výši 40 % p. a. v pravidelných měsíčních splátkách se vždy nejpozději k 24. dni v měsíci. Jistinu bylo možné splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání Anonymizováno, přičemž smlouva byla sjednána na dobu neurčitou. Roční procentní sazba nákladů na předmětný Anonymizováno Anonymizováno činila 5518,06 % (Smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 23. 2. 2023 + Anonymizováno: datum). Současně byla pro případ prodlení žalovaného sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, s níž je žalovaný v prodlení. Původní věřitel informoval žalovaného o Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno dopisem ze dne 24. 6. 2024 (Anonymizováno ze dne datum). Předmětná pohledávka byla původním věřitelem postoupena na Anonymizováno právnická osoba., a následně Anonymizováno právnická osoba., datum
6. Na základě žalobkyní navržených a předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.
7. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil následovně.
8. Na posuzovanou věc je nutné aplikovat příslušná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).
9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
10. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
11. V souladu s § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Podle § 2395 o. z. Anonymizováno se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
14. Dle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.
15. V souladu s § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Podle odst. 2 téhož ustanovení úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.
16. Podle § 2 odst. 1 zákona o Anonymizováno Anonymizováno je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
17. V souladu s § 86 odst. 1 Anonymizováno poskytovatel před uzavřením Anonymizováno nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše Anonymizováno posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a Anonymizováno Anonymizováno jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele Anonymizováno splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze Anonymizováno vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
18. Původní věřitel a žalovaný uzavřeli Anonymizováno ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o Anonymizováno, na jejímž základě původní věřitel poskytl žalovanému částku 17 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky spolu s úrokovou sazbou ve výši 40 % ročně z čerpané částky vrátit v pravidelných měsíčních splátkách s tím, že smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Roční procentní sazba nákladů činila 5518,06 %. Původní věřitel vystupoval ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně, na Anonymizováno a Anonymizováno za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, tedy se podle § 1810 a násl. o. z. jedná o Anonymizováno. V posuzovaném případě jde o typickou Anonymizováno Anonymizováno, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány podle obchodních podmínek, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci je jakkoliv ovlivnit. Je proto chráněn Anonymizováno ustanoveními občanského zákoníku, případně jiných právních předpisů, před zneužitím postavení podnikatele. Předmětná pohledávka byla původním věřitelem smluvně postoupena na Anonymizováno právnická osoba., která následně uzavřela Anonymizováno
19. K výzvě soudu vtělené do Anonymizováno ze dne datum, č.j. Anonymizováno, žalobkyně doplnila žalobní tvrzení týkající se jednak skutečnosti ověření totožnosti žalovaného, procesu zřízení uživatelského účtu žalovaného, procesu uzavření Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno a procesu samotného Anonymizováno žalovaným. Dále doplnila, že původní věřitel za účelem posouzení úvěruschopnosti žalovaného mimo jiné provedl lustraci žalovaného z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, registru NRKI a BRKI. Odesláním žádosti o poskytnutí Anonymizováno žalovaný prohlásil, že má pravidelný měsíční příjem, což následně doložil, a potvrdil, že je schopen Anonymizováno splatit, a že řádně zvážil své možnosti. Na základě výše uvedených skutečností původní věřitel uzavřel, že žalovaný je schopen své závazky splácet. V této souvislosti soud zdůrazňuje, že součástí odborné péče poskytovatele Anonymizováno je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené Anonymizováno, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení. Výdajová stránka hospodaření žalovaného nebyla ničím, vyjma výpisu z bankovních účtů, blíže specifikována. S ohledem na shora uvedené je soud toho názoru, že v projednávaném případě tedy nebylo prokázáno, že žalobkyně v souladu s § 86 a § 87 zákona o Anonymizováno řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, což činí Anonymizováno neplatnou, a to bez ohledu na procesní pasivitu žalovaného, který nevznesl námitku neplatnosti (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18).
20. Tento závěr zdejšího soudu je rovněž v souladu s judikatorními závěry obsaženými v rozsudku jméno FO“), bod Anonymizováno. znamená, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora Evropské unie zabráněno, aby věřitelé poskytovali úvěry nezodpovědně. Jak přitom uvedl Ústavní soud ve shora citovaném nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, to, zda je reálné splacení dluhu, je výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly vzít soudy v potaz bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven nebo nikoli.
