Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
8 C 24/2024-163
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudcem Mgr. Radomírem Josiekem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovaným: 1. Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A
2. Jméno advokáta B, narozený Datum narození advokáta B bytem Adresa advokáta B
3. Jméno advokáta C, narozený Datum narození advokáta C bytem Adresa advokáta C
o zřízení věcného břemene cesty, chůze, jízdy
takto:
I. Zřizuje se ve prospěch žalobkyně, jako vlastníka pozemku parc. č. Anonymizováno, zapsaného v katastru nemovitostí, vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště adresa, na LV č. hodnota pro k. ú. adresa, služebnost cesty spočívající v právu průchodu a průjezdu osobními vozidly bez časového omezení, přes část pozemku parc. č. Anonymizováno, zapsaného v katastru nemovitostí, vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště adresa, na LV č. hodnota pro k. ú. adresa, a to v rozsahu vymezeném geometrickým plánem vyhotoveným jméno FO pod č. hodnota, který je nedílnou součástí rozsudku. Uvedená služebnost je zřízena jako pozemková ve prospěch každého vlastníka výše uvedeného pozemku parc. č. Anonymizováno v k. ú. adresa a žalovaní 1., 2. a 3. a každý další vlastník výše uvedeného zařízeného pozemku parc. č. Anonymizováno v k. ú. adresa, jsou povinni oprávnění ze zřizované služebnosti strpět.
II. Žalobkyně je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalovaným za zřízenou služebnost peněžitou náhradu tak, že žalované 1. zaplatí částku 8 740 Kč, žalovanému 2. částku 1 092 Kč a žalovanému 3. částku 7 648 Kč.
III. Žalovaní 1., 2. a 3. jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v plné výši k rukám zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku s tím, že konkrétní částka bude uvedena v písemném vyhotovení rozsudku.
IV. Žalovaní 1., 2. a 3. jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku č. 19-223781/0710, VS: 8110002424 náhradu nákladů řízení ve výši 8 640 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Zřizuje se ve prospěch žalobkyně, jako vlastníka pozemku parc. č. , Anonymizováno, , zapsaného v katastru nemovitostí, vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , služebnost cesty spočívající v právu průchodu a průjezdu osobními vozidly bez časového omezení, přes část pozemku parc. č. , Anonymizováno, , zapsaného v katastru nemovitostí, vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , a to v rozsahu vymezeném geometrickým plánem vyhotoveným , jméno FO, pod č. , hodnota, , který je nedílnou součástí rozsudku. Uvedená služebnost je zřízena jako pozemková ve prospěch každého vlastníka výše uvedeného pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, a žalovaní 1., 2. a 3. a každý další vlastník výše uvedeného zařízeného pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , jsou povinni oprávnění ze zřizované služebnosti strpět.II. Žalobkyně je povinna do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalovaným za zřízenou služebnost peněžitou náhradu tak, že žalované 1. zaplatí částku 8 740 Kč, žalovanému 2. částku 1 092 Kč a žalovanému 3. částku 7 648 Kč.III. Žalovaní 1., 2. a 3. jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v plné výši k rukám zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku s tím, že konkrétní částka bude uvedena v písemném vyhotovení rozsudku.IV. Žalovaní 1., 2. a 3. jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku č. 19-223781/0710, VS: 8110002424 náhradu nákladů řízení ve výši 8 640 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu 29. 1. 2024 domáhala zřízení práva nezbytné cesty za náhradu po pozemku prac. čAnonymizováno v k. ú. adresa, a to ve formě věcného břemena ve prospěch pozemku parc. č. Anonymizováno v k. ú. adresa spočívající v právu cesty, chůze a jízdy v rozsahu, jak je vymezen v návrhu geometrického plánu č. hodnota s tím, že toto věcné břemeno bude vázat každého vlastníka zatíženého k pozemku č. Anonymizováno a oprávněným bude každý vlastník pozemku parc. č. Anonymizováno . Žalobu odůvodnila tím, že pozemek parc. č. Anonymizováno v k. ú. adresa získala na základě darovací smlouvy ze dne 30. 6. 2020. K tomuto pozemku vede z veřejné komunikace přístupová cesta, jednak přes pozemek parc. č. Anonymizováno, jehož je žalobkyně spoluvlastnicí a přes pozemek parc. č. Anonymizováno, který tvoří přístupovou cestu jak k pozemku žalobkyně, tak k pozemkům žalovaných 1. až 3. Předmětný pozemek parc. č. Anonymizováno je ve spoluvlastnictví žalovaných, kteří však nereagují na žádosti žalobkyně o koupi spoluvlastnického podílu k tomuto pozemku a žalobkyně tedy nemá žádné právo k této přístupové cestě. Pozemek parc. č. Anonymizováno byl v minulosti užíván jako zahrada a žalobkyně má v úmyslu tento pozemek užívat k rekreačním účelům, případně si zde řídit rekreační objekt. Žalovaná 1. začala v posledních dvou letech žalobkyní a její rodině pozemek parc. č. Anonymizováno znepřístupňovat v důsledku změny vzájemných vztahů, kdy původně okolní pozemky patřily rodině.
