Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
4 Co 20/2026-102
Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Švehly a soudců JUDr. Jany Sedlářové a JUDr. Michala Mědílka v právní věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně
bytem Adresa žalobkyně
zastoupená Jméno Zástupce, jako zmocněncem
bytem adresa
proti
žalované: Anonymizováno adresa, IČO IČO
sídlem adresa
o ochranu dobré pověsti, o žalobě pro zmatečnost podané žalobkyní proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 4. listopadu 2025, č. j. 10 Co 265/2025 -64, o návrhu žalobkyně na přiznání osvobození od soudních poplatků z podané žaloby pro zmatečnost, o odvolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 27. ledna 2026, č. j. 10 Co 265/2025 -92,
takto:
Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.
Odůvodnění:
Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.
Napadeným usnesením soud prvního stupně nepřiznal žalobkyni osvobození od soudních poplatků, když dospěl k závěru, že žalobkyně nesplnila jednu z podmínek pro přiznání osvobození od soudních poplatků dle § 138 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , když se jedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva.
Proti tomuto usnesení podala žalobkyně v zákonem stanovené lhůtě v souladu s § 204 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. odvolání, v němž namítala porušení práva na přístup k soudu v důsledku svévolné interpretace §138 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , když je zřejmá ve všech případech rozhodování libovůle soudce a namítala porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobo d. V dalším rekapitulovala obsah řízení. Navrhovala napadené usnesení zrušit.
Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně, a to i z důvodů, které nebyly v odvolání výslovně uplatněny (§ 212 , § 212a odst. 1 a § 205 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ), přičemž přihlížel i k vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§212a odst. 5 o. s. ř. o. s. ř. ) a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.
Podle § 138 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. na návrh může předseda senátu přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí.
Podle § 229 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost.
Odvolací soud se ztotožňuje s rozhodnutím soudu prvního stupně a považuje je za věcně správné. Z obsahu spisu se podává, že žalobkyně podala dne 11. 12. 2025 ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem žalobu pro zmatečnost dle § 229 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 4. 11. 2025, č. j. 10 Co 265/2025 -64, kterým odvolací soud potvrdil usnesení Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 12. 8. 2025, č. j. 37 C 198/2024 -53, jímž bylo odmítnuto podání žalobkyně ze dne 15. 7. 2025. Soud prvního stupně žalobkyni vyzval usnesením ze dne 15. 1. 2026, č. j. 10 Co 265/2025 –86 k zaplacení soudního poplatku z žaloby ve výši 5 000 Kč ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy a současně byla žalobkyně poučena o následcích nezaplacení soudního poplatku. Dne 26. 1. 2026 žalobkyně požádala o přiznání osvobození od soudních poplatků pro řízení o žalobě pro zmatečnost a uvedla, že jejím jediným příjmem je invalidní důchod ve výši 4 452 Kč a nemovitost, v kterém žije a který je zatížen zástavními právy. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že se v dané věci jedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, když žaloba pro zmatečnost směřuje proti rozhodnutí, které nelze podřadit pod § 229 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. a rozhodl shora napadeným usnesením.
Ze shora uvedeného vyplývá, že osvobození účastníka od soudních poplatků přichází v úvahu pouze tehdy, pokud to odůvodňují poměry účastníka a zároveň se nesmí z jeho strany jednat svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Tyto dvě podmínky musejí být splněny současně.
Žalobkyně však žalobou pro zmatečnost napadá rozhodnutí odvolacího soudu, které nelze podřadit pod § 229 odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. Lze tedy uzavřít, že se ze strany žalobkyně jedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva; žalobkyně tak nesplňuje jeden z předpokladů pro přiznání osvobození od soudních poplatků.
S ohledem na shora uvedené důvody proto odvolací soud napadené usnesení soudu prvního stupně jako věcně správné podle § 219 o. s. ř. o. s. ř. potvrdil.
Poučení:
Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.