Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 272/2023-153

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudcem Mgr. Antonínem Pektorem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně

proti

žalovaným: 1. Jméno žalované A

2. Jméno žalované B

pro zrušení a vypořádání spoluvlastnictví

takto:

I. Spoluvlastnictví žalobkyně v rozsahu ideální jedné poloviny a žalované 1) v rozsahu ideální jedné čtvrtiny a žalovaného 2) v rozsahu ideální jedné čtvrtiny k pozemku parcelní číslo hodnota o výměře 8 295 m², trvalý travní porost, a pozemku parcelní číslo hodnota o výměře 780 m², ostatní plocha, v jméno FO, zapsaného na právnická osoba, se zrušuje.

II. Pozemek uvedený ve výroku I. tohoto rozsudku se mezi bývalými spoluvlastníky reálně rozděluje tak, že:

a) Do výlučného vlastnictví žalobkyně se přikazuje část označená v geometrickém plánu číslo datum vyhotoveném tituly před jménem jméno FO jako pozemek Anonymizováno o výměře 4 147 m² a jako pozemek Anonymizováno o výměře 395 m².

b) Do výlučného vlastnictví žalované 1) se přikazuje část označená v geometrickém plánu číslo datum vyhotoveném tituly před jménem jméno FO jako pozemek Anonymizováno o výměře 2 074 m² a jako Anonymizováno o výměře 197 m²

c) Do výlučného vlastnictví žalovaného 2) se přikazuje část označená v geometrickém plánu číslo datum vyhotoveném tituly před jménem jméno FO jako pozemek Anonymizováno o výměře 2 074 m² a jako pozemek Anonymizováno o výměře 198 m².

s tím, že geometrický plán číslo datum vyhotovený tituly před jménem jméno FO, je nedílnou součástí tohoto rozsudku.

III. Žalovaná 1) je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 3 333 Kč ve lhůtě 15 dní od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

IV. Žalovaný 2) je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 3 333 Kč ve lhůtě 15 dní od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

V. Žalovaná 1) a žalovaný 2) a žalobkyně jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně na nákladech vynaložených Českou republikou na účet Okresního soudu Plzeň-sever číslo č. účtu, každý 1/3 z částky 2 362 Kč ve lhůtě 15 dní od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Spoluvlastnictví žalobkyně v rozsahu ideální jedné poloviny a žalované 1) v rozsahu ideální jedné čtvrtiny a žalovaného 2) v rozsahu ideální jedné čtvrtiny k pozemku parcelní číslo , hodnota, o výměře 8 295 m², trvalý travní porost, a pozemku parcelní číslo , hodnota, o výměře 780 m², ostatní plocha, v , jméno FO, , zapsaného na , právnická osoba, , se zrušuje.II. Pozemek uvedený ve výroku I. tohoto rozsudku se mezi bývalými spoluvlastníky reálně rozděluje tak, že:a) Do výlučného vlastnictví žalobkyně se přikazuje část označená v geometrickém plánu číslo , datum, vyhotoveném , tituly před jménem, , jméno FO, jako pozemek , Anonymizováno, o výměře 4 147 m² a jako pozemek , Anonymizováno, o výměře 395 m².b) Do výlučného vlastnictví žalované 1) se přikazuje část označená v geometrickém plánu číslo , datum, vyhotoveném , tituly před jménem, , jméno FO, jako pozemek , Anonymizováno, o výměře 2 074 m² a jako , Anonymizováno, o výměře 197 m²c) Do výlučného vlastnictví žalovaného 2) se přikazuje část označená v geometrickém plánu číslo , datum, vyhotoveném , tituly před jménem, , jméno FO, jako pozemek , Anonymizováno, o výměře 2 074 m² a jako pozemek , Anonymizováno, o výměře 198 m².s tím, že geometrický plán číslo , datum, vyhotovený , tituly před jménem, , jméno FO, , je nedílnou součástí tohoto rozsudku.III. Žalovaná 1) je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 3 333 Kč ve lhůtě 15 dní od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.IV. Žalovaný 2) je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 3 333 Kč ve lhůtě 15 dní od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.V. Žalovaná 1) a žalovaný 2) a žalobkyně jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně na nákladech vynaložených Českou republikou na účet Okresního soudu Plzeň-sever číslo , č. účtu, , každý 1/3 z částky 2 362 Kč ve lhůtě 15 dní od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou nadepsanému soudu domáhala zrušení a vypořádání spoluvlastnictví účastníků řízení k nemovitým věcem. Žalobkyně uvedla, že je vlastnicí jedné ideální poloviny pozemku parc. č. hodnota a pozemku parc. č. hodnota nacházejících se v katastrálním území a obci jméno FO, zapsané na právnická osoba (dále jen „pozemky“). Každý ze žalovaných pak vlastní podíl na každém z pozemků o velikosti jedné ideální čtvrtiny. Žalobkyně sdělila, že nechce setrvat ve spoluvlastnictví se žalovanými a domáhá se zrušení a vypořádání tohoto spoluvlastnictví soudní cestou, když dohoda se žalovanými není možná. To z toho důvodu, že žalovaná 1 je nekontaktní a není oprávněna nakládat se svým majetkem, neboť tento je postižen exekucí, a žalovaný 2 je omezen ve svéprávnosti. Pokud se týká způsobu vypořádání spoluvlastnictví, žalobkyně navrhla reálné rozdělení pozemků, neboť to umožňuje povaha věci. V této souvislosti žalobkyně navrhla jmenování znalce z oboru geodézie.