2. Žalovaná 1. navrhovala zamítnout žalobu, a to proto, že žalobkyni nikdo nebrání v užívání přístupové cesty, a proto nelze dovodit, že ke svému pozemku parc. č. Anonymizováno nemá přístup. Namítala, že žalobkyně navíc svou parcelu neužívá a tuto chce pouze zpeněžit. Uváděla, že byla ochotna převést na žalobkyni polovinu svého spoluvlastnického podílu k pozemku parc. č. Anonymizováno oproti převedení části pozemku parc. č. Anonymizováno o výměře 234 m². Později (po změně právního zastoupení) doplnila, že přístup k pozemku není nutno řešit zřízením nezbytné cesty dle ustanovení § 1029 občanského zákoníku, ale podle ustanovení § 1021 a § 1022 občanského zákoníku. Namítala, že zřízení nezbytné cesty je výrazným zásahem do vlastnického práva, kterému by mělo předcházet použití například obligace. Přístup může být zajištěn formou dlouhodobé nájemní smlouvy, o čemž však účastníci nejednali. Nakonec namítala, že žalobkyně i její právní předchůdci nabyli vlastnické právo v době, kdy věděli, že k pozemku není zřízen přístup z veřejné komunikace, což představuje hrubou nedbalost, pro kterou nelze nezbytnou cestu zřídit. Nesouhlasila s tvrzením žalobkyně o znepřístupnění pozemku žalobkyně a její rodině. Naopak tvrdila, že tato má možnost užívat pozemek na základě souhlasu žalované kdykoliv.
3. Žalovaný 2. ve svém původním vyjádření ze dne 11. 3. 2024 uvedl, nechť o žalobě rozhodne soud, když je toho názoru, že by mohl povolit ve smyslu § 1029 o.z. nezbytnou cestu za úplatu spoluvlastníkům. Upozornil, že má u právnická osoba. uzavřenou hypoteční smlouvu a přístupová cesta je součástí zástavy.
4. Žalovaný 3. ve svém vyjádření uvedl, že nebrání žalobkyni v chůzi po příjezdové cestě na její pozemek parc. čAnonymizováno, přičemž prodej podílu k pozemku není možný, jelikož ten je zastaven v bance z důvodu hypotéky. Později se žalovaní 2. a 3. připojili k návrhu žalované 1. a navrhovali zamítnou žalobu v celém rozsahu.
5. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. hodnota a LV č. hodnota pro k. ú. adresa zjistil soud, že žalobkyně je vlastnicí pozemku prac. č. Anonymizováno - orná půda na základě darovací smlouvy ze dne od 30. 6. 2020 a spoluvlastnicí pozemku parc. č. Anonymizováno.
6. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. hodnota pro k. ú. adresa zjistil soud, že žalovaní 1., 2. a 3. jsou spoluvlastníky pozemku parc. č. Anonymizováno - ostatní plocha, se způsobem využití ostatní komunikace v k. ú. adresa, přičemž žalovaná 1. je vlastníkem podílu k této nemovitosti o velikosti 1/2, žalovaný 2. vlastníkem podílu o velikosti 1/16 a žalovaný 3. vlastníkem podílu o velikosti 7/16.
