Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
33 C 181/2026-33
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Evou Liškovou ve věci
žalobkyně:
Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované:
Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované, IČO: IČO žalované sídlem Adresa žalované
o zaplacení 10 800 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně od 17. 2. 2026 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 2 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 10 800 Kč od 22. 7. 2025 do 16. 2. 2026 a s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 2 800 Kč od 17. 2. 2026 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 042 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně od 17. 2. 2026 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, kde se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 2 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 10 800 Kč od 22. 7. 2025 do 16. 2. 2026 a s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 2 800 Kč od 17. 2. 2026 do zaplacení, zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 042 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobkyně.
1. Žalobou podanou dne 2. 3. 2026 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 10 800 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že mezi účastníky řízení byla dne 8. 7. 2025 uzavřena smlouva o podnikatelském úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, který měl být splacen do 21. 7. 2025. Žalovaná po uzavření smlouvy uhradila žalobkyni toliko částku 2 000 Kč. Žalovaná dluh nezaplatila ani na základě předžalobní výzvy.
2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila.
3. Soud při jednání provedl dokazování ve spise založenými listinnými důkazy, jež předložila žalobkyně, a které si soud vyžádal.
4. Z listin y nadepsané jako „smlouva o podnikatelském úvěru č. hodnota“ soud zjistil, že žalobkyně je ve smlouvě označena jako „společnost“ a žalovaná jako „klient“. Listin Listina je datována ke dni 8. 7. 2025, přičemž tato je podepsána jednatelem žalobkyně, v místě pro podpis žalované je uvedena informace o kódu SMS verifikace 1390. Na základě předmětné listin y měl být žalované poskytnut podnikatelský úvěr ve výši 10 000 Kč, přičemž žalovaná se měla zavázat poskytnutý úvěr společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 % za každý den čerpání úvěru vrátit žalobkyni do 21. 7. 2025.
5. Z potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že žalobkyně zaslala dne 8. 7. 2025 částku 10 000 Kč na účet č. č. účtu.
6. Ze zprávy právnická osoba. soud zjistil, že účet č. č. účtu je veden na žalovanou, dále bylo potvrzeno přijetí tvrzených peněžních prostředků na daný účet.
7. Z potvrzení na č.l. 14 soud zjistil, jaké údaje jsou žalobkyní k žalované evidovány.
8. Z předžalobní výzvy ze dne 4. 2. 2026 soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky ve výši 35 712 Kč do tří dnů, odeslání výzvy dne 6. 2. 2026 bylo doloženo potvrzením o podání doporučené zásilky.
9. Dále žalobkyně předložila informace o platbách, ze kterých soud nezjistil pro věc nic podstatného.
10. Soud se při právním hodnocení věci zabýval nejprve tím, zda mezi žalovanou a žalobkyní byla platně uzavřena smlouva o úvěru v souladu s § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , přičemž mělo jít o podnikatelský úvěr. Soud přitom posuzoval, zda žalovaná projevila vůli uzavřít s žalobkyní závazek a řídit se obsahem smlouvy (§ 1724 a násl. občanského zákoníku ). Soud s odkazem na výše popsaný zjištěný skutkový stav dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno platné uzavření smlouvy o obsahu tvrzeném žalobkyní. Listin Listina , která neobsahuje podpis žalované, není způsobilá prokázat tvrzení žalobkyně o jejím uzavření. Žalobkyně ve smyslu § 562 občanského zákoníku ani nepředložila k důkazu žádné záznamy, které by případně jednání žalované směřující k uzavření smlouvy zachycovaly, z nichž by byl patrný úkon nahrazující podpis žalované na smlouvě o podnikatelském úvěru o tvrzeném obsahu a den uzavření takové smlouvy. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně v dané věci neunesla břemeno důkazní ohledně uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru.
