Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 As 170/2026 - 16

- 17

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobkyně: Z. Š., proti žalované: Česká advokátní komora, se sídlem Národní 118/16, Praha 1, o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 8. 2026, č. j. ,

takto:

I. Žádost o prodloužení lhůty k předložení plné moci udělené advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti stanovené usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2026, č. j. , se zamítá.

II. Kasační stížnost se odmítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.

IV. Žalobkyni se vrací zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč. Tato částka jí bude vyplacena z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 (třiceti) dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

[1] Nejvyšší správní soud ve shora uvedené věci obdržel dne 2. 9. 2026 kasační stížnost žalobkyně (stěžovatelky) proti v záhlaví označenému usnesení Městského soudu v Praze. Tímto usnesením městský soud odmítl žalobu stěžovatelky proti usnesení ze dne 17. 12. 2025, č. j. 10.01000137/250003, ve znění opravného usnesení ze dne 26. 2. 2026, č. j. 10.01.000137/250006, a proti usnesení ze dne 13. 1. 2026, č. j. 10.01000152/250003, kterými žalovaná zastavila řízení o stěžovatelčiných žádostech o určení advokáta podle , o advokacii, v relevantním znění (dále jen „ “), k zastoupení v řízení před Ústavním soudem o ústavních stížnostech stěžovatelky proti usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 9. 2025, č. j. , a ze dne 18. 9. 2025, č. j. . Důvodem zastavení řízení o výše uvedených žádostech byla jejich zjevná bezpředmětnost, protože Ústavní soud obě stěžovatelčiny ústavní stížnosti odmítl usneseními ze dne 25. 11. 2025, sp. zn. , a ze dne 8. 12. 2025, sp. zn. .

[2] Jelikož stěžovatelka nebyla v nynějším řízení o kasační stížnosti zastoupena advokátem ani neprokázala, že má sama příslušné vysokoškolské právnické vzdělání, vyzval ji Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 4. 9. 2026, č. j. , mj. k doložení splnění podmínky povinného zastoupení podle , k čemuž jí stanovil lhůtu 1 měsíce od doručení daného usnesení. Nejvyšší správní soud současně stěžovatelku poučil, že pokud výzvě nevyhoví, soud kasační stížnost odmítne.

[3] Uvedené usnesení bylo stěžovatelce doručeno dne 14. 9. 2026. Posledním dnem lhůty pro doložení povinného zastoupení tak byla středa dne 14. 10. 2026.

[4] Nejvyšší správní soud obdržel dne 14. 10. 2026 přípis stěžovatelky (podaný k poštovní přepravě dne 12. 10. 2026), v němž požádala o prodloužení lhůty k předložení plné moci udělené jí advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti. Stěžovatelka uvedla, že požádala žalovanou o určení advokáta v této věci, což doložila kopií této žádosti a potvrzením o jejím podání k poštovní přepravě dne 29. 9. 2026.

[5] Podle věty třetí může předseda senátu prodloužit lhůtu k provedení úkonu určenou soudem (za obdobných podmínek, za jakých se promíjí zmeškání lhůty, tj. z vážných omluvitelných důvodů).

[6] Stěžovatelka žádné skutečnosti, které by bylo možné považovat za vážné omluvitelné důvody ve smyslu , neuvedla. Usnesením, kterým byla k předložení plné moci vyzvána, jí byla stanovena lhůta jednoho měsíce, přičemž stěžovatelka požádala o její prodloužení dva dny před skončením stanovené lhůty, tj. dne 12. 10. 2026. K tomu je nutné připočíst dobu uplynulou od doručení napadeného usnesení městského soudu, jelikož již v něm byla stěžovatelka poučena o nutnosti zastoupení v řízení o kasační stížnosti (nehledě na její vlastní bohaté zkušenosti s agendou kasačních stížností, jak je zdejšímu soudu známo z úřední činnosti). Usnesení městského soudu bylo stěžovatelce doručeno dne 17. 8. 2026. K tomu, aby si obstarala advokáta, který by byl ochoten její případ převzít, tak měla dostatečný časový prostor.

