Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 Co 150/2026-85

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Igora Pařízka a soudců JUDr. Jana Fifky a Mgr. Martiny Thorovské ve věci

žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A

proti

žalované: Jméno žalované, narozena Datum narození žalované Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B

o určení vlastnictví k nemovitostem,

k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 18. března 2026 č. j. -60,

takto:

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované k rukám její zástupkyně náklady odvolacího řízení 10 043 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.II. Žalobce je povinen nahradit žalované k rukám její zástupkyně náklady odvolacího řízení 10 043 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal určení, že 5/6 pozemku st. číslo, jehož součástí je dům č. p. číslo v adresa, a 5/6 pozemku p. č. číslo, vše v obci adresa a katastrálním území adresa, jsou v nevypořádaném společném jmění účastníků, každý z účastníků je vlastníkem 5/12 nemovitostí (výrok I) a žalobci uložil nahradit žalované k rukám její zástupkyně náhradu nákladů řízení 20 086 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II).

2. Proti rozsudku podal žalobce odvolání. Namítal, že dohodu ze dne 15. 5. 1990 o vypořádaní bezpodílového spoluvlastnictví manželů (BSM) nikdy nepodepsal, žalobkyně si toho byla vždy vědoma, a proto na základě ní nemůže být výlučným vlastníkem všech sporných nemovitostí. Okresní soud pochybil, pokud neprovedl důkaz jím navrženým znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví za účelem posouzení pravosti jeho podpisu na dohodě. Stejně tak nesprávně uzavřel, že žalovaná sporné nemovitosti mimořádně vydržela, neboť jednala v nepoctivém úmyslu. Navrhl, aby krajský soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení.

3. Žalovaná ve vyjádření k odvolání navrhla, aby krajský soud napadený rozsudek potvrdil a ztotožnila se s okresním soudem v jeho skutkových i právních závěrech týkajících se nutnosti zamítnout žalobu.

4. Krajský soud jako soud odvolací ( ) po zjištění, že odvolání je přípustné ( ), obsahuje všechny podstatné náležitosti ( ) a je podáno osobou oprávněnou a včas ( a ), projednal odvolání u jednání ( ), jen v přítomnosti žalované, neboť žalobce i jeho zástupkyně se z účasti předem omluvili. Přezkoumal napadený rozsudek i jemu předcházející řízení v mezích, ve kterých se žalobce jakožto odvolatel domáhal jeho přezkoumání ( ) a přihlížel přitom i k důvodům, které nebyly v odvolání uplatněny ( ). Odvolání neshledal opodstatněné.

5. V projednávané věci krajský soud v zásadě sdílí správné skutkové i právní závěry okresního soudu, na základě nichž žalobu zamítl z důvodu mimořádného vydržení sporných nemovitostí žalovanou v režimu § 1095 o. z. (z jiného důvodu žaloba zamítnuta nebyla). Krajský soud proto odkazuje na přiléhavé odůvodnění napadeného rozsudku, k jehož doplnění, upřesnění a k odvolacím námitkám žalobce dodává následující.

6. Skutkově se jednalo o situaci, kde žalovaná je jednak na základě smlouvy o převodu nemovitostí ze dne 7. 6. 1968 Anonymizováno a jednak od 6. 2. 1992 na základě dohody o vypořádání BSM s žalobcem, uzavřené 15. 5. 1990 (podepsané účastníky i jejich zástupci advokáty), v katastru nemovitostí zapsaná jako výlučná vlastnice nemovitostí, tj. pozemku p.č. st. číslo s domem č.p. číslo a pozemku p.č. číslo v katastrálním území adresa, obec adresa (na základě smlouvy koupila 1/6 a na základě dohody získala 5/6 v režimu vypořádání BSM s žalobcem). Žalovaná současně od 15. 5. 1990 všechny tyto nemovitosti výlučně jen sama drží a užívá, zatímco žalobce je ani nedrží, ani neužívá od roku 1989.

7. Podle § 1095 o. z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

8. Podle § 3066 o. z. do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (ke dni 1. 1. 2024), jde-li o věc movitou (tj. neskončí dříve než 1. 1. 2016), a pěti let, jde-li o věc nemovitou (tj. neskončí dříve, než 1. 1. 2019).

9. Podmínkou mimořádného vydržení dle § 1095 o. z. není poctivá držba (§ 992 odst. 1 o. z.), ani (pro dobu držby před 1. 1. 2014) držba oprávněná (§ 130 odst. 1 obč. zák.), ale nedostatek nepoctivého úmyslu držitele; ten drží věc v přesvědčení, že jeho držba nepůsobí nikomu újmu. O nepoctivý úmysl jde, jestliže jednání držitele při nabytí a výkonu držby nebylo úmyslně poctivé (morální) v obecném smyslu. Nepoctivým může být i ten držitel, který jen z nedbalosti, někdy i nevědomé, neví, že mu právo, které vykonává, nenáleží; takový držitel nejedná v nepoctivém úmyslu. Naproti tomu v nepoctivém úmyslu jedná především ten, který ví, že tím, že se ujal držby, působí jinému bezdůvodně újmu. Kvalifikace držby „nikoliv v nepoctivém úmyslu“ vychází z hodnocení poctivosti či nepoctivosti v obecném smyslu. K naplnění takové držby postačí „držba v přesvědčení, že se jí nepůsobí nikomu újma“; jde zde o kritérium obdobné dobré víře „v nejméně přísném pojetí“. Nepoctivým ve smyslu § 1095 o. z. je v zásadě (zpravidla) úmyslné jednání naplňující znaky nepravé držby, tedy pokud se držitel úmyslně „vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou“ (§ 993 o. z.). Důkazní břemeno ohledně nepoctivého úmyslu držitele tíží toho, kdo vydržení popírá (viz okresním soudem správně zmíněný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2022 sp. zn. , uveřejněný v jeho Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. R 15/2023).