7. Z notářského zápisu ze dne 10. 6. 2008, kupní smlouvy ze dne 8. 10. 2010, 29. 6. 2016, 20. 5. 2019 zjistil soud, že vlastníkem pozemku parc. č. Anonymizováno i sousedního pozemku parc. č. Anonymizováno, jehož součástí je dům č. p. Anonymizováno a parcely č. Anonymizováno byla jméno FO (prababička žalobkyně). Kupní smlouvou ze dne 10. 6. 2008 jméno FO prodala pozemky parc. č. Anonymizováno a Anonymizováno žalované 1. a dne 8. 10. 2010 prodala jméno FO parcelu č. Anonymizováno v k. ú. adresa. Dle kupní smlouvy se 20. 5. 2019 prodal jméno FO parcelu č. Anonymizováno jméno FO. Kupní smlouvou ze dne 29. 6. 2016 prodali jméno FO, jméno FO a Anonymizováno žalované 1. podíl o velikosti 1/2 k pozemku parc. č. Anonymizováno za 1 500 Kč.
8. Z dopisů ze dne 3. 2. 2023 a 3. 8. 2023 včetně podacích lístků zjistil soud, že zástupkyně žalobkyně těmito dopisy oslovila žalované 1. a 3., konstatovala vlastnictví žalobkyně k pozemku parc. č. Anonymizováno s tím, že nemá zřízeno věcné břemeno, respektive nevlastní spoluvlastnický podíl k přístupové cestě, a proto je požádala o prodej podílu k pozemku parc. č. Anonymizováno za účelem přístupu k jejímu pozemku.
9. Ze znaleckého posudku znalce z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí jméno FO ze dne 28. 1. 2025, jeho výpovědi a sdělení Flexi Reality ze dne 13. 10. 2025, Kurko Reality, s.r.o. ze dne 21. 10. 2025 a Real Kartel s.r.o. ze dne 1. 11. 2025 zjistil soud, že znalec stanovil cenu věcného břemena chůze a jízdy po části pozemku parc. č. Anonymizováno v k. ú. adresa o výměře 112,40 m², odpovídající geometrickému plánu, který je přílohou tohoto rozsudku, částkou 17 480 Kč. Znalec vysvětlil, že při stanovení této ceny postupoval dle oceňovací vyhlášky, a to z toho důvodu, že ke stanovení obvyklé ceny neměl k dispozici údaje o alespoň třech realizovaných obchodech, týkajících se věcných břemen. Vysvětlil, že s věcnými břemeny se neobchoduje a maximálně jsou součástí kupní smlouvy, kde se cena věcného břemene stává součástí ceny kupní a je stanovována v minimální výši, která neodpovídá hodnotě věcného břemene. Při tomto stanovení ceny věcného břemena vycházel z ceny zatížené nemovitosti, a to opět na základě vyhlášky, a nikoliv z ceny obecné, a to proto, že při oceňování věcného břemene dle vyhlášky nelze vycházet z tržní ceny zatíženého pozemku. Navíc tyto tržní ceny se většinou neliší od ceny vyhláškové, a to z toho důvodu, že většinu obchodů s těmito druhy pozemků (ostatní plocha, ostatní komunikace) realizují obce, které vychází z vyhláškové ceny. Realitní kanceláře RK Kartel, Kurko Reality a Flexi Reality ve svých sděleních potvrdili tvrzení znalce, že v posledních letech nerealizovali ani nenabízeli uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene k ostatním plochám, ostatním komunikacím.
10. Ze svědecké výpovědi jméno FO zjistil soud, že je manželem žalované 1. K pozemku parc. č. Anonymizováno uvedl, že se po ní jezdí osobními vozidly, avšak v současné době se pozemek propadá, neboť se zvýšil počet aut, který po ní jezdí. Původně po pozemku jezdil on s manželkou. Poté, co zde koupil dům a asi před pěti lety se nastěhoval po pozemku jezdí i žalovaný 2. a před dvěma lety zde začal jezdit i žalovaný 3., takže se pohyb vozidel zvýšil. Pod pozemkem vede kanalizace, plyn, voda a elektřina. Žalování i svědek pozemek udržují, a to tak, že když se objeví vyjeté koleje, tak je zavezou štěrkem a zhutní. Pozemek parc. č. Anonymizováno sedm let obhospodařoval pan jméno FO. Poté jej vlastnil dědeček žalobkyně pan jméno FO a v té době pozemek obhospodařoval svědek, který tam kosil trávu, ořezával stromy a podobně. V roce 2022 přišli rodiče žalobkyně, kteří dali na branku kladky a znemožnili přístup na pozemek. Od té doby chodí pozemek někdo posekat křovinořezy jednou ročně. Svědek s žalobkyní nekomunikoval, stejně jako žalovaná 1. Komunikovali pouze s matkou navrhovatelky, konkrétně o jejím návrhu na koupi předmětného pozemku a o ničem jiném s ní nejednali. Telefonicky se s matkou navrhovatelky bavili o tom, že je třeba zamyslet se nad jinou variantou a bavili se rovněž o vrácení dluhu a podobně. I žalovaná 1. mluvila s matkou žalobkyně telefonicky. Ví, že spolu mluvili o dluhu, naopak neví o tom, že by spolu mluvili o něčem jiném.
