Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 167/2026-17
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hedvikou Lávičkovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupená advokátkou Jméno advokátky
sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného
trvale bytem Adresa žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba o zaplacení pohledávky ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.
II. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Žaloba o zaplacení pohledávky ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.II. Žalovanému se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Žalobkyně se domáhala, aby žalovaný byl uznán povinným zaplatit jí částku částka (odpovídající jistině úvěru) s příslušenstvím (kapitalizovaným smluvním úrokem za první měsíc doby čerpání úvěru v částce částka a zákonným úrokem z prodlení z částky částka za období od datum do zaplacení) a nahradit jí náklady řízení. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota. Společně s jistinou úvěru se žalovaný zavázal žalobkyni zaplatit i smluvní úrok z jistiny při úrokové sazbě ve výši 40 % měsíčně, přičemž jistinu mohl žalovaný splatit kdykoli. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, a proto žalobkyně využila svého práva a úvěr zesplatnila, žalovaný o tom byl informován dopisem ze dne datum. Ohledně úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uváděla, že ji zkoumala prostřednictvím výpisů z bankovního účtu, případně výplatními listy žalovaného a jeho lustrací v příslušných registrech. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku, na kterou nijak nereagoval; z jednání soudu omluvila.
Žalovaný se k věci nijak nevyjádřil a k jednání soudu se bez omluvy nedostavil.
Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru zjistil, že žalovaný a žalobkyně dne datum podepsali prostřednictvím elektronických prostředků písemnost s nadpisem „Anonymizováno“, na základě které mohl žalovaný od žalobkyně po dobu neurčitou opakovaně obdržet peněžní prostředky až do výše částka. U označení žalovaného bylo uvedeno mimo jiné číslo bankovního účtu, a to č. účtu. Obdržené prostředky pak měl žalovaný vrátit spolu s úrokem při úrokové sazbě 40 % p.m., konkrétně tak, že obdržené prostředky mohl žalovaný vrátit kdykoli, ale úrok přirostlý za uplynulé období byl povinen uhradit každý měsíc nejpozději k 2. dni měsíce. Z kopie OP soud dále zjistil, že jde o foto dokladu totožnosti žalovaného, platnost dokladu byla vyznačena na období od datum do datum. Z kopie ŘP soud dále zjistil, že jde o foto řidičského průkazu žalovaného, platnost dokladu byla vyznačena na období od datum do datum.
Z výpisu z účtu (odchozí platba) soud dále zjistil, že dne datum byla z bankovního účtu žalobkyně provedena bezhotovostní platba částka na bankovní účet č. č. účtu. Ze zesplatnění úvěru soud dále zjistil, že dopisem ze dne datum byl žalovaný žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky částka, neboť měl opakovaně porušovat podmínky splácení. Z předžalobní výzvy včetně podacího lístku soud dále zjistil, že k úhradě dlužné částky částka byl žalovaný písemně vyzván zástupcem žalobkyně, a to dopisem ze dne datum zaslaným prostřednictvím osoby právnická osoba.
Z výpisu z účtu soud dále zjistil, že se jedná o výpis z bankovního účtu žalovaného č. č. účtu za období od datum do datum s tím, že na konci tohoto období byl zůstatek na bankovním účtu zhruba částka. Dne datum byla na účet žalovaného připsána platba ve výši částka označená jako „PŮJČKA DLE SMLOUVY BUKANUGU ODCREAMFINANCE CZECH, S.R.O.“.
Při právním posouzení věci soud vycházel ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), u obou z jejich účinného znění ke dni uzavření smlouvy.
Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
Soud věc po právní stránce posoudil tak, že žalobkyně jako úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. (a vznikl tak mezi nimi závazek v podobě spotřebitelského úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Tato smlouva je však absolutně neplatná podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť před jejím uzavřením nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalovaného daný úvěr splatit. Žalobkyně v průběhu řízení neprokázala, že by úvěruschopnost žalovaného řádně zkoumala, jelikož pro prokázání jejího zkoumání předložila soudu toliko výpis z bankovního účtu žalovaného. Z toho však vyplynulo, že přestože žalovaný několik dní před poskytnutím prostředků od žalobkyně čerpal jiný nebankovní úvěr, byl jeho konečný zůstatek na bankovním účtu jen částka. Nadto je vhodné zmínit, že ani z výplatních pásek a údajů z lustrací žalovaného v příslušných rejstřících (na základě kterých měla být podle tvrzení žalobkyně úvěruschopnost rovněž zkoumána) by žalobkyně výdaje žalovaného nemohla ověřit řádně.
Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru absolutně neplatnou, rozhodoval podle § 87 odst. 1 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru o vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému jako jistinu částka, nicméně již nebylo prokázáno (ani tvrzeno), zda a případně jakou částku žalovaný v souvislosti s poskytnutím zmíněných prostředků žalobkyni již uhradil, soud tak nemohl rozhodnout kolik má žalovaný na jistině žalobkyni vrátit a žalobu proto v plném rozsahu zamítl. Z opatrnosti soud upozorňuje, že žalobkyni neposkytl příslušné poučení podle § 118a o. s. ř., neboť se z jednání soudu omluvila.
O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario tak, že žalovanému právo na jejich náhradu nepřiznal, jelikož byť byl plně procesně úspěšný, žádné náklady mu podle obsahu spisu nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.