21. S ohledem na výše citovaný nález Ústavního soudu je tak bez ohledu na zákonné zakotvení povinností soudu zkoumat, zda věřitel zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a tedy je povinností soudu toto zkoumat i bez ohledu na skutečnost, že v § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je zakotvena námitka spotřebitele, tj. že ze zákona plyne relativní neplatnost smlouvy o úvěru. Což ostatně též ve svém rozsudku ze dne datum, konstatuje i Anonymizováno. Nadto soud konstatuje, že shora citovaná smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná i z jiných důvodů.
22. Další povinností poskytovatele úvěru (Anonymizováno) je v příslušné Anonymizováno mimo jiné uvést i výši roční procentní sazby nákladů (dále jen „RPSN“) ve smyslu § 133 a násl. zákona o spotřebitelském úvěru.
23. V posuzovaném případě bylo v dotčené Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno uvedeno, že RPSN činí 5518,06 %. Z databáze ARAD se podává, že průměrná RPSN u Anonymizováno poskytnutých domácnostem na spotřebu činila v Anonymizováno 2024 9 %. V předmětné Anonymizováno byla tedy sjednána téměř 613násobná RPSN oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí spotřebitelského úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. V této souvislosti soud mimo jiné odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2007, sp. zn. 33 Odo 234/2005; rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004).
24. Je-li neplatná smlouva, pak včetně všech ujednání o úrocích, smluvní pokutě a náhradě nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením (s uplatněním pohledávky).
25. S ohledem na neplatnost posuzované Anonymizováno má žalobkyně nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z. Jestliže původní věřitel přes neplatnost Anonymizováno plnil žalovanému částkou 17 000 Kč, vzniklo žalobkyni podle § 2993 o. z. právo na vrácení bezdůvodného obohacení. Původní věřitel poskytl žalovanému částku ve výši 17 000 Kč.
26. Bezdůvodné obohacení na straně žalovaného tedy činí částku 17 000 Kč s tím, že žalovaný se do prodlení dostal s první Anonymizováno k peněžitému plnění (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 4. 2010, sp. zn. 28 Cdo 4260/2009).
27. Žalobkyně předloženými listinnými důkazy prokázala, že vyzývala žalovaného k úhradě dluhu ve výzvě před podáním žaloby ze dne 20. 7. 2025, jež byla žalovanému odeslána na jeho korespondenční adresu dne Anonymizováno Anonymizováno. Anonymizováno. Žalobkyně v souvislosti s výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 20. 7. 2025 předložila soudu doklad o odeslání této Anonymizováno dne datum, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky ve lhůtě tří dnů, nikoliv však vlastní doručenku, soud proto při posuzování prodlení žalovaného rovněž vycházel i z domněnky doby dojití dle § 573 o. z., a to třetí pracovní den po odeslání, tj. dne 28. 7. 2025. Následně běžela žalovanému lhůta k úhradě dlužné částky do 31. 7. 2025 dle znění výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 20. 7. 2025. Dnem následujícím po marném uplynutí shora uvedené lhůty se tak žalovaný dostal do prodlení, tj. ode dne 1. 8. 2025. Žalobkyně má proto nárok na úrok z prodlení ode dne 1. 8. 2025 a v tomto rozsahu jí ho proto soud přiznal, kdy jeho výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů, a soud o povinnosti k jeho úhradě rozhodl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario).
28. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud vyhověl žalobě co do zaplacení částky ve výši 17 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 17 000 Kč od 1. 8. 2025 do zaplacení, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
29. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, a to z důvodů shora popsaných, kdy je-li neplatná Anonymizováno, pak včetně všech ujednání o úrocích a smluvní pokutě.
30. Výrok III. tohoto rozsudku o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř., měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.
31. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. je nutné za předmět řízení považovat nejen žalovanou jistinu, ale též i příslušenství (viz usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26. 7. 2006, sp. zn. 7 Cmo 507/2005).
32. O náhradě nákladů řízení proto soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že právo na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků řízení, neboť žalobkyně měla ve věci přibližně poloviční procesní úspěch (vycházeje z celého předmětu řízení včetně příslušenství). Soud vyslovil, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení.
33. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozhodnutím splněna řádně a včas, lze podat návrh na nařízení soudního výkonu rozhodnutí či nařízení exekuce.