Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
33 C 176/2026-180
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Evou Liškovou ve věci
žalobkyně:
Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému:
Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 26 769,59 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 042,91 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 726,68 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 690,60 Kč od 14. 2. 2024 do 11. 5. 2026, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 915,25 Kč od 14. 2. 2024 do 11. 5. 2026, s úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky 26 769,59 Kč od 12. 5. 2026 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 26 769,59 Kč od 12. 5. 2026 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 375 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 042,91 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 726,68 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 690,60 Kč od 14. 2. 2024 do 11. 5. 2026, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 915,25 Kč od 14. 2. 2024 do 11. 5. 2026, s úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky 26 769,59 Kč od 12. 5. 2026 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 26 769,59 Kč od 12. 5. 2026 do zaplacení, zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 375 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobkyně.
1. Žalobou podanou dne 13. 5. 2026 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 26 769,59 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že žalobkyně s žalovaným uzavřela dne 14. 2. 2024 smlouvu č. Anonymizováno, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr s úvěrovým limitem 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky žalobkyni vrátit společně s úrokem ve výši 21,10 % p.a. Jelikož žalovaný porušil povinnosti ze smlouvy vyplývající, kdy sjednané měsíční splátky nehradil řádně a včas, žalobkyně poskytnutý úvěr zesplatnila. Žalovaný dluh nezaplatil ani na základě předžalobní výzvy.
2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.
3. Žalobkyně následně na výzvu soudu žalobu doplnila podání ze dne 17. 7. 2026, přičemž žalobkyně uvedla, že žalovanému byl poskytnut neúčelový spotřebitelský úvěr se splatností 24 měsíců, kdy žalovaný původně žádal o poskytnutí úvěru se splatností 12 měsíců. Ohledně zkoumání poměrů pak žalobkyně vycházela z deklarovaného příjmu ve výši 19 001 Kč a výdajů ve výši 16 900,80 Kč, přičemž žalobkyně vždy vychází z vyšších zjištěných částek (buď z částek sdělených žadatelem, nebo vypočtených žalobkyní), žalovaný tak měl dostatečnou platební kapacitu, která byla žalobkyní vypočtena ve výši 2 100,20 Kč. Žalovaný tak byl schopen uhradit žalobkyni splátku ve výši 1 544 Kč. Žalovaný po uzavření smlouvy žalobkyni uhradil celkem částku 7 957,09 Kč.
4. Soud při jednání provedl dokazování ve spise založenými listinnými důkazy, jež předložila žalobkyně.
5. Z žádosti o poskytnutí úvěru soud zjistil, že žalovaný žádal po žalobkyni poskytnutí úvěru s úvěrovým limitem ve výši 30 000 Kč, přičemž u účelu poskytnutí bylo uvedeno „bez udání účelu/konsolidace“, žalovaný v žádosti dále uvedl, že je zaměstnaný, svobodný, bydlí v nájemním bydlení a nemá žádnou vyživovací povinnost, ohledně výše příjmů žalovaný uvedl částku 19 001 Kč a výdaje ve výši 3 000 Kč.
6. Ze smlouvy o úvěru a záznamu o podpisu klienta soud zjistil, že mezi účastníky řízení byla dne 14. 2. 2024 uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr s úvěrovým limitem ve výši 30 000 Kč, žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr žalobkyni vrátit společně s úrokem ve výši 21,10 % p.a. ve formě 24 měsíčních splátek po 1 544 Kč.
7. Z upomínek založených na č.l. 23-24 soud zjistil, že žalobkyně upomínala žalovaného o zaplacení dlužných splátek, odeslání upomínek, ani jejich datace však nebyla žalobkyní doložena.
8. Z výzvy ze dne 5. 11. 2024 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužných splátek ve výši 6 705,05 Kč, jinak bude ze strany žalobkyně přistoupeno ke zesplatnění celého úvěru, odeslání výzvy žalobkyně doložila fotografií vrácené obálky.
9. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 17. 2. 2025 soud zjistil, že žalobkyně poskytnutý úvěr ke dni 16. 2. 2025 co do částky 29 259,63 Kč zesplatnila, doručení výzvy žalovanému dne 24. 2. 2025 bylo doloženo dodejkou zásilky.
10. Z historie úvěru soud zjistil, jakým způsobem narůstala celková dlužná částka, včetně příslušenství.
11. Z výpisu z účtu č. č. účtu soud zjistil, že žalovaný poskytnutý úvěr čerpal dne 14. 2. 2024 ve výši 30 000 Kč.
12. Z výpisu z účtu č. č. účtu soud zjistil, že v období od 1. 2. 2024 do 29. 2. 2024 byly na účet žalovaného připsány prostředky ve výši 55 580 Kč, z čehož částka 30 000 Kč je tvořena čerpáním úvěru z úvěrového účtu č. č. účtu, a odepsány prostředky ve výši 55 338,99 Kč, přičemž značná část výdajů žalovaného je tvořena výdaji na hazardní hry, zůstatek žalovaného byl k počátku zkoumaného období vykázán v záporné hodnotě.
