Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
11 C 158/2026-28
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Prachařem ve věci
žalobkyně: Jméno advokáta
proti
žalované: Jméno žalované A, Anonymizováno Datum narození žalované A Anonymizováno Adresa žalované B
pro 20 280 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Řízení se co do částky 7 108,74 Kč a 280 Kč, zastavuje.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 20 000 Kč ode dne datum do zaplacení a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 031,74 Kč, se zamítá.
IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 156,44 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Řízení se co do částky 7 108,74 Kč a 280 Kč, zastavuje.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 20 000 Kč ode dne , datum, do zaplacení a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 031,74 Kč, se zamítá.IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 156,44 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne datum ve znění doplnění žaloby a jejího částečného zpětvzetí ze dne datum domáhala po žalované zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím. Žalobní návrh odůvodnila tím, že žalovaná dne datum uzavřela se společností právnická osoba (dále jen jako „právní předchůdce žalobkyně“) smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě byly žalované dne datum poskytnuty bezhotovostním převodem na bankovní účet č. č. účtu peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, přičemž poskytnutý úvěr měl být splacen v pravidelných měsíčních splátkách, a to v počtu 12 splátek ve výši 2 881,09 Kč. Žalovaná se dostala se splacením úvěru do prodlení. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum (pozn. soudu: správně datum) včetně společného prohlášení smluvních stran o uzavřené dílčí smlouvě o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena na společnost právnická osoba, IČ IČO (dále jen „přechodný věřitel“) a na žalobkyni byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi žalobkyní a přechodným věřitelem ze dne datum (pozn. soudu: správně datum). Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení nesplacené jistiny ve výši 20 000 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 031,74 Kč a s úrokem z prodlení v zákonné výši. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně provedl lustraci v rámci sdružení právnická osoba., přičemž bylo ověřeno, že žalovaná prošla negativní databází sdružení. Žalovaná výslovně udělila souhlas k tomu, aby právní předchůdce žalobkyně uskutečnil dotazy na úvěrové registry, nebankovní registr klientských informací a bankovní registr klientských informaci pro zhodnocení bonity, důvěryhodnosti a platební morálky a popřípadě ověřil správnost poskytnutých údajů žalovanou. Žalobkyně žalovanou marně vyzývala k zaplacení předžalobní výzvou ze dne datum. Ohledně původně žádaného příslušenství, kapitalizovaného úroku ve výši 7 108,74 Kč a smluvní pokuty 280 Kč, vzala žalobu po jejím doplnění zpět.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, proti tvrzením uvedeným v žalobě nijak nebrojila.
3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již při podání návrhu a žalovaná se na výzvu soudu k vyjádření k tomuto postupu s doložkou podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) nevyjádřila). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.
právnická osoba rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti:
5. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru č. hodnota soud zjistil, že na základě smlouvy měl právní předchůdce žalobkyně poskytnout žalované úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaná měla tento úvěr splatit ve 12měsíčních splátkách po 2881,09 Kč. Z výpisu z běžného účtu právního předchůdce žalobkyně soud zjistil, že dne datum jím byla poukázána částka ve výši 20 000 Kč na účet č. č. účtu pod VS: var. symbol. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně společného prohlášení smluvních stran o uzavřené dílčí smlouvě o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena z právního předchůdce žalobkyně na přechodného věřitele. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum včetně seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena z přechodného věřitele na žalobkyni. Oznámeními o postoupení pohledávky ze dne datum a datum, předžalobní upomínkou ze dne datum a souvisejícím poštovním podacím lístkem bylo prokázáno, že žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna a též byla žalobkyní vyzvána k vyrovnání předmětného dluhu. Z ostatních listinných důkazů předložených žalobkyní soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti.
6. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný skutkový stav, a to, že žalovaná dne datum čerpala finanční prostředky od právního předchůdce žalobkyně v celkové výši 20 000 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum včetně společného prohlášení smluvních stran o uzavřené dílčí smlouvě o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávky za žalovanou z právního předchůdce žalobkyně na přechodného věřitele a následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum z přechodného věřitele na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne datum a datum, přičemž žalovaná byla dopisem ze dne datum vyzvána k úhradě dosud nesplacené částky. Žalovaná na dluh v celkové výši 20 000 Kč s příslušenstvím žalobkyni nic nezaplatila, přestože k tomu byla žalobkyní vyzvána předžalobní výzvou ze dne datum.
7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
Podle § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
Podle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
8. Soud na návrh žalobkyně ze dne datum zastavil částečně řízení v souladu s § 96 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř. co do částky 7 108,74 Kč představující kapitalizovaný smluvní úrok a částky 280 Kč představující smluvní pokutu (výrok I.).
9. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná toliko částečně. Pohledávka za žalovanou byla platně postoupena na žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 o. z. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou měla být dle tvrzení žalobkyně uzavřena smlouva o úvěru. Žalobkyně nepředložila soudu důkazy (např. výpisy z účtu žalované či její daňová přiznání), které by prokázaly, že právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumal dostatečně úvěruschopnost žalované a posuzoval její schopnost plnit sjednané povinnosti ve smyslu § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru porovnáním příjmů a výdajů a dalších údajů o spotřebiteli. Soud proto s ohledem na skutečnost, že žalobkyni se nepodařilo zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy prokázat, posoudil žalobkyní předloženou smlouvu o revolvingovém úvěru jako absolutně neplatnou dle § 86 odst. 1 ve spojení s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Neplatnost uzavřené smlouvy o úvěru s sebou nese na straně žalované podle § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru povinnost vrátit (pouze) úvěrem poskytnutou jistinu. Žalobkyně tedy nemá nárok na sjednané úroky a poplatky, jak dovodil i Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka. V důsledku toho žalované vznikla povinnost vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 20 000 Kč (§ 2991 o. z.), kdy žalovaná neuhradila na tuto částku ničeho. Splatnost jistiny s ohledem na speciální úpravu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka, ještě nenastala. Jelikož nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnutá ani prozatím soudem určená, neocitla se žalovaná dosud v prodlení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Dobu splatnosti proto stanovil žalované tímto rozsudkem soud a teprve po jejím marném uplynutí se žalovaná dostane do prodlení. Při zohlednění procesní neaktivity žalované, výše bezdůvodného obohacení a předložených listinných důkazů stanovil soud podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru jako dobu přiměřenou možnostem žalované vrátit poskytnutou jistinu lhůtu (hmotněprávní) shodnou s obecnou třídenní pariční lhůtou podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (výrok II.).
10. S ohledem na výše uvedený závěr soudu o neplatnosti smlouvy je zřejmé, že žalobě nelze vyhovět v rozsahu, ve kterém se žalobkyně domáhala po žalované úhrady zákonného úroku z prodlení, jelikož splatnost jistiny úvěru dosud nenastala (blíže viz bod 9. odůvodnění tohoto rozsudku). Soud proto žalobu v této části jako nedůvodnou zamítl (výrok III.).
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem IV. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy procesně částečně úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení vůči žalované. Žalobkyně měla ve věci úspěch odpovídající přiznané částce 20 000 Kč (73 %) představující jistinu oproti úspěchu žalované odpovídající částce 7 388,74 Kč (27 %) představující kapitalizované příslušenství se smluvní pokutou, pro které bylo řízení zastaveno pro částečné zpětvzetí žaloby. Náklady řízení ve výši 2 514 Kč představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 014 Kč a náklady právního zastoupení v celkové částce 1 500 Kč, sestávající z mimosmluvní odměny ve výši 1 200 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a žaloba) po 400 Kč a náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. za uvedené tři úkony po 100 Kč. Rozdíl na úspěchu činí 46 % ve prospěch žalobkyně, proto jí náleží náhrada nákladů ve výši 1 156,44 Kč.
12. Žalovaná je povinna uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.