2. Žalovaná 1 se k žalobě nevyjádřila, neúčastnila se žádného z jednání konaných dne datum a v řízení zůstala zcela pasivní.

3. Žalovaný 2 byl v tomto řízení zastoupen opatrovníkem z řad advokátů, který mu byl ustanoven usnesením adresa, neboť hmotněprávním opatrovníkem žalovaného 2 je žalobkyně na základě rozsudku jmenovaného soudu ze dne spisová značka, který nabyl právní moci dne datum. Žalovaný 2 se k návrhu žalobkyně tedy vyjádřil prostřednictvím kolizního opatrovníka. Uvedl, že souhlasí se zrušením a vypořádáním spoluvlastnictví účastníků, a to včetně způsobu vypořádání, neboť ze stávajícího stavu nemá žalovaný 2 profit a výlučné vlastnictví považuje za výhodnější. Současně žalovaný 2 potvrdil tvrzení žalobkyně ohledně nemožnosti uzavřít v této věci dohodu se žalovanou 1 a učinil nespornými všechny skutečnosti uvedené v žalobě. V souvislosti se způsobem vypořádání spoluvlastnictví žalovaný 2 trval na tom, aby pozemky byly rozděleny podle velikosti spoluvlastnických podílů a hodnota rozdělených pozemků neklesla o více než 15 % stávající hodnoty. V této souvislosti žalovaný 2 navrhl, aby si soud od vybrané realitní kanceláře vyžádal vyjádření, zda reálným rozdělením pozemků nedojde ke ztrátě na jejich hodnotě.

4. Mezi žalobkyní a žalovaným 2 byly nesporné následující skutečnosti, a to že účastníci jsou spoluvlastníky pozemku parc. č. hodnota a pozemku parc. č. hodnota nacházejících se v katastrálním území a obci jméno FO, zapsaných na právnická osoba, kdy žalobkyni svědčí vlastnické právo k jedné ideální polovině uvedených nemovitostí a žalovaná 1 a žalovaný 2 jsou každý vlastníkem podílu o velikosti jedné ideální čtvrtiny. Dále žalobkyně a žalovaný 2 učinily nespornou tu skutečnost, že pozemky jsou reálně rozdělitelné.