11. Ze svědecké výpovědi jméno FO zjistil soud, že jde o matku žalobkyně a žalovaná 1. je její teta. K pozemku parc. č. Anonymizováno se vždy přijíždělo současnou příjezdovou cestou a v době, kdy pozemek vlastnil její tchán jméno FO, jezdívala tam s manželem a dětmi asi 3x až 4x ročně. Posekali trávu, posbírali úrodu a vraceli se zpět. Tehdy byly vztahy s žalovanou 1. dobré, avšak zhoršily se asi před třemi nebo čtyřmi lety. Pozemek se udržuje sekáním trávy, kterou zajišťovali 2x do roka, přičemž v letošním roce bylo posekáno pouze jednou. Po zhoršení vztahů je jím bráněno v užívání pozemku žalovanou 1. a jejím manželem, případně pana Anonymizováno, kteří po nich křičí a vyhazují je a vyhrožují, že na příjezdové cestě zřídí závoru, což se však nestalo. Přístup k pozemku řešila svědkyně za svoji dceru s žalovanou 1., kdy probírali odkup pozemku, případně jeho směnu, ale nedohodli se. O nájmu spolu nejednali.
12. Ze svědecké výpovědi jméno FO zjistil soud, že je otcem žalobkyně, který do Anonymizováno jezdí asi 20 let, kdy pozemky vlastnili rodiče žalované 1. a již od počátku sloužila k přístupu k pozemkům současná přístupová komunikace. I zahrada, která je předmětem tohoto řízení původně patřila rodičům žalované 1., následně panu jméno FO, od kterého jí koupil otec svědka a následně ji daroval žalobkyni. Pozemek byl vždy užíván jako zahrada, byly zde ovocné stromy. Poté, co se stal vlastníkem jeho otec plánovali, že zde budou jezdit na rekreaci, zřídí zde nějaký zahradní domek a byl jim slibován odkup přístupové cesty žalovanou 1. Asi před třemi nebo čtyřmi lety se vztahy žalovanou zhoršily, přestali být zváni do Anonymizováno, a proto nyní jezdí pouze dvakrát ročně pozemek kontrolovat. Žalovaná 1. je vyhazuje z cesty s tím, že jde o soukromý pozemek a nemají tam co dělat. Před zahájením soudního řízení byla původním právním zástupcem žalované 1. přislíbena směna pozemku, k té však nedošlo. jméno FO neoprávněně užívali asi 20 % předmětné zahrady, kde si zřídili udírnu a bazén a na části pozemku stojí i jejich pergola. Je tedy možné, že toto stojí za zhoršení vztahů.
13. Ze svědecké výpovědi jméno FO zjistil soud, že žalovaná 1. je její sestřenice a ona v Anonymizováno bydlí celý život. Pozemek parc. č. Anonymizováno sousedí s pozemkem, na němž stojí dům, kde svědkyně bydlí od narození a původně patřil její matce. Pozemek žalobkyně patřil jejímu dědečkovi, poté matce žalované 1. Byla to vždy louka, na které rostla tráva, která se sekala a byly zde ovocné stromy. Předmětná cesta byla vždy používána k přístupu k těmto domům a pozemkům. Byla vždy rozměklá, takže se často musela zpevňovat cihlami nebo štěrkem a po cestě jezdily převážně osobní vozy, někdy dodávky či malé náklaďáky. Cesta se musí pořád zpevňovat, protože jsou pod ní inženýrské sítě a kanály. Pozemek parc. č. Anonymizováno po její tetě udržoval nějaký pán, který tam jezdil traktůrkem a pravidelně trávu sekal a poté, co to skončilo, už tam nikdo nejezdí, tráva je přerostlá, posekaná je asi jednou ročně. Ona se tam však nedívá a ani neví, jaké jsou sousedské vztahy v okolí, protože se o to nezajímá. Neví tedy, zda někdo někomu zakazoval cestu užívat. Přístupovou cestu udržuje každý, kdo ji poškodí, a to tak, že naveze štěrk. Ať už je to žalovaná 1., žalovaný 2. případně svědkyně.