13. Z tabulky na č.l. 170 soud zjistil, že žalovaný po uzavření smlouvy uhradil žalobkyni celkovou částku 7 957,09 Kč.
14. Z informací z právnická osoba soud zjistil, že k žalovanému byla evidována 1 zamítnutá žádost o splátkový produkt.
15. Z dat z žádosti soud zjistil, jakým způsobem byla zhodnocena žádost žalovaného o poskytnutí úvěru, a jaké údaje žalobkyně k žalovanému eviduje.
16. Z předžalobní výzvy ze dne 24. 4. 2026 soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k zaplacení částky 34 179,44 Kč s příslušenstvím, odeslání výzvy dne 28. 4. 2026 žalobkyně doložila poštovním podacím archem.
17. Dále žalobkyně předložila smlouvu o poskytování služeb ČSOB elektronického bankovnictví, předsmluvní informace, informace k pojištění, všeobecné obchodní podmínky a sazebník, ze kterých soud nezjistil pro věc nic podstatného.
18. Zjištěné skutečnosti soud právně hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen o. z.) a zákona č. 257/2016 Sb. , zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném k datu uzavření smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), přičemž dospěl k následujícím právním závěrům.
19. Podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
20. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
21. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
22. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
23. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil právní závěr, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 14. 2. 2024 uzavřena úvěrová smlouva dle § 2395 o. z. v režimu zákona o spotřebitelském úvěru, jelikož žalobkyně vystupovala v rámci uzavření smlouvy v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel úvěru (úvěrující) mimo jiné povinen prověřovat úvěruschopnost spotřebitele (úvěrovaného), jinak je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1). Úvěr lze pak poskytnout pouze za předpokladu, že o schopnosti úvěrovaného splácet poskytnutý úvěr, nemá úvěrující důvodné pochybnosti. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda byla smlouva o spotřebitelském úvěru platně uzavřena, tedy zda žalobkyně před jejím uzavřením s náležitou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr.
24. Po zhodnocení a podřazení zjištěného skutkového stavu pod citovaná zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Smlouvu se žalovaným jako spotřebitelem uzavřela, aniž by bylo možné konstatovat, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Žalobkyně v řízení tvrdila a dokládala, že při posouzení úvěruschopnosti žalovaného postupovala s odbornou péčí, když vyšla z údajů od žalovaného, dále ze svých interních informací. Takto získané informace měla žalobkyně hodnotit tak, že žalovaný má dostatek volných prostředků ke splácení poskytnutého úvěru, soud se s tímto hodnocením neztotožňuje.
25. Soud v tomto směru konstatuje, že žalobkyně nedoložila, že by poměry žalovaného byly řádně zkoumány, kdy žalobkyně uvedla, že ohledně příjmu vyšla z částky 19 001 Kč deklarované žalovaným. Soud k tomuto zdůrazňuje, že výši příjmy nebylo možné řádně prokázat, kdy žalobkyně v tomto směru doložila toliko výpis z běžného účtu žalovaného za jeden jediný měsíc. Z takového období však nelze dovodit úplné závěry o výši příjmu žalovaného, jelikož nebyla doložena jeho pravidelnost. Ohledně výdajové stránky pak žalobkyně uvedla, že vycházela z částky výdajů ve výši 16 900,80 Kč, kdy však žalobkyně nijak nedoložila, jakým konkrétním způsobem k dané částce dospěla, přičemž žalovaný v žádosti o úvěr uvedl co do výdajů toliko zcela nereálnou částku 3 000 Kč. Soud k tomuto dále poukazuje na to, že žalovaný měl minimálně v období poskytnutí úvěru značné výdaje na hazardní hry, což je nutné z hlediska zkoumání poměrů považovat za negativní jev.
26. Ze zákona o spotřebitelském úvěru i z judikatury vyplývá, že úvěrující se nemůže spoléhat na údaje uvedené úvěrovaným, neboť odborná péče předpokládá, že úvěrující údaje, které úvěrovaný uvedl, ověří, resp. je bude mít objektivně podložené (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , který byť byl vydán ve věci posuzované podle zák. č. 145/2010 Sb. , je aplikovatelný i v posuzované věci). Žalobkyně však tvrzení žalovaného řádně neobjektivizovala, respektive objektivizace nebyla žalobkyní konkrétně doložena, spolehla se na tvrzení uvedená žalovaným. Žalobkyně tak porušila svou povinnost s odbornou péčí zkoumat majetkové poměry žalovaného, kdy nebyla řádně tvrzena příjmová ani výdajová stránka žalovaného. Soud k tomuto pro úplnost doplňuje, že žalobkyně jako bankovní ústav by měla mít určitý přehled o příjmech a výdajích svých klientů, a to z titulu vedení bankovního účtu klienta, kdy však v rámci tohoto řízení tento přehled nebyl žalobkyní doložen.
