Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 47/2026-73

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Rollerovou, Dr. ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 11,5 % ročně a částku částka, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 11,5 % ročně a částku , částka, , se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne datum domáhala po žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně dne datum uzavřela elektronicky s žalovanou Smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota, na jejímž základě se zavázala žalované poskytnout spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše částka s možností postupného čerpání. Tvrdila, že žalovaná požádala o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky www.flexifin.cz vyplněním žádosti a poskytla údaje, na základě, kterých žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované. Žalobkyně tvrdila, že posouzení úvěruschopnosti žalované proběhlo dle interní metodiky schválené ČNB a v souladu se zákonnými požadavky a žalobkyně k tomu provedla lustrace v databázích. Nedílnou součástí Smlouvy byl Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a Všeobecné obchodní podmínky, s nimiž byla žalovaná seznámena před podpisem Smlouvy. Žalobkyně tvrdila, že dne datum vyplatila žalované úvěr v částce částka. Žalovaná se zavázala, že poskytnuté peněžité prostředky vrátí spolu s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách, přičemž první splátka byla splatná dne datum a konec kreditového rámce měl nastat datum. Dále se žalovaná zavázala zaplatit smluvní úrok ve výši 1,066 % denně z nesplacené jistiny, poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše a další poplatky za objednané volitelné služby. Následně se žalovaná dostala do prodlení s úhradou splátek, proto dne datum žalobkyně informovala žalovanou o vypovězení Smlouvy a žalovaná se tak dne datum dostala do prodlení úhradou celého úvěru. Žalovaná měla ke dni podání žaloby ve vztahu k žalobkyni nesplacenou pohledávku ve výši částka, skládající se z jistiny ve výši částka, smluvního úroku ve výši částka, poplatku za vyplacení tranše úvěru ve výši částka a poplatků za služby ve výši částka, částka, částka. Dále žalobkyně požadovala zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 11,5 % ročně a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ze zůstatku jistiny úvěru, tj. částka. Žalobkyně také uvedla, že pokud by soud neměl nárok žalobkyně za prokázaný z titulu uzavřené smlouvy, požadovala, aby posoudil nárok jako bezdůvodné obohacení žalované.

2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Stejně jako k výzvě soudu dle , zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně souhlas vyjádřila v žalobě. Soud má tedy za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí, když ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.

3. Soud ve věci tedy prováděl dokazovaní listinnými důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění a současně závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně tvrdila, že zkoumala úvěruschopnost žalované před uzavřením Smlouvy, jak uvedla v žalobě a ve svém dokumentu Výpis o posouzení úvěruschopnosti či dokumentu Identifikovatelné příjmy. Soudu však nebyly doloženy jakékoliv výsledky lustrací a způsoby zjištění uvedených informací k prokázání, že ke zkoumání úvěruschopnosti došlo. Žalobkyně pouze uvedla výši čistého měsíčního příjmu žalované částka, avšak ničím tuto skutečnost nedoložila. Dokument Informace pro spotřebitele nebyl vystaven na jméno žalované, nebyl datován ani podepsán. Souhlas se zpracováním osobních údajů rovněž nebyl vystaven na jméno žalované, ani nebyl podepsán. Žádost žalované o úvěr nebyla soudu doložena. Dle Smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota žalobkyně měla vůli uzavřít dne datum s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru. Smlouva obsahovala pouze elektronický podpis žalobkyně, ale nikoliv žalované, a to ani žádný SMS kód či jiný způsob elektronického podpisu. Ve Smlouvě byl uveden závazek splatit úvěr spolu s poplatkem za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky, včetně poplatku za volitelné služby v případě jejich aktivace. Celková maximální výše úvěru byla částka s RPSN 2 250,21 % při čerpání celého kreditního rámce s úrokem 1,066 % denně. Úvěr byl splatný až do datum. Součástí Smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky, Všeobecné informace a přílohou byl Předpis denních splátek za období od datum do datum. Dne datum provedla žalobkyně Autorizaci ověření totožnosti prostřednictvím bankovní identity žalované. Podle Přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli byla žalované zaslána na účet dne datum částka částka. Dne datum žalobkyně oznámila emailem žalované zesplatnění úvěrové smlouvy z důvodu nehrazení závazků žalované. Dne datum právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky částka a nákladů právního zastoupení ve výši částka před podáním žaloby a dle Potvrzení o podání doporučené zásilky dne datum odeslala žalované zásilku.

4. Podle ustanovení , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení , úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle ustanovení , úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Podle ustanovení , 2 , úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Podle ustanovení , 2 , úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.

5. Podle ustanovení , ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

6. Podle poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Podle ust. , neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. , soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Po provedeném dokazování dospěl soud k právnímu závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná jen částečně. Soud se zde zabýval platností úvěrové smlouvy, kterou strany měly uzavřít dle tvrzení žalobkyně dne datum. y, které byly žalobkyní k důkazu dokládány nejsou datovány a podepsány. Soud má tedy za to, že k uzavření smlouvy nedošlo. Dále se soud zabýval způsobem zkoumání úvěruschopnosti žalované ze strany žalobkyně. Tato sice předkládala řadu dokumentů samotnou žalobkyní vytvořených pro vysvětlování jejích postupů, avšak to nemůže nahradit skutečnost, že nebyly soudu doloženy žádné výsledky lustrací a způsoby zjištění informací k hodnocení úvěruschopnosti této žalované v období poskytnutí úvěru. Tento způsob zkoumání tedy soud neshledal jako řádný a dostatečný, když absentují jakékoliv důkazy k tomuto konkrétnímu postupu žalobkyně.