14. Ze svědecké výpovědi jméno FO zjistil soud, že žalovaná 1. je jeho sousedkou, stejně jako žalovaní 2. a 3. Svědek uvedl, že cesta, o kterou je spor, je rozvrtaná, protože pod ní je spousta inženýrských sítí, je plná kolejí a propadá se to tam. Když začal spor ohledně pozemku, matka žalobkyně jej oslovila a chtěla koupit část pozemku, přes který se najíždí na zmiňovanou cestu z veřejné komunikace, s čímž svědek nesouhlasil. Svědek bydlí v sousedství žalované 1. od narození, proto zná stav přístupové cesty, která vždy sloužila jako příjezd k domům, které tam stály. Pozemek žalobkyně původně vlastnil strýc jméno FO, který zde sušil seno a sázel ovocné stromy. Po něm pozemek užívala teta jméno FO, ze které, dle názoru svědka, pozemek vymámil jméno FO. V době, kdy pozemek vlastnil, se o něho starala žalovaná, než začaly spory, a protože měl dluhy, přepsal pozemek panu jméno FO, který zde pravidelně sekal trávu. V současné době se o pozemek nikdo nestará a tráva v letošním roce byla posekána pouze jednou na urgence sousedů. Svědek slyšel, že je spor, kdy jméno FO dluží žalované 1. peníze. Žalovaná 1. nesouhlasila s přepisem pozemku na pana jméno FO, proto byl v té době spor s užíváním pozemku. Svědek ví, že žalovaná má na pozemku žalobkyně udírnu. Po přístupové cestě chodí asi 5x až 10x měsíčně, když jde navštívit žalované 2. a 3., se kterýma se navštěvuje nebo žalovanou 1.
15. Ze svědecké výpovědi jméno FO zjistil soud, že účastníky zná pouze od vidění a v minulosti užíval parcelu. č. Anonymizováno, kterou koupil od jméno FO. Užíval ji nerušeně asi pět let do doby, než se do sousedství nastěhovala žalovaná 1. Ta mu začala vyhrožovat, že nesmí jezdit přes přístupovou komunikaci, které je soukromým pozemkem. Sdělila mu, že tam zřídí bránu, což se však nestalo a vyčítala mu, že ukradl její pozemek. Dokonce jej i z toho důvodu navštívila u něj doma a vyhrožovala soudy a policií. Do té doby se sousedy žádné problémy neměl, vycházel i se sousedkou, která jako svědkyně vypovídala před ním i se starým pánem, který bydlel naproti, stejně jako s pánem, který rovněž vypovídal před ním a který se po nastěhování žalované 1. přidal na její stranu a vyhrožoval stejně, že nesmí cestu používat. Žalovaná 1. zabrala část jeho pozemku a postavila tam pergolu, nějaký bazén a část oplotila. On to však nechtěl řešit, byl nakonec rád, že se pozemku zbavil. On sám pozemek užíval tak, že jej 2x ročně kosil, sbíral tam ovoce, a to bylo všechno. Na pozemek jezdil po přístupové cestě s traktůrkem se sekačkou a tato přístupová cesta po celou dobu užívání sloužila k přístupu k přilehlým pozemkům. Po přístupové cestě jezdily především osobní vozidla. Cesta se průběžně zpevňovala tak, že pokud v ní byly vyjeté koleje navezl tam každý, co měl. Zbytky cihel, škváru a podobně. Poté, co pozemek prodal, už se na místě podívat nebyl. Při koupi se nezabýval otázkou přístupu na pozemek a nevěděl, že tam přístup není. Šlo tam o to, aby se pozemek zachránil pro vnuky. Při prodeji mu jméno FO řekla, že jej prodává proto, aby to nezískala žalovaná 1. a neprodala ho.