27. Soud tedy shrnuje, že žalobkyně porušila své povinnosti dané jí v § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru, při posuzování úvěruschopnosti žalovaného nepostupovala v souladu s tímto ustanovením, s odbornou péčí nezjišťovala dostatečně skutečné poměry žalovaného, případně zjištěné údaje chybně vyhodnotila. Žalobkyně jako poskytovatel tak v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou poskytla žalovanému úvěr a uzavřela s ním předmětnou smlouvu. Za této situace je v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva neplatná. Z uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru tak nemohly vzniknout žádné povinnosti ani žádná práva.
28. Plnění poskytnutá na základě absolutně neplatné smlouvy je v daném případě nutno mezi účastníky vypořádat podle zásad o vydání bezdůvodného obohacení, resp. podle speciální skutkové podstaty na vydání bezdůvodného obohacení obsažené právě v zákoně o spotřebitelském úvěru. Žalovaný je povinen vydat žalobkyni to, co z neplatné smlouvy obdržel. Jestliže žalovanému byla na základě uzavřené smlouvy o úvěru poskytnuta částka 30 000 Kč, přičemž žalovaný následně na poskytnutý úvěr uhradil částku 7 957,09 Kč, pak má žalobkyně nárok na zaplacení zbývající částky 22 042,91 Kč (výrok I.). Ve zbytku soud žalobu zamítl (výrok II.).
29. Z ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. V případě omezených možností spotřebitele (žalované), soud zpravidla ukládá zaplatit dlužnou částku ve splátkách. Nicméně žalovaný (jakožto spotřebitel) byl v průběhu řízení naprosto nečinný a nekontaktní, a proto nebylo možno ohledně jeho poměrů a možností splatit jistinu úvěru cokoliv zjistit. Za této situace pak soud uzavřel, že není možno stanovit žalovanému jakékoliv splátky, neboť není možné jakkoliv zjistit, zda jsou tyto splátky přiměřené jeho možnostem. Naopak je nutno za situace, kdy žalovaný netvrdil a následně nedoložil, že jeho možnosti ho opravňují (umožňují mu) splácet jistinu úvěru pouze v konkrétní výši splátek, dovodit, že v možnostech žalovaného je splatit celou dlužnou částku najednou. K vrácení dlužné částky ve výši 22 042,91 Kč soud určil žalovanému lhůtu podle § 160 odst. 1 o.s.ř.
30. Ohledně zamítnutí nároku žalobkyně na příslušenství bezdůvodného obohacení, pak soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 , publikován pod č. 11/2026 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dle kterého, je-li smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná proto, že poskytovatel poskytl spotřebiteli úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb. ve znění pozdějších předpisů, nemá poskytovatel úvěru nárok na sjednané úroky a poplatky; nárok na zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o.z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru, tedy v době dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Výzva věřitele k vrácení zbývající nesplacené části jistiny z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru prodlení dlužníka sama o sobě nezakládá.
31. Žalobkyně měla ve sporu převážný úspěch, vznikl jí proto nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu reflektující míru úspěchu žalobkyně podle § 142 odst. 2 ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Soud porovnával procesní úspěch žalobkyně a žalovaného, a to tak, že vyčíslil výši dluhu ke dni vyhlášení rozsudku, a to jednak dle výroku I., tj. v té části, kde bylo žalobě vyhověno, a jednak dle výroku II., tj. v té části, ohledně níž byla žaloba zamítnuta. Porovnáním procesního úspěchu žalobkyně a žalovaného pak soud dovodil, že žalobkyni náleží 13 % náhrady nákladů řízení. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 071 Kč, náhrady nákladů právního zastoupení za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) ve výši 3x 400 Kč, tj. 1 200 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 2 advokátního tarifu, 3x režijní paušál po 100 Kč, tj. 300 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu a 21% DPH z odměny a náhrad podle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ve výši 315 Kč. Celkem tak náklady řízení žalobkyně dosáhly částky 2 886 Kč. Protože žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 13 %, uložil soud žalovanému povinnost nahradit náklady řízení ve výši 375 Kč.
32. Lhůta ke splnění povinnosti uložené ve výroku I. byla stanovena v trvání tří dnů v souladu s § 160 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov.
Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.