5. Z provedeného dokazování soud zjistil následující. Z výpisů z katastru nemovitostí pro datum bylo shodně zjištěno, že pozemek parc. č. hodnota, trvalý travní porost, o výměře 8 295 m2 a pozemek parc. č. hodnota, ostatní plocha, neplodná půda, o výměře 790 m2, oba nacházející se v jméno FO, zapsány na právnická osoba, jsou předmětem spoluvlastnictví účastníků, kdy žalobkyně vlastní podíl o velikosti jedné ideální poloviny a žalovaná 1 a žalovaný 2 každý podíl o velikosti jedné čtvrtiny. Dále z uvedených výpisů soud shledal, že nabývacím titulem ve vztahu ke všem spoluvlastníkům bylo rozhodnutí právnická osoba o výměně nebo přechodu vlastnických práv v pozemkové úpravě ze dne č. účtu Na základě tohoto rozhodnutí podle přílohy č. hodnota uvedeného rozhodnutí účastníci v rámci pozemkových úprav v katastrálním území jméno FO nabyli vlastnické právo k pozemkům v rozsahu shora uvedeném. Z předmětných výpisů z katastru nemovitostí bylo rovněž zjištěno, že spoluvlastnický podíl žalované 1 je postižen v rámci pěti exekučních řízení, přičemž ve všech těchto řízeních byl na spoluvlastnický podíl žalované 1 vydán exekuční příkaz k prodeji nemovité věci. Ze sdělení adresa, soudního exekutora jméno FO, vyplývá, že tento vede vůči žalované 1 exekuční řízení, jehož předmětem je vymožení nároku oprávněného v aktuální výši 39 503,36 Kč a odměny exekutora a nákladů exekuce v aktuální výši 11 059,40 Kč. Ze zprávy adresa, soudní exekutorky jméno FO, soud shledal, že v exekučních řízeních vedených vůči žalované 1 činí zůstatky vymáhaných pohledávek 28 344,60 Kč a 38 217,10 Kč. Ze sdělení adresa, soudní exekutorky jméno FO, bylo zjištěno, že tamní úřad rovněž vede vůči žalované 1 exekuční řízení aktuálně pro vymožení částky 12 033 Kč.

6. Dále soud ze sdělení právnická osoba a z přiložené kopie katastrální mapy seznal polohové určení a tvar předmětných pozemků. Pozemek parc. č. hodnota je tvaru dlouhého obdélníku, kdy jedna z kratších stran sousedí s pozemkem parc. č. hodnota. Pozemek parc. č. hodnota je rovněž tvaru obdélníku, který delší stranou sousedí s pozemkem parc. č. hodnota. V souvislosti s možným reálným rozdělením pozemků katastrální úřad sdělil, že k tomuto je třeba vždy stanovisko příslušného stavebního úřadu.

7. Ze znaleckého posudku č. č. účtu z oboru geodézie a kartografie znalce jméno FO, kterého soud v této věci ustanovil, bylo zjištěno následující. Znalec navrhl rozdělení pozemku parc. č. hodnota na nově vznikající pozemek Anonymizováno o výměře 4 147 m2 , pozemek Anonymizováno o výměře 2 074 m2 a pozemek Anonymizováno o výměře 2 074 m2. Znalec rovněž navrhl rozdělení pozemku parc. č. hodnota opět na tři nově vznikající pozemky, a to na pozemek Anonymizováno o výměře 395 m2, pozemek Anonymizováno o výměře 197 m2 a pozemek Anonymizováno o výměře 198 m2. Uvedené rozdělení bylo navrženo tak, aby nově vznikající pozemky výměrou odpovídaly velikosti spoluvlastnických podílů účastníků. Nově vznikající pozemky Anonymizováno tedy velikostně odpovídají vždy polovině stávajících pozemků hodnota. Výměra ostatních nově vznikajících pozemků je pak čtvrtinová oproti pozemkům stávajícím s tím, že rozdíl 1 m2 ve výměře nově vznikajících pozemků Anonymizováno je dán vlivem zaokrouhlování. Jak bylo rovněž ze znaleckého posudku zjištěno, znalec v tomto ohledu reflektoval vyjádření realitní kanceláře Pubec, dle kterého reálné rozdělení pozemků ve znalcem představené variantě nebude mít na hodnotu nově vzniklých pozemků vliv. Ze znaleckého posudku dále vyplývá, že znalec při návrhu rozdělení pozemků respektoval stanovisko právnická osoba adresa, stavebního úřadu, ze dne datum. Podle tohoto stanoviska lze rozdělení pozemků schválit pouze za předpokladu, že oba dotčené pozemky budou rozděleny na 3 části, a to tak že pozemek parc. č. hodnota bude rozdělen podélně a na takto vzniklé pozemky budou navazovat pozemky téhož vlastníka vzniklé rozdělení pozemku parc. č. hodnota, čímž bude k nově vzniklým pozemkům téhož vlastníka zachován přístup z pozemku parc. č. hodnota, tedy z veřejné komunikace. Dle shora uvedeného stanoviska však nelze nově vzniklé a na sebe navazující pozemky sloučit, neboť se jedná o pozemky odlišného druhu. Součástí znaleckého posudku byl rovněž geometrický plán č. datum vyhotovený znalcem na základě rozdělení navrženého v souladu se shora uvedenými požadavky stavebního úřadu. Uvedený geometrický plán byl schválen adresa.