9. Pokud by soud měl posuzovat obsah smlouvy, která však nebyla dle závěru soudu platně uzavřena, tak by stejně dospěl k závěru, že ujednání o výši roční procentuální sazby nákladů je rozporné s dobrými mravy a způsobuje tak jeho absolutní neplatnost dle ustanovení a . Úroková sazba 1,066 % denně a sjednaná výše RPSN 2 250,21 % se totiž natolik zjevně příčí dobrým mravům, že tento rozpor je třeba posoudit jako důvod k absolutní neplatnosti tohoto ujednání. Dle judikatury Nejvyššího soudu, která se váže ke staré právní úpravě , (dále jen ), ale lze ji aplikovat i na úvěrové vztahy dle č. , je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky (dané závěry jsou však použitelné i na smlouvu o úvěru), která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka, nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Soudy proto, v rámci posuzování souladu či rozporu s dobrými mravy, sazby poměřují, když menší překročení obvyklé sazby účtované bankami by rozpor s dobrými mravy samo o sobě založit nemohlo. V daném případě je třeba sjednanou výši roční procentuální sazby nákladů považovat za rozpornou s dobrými mravy, a tento rozpor je tak zjevný, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které je soud povinen přihlédnout dle ustanovení i bez návrhu.

10. Co se týká účinků absolutní neplatnosti ujednání o výši roční procentuální sazby nákladů na platnost celé smlouvy, tak dle ustanovení , týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Ačkoliv ujednání o výši roční procentuální sazby nákladů je od ostatních částí smlouvy o úvěru oddělitelné (a to zejména s ohledem na ustanovení , které řeší výši úroků pro případ, že by tyto nebyly sjednány, ačkoliv je smlouva o úvěru dle ustanovení smlouvou úplatnou) na rozdíl od ustanovení , podle kterého platilo, že vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu, je ustanovení postaveno na zcela odlišném konceptu. Úprava totiž preferovala částečnou neplatnost právního úkonu před neplatností plnou, když v případě, že ustanovení smlouvy bylo, nevyplynul-li z povahy či obsahu právního úkonu nebo okolností jeho učiněný opak, oddělitelné, nastoupila částečná neplatnost jen tohoto ujednání. Přístup v ustanovení je však zcela opačný, když za situace, že ujednání je od smlouvy oddělitelné, nastupuje přednostně neplatnost právního jednání jako celku a jen, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas, nastoupí neplatnost částečná. Vzhledem k tomu, že se důvod neplatnosti vztahuje na ujednání o výši roční procentuální sazby nákladů, nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o výši RPSN uzavřít. Smlouvu o úvěru je tedy třeba posoudit jako neplatnou v celém rozsahu. Žalobkyně tedy na úhradu úroků, poplatků a smluvní pokuty z neplatně sjednaného úvěru nárok nemá.

11. Nároky z této neplatné smlouvy je pak třeba vypořádat dle ustanovení z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. Jak již také předpokládala žalobkyně v závěru žaloby. Dle ustanovení , plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila, plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. Žalobkyně tedy má nárok pouze na uhrazení v řízení nezaplacenou část původní jistiny, na kterou žalovaná neuhradila ničeho. S ohledem na neplatnost celé smlouvy o úvěru pak žalobkyně nemá nárok na poplatek za poskytnutí úvěru, poplatky za volitelné služby ani na náklady vzniklé v souvislosti s prodlením, takže žaloba byla zamítnuta tak, jak je uvedeno ve výroku II. rozsudku a bylo jí vyhověno výrokem I. pouze co do částky částka, když bylo prokázáno, že tato částka byla žalobkyní žalované skutečně poskytnuta. Žalovaná byla tedy zavázána uhradit žalobkyni částku částka tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku, a to v obecné pariční lhůtě 3 dnů dle Současně nebyl přiznán žalobkyni ani zákonný úrok z prodlení ve smyslu stanoviska NS ČR v rozhodnutí spisová značka ze dne datum, podle kterého splatnost zbývající jistiny dosud nenastala, takže nemohl vzniknout ani nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení.

12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. , přičemž soud posuzoval míru procesního úspěchu stran v daném sporu. Soud při posuzování úspěchu ve věci přihlížel k celkové částce uplatněné žalobou včetně příslušenství, neboť i tyto skutečnosti je nutno zohlednit, když rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má být zřejmým a logickým ukončením celého soudního řízení, a ne pouze mechanickým posuzováním výsledku sporu bez komplexního zhodnocení rozhodnutí v meritu věci (viz. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. ). V daném případě nemá žádný z účastníku právo na náhradu nákladů řízení, neboť míra úspěchu žalobkyně nebyla vyšší než žalované, která žádné náklady řízení neuplatnila.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.