16. Po zhodnocení výsledků provedeného vzal soud za prokázaný skutkový stav, dle kterého je žalobkyně výlučnou vlastnicí pozemku parc. č. Anonymizováno v k. ú. adresa na základě darovací smlouvy ze dne 30. 6. 2020, kdy dárcem byl dědeček žalobkyně jméno FO. Od roku 2006 byla vlastníkem tohoto pozemku jméno FO, matka žalované 1. a prababička žalobkyně, stejně jako na sousedních pozemků parc. č. Anonymizováno a Anonymizováno. Pozemek parc. č. Anonymizováno jméno FO prodala jméno FO, který jej, stejně jako jeho předchůdci, užíval jako zahradu s ovocnými stromy. Jak vyplývá z jeho svědecké výpovědi, žalovaná 1. s tímto prodejem nesouhlasila (což potvrdil ve své výpovědi i svědek jméno FO) a poté, co koupila sousední pozemky začala jméno FO vyhrožovat, že mu znemožní ježdění k pozemku přes přístupovou cestu. Zakazovala mu zde jezdit, a dokonce zabrala část jeho pozemku, kde postavila pergolu a částečně ji oplotila. jméno FO pozemek prodal na základě kupní smlouvy ze dne 20. 5. 2019 jméno FO a ten jej následně daroval žalobkyni. V současné době se parcela č. Anonymizováno neužívá a pouze jedenkrát ročně se zde seká tráva. Jako přístup k parcele č. Anonymizováno z veřejné komunikace je částečně užíván pozemek parc. č. Anonymizováno, jehož je žalobkyně podílovým spoluvlastníkem a posléze pozemek parc. č. Anonymizováno – ostatní plocha, ostatní komunikace, který je historicky používán jako přístupová komunikace k pozemkům, se kterými tento pozemek sousedí. Jde o pozemek, který je zpevněn pouze v části vyjetých kolejí materiálem jako je štěrk nebo struska a pod pozemkem se nachází inženýrské sítě. Poté, co se výlučnou vlastnicí parcely č. Anonymizováno stala žalobkyně projevila zájem o odkup spoluvlastnického podílu k parcele č. Anonymizováno a za tím účelem oslovila žalované 1. až 3., ovšem bezvýsledně. Mezi žalobkyní a žalovanou 1. probíhala jednání, kdy žalovaná 1. projevila ochotu směnit polovinu svého spoluvlastnického podílu k pozemku parc. č. Anonymizováno za část pozemku parc. č. Anonymizováno o výměře 234 m², který žalovaná 1. užívala jako zahrádku a měla zde udírnu a bazén se souhlasem předchozích majitelů, jak vyplývá z vyjádření právního zástupce žalované jméno FO k žalobě ze dne 13. 3. 2024 i svědecké výpovědi jméno FO. K dohodě však nedošlo, přičemž jiný přístup k pozemku parc. č. Anonymizováno než přes pozemek parc. č. Anonymizováno, případně pozemek parc. č. Anonymizováno možný není.
17. Podle § 1029 zákona č. 89/2012 Sb. (dál jen o.z.) vlastník nemovité věci, na nichž nelze řádně hospodařit či jinak ji řádně užívat, proto, že není dostatečně spojena s veřejnou cestou, může žádat, aby mu soused za náhradu povolil nezbytnou cestu přes svůj pozemek.
18. Podle § 1029 odst. 2 o.z. nezbytnou cestu může soud povolit v rozsahu, která odpovídá potřebě vlastníka nemovité věci řádně ji užívat, s náklady co nejmenšími, a to i jako služebnost. Zároveň musí být dbáno, aby soused byl zřízením nebo užíváním nezbytné cesty co nejméně obtěžován a jeho pozemek co nejméně zasažen. To musí být zvlášť zváženo má-li se žadateli povolit zřízení nové cesty.
19. Podle § 1030 odst. 1 o.z. za nezbytnou cestu náleží úplata a odčinění újmy, není-li již kryto úplatou. Povolí-li se spoluužívání cizí soukromé cesty, zahrne úplata i zvýšené náklady na její údržbu.
20. Podle § 1032 odst. 1 o.z. soud nepovolí nezbytnou cestu
a) převýší-li škoda na nemovité věci souseda zřejmě výhodu nezbytné cesty
b) způsobil-li si nedostatek přístupu z hrubé nedbalosti či úmyslně ten, kdo o nezbytnou cestu žádá nebo
c) žádá-li se nezbytná cesta jen za účelem pohodlnějšího spojení.