8. Po zhodnocení všech provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Účastníci jsou spoluvlastníky pozemku parc. č. hodnota, trvalý travní porost o výměře 8 295 m2 a pozemku parc. č. hodnota, ostatní plocha, neplodná půda, o výměře 790 m2, oba nacházející se v jméno FO, kdy žalobkyni náleží podíl o velikosti jedné ideální poloviny a žalované 1 a žalovanému 2 náleží každému podíl o velikosti jedné ideální čtvrtiny. Spoluvlastnický podíl žalované 1 je postižen pěti exekučními příkazy k prodeji nemovité věci, kdy celkem je v exekučních řízeních vedených proti žalované 1 vymáhána částka 129 157,46 Kč. Žalobkyně však odmítá setrvat ve spoluvlastnictví s žalovanými, přičemž dohoda účastníků o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví není možná, neboť žalovaná je nekontaktní a současně není podle exekučních příkazů postihujících její podíl na pozemcích oprávněna s podílem nakládat. Pozemky ve spoluvlastnictví účastníků navzájem sousedí. Jsou obdélníkového tvaru, kdy pozemek parc. č. hodnota přiléhá jednou kratší stranou k veřejné komunikaci a druhou kratší stranou sousedí s pozemkem parc. č. hodnota. Faktické rozdělení obou těchto pozemků je možné. Je však nezbytné, aby byl v souladu se stanoviskem stavebního úřadu zachován přístup na nově vzniklé pozemky z veřejné komunikace, a to pozemku parc. č. hodnota. Z tohoto důvodu může reálné rozdělení pozemků nastat pouze tím způsobem, že se pozemek parc. č. hodnota rozdělí podélně na 3 nově vznikající pozemky tak, aby tyto navazovaly na pozemky nově vznikající rozdělením pozemku parc. č. hodnota. Pozemky vznikající rozdělením pozemků stávajících nemohou být sloučeny, jelikož každý z pozemků je odlišného druhu. Rozloha pozemku parc. č. hodnota umožňuje rozdělit tento pozemek přesně podle velikosti spoluvlastnických podílů, a to na části o výměře 4 147 m2, 2 074 m2 a 2 074 m2. V případě rozdělení pozemku parc. č. hodnota však vzniká odchylka o velikosti 1 m2. Nově vznikající pozemky by měly rozlohu 395 m2, 197 m2 a 198 m2. Tato odchylka však hodnotu pozemků nikterak významně neovlivní. Uvedené rozdělení pozemků je zakresleno v geometrickém plánu č. datum, který byl ze strany příslušného katastrálního úřadu schválen.

9. Podle , (dále jen „o. z.“) platí, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

10. Podle § 1141 odst. 1 o. z. spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci nebo závodu, vyžaduje dohoda písemnou formu.

11. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

12. Podle § 1144 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

13. Ze shora uvedeného skutkového stavu dovodil soud na základě citovaných ustanovení zákona následující právní závěry. Žalobkyně a žalovaní jsou spoluvlastníky pozemku parc. č. hodnota, a pozemku parc. č. hodnota v katastrálním území a obci jméno FO, kdy žalobkyni náleží podíl o velikosti jedné ideální poloviny a žalované 1 a žalovanému 2 náleží každému podíl o velikosti jedné ideální čtvrtiny. Žalobkyně v souladu s § 1140 o. z. žádala o zrušení a vypořádání tohoto spoluvlastnictví. Podle § 1141 odst. 1 o. z. má ke zrušení a vypořádání spoluvlastnictví dojít primárně dohodou spoluvlastníků. Pokud k dohodě spoluvlastníků nedojde, má každý ze spoluvlastníků právo žádat, aby o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví rozhodl soud, neboť žádný ze spoluvlastníků nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. V řízení bylo prokázáno, že dohoda účastníků v této věci není možná, neboť na spoluvlastnický podíl žalované 1 byly vydány exekuční příkazy k prodeji nemovité věci a žalovaná 1 z tohoto důvodu není oprávněna se svým spoluvlastnickým podílem nakládat. Žalobkyni tedy nezbylo jinak, než se domáhat zrušení a vypořádání spoluvlastnictví v soudním řízení. Současně nutno konstatovat, že vzhledem k okolnostem tak nečiní v nevhodnou dobu ani k újmě některého ze žalovaných. Nadto žalovaný 2 vyslovil se zrušením a vypořádáním spoluvlastnictví účastníků souhlas. Soud proto rozhodl o zrušení spoluvlastnictví účastníků k pozemkům specifikovaným shora, jak uvedeno ve výroku I.