[7] Lze konstatovat, že období téměř 2 měsíců (od doručení napadeného usnesení městského soudu do odeslání žádosti o prodloužení lhůty k doložení podmínky povinného zastoupení) představuje dostatečný čas k tomu, aby se stěžovatelka pokusila advokáta si zajistit. Stěžovatelka soudu nesdělila, zda v tomto období vůbec oslovila nějaké advokáty. Netvrdila ani žádné mimořádné okolnosti, které by jí v hledání právního zastoupení bránily či jí tuto snahu neúměrně ztěžovaly, nad rámec obecného a ničím nedoloženého tvrzení, že ji advokáti odmítají zastupovat proti žalované jakožto profesní komoře, jejíž jsou členy.

[8] Soud proto nepovažoval za nutné v této situaci vyčkat na rozhodnutí žalované o žádosti stěžovatelky ze dne 29. 9. 2026 o právní službu za úplatu pro fyzickou osobu dle (tedy o opětovné žádosti o určení advokáta). Nejvyššímu správnímu soudu je z úřední činnosti známo, že žalovaná žádosti stěžovatelky uplatněné v rámci jiných řízení vedených u Nejvyššího správního soudu zpravidla zamítá a advokáta jí neurčuje (viz např. řízení vedená zdejším soudem pod sp. zn. , sp. zn. nebo sp. zn. ).

[9] Nelze také přehlédnout, že Nejvyšší správní soud již např. ve svém usnesení ze dne 30. 11. 2022, č. j. , týkajícím se obdobné kasační stížnosti stěžovatelky proti rozsudku Městského soudu v Praze ve věci neurčení advokáta k poskytnutí právní služby podle , v tehdejším znění, stěžovatelce, uvedl: „Vyčkávat za těchto okolností dalšího rozhodnutí České advokátní komory by se dříve či později mohlo proměnit v nekonečný řetězec zacyklených soudních sporů, kdy se předmětem řízení stává neurčení advokáta v rámci přezkumu rozhodnutí o neurčení advokáta v rámci přezkumu rozhodnutí o neurčení advokáta.“

[10] Uvedená úvaha Nejvyššího správního soudu je přitom relevantní i v projednávané věci, neboť předmětem přezkumu městského soudu měla být usnesení, kterými žalovaná zastavila řízení o stěžovatelčiných žádostech o určení advokáta podle k zastoupení v řízení před Ústavním soudem o ústavních stížnostech stěžovatelky proti usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 9. 2025, č. j. , a ze dne 18. 9. 2025, č. j. , vydaným ve věcech, jež se opět týkaly žádostí stěžovatelky o určení advokáta. Pokud by Nejvyšší správní soud žádosti stěžovatelky vyhověl, pouze by tím zvětšoval prostor pro zacyklení navázaných soudních sporů s obdobným předmětem bez reálného hmotněprávního nároku (srov. již zmíněné usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 11. 2022, č. j. , či usnesení ze dne 21. 3. 2024, č. j. , ze dne 11. 7. 2024, č. j. , ze dne 19. 3. 2025, č. j. , ze dne 2. 4. 2025, č. j. , ze dne 4. 4. 2025, č. j. , ze dne 4. 5. 2025, č. j. , ze dne 27. 6. 2025, č. j. , a ze dne 28. 5. 2026, č. j. ).

[11] Z těchto důvodů Nejvyšší správní soud žádost stěžovatelky o prodloužení lhůty pro doložení povinného zastoupení zamítl (výrok I.).

[12] Podle musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem; to neplatí, máli stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

[13] Jelikož nedošlo ani přes výzvu soudu k odstranění uvedeného nedostatku podmínky řízení dle a pro tento nedostatek nelze v řízení o kasační stížnosti pokračovat, rozhodl Nejvyšší správní soud na základě ve spojení s a o odmítnutí kasační stížnosti (výrok II.).

[14] O nákladech řízení o kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl v souladu s za použití Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, bylali kasační stížnost odmítnuta (výrok III.).

[15] Stěžovatelka v řízení zaplatila soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5 000 Kč. Vzhledem k odmítnutí kasační stížnosti Nejvyšší správní soud rozhodl podle věty poslední , o soudních poplatcích, v účinném znění, o vrácení částky 5 000 Kč, a to ve lhůtě stanovené v zákona o soudních poplatcích (výrok IV.).

Poučení:

Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné ( , ).

V Brně dne 23. října 2026

JUDr. Jakub Camrda

předseda senátu