11. Za situace, kdy se žalobkyně k soudnímu jednání dne 19. 8. 2026 nedostavila (soudu byla zaslána omluva z jednání spolu se souhlasem, aby bylo jednáno v nepřítomnosti žalobkyně a jejího právního zástupce), nemohla být ohledně nedostatečných skutkových tvrzení ohledně uzavření smlouvy a zejména neoznačení důkazů k takovým tvrzením poučena podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o. s. ř. Takové procesní poučení se totiž poskytuje jen účastníkům přítomným u soudního jednání. Chybějící tvrzení na druhou stranu nebylo tak významné, že by způsobovalo neprojednatelnost žaloby (tedy, že by zde byl důvod pro postup podle § 43 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
12. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poukázala na účet žalované dne 8. 7. 2025 částku 10 000 Kč. Žalovaná následně žalobkyni uhradila částku 2 000 Kč. Za situace, kdy mezi účastníky nebylo prokázáno uzavření tvrzené smlouvy o podnikatelském úvěru, pak soud tyto platby považoval ve smyslu § 2991 odst. 2 občanského zákoníku za platby bez právního důvodu, kterými se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila. Žalovaná se po započtení shora uvedených plateb obohatila o částku 8 000 Kč. Žalovaná je ve smyslu § 2991 odst. 1 a § 2993 věty první občanského zákoníku toto bezdůvodné obohacení povinna vydat tomu, na jehož úkor se obohatila, tj. žalobkyni. Žalovaná byla k vydání bezdůvodného obohacení prokazatelně vyzvána v předžalobní upomínce ze dne 4. 2. 2026, jejíž odeslání žalobkyně potvrzením o převzetí doporučené zásilky ze dne 6. 2. 2026. Žalovaná měla částku uhradit ve lhůtě tří dnů od doručení. Ohledně doručení výzvy platí domněnka dojití daná v § 573 občanského zákoníku , tedy že zásilka odeslaná s využitím poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. V daném případě byla zásilka dána k poštovní přepravě 6. 2. 2026, má se tedy za to, že došla žalované 11. 2. 2026. Žalovaná byla vyzván k úhradě ve lhůtě do 3 dnů, proto byla žalovaná povinna zaplatit dlužnou částku do 16. 2. 2026. Ode dne následujícího, tedy od 17. 2. 2026, tak již byla žalovaná v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení.
13. Ve výroku I. rozsudku soud s ohledem na výše uvedené vyhověl žalobě v části, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 8 000 Kč, neboť v této části jde o oprávněný nárok na vydání bezdůvodného obohacení. S ohledem na prodlení žalované s jeho vydáním pak soud v souladu s § 1970 občanského zákoníku žalobkyni přiznal i nárok na zaplacení úroků z prodlení z této částky ode dne následujícího po uplynutí lhůty stanovené žalobkyní ve výzvě k úhradě. Výše úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
14. Ve výroku II. rozsudku soud žalobu ve zbytku zamítnul, a to s ohledem na absenci platné smlouvy o úvěru.
15. Žalobkyně měla ve sporu převážný úspěch, vznikl jí proto nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu reflektující míru úspěchu žalobkyně podle § 142 odst. 2 ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Soud porovnával procesní úspěch žalobkyně a žalované, a to tak, že vyčíslil výši dluhu ke dni vyhlášení rozsudku, a to jednak dle výroku I., tj. v té části, kde bylo žalobě vyhověno, a jednak dle výroku II., tj. v té části, ohledně níž byla žaloba zamítnuta. Porovnáním procesního úspěchu žalobkyně a žalované pak soud dovodil, že žalobkyni náleží 37 % náhrady nákladů řízení. Náhrada nákladů řízení se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, náhrady nákladů právního zastoupení za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) ve výši 3x 400 Kč, tj. 1 200 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 2 advokátního tarifu, 3x režijní paušál po 100 Kč, tj. 300 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu a 21% DPH z odměny a náhrad podle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ve výši 315 Kč. Celkem tak náklady řízení žalobkyně dosáhly částky 2 815 Kč. Protože žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 37 %, uložil soud žalované povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1 042 Kč.
16. Lhůta ke splnění povinnosti uložené ve výroku I. byla stanovena v trvání tří dnů v souladu s § 160 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov.
Nesplní-li žalovaná dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.