Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
7 C 11/2026-38
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudcem Mgr. Lubošem Korandou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o zaplacení 41 977,40 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 39 789 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,5 % ročně od 5. 11. 2025 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů soudního řízení částku ve výši 5 047 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
IV. Žalovaná je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech na soudní poplatek částku ve výši 152 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 39 789 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 11,5 % ročně od 5. 11. 2025 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Ve zbývajícím rozsahu se žaloba zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů soudního řízení částku ve výši 5 047 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.IV. Žalovaná je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech na soudní poplatek částku ve výši 152 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se návrhem ze dne datum domáhal vůči žalované zaplacení částky ve výši 41 977,40 Kč s příslušenstvím. V návrhu uvedl, že se žalovanou dne datum uzavřel smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota, na základě které se zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky s úvěrovým rámcem až do výše 40 000 Kč. Žalovaná vyčerpala celý úvěrový rámec, tedy částku 40 000 Kč. Úvěr se zavázala splácet v minimálních měsíčních splátkách 2 000 Kč. Smlouvu o úvěru žalovaná porušila, když neuhradila splátku splatnou ke dni datum. Dluh žalovaná nevyrovnala ani přes opakované písemné výzvy, proto byl dluh ke dni datum zesplatněn. Žalobce požaduje zaplatit dlužnou jistinu ve výši 39 789 Kč, smluvní úrok ve výši 5 689,39 Kč tj. 57,99 % z dlužné jistiny 39 789 Kč za dobu od datum, tj. den následující po dni splatnosti neuhrazené splátky, do datum. Žalobce dále požaduje náklady za upomínání ve výši 1 000 Kč za dvě upomínky po 500 Kč a dále požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky ve výši 2 188,40 Kč.
2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila, na výzvy soudu nereagovala.
3. Soudem bylo následně při splnění podmínek uvedených v ust. § 115a o. s. ř. rozhodnuto bez nařízení jednání.
4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. hodnota soud zjistil, že byla uzavřena mezi účastníky dne datum. Na jejím základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky až do výše 40 500 Kč, které se žalovaná zavázala splácet v minimálních měsíčních splátkách splatných nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. Ve smlouvě byla sjednána roční úroková sazba ve výši 57,99 %. Z předloženého potvrzení právnická osoba bylo zjištěno, že žalobkyně převedla na smluvený bankovní účet žalované prostředky ve výši 40 000 Kč, a to dne datum. Z doložených upomínek ze dne datum a ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně žalovanou obesílala ohledně dluhu vzniklého v důsledku neuhrazení splátky úvěru splatné dne datum.
5. Podle § 2993 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“), platí, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
6. Při hodnocení důvodnosti uplatněného nároku žalobkyně se soud zabýval v prvé řadě obsahem samotné smlouvy o úvěru, přičemž dospěl k závěru, že tuto smlouvu je nutné shledat absolutně neplatnou, a sice pro její rozpor s dobrými mravy podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z., podle něhož je neplatným právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Toto ustanovení představuje zákonný korektiv, jehož účelem je odstranit nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. K neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, přitom soud přihlédne i bez návrhu (§ 588 o. z.), tj. z úřední povinnosti. Právním následkem ujednání, které se příčí dobrým mravům, je pak absolutní neplatnost tohoto úkonu (právního jednání). Aplikace tohoto korektivu nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují.
7. V projednávané věci je z obsahu dané smlouvy patrné, že žalovaná v závazkovém vztahu vystupovala v pozici spotřebitele podle ustanovení § 419 o. z. Smlouva samotná byla koncipována nevyváženě, v neprospěch spotřebitele, neboť ten se zavázal vrátit úvěrujícímu částku splácenou formou měsíčních splátek při úrokové sazbě ve výši 57,99 % ročně. Takovýmto ujednáním dochází k neúměrnému navyšování dlužné částky. Smlouva o úvěru se ovšem jeví jako celkově nevyvážená v neprospěch spotřebitele, plná nepřehledných a zavádějících podmínek. Například ujednání bodu Anonymizováno smlouvy o tom, že výše minimální splátky se může v čase měnit, a to v závislosti na výši čerpané a dosud nesplacené jistiny úvěru k okamžiku poslední tranše úvěru, ztěžuje orientaci spotřebitele ohledně dopadů závazku, který jej má tížit. Ve svém důsledku tak nastavení práv a povinností v úvěrové smlouvě vytváří nerovnováhu v neprospěch spotřebitele. Takováto ujednání jsou ve spotřebitelských smlouvách zakázaná (§ 1813 o. z.). Soud je toho názoru, že při zohlednění celkové koncepce smlouvy nemůže takovéto právní jednání věřitele požívat právní ochrany s odkazem na autonomii vůle účastníků (subjektů) závazkového vztahu. Ani autonomie vůle nemůže být bezbřehá, usměrňují ji korektivy právního řádu.
8. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru o neplatnosti předmětné úvěrové smlouvy pro její rozpor s dobrými mravy, neboť tím, mimo jiné, dochází k celkovému neúměrnému navyšování prostředků, které je úvěrovaný povinen úvěrujícímu v souvislosti s poskytnutím úvěru vrátit. Nárok žalobkyně tak bylo třeba po právní stránce posoudit jako nárok z bezdůvodného obohacení dle výše citovaného ustanovení § 2993 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná přijala od původního věřitele peněžité plnění ve výši 40 000 Kč, aniž tu však byl platný závazek, a proto má žalobkyně vůči žalované nárok na vrácení toho, oč se žalovaná případně obohatila (§ 2991 odst. 1 o. z.). V řízení přitom vyšlo najevo, že nesplacená výše jistiny činí 39 789 Kč. Žalovaná v průběhu řízení relevantním způsobem neprokázala, že by byla dluh uhradila, nárok žalobkyně nezpochybnila, resp. neuplatnila jakoukoliv procesní obranu. Žalobkyně má proto právo na úhradu poskytnutého plnění ve výši 39 789 Kč. Potud soud žalobě vyhověl a ve zbytku ji jako nedůvodnou zamítl.
9. Nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení obecně vyplývá z ustanovení § 1970 o. z. Samotná výše úroku z prodlení je pak dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb., účinným od 1. 1. 2014. Pro úhradu uložené částky byla žalované dle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena lhůta 3 dnů od právní moci rozsudku.
10. O náhradě nákladů soudního řízení bylo rozhodnuto postupem podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalobce měl neúspěch v zanedbatelné výši a byla mu tak přiznána náhrada nákladů soudního řízení v plné výši 5 047 Kč, kdy tyto jsou tvořeny odměnou advokáta za 2,5 úkonu právní pomoci po 700 Kč dle § 14b advokátního tarifu (převzetí věci, podání návrhu a poloviční úkon za předžalobní výzvu bez základního skutkového a právního rozboru), 3 režijní paušály po 450 Kč a 1 947 Kč za zaplacený soudní poplatek.
11. O uložení povinnosti doplatit soudní poplatek rozhodl soud podle sazebníku soudních poplatků jako přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, kdy podle položky 2 odst. 2 platí, že pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. V projednávané věci měl žalobce plný procesní úspěch, proto povinnost doplatit soudní poplatek stíhá žalovanou.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím soudu zdejšího, a to do 15 dnů od jeho doručení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.