Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
6 C 102/2026-42
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Mělníku rozhodl soudkyní Mgr. Terezou Pirklovou, LL.M. ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného (adresa úřadu)
o zaplacení 37 200 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku:
- částku 20 000 Kč,
- zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 20 000 Kč od datum do zaplacení.
II. Žaloba se zamítá co do:
- částky 17 200 Kč,
- zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 28 000 Kč od datum do datum,
- zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 8 000 Kč od datum do zaplacení,
- zákonného úroku z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 20 000 Kč od datum do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 359 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku:- částku 20 000 Kč,- zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 20 000 Kč od , datum, do zaplacení.II. Žaloba se zamítá co do:- částky 17 200 Kč,- zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 28 000 Kč od , datum, do , datum, ,- zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 8 000 Kč od , datum, do zaplacení,- zákonného úroku z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 20 000 Kč od , datum, do zaplacení.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 359 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky 37 200 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru označené jedinečným identifikátorem Anonymizováno, uzavřené dne datum, mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO IČO, prostřednictvím webových stránek Anonymizováno (dříve také Anonymizováno) Tvrdí, že žalovanému byl poskytnut na jeho bankovní účet úvěr ve výši 20 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit společně se smluvním úrokem ve výši 40 % měsíčně. Žalovaný však úvěr nesplácel řádně a včas, proto byl dne datum zesplatněn a žalovaný byl vyzván k úhradě celé dlužné částky. Pohledávka byla následně na základě smluv o postoupení pohledávek převedena na žalobkyni. Předmětem žaloby je:
zaplacení 20 000 Kč představujících nesplacenou jistinu spotřebitelského úvěru,
zaplacení 8 000 Kč představujících smluvní úrok za jeden měsíc,
zaplacení 9 200 Kč představujících kapitalizovanou smluvní pokutu sjednanou ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za období od datum (zesplatnění úvěru) do datum (odeslání předžalobní upomínky),
zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 28 000 Kč od datum do zaplacení.
Pro případ, že by nebyl shledán důvodným nárok ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, uplatňuje žalobkyně v rozsahu poskytnuté jistiny nárok z bezdůvodného obohacení.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, ačkoliv mu byla žaloba řádně doručena do jeho datové schránky. Ze záznamu o doručení přitom vyplývá, že se žalovaný do datové schránky přihlásil dne datum.
3. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav: Společnost právnická osoba, IČO IČO, sídlem adresa a žalovaný uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o spotřebitelském úvěru, označenou jedinečným identifikátorem Anonymizováno, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na dobu neurčitou částku 3 000 Kč, za což se žalovaný zavázal platit úrok ve výši 40 % měsíčně. Pro případ prodlení s úhradovou jakékoliv splátky úroku se zavázal zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky (smlouva o spotřebitelském úvěru na č.l. 7-8, všeobecné obchodní podmínky na č.l. 11-15, občanský průkaz žalovaného na č.l. 16-17, řidičský průkaz na č.l. 18, kartička zdravotní pojišťovny na č.l. 19). Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému na účet č. č. účtu dne datum v 14.06 hodin částku 3 000 Kč a stejného dne v 16.55 hodin částku 17 000 Kč. Žalovaný je majitelem uvedeného účtu. Dispoziční oprávnění k účtu má rovněž paní jméno FO, nar. datum, která je matkou žalovaného (potvrzení o platbě na č.l. 9, 10, vyjádření banky na č.l. 35, výpis z informačního systému základních registrů). Žalovanému byl dne datum zaslán dopis od Anonymizováno, oddělení vymáhání pohledávek, kterým mu bylo oznámeno, že ke dni datum došlo k zesplatnění úvěru vyplývajícího ze smlouvy o úvěru Anonymizováno od společnosti právnická osoba Dlužná částka byla vyčíslena na 47 563,53 Kč (oznámení o zesplatnění na č.l. 20). Společnost právnická osoba., IČO IČO, a společnost právnická osoba, IČO IČO, uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek, přičemž dle přílohy byly postoupeny dvě pohledávky za žalovaným, a to ze smlouvy označené jedinečným identifikátorem Anonymizováno ze dne datum a ze smlouvy označené jedinečným identifikátorem Anonymizováno ze dne datum. Společnost právnická osoba., IČO IČO, pohledávky následně postoupila žalobkyni (smlouvy o postoupení pohledávek v informačním systému soudu včetně příloh). Žalovanému bylo dopisem ze dne 6. 2. 2026 oznámeno, že pohledávka věřitele Anonymizováno (dříve Anonymizováno.) byla postoupena na společnost Anonymizováno. Dopisem byl rovněž vyzván právní zástupkyní žalobkyně k úhradě dlužné částky ve výši 66 141,45 Kč, a to do tří dnů. Dopis byl odeslán dne datum (dopis na č.l. 21, potvrzení o podání na č.l. 22).
4. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.
5. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.
7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
12. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. Soud předně konstatuje, že žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi žalovaným a její právní předchůdkyní byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. K prokázání těchto tvrzení však předložila smlouvu o spotřebitelském úvěru označenou identifikátorem Anonymizováno, z jejíhož obsahu vyplývá závazek poskytnout žalovanému toliko částku 3 000 Kč. Žádný dodatek ke smlouvě, změnu úvěrového rámce ani jinou listin u, z níž by bylo možno dovodit smluvní základ pro poskytnutí dalších 17 000 Kč, žalobkyně nepředložila. Soud má za pravděpodobné, že mezi tvrzeními žalobkyně a předloženými listinami existuje rozpor v důsledku administrativního pochybení, spočívajícího například v nepředložení dodatku ke smlouvě nebo jiné související dokumentace. Žalobkyně se však z jednání omluvila a jeho konání se nezúčastnila, a uvedený rozpor tak nebyl v průběhu řízení odstraněn. Za této procesní situace nemůže soud nahrazovat aktivitu žalobkyně a vycházet z domněnky, že taková listin listina existuje. Soud proto považuje za prokázané pouze to, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru na částku 3 000 Kč.
14. Ve vztahu k této smlouvě soud dále zkoumal splnění povinností stanovených zákonem o spotřebitelském úvěru. Povinnost věřitele zkoumat schopnost spotřebitele splácet sjednávaný úvěr byla zakotvena do právního řádu na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, podle které věřitel před uzavřením smlouvy musí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.
15. Povinnost poskytovatele posoudit úvěruschopnost spotřebitele je třeba vykládat s ohledem na konkrétní parametry sjednávaného úvěru. Rozsah a intenzita tohoto posouzení se může lišit podle výše úvěru, délky jeho čerpání, způsobu splácení i rizik, která pro spotřebitele představuje. Avšak ani u úvěru nižší hodnoty nelze na povinnost posoudit úvěruschopnost rezignovat zcela. Naopak je vždy nezbytné, aby poskytovatel před uzavřením smlouvy disponoval alespoň základními informacemi o příjmové a finanční situaci spotřebitele, které mu umožní učinit kvalifikovaný závěr o jeho schopnosti dostát sjednaným závazkům. Žalobkyně netvrdila žádné konkrétní skutečnosti svědčící o tom, jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Netvrdila, jaké údaje o příjmech, výdajích, majetkových poměrech či závazcích žalovaného měla k dispozici, ani zda byly ověřovány informace z registrů dlužníků či jiných databází. K této otázce rovněž nepředložila žádné důkazy. Za této situace soud uzavírá, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení ani břemeno důkazní ohledně splnění povinnosti vyplývající z § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud proto dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr, aniž by jeho úvěruschopnost řádně posoudila. Následkem takového postupu je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatnost smlouvy, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti. Žalovaný je tedy povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu ve výši 3 000 Kč.
16. Současně bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému dne datum na jeho účet kromě uvedených 3 000 Kč ještě další částku 17 000 Kč. Pro toto plnění však nebyl v řízení prokázán žádný smluvní ani jiný právní důvod. Žalobkyně se přitom těchto prostředků v řízení výslovně domáhá a bylo nepochybně prokázáno, že byly připsány na účet žalovaného. V rozsahu částky 17 000 Kč se proto žalovaný na úkor právní předchůdkyně žalobkyně obohatil plněním bez právního důvodu ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. a je povinen toto bezdůvodné obohacení vydat.
17. Žaloba je proto důvodná v rozsahu částky 20 000 Kč, sestávající z částky 3 000 Kč představující povinnost vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a z částky 17 000 Kč představující vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 o. z.
18. Nárok na zaplacení smluvního úroku ve výši 8 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 9 200 Kč soud zamítl. Předně tato plnění žalobkyně odvozovala od smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou soud v rozsahu prokázaného úvěru 3 000 Kč shledal neplatnou podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Současně žalobkyně neprokázala existenci jakéhokoliv smluvního základu pro poskytnutí dalších 17 000 Kč, z nichž rovněž při výpočtu uplatněného smluvního úroku a smluvní pokuty vycházela. Přestože tvrdila uzavření úvěrového vztahu v celkové výši 20 000 Kč, předložila pouze smlouvu na částku 3 000 Kč a žádný dodatek, změnu úvěrového rámce ani jinou listin u osvědčující vznik povinnosti žalovaného hradit smluvní úrok či smluvní pokutu z částky převyšující 3 000 Kč nepředložila.
19. Soud se dála zabýval tím, od kdy byl žalovaný v prodlení. Nezaplacením dluhu do dne splatnosti se žalovaný dostal do prodlení, a vznikla mu tak povinnost podle § 1970 o.z. platit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení. Žalobkyně požadovala přiznání zákonného úroku z prodlení již od datum s tvrzením, že úvěr byl zesplatněn výzvou ze dne datum. K této výzvě však nepředložila žádný doklad o jejím odeslání ani doručení žalovanému, a neprokázala tedy, že se výzva dostala do dispoziční sféry žalovaného. Již z tohoto důvodu nelze mít za prokázané, že se celý dluh stal ke dni datum splatným. Nadto soud přihlédl i k obsahu samotné výzvy. Ačkoli je v ní uvedeno, že pohledávka vyplývá ze smlouvy uzavřené se společností právnická osoba, výzva sama je podepsána jako „Anonymizováno oddělení vymáhání pohledávek“. Z listin y přitom nijak nevyplývá, kdo je jejím odesílatelem ani z jakého titulu je oprávněn vůči žalovanému jednat. Není z ní patrné, zda Anonymizováno představuje obchodní označení věřitele, jeho organizační složku, smluvního zástupce či jinou osobu. Průměrný spotřebitel tak z obsahu výzvy nemusel být schopen jednoznačně dovodit, kdo vůči němu pohledávku uplatňuje a kdo činí právní jednání směřující k zesplatnění úvěru. Žalobkyně však doložila, že žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne datum, a to do tří dnů. Dopis byl odeslán datum, v souladu s § 573 o.z. byl dopis doručen dne datum a splatnost tak nastala v souladu s § 607 o.z. dne datum. Soud proto přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od datum a z přiznané částky 20 000 Kč, ve zbytku pak nárok zamítl.
20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že úspěšnější žalobkyni přiznal poměrnou náhradu nákladů řízení ve výši 7,53 % z plné náhrady nákladů řízení. Plná náhrada nákladů by činila 4 764 Kč a skládá se ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 860 Kč, nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) ve výši 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, návrh ve věci samé), tj. ve výši 2 100 Kč (3 úkony x odměna ve výši 700 Kč), dále paušální náhrady výdajů za každý z těchto úkonů podle § 14b odst. 6 písm. a) a. t., tj. ve výši 300 Kč (3 úkony x paušální náhrada ve výši 100 Kč) a náhrady za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 504 Kč (21 % z částky 2 400 Kč). Soud proto přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů ve výši 359 Kč (7,53 % z 4 764 Kč). Jejich zaplacení soud k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
21. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k Okresnímu soudu v Mělníku. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Praze.
Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb. , exekučního řádu.