21. Z výše uvedeného skutkového stavu vyplývá, že pozemek parc. č. Anonymizováno v k. ú. adresa (dále jen pozemek žalobkyně) postrádá jakékoliv spojení s veřejnou cestou a nejpřirozenější přístup k tomuto pozemku od doby, co jeho tehdejší vlastník jméno FO prodala sousední pozemek parc. č. Anonymizováno a parc. č. Anonymizováno žalované 1., je po parcele č. Anonymizováno, který je využíván jako ostatní komunikace a vždy sloužil k zajištění přístupu z veřejné komunikace k pozemkům, které s tímto pozemkem sousedí. Lze tedy konstatovat, že základní podmínka pro povolení nezbytné cesty dle ustanovení § 1029 odst. 1 o.z., tedy chybějící spojení pozemku žalobkyně s veřejnou komunikací, splněna byla.
Současně nebyly splněny podmínky, za kterých soud nepovolí nezbytnou cestu, uvedené ve výše citovaném ustanovení § 1032 odst. 1 o.z. S ohledem na dosavadní užívání pozemku parc. č. Anonymizováno k chůzi a jízdě, zejména osobními vozidly, nejméně čtyřmi vlastníky sousedních pozemků je patrno, že škoda na tomto pozemku nepřevýší výhodu nezbytné cesty. Stejně tak není nezbytná cesta žádána pouze za účelem pohodlnějšího spojení, neboť jak je uvedeno výše, jiné spojení se svým pozemkem žalobkyně nemá.
Posledním důvodem, pro který soud nepovolí nezbytnou cestu dle § 1032 odst. 1 písm. b) je skutečnost, že si žalobkyně nedostatek přístupu způsobila z hrubé nedbalosti či úmyslně. Ani zde soud nedospěl k závěru, že tento důvod byl naplněn. Je pravdou, že žalobkyně i její předchozí dva právní předchůdci po nahlédnutí do katastru nemovitostí a příslušných map tuto skutečnost zjistit mohli, nicméně rovněž je nutné vnímat, že pozemek žalobkyně původně vlastnila její prababička, která byla vlastníkem i sousedního pozemku, který umožňoval přístup na pozemek žalobkyně i mimo komunikaci a poté co prodala tento svůj (sousední) pozemek dceři, tedy žalované 1., ztratil pozemek parc. č. Anonymizováno přístup z veřejné komunikace. S ohledem na tyto okolnosti, které žalobkyně nezpůsobila, soud na její straně neshledal úmyslný postup, kterým by zabránila zřízení či existenci přístupu ke své nemovitosti ani hrubou nedbalost (prostá nedbalost zřízení nezbytné cesty nevylučuje), tudíž zde nejsou důvody pro nepovolení nezbytné cesty ve smyslu ustanovení § 1032 odst. 1 písm. b) o.z.
S ohledem na výše uvedené soud nezbytnou cestu v souladu s § 1029 o.z. zřídil, a to jako služebnost.
22. Žalovaní až v průběhu řízení nabídli žalobkyni zajistit přístup k jejímu pozemku obligačně, a to formou nájemní smlouvy, kterou ve svém podání ze dne 20. 11. 2025 vymezili jako nájemní smlouvy na dobu neurčitou, s ročním nájemným ve výši 10 000 Kč, inflační doložkou a závazkem podílet se na nákladech souvisejícím s údržbou cesty. Zřízení nezbytné cesty jako služebnosti je v souladu se současnou judikaturou Nejvyššího soudu ČR (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 999/2014 Sb., kde je uvedeno, že nezbytnou cestu povolí soud podle § 1029 odst. 2 o.z. zpravidla jako služebnost a výjimečně ji může povolit jako obligační právo). Navíc nelze přehlédnout, že žalovaní nabízeli žalobkyni nájem za roční nájemné ve výši 10 000 Kč, které je zřejmě nepřiměřené s ohledem na to, že by zhruba za 12 let součet nájemného dosáhl ceny tohoto pozemku, jak vyplývá ze znaleckého posudku jméno FO. Rovněž nelze odhlédnout od skutečnosti, že mezi žalovanou 1. a žalobkyní jsou neshody ohledně užívání části pozemku žalobkyně, na což má vliv nepochybně i skutečnost, že žalovaná 1. nesouhlasila s prodejem pozemku žalobkyně jejím právním předchůdcům. Uzavření nájemní smlouvy, byť dlouhodobé, za těchto okolností neposkytuje žadateli potřebnou právní jistotu spojení s veřejnou komunikací, neboť může být vypovězena, a po výpovědi by nastala stejná situace, jaká je nyní. S ohledem na to vše učinil soud závěr, že přijetí řešení nabízené žalovanými ve formě navrhované nájemní smlouvy nelze po žalobkyni vzhledem k okolnostem věci spravedlivě požadovat, a proto nezbytnou cestu zřídil jako služebnost.