14. V návaznosti na zrušení spoluvlastnictví rozhodoval soud o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Při rozhodování o způsobu vypořádání spoluvlastnictví je soud vázán zákonem stanovenými způsoby v daném pořadí. Soud nejprve zkoumá, zda je rozdělení společné věci možné; není-li rozdělení dobře možné, přikáže ji za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li však věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej společné věci ve veřejné dražbě; takto postupuje i v případě, že ten spoluvlastník, který má o věc zájem, nemá finanční prostředky k zaplacení přiměřené náhrady (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2015, sp. zn. publikovaný ve Sbírce soudních stanovisek a rozhodnutí pod č. 3/2016). S ohledem na zákonem stanovené pořadí způsobů vypořádání spoluvlastnictví, soud nejprve posuzoval, zda lze přistoupit k rozdělení pozemků na části dopovídající podílům jednotlivých spoluvlastníků. Předně soud konstatuje, že rozdělení pozemků nebrání ta skutečnost, že spoluvlastnický podíl žalované je zatížen exekučními příkazy k prodeji nemovité věci (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2016, sp. zn. ), neboť hodnota věci ve vlastnictví žalované 1 zůstane přinejmenším zachována. Na podkladě znaleckého posudku a s přihlédnutím k vyjádření žalobkyně a žalovaného 2 soud uzavřel, že faktické rozdělení předmětných pozemků je realizovatelné a hodnota pozemků se tím nesníží. Soud tedy rozhodl o vypořádání spoluvlastnictví účastníků rozdělením předmětných pozemků podle znalcem zpracovaného geometrického plánu, a to tak, aby rozdělení pozemků odpovídalo stanovisku stavebního úřadu tedy tak, aby na sebe nově vznikající pozemky navazovaly a byl zachován přístup k nově vznikajícím pozemkům z veřejné komunikace. Odchylku ve výměře pozemků vznikajících rozdělením pozemku parc. č. hodnota, která činí 1 m2, soud považoval z hlediska hodnoty věci za nepatrnou, a k vyrovnání tohoto rozdílu v peněžní formě proto nepřistoupil. Ze shora uvedených důvodů soud ve výroku II. nařídil rozdělení pozemků podle znalcem vypracovaného geometrického plánu č. datum, který je nedílnou součástí tohoto rozsudku.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle 142 odst. 2 a podle , (dále jen „“). Soud vycházel v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2023, sp. zn. , z toho, že v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví majícím povahu iudicii duplicis, není-li žaloba zamítnuta, nelze zpravidla určit, který účastník měl ve věci plný úspěch, a tedy žádnému z účastníků nelze přiznat právo na náhradu nákladů řízení. Účastníci jsou však podle povinni nahradit státu náklady řízení, které platil. Stát v této věci vynaložil náklady na vyhotovení znaleckého posudku sestávající z odměny znalce ve výši 12 362 Kč, jež byla znalci přiznána spisová značka Na úhradě těchto nákladů jsou tedy účastníci povinni se podílet vzhledem k povaze řízení rovným dílem. V souvislosti s ustanovením znalce soud uložil žalobkyni, která provedení důkazu znaleckým posudkem navrhla, zaplatit zálohu na náklady tohoto důkazu, a to ve výši 10 000 Kč. Soud proto výroky III. a IV. uložil každému ze žalovaných povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 333 Kč představující jednu třetinu žalobkyní složené zálohy. Tuto částku je každý ze žalovaných povinen zaplatit podle k rukám zástupce žalobkyně. Zbývající částku vynaloženou státem na vyhotovení znaleckého posudku ve výši 2 362 Kč soud výrokem V. uložil k úhradě všem účastníkům řízení. Účastníci jsou povinni zaplatit tuto částku státu společně a nerozdílně, a to každý v rozsahu jedné třetiny uvedené částky.

16. Lhůta k plnění byla stanovena podle Soud s přihlédnutím k okolnostem nepovažoval v této věci obvyklou třídenní lhůtu za přiměřenou, a proto stanovil ve prospěch všech účastníků řízení lhůtu v délce 15 dnů.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Pokud nebude částka uvedená ve výroku V. zaplacena ve stanovené lhůtě, bude po marném uplynutí lhůty 30 dní od splatnosti vymáhána celním úřadem.