10. Mimořádné vydržení se neopírá o dobrou víru tak, jak je vymezena v § 922 odst. 1 věta první o. z. (z pozitivního vymezení dobré víry), ale o obecnou poctivost držitele, resp. o nedostatek „nepoctivého úmyslu“ (jde o negativní vymezení dobré víry). O pozitivní vymezení dobré víry jde v případě, kdy se předpokládá pozitivní přesvědčení držitele, že mu držené právo náleží, že je jeho subjektem (viz § 922 odst. 1 věta první o. z. a § 130 odst. 1 obč. zák.); o negativní vymezení dobré víry jde, je-li držitel přesvědčen, že jeho držba nepůsobí nikomu újmu, jedná tedy poctivě v obecném smyslu slova (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 5. 2023 sp. zn. ).

11. Nepoctivý úmysl brání vydržení jen za předpokladu, že existoval při uchopení držby (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 5. 2023, sp. zn. ).

12. S ohledem na výše uvedené krajský soud souhlasí s okresním soudem v tom, že žalovaná sporné nemovitosti mimořádně vydržela v režimu § 1095 o. z. ke dni 1. 1. 2019, neboť je jednak nepřetržitě a nerušeně sama držela od uzavření dohody o vypořádání BSM 15. 5. 1990 až do současnosti a jednak žalobce neprokázal, že by je takto držela v přesvědčení, že mu tím působí újmu. Žalovaná držbu opírala nejen o posledně citovanou dohodu, ale i o její zápis, resp. vklad do katastru nemovitostí, tj. důvodně byla v domnění, že je po právu jedinou a výlučnou vlastnicí všech sporných nemovitostí. Žalobce naopak sporné nemovitosti nedržel a neužíval od rozvodu manželství v roce 1989 (viz jeho vlastní tvrzení na čl. 25 spisu).

13. Žalobce (jehož tížilo břemeno tvrzení a důkazní ohledně nepoctivého úmyslu žalované při uchopení se držby) v řízení ani netvrdil (tím spíše pak neprokázal) žádné konkrétní a vážné pochybnosti, které by měly svědčit o nepoctivém úmyslu žalované k okamžiku chopení se držby sporných nemovitostí. Takovou skutečností nemůže být v konkrétních poměrech této souzené věci bez dalšího jen popření pravosti jeho podpisu na dohodě o vypořádání BSM (což žalobce tvrdil a navrhoval prokázat znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví). K tomu by ovšem muselo být dále tvrzeno a prokázáno, že žalovaná si této skutečnosti byla vždy, už ke dni uzavření dohody a následně po dobu cca 35 let držby vědoma s přesvědčením, že se tím vůči žalobci chová v nepoctivém úmyslu (což ale žalobce už vůbec netvrdil, ani neprokazoval a v řízení ani jinak najevo nevyšlo).

14. Jinak řečeno, skutečnost, že podpis žalobce na dohodě o vypořádání BSM byl někým padělán, resp. že žalobce dohodu vlastnoručně nepodepsal, ještě sama o sobě neznamená, že o tom žalovaná ke dni chopení se držby a v jejím dalším trvání cca 35 let věděla a v důsledku toho jednala vůči němu v nepoctivém úmyslu. Pokud ale žalobce opíral důvodnost žaloby bez dalšího jen o tvrzení, že dohodu nepodepsal (nikoliv ale dále i o tvrzení, že v důsledku toho se pak žalovaná chovala nepoctivě), nemůže být v tomto sporu úspěšný. Tím spíše v situaci, kdy dále např. ani netvrdil, že by dohodu nepodepsal jeho tehdejší zástupce, advokát tituly před jménem jméno FO (který ji v jeho zastoupení rovněž podepsal, a i jen sám ji mohl za žalobce jako jeho zástupce uzavřít).

15. Pro mimořádné vydržení navíc není průkaz právního důvodu chopení se držby nezbytný. I kdyby byla mezi účastníky uzavřena toliko absolutně neplatná ústní kupní smlouva, samotná absence platného právního titulu ještě nevytváří nepoctivý úmysl žalované, a tak není na překážku nabytí vlastnického práva mimořádným vydržením (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2023 sp. zn. ).

16. Se zřetelem k výše uvedenému tudíž krajský soud podle napadený rozsudek jako ve výroku věcně správný potvrdil.

17. O nákladech odvolacího řízení krajský soud rozhodl v souladu s a a v něm rovněž procesně plně úspěšné žalované přiznal vůči neúspěšnému žalobci právo na náhradu nákladů odvolacího řízení v plné výši, v celkové částce 10 043 Kč, kterou tvoří 1/ mimosmluvní odměna advokáta 7 400 Kč za 2 úkony právní služby výslovně účtované po 3 700 Kč, spočívající v sepisu vyjádření k odvolání a účasti u odvolacího jednání dle , , a k/ , advokátního tarifu, ve znění od 1. 1. 2025 (a. t.), 2/ paušální náhrada hotových výdajů 900 Kč, tj. 2x 450 Kč dle a. t. za dva výše citované úkony právní služby a 3/ 21 % DPH dle ze všech předchozích částek ve výši 1 743 Kč. V souladu s jsou náklady odvolacího řízení splatné k rukám zástupkyně žalované ve lhůtě dle

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání jen za splnění podmínek daných , přičemž přípustnost dovolání je zde oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení rozsudku u Okresního soudu v Hradci Králové a rozhoduje o něm Nejvyšší soud jako soud dovolací.