23. Při vymezení rozsahu povolované nezbytné cesty soud přihlížel ke skutečnosti, že nemovitost žalobkyně byla v minulosti vždy užívána jako zahrada a k tomuto účelu má zájem pozemek užívat i žalobkyně. V souvislosti s tím se po pozemku parc. č. Anonymizováno jezdilo zejména osobními vozidly či malým zahradním traktůrkem, a proto soud služebnost cesty vymezil tak, že spočívá v právu průchodu a průjezdu osobními vozidly bez časového omezení. Omezení časem soud nestanovil z důvodu, že zatížený pozemek je takto neomezeně využíván jako cesta jeho spoluvlastníky i jejich návštěvami a skutečnost, že toto omezení časem není pro užívání pozemku významné vyplývá i ze stanoviska žalovaných, dle něhož žalobkyně na základě jejich souhlasu může cestu užívat kdykoliv. Průběh nezbytné cesty je vymezen geometrickým plánem č. hodnota, který je součástí tohoto rozsudku a vyplývá z něj, v jakém rozsahu je pozemek parc. č. Anonymizováno zatížen. Tento rozsah pak umožňuje pozemek užít právě k chůzi či průjezdu osobním vozidlem s ohledem na jeho vymezenou šíři, která je navíc vedena v místě, kde se nacházejí vyježděné a zpevněné koleje. Předmětná služebnost byla zřízena jako pozemková, tedy ve prospěch každého vlastníka pozemku parc. č. Anonymizováno v k. ú. adresa a každý vlastník zatíženého pozemku parc. č. Anonymizováno je povinen oprávnění ze zřizované služebnosti strpět.
24. Předmětná služebnost byla zřízena za náhradu, tedy peněžitou úplatu, kterou byla zavázána žalobkyně zaplatit každému z žalovaných v poměru odpovídajícím jejich spoluvlastnickému podílu. Při stanovení výše této úplaty vycházel soud ze znaleckého posudku jméno FO, který stanovil cenu služebnosti vymezenou v rozsahu výše uvedeného geometrického plánu částkou 17 474,30 Kč a soud neshledal nutnost tuto peněžitou úplatu navýšit. Zřízením nezbytné cesty bude dosaženo toho, že část pozemku parc. č. Anonymizováno bude užívána k účelu, k němuž je užívána dosud všemi vlastníky sousedních pozemků, případně osobami, které je navštěvují a nebude tím způsobena spoluvlastníkům tohoto pozemku žádná další škoda. S ohledem na to se nepředpokládají zvýšené náklady na údržbu této cesty, kdy navíc v souladu s ustanovením § 1276 odst. 3 o.z. bude žalobkyně povinna přispívat poměrně k udržování cesty, stejně s vlastníky služebného pozemku, kteří tuto cestu užívají.
25. Pro rozhodování soudu o zřízení nezbytné cesty soud nepovažoval za právně významné tvrzení žalovaných, že žalobkyně na základě jejich souhlasu má možnost užívat předmětnou cestu 24 hodin denně, případně, že přístup k jejímu pozemku není nutno řešit zřízení nezbytné cesty dle ustanovení § 1029 o.z., neboť je možné použít řešení dle § 1021, 1022 občanského zákoníku. Bylo by v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR, pokud by soud z těchto důvodů nezbytnou cestu nepovolil, neboť například dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2854/2010, pokud vlastník pozemku přecházení souseda přes pozemek trpí nebo mu udělí prostý souhlas, který může být kdykoliv odvolán (tzv. výprosa), nelze dovodit, že by byl zajištěn přístup vlastníka ke stavbě. V takovém případě je třeba právo nezbytné cesty zřídit, jinak by byl vlastník stavby v nejistotě ohledně přístupu, který by vlastník pozemku mohl kdykoliv znemožnit tím, že by souhlas odvolal. Jestliže pozemek postrádá jakékoliv spojení s veřejnou cestou, nelze žalobu na povolení nezbytné cesty zamítnout jen s odkazem na to, že si lze sjednat přístup podle § 1021 a § 1022 o.z. (NS spisová značka).
26. S ohledem na to, že žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná, přiznal jí soud právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Tyto náklady tvoