Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
30 C 122/2026-27
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Řezníčkovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky se sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
o zaplacení částky 16 736,80 Kč s příslušenstvím - úvěr
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky 8 736,80 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 16 736,80 Kč od 21. 7. 2024 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do částky 8 736,80 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 16 736,80 Kč od 21. 7. 2024 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou podanou dne 20. 5. 2026 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 16 736,80 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od 21. 7. 2024 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že jde o pohledávku ze smlouvy o úvěru sjednané mezi žalovaným a společností právnická osoba., IČ IČO, kterou žalobkyně nabyla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 10. 2025. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 20. 6. 2024 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému úvěr v celkové výši 8 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 20. 7. 2024. Žalovaný se ve smlouvě zavázal uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 8 736,80 Kč se splatností rovněž 20. 7. 2024. Žalobkyně popsala způsob poskytnutí úvěru žalovanému na webových stránkách svého předchůdce www.Anonymizováno.cz. V případě, že by soud neměl za prokázaný nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o úvěru, žalobkyně požádala, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla původním věřitelem dlužná částka převedena. Žalovaný byl prokazatelně upomínán k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně odeslané dne 20. 10. 2025.
2. K otázce ověřování úvěruschopnosti zájemce o úvěr žalobkyně v návrhu uvedla, že její předchůdce úvěruschopnost prověřoval v době před sjednáním smlouvy o úvěru, přičemž vycházel z dokladů poskytnutých žalovaným a nahlížel do dlužnických registrů a veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného a bylo tak vyhověno jeho žádosti o úvěr. Žalobkyně uvedla, že k ověření úvěruschopnosti žalovaného poskytovatelem úvěru nenavrhuje žádných dalších důkazů.
3. Žalovaný se k uplatněnému nároku nevyjádřil.
4. Na základě předložených důkazů (zjm. výpis potvrzující platbu částky 8 000 Kč dne 20. 6. 2024 ve prospěch účtu žalovaného, smlouva o postoupení a oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní výzva z 16. 10. 2025) vzal soud za zjištěné, že žalovanému byla ze strany původního věřitele poskytnuta prostřednictvím bankovního převodu na účet č. č. účtu částka 8 000 Kč. Žalobkyně nedoložila, že by před zapůjčením peněžních prostředků její právní předchůdce řádně přezkoumal úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně nijak nekonkretizovala majetkovou situaci žalovaného před uzavřením smlouvy, netvrdila ani nedokládala, že by její předchůdce ověřoval skutečné příjmy a výdaje žalovaného. Podle ustálené judikatury není z hlediska ověření úvěruschopnosti dostačující, pokud se věřitel spokojí s pouhým prohlášením zájemce o úvěr o dosahovaných příjmech a výdajích. Žalobkyni se tedy nepodařilo prokázat, že by mezi jeho předchůdcem a žalovaným došlo k uzavření platné smlouvy o úvěru. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni, která je ve věci aktivně legitimována.
5. Dle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
6. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
7. Žalovaný se na úkor žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil, neboť od předchůdce žalobkyně získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku ve výši 8 000 Kč, kterou převedl bezhotovostně na jeho účet. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný z poskytnutých prostředků cokoli vrátil. Žalovaný byl v řízení o pasivní, tedy nevyvrátil, že dlužnou částku ani zčásti nevrátil. Soud proto žalobě vyhověl co do částky 8 000 Kč výrokem I. rozsudku.
8. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR čj. 33 Cdo 3675/2021-262 ze dne 20. 4. 2022 plyne, že „důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele je neplatnost smlouvy a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka.“ S ohledem na tento závěr Nejvyššího soudu ČR je nutno mít za to, že žalovaný se doposud nedostal do prodlení, neboť nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnuta a je stanovována soudem až v tomto rozhodnutí.
9. Lhůta k plnění vychází z § 160 odst. 1 o.s.ř., soud ji určil v délce 3 dny od právní moci rozhodnutí. Žalovaný byl v řízení nečinný, zbavil se tak možnosti osvědčit, že jeho majetkové poměry odůvodňují stanovení delší lhůty k plnění či povolení splátek.
10. Soud žalobu zamítl co do částky 8 736,80 Kč, která představuje rozdíl mezi žalovanou částkou 16 736,80 Kč a přiznanou částkou 8 000 Kč. Žaloba byla zamítnuta i co do neoprávněně a předčasně uplatněných úroků z prodlení, neboť prodlení žalovaného nenastane dříve než marným uplynutím soudem stanovené lhůty k zaplacení částky 8 000 Kč (výrok II).
11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. Úspěch účastníků v řízení byl v podstatě vyrovnaný (soud žalobkyni přiznal částku 8 000 Kč a žaloba byla zamítnuta co do částky 8 736,80 Kč se zákonným úrokem z prodlení). Proto soud rozhodl, jak uvedeno ve výroku III.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení dvojmo ke zdejšímu soudu. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Hradci Králové.
Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.