Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
5 Co 43/2026-53
Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ireny Ondruszové a soudců JUDr. Michala Mědílka a JUDr. Jany Sedlářové ve věci
žalobce: Jméno žalobce, IČ IČO žalobce
sídlem Adresa žalobce, adresa
zastoupený advokátem Jméno advokáta
sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného
bytem Adresa žalovaného
o zaplacení 111 351 Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost podané žalovaným podle § 229 odst. 3 a 4 o. s. ř. o. s. ř. proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 8. 2021 č. j. 26 Co 166/2021 -112, o odvolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. března 2026, č. j. 26 Co 166/2021 -44,
takto:
I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Odůvodnění:
I. Usnesení soudu prvního stupně se potvrzuje.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.
Napadeným usnesením soud prvního stupně zastavil řízení o žádosti žalovaného ze dne 9. 3. 2026 o osvobození od soudních poplatků (výrok I.). Zastavil také řízení o žalobě pro zmatečnost ze dne 18. 10. 2021, kterou podal žalovaný proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 8. 2021, č. j. 21 Co 166/2021 -112 (výrok II.). Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.). Rozhodnutí odůvodnil tím, že žalovaný opakovaně podal žádost o osvobození od soudních poplatků, proto řízení podle § 159a odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. zastavil pro překážku věci pravomocně rozhodnuté. Řízení o žalobě pro zmatečnost zastavil podle § 9 odst. 1 zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích), protože žalovaný ve stanovené lhůtě nezaplatil soudní poplatek. Výrok o nákladech řízení odůvodnil § 146 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř.
Proti tomuto usnesení podal žalovaný v zákonné lhůtě odvolání, přičemž odkázal na ustanovení § 205 odst. 2 písm. a) , b), c), d), e), f), g), odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. s tím, že rozhodnutí napadá v plném rozsahu. Zároveň vznesl námitku podjatosti soudce Anonymizováno i „všech soudců i nesoudců zdejšího okresního, krajského i vrchního soudu“, neboť se zřetelem na jejich poměr k věci a zejména k účastníkům a jejich zástupcům jsou tu objektivní a nevyvratitelné důvody pochybovat o jejich nepodjatosti. Navrhl postup podle § 12 o. s. ř. o. s. ř. Domáhal se přikázání věci jiným soudům I. a II. stupně.
Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení včetně řízení mu předcházející podle § 212 a § 212a o. s. ř. o. s. ř. , přihlédl k odvolání žalovaného a poté, aniž nařídil odvolací jednání v souladu s ustanovením § 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř. o. s. ř. , dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.
K námitce podjatosti vznesené žalovaným v odvolání, je třeba uvést, že odvolací soud neshledal odvolací důvod dle § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř. o. s. ř. , tj. že by rozhodnutí vydal vyloučený soudce tituly před jménem a způsobilou pak není ani obecně formulovaná námitka podjatosti „všech soudců...“, kterou, a to v kontextu s jinými podáními žalovaného, jejichž obsahem je stejně vágní námitka, nelze než hodnotit jako v obecné rovině projevený nesouhlas s rozhodováním soudů ve věcech, ve kterých je žalovaný účastníkem. Lze dodat, že námitku podjatosti lze vznést jen vůči konkrétnímu soudci, a to soudci, který věc projednává a rozhoduje (§ 14 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ), z čehož vyplývá, že nelze jen neadresně namítat, že jsou vyloučeni všichni soudci určitého soudu, jak je uvedeno v odvolání. K návrhu žalovavého k postupu dle § 12 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. nutno uvést, že přikázat věc jinému soudu podle uvedeného ustanovení lze toliko tehdy, nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni. Okolnost, že soudci jsou vyloučeni, musí být zjištěna postupem podle § 14 až 16b o. s. ř. o. s. ř. a nelze ji zkoumat jako předběžnou otázku v rámci vlastního řízení o delegaci nutné.
Podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích v platném znění, nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí v délce alespoň 15 dnů; výjimečně může soud určit lhůtu kratší. Po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. K zaplacení poplatku po marném uplynutí lhůty se nepřihlíží.
Z obsahu spisu se podává, že žalovaný podal žalobu pro zmatečnost proti rozsudku Krajského soudu v Hradci ze dne 31. 8. 2021, č. j. 26 Co 166/2021 –112, a to podle § 229 odst. 3 , 4 o. s. ř. o. s. ř. Žádost žalovaného o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů byla zamítnuta usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 18. 8. 2025, č. j. 26 Co 166/2021 -21, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 2. 2026, č. j. 5 Co 122/2025 -30. Usnesení je pravomocné. Žalovaný byl vyzván usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 16. 2. 2026, č. j. 26 Co 166/2021 -35, k zaplacení soudního poplatku ve výši 5 000 Kč za žalobu pro zmatečnost ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy a zároveň byl řádně poučen o následcích nesplnění uložené povinnosti zaplatit soudní poplatek, tj. o možném zastavení řízení. Výzva byla žalovanému doručena dne 20. 2. 2026. Žalovaný na výzvu soudu k zaplacení soudního poplatku reagoval další žádostí o osvobození od soudních poplatků.
Soud prvního stupně postupoval správně, když řízení o opakované žádosti o osvobození od soudních poplatků zastavil pro překážku věci pravomocně rozhodnuté (§ 159a odst. 4 ve spojení s § 167 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. ). Nepochybil také, když řízení o žalobě pro zmatečnost zastavil podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích, protože žalovaný ve stanovené lhůtě nezaplatil soudní poplatek. Lze jen dodat, že k opožděně zaplacenému soudnímu poplatku dne 7. 4. 2026 (č. l. 48 spisu) nelze přihlížet (§ 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích).
S ohledem na shora uvedené důvody odvolací soud napadené usnesení včetně výroku o náhradě nákladů řízení jako věcně správné podle § 219 o. s. ř. o. s. ř. potvrdil.
O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 a § 224 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. s tím, že žalobci žádné náklady v odvolacím řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné, vyjma výroku I. tohoto usnesení, jímž byl potvrzen výrok II. usnesení soudu prvního stupně, jestliže Nejvyšší soud jako soud dovolací dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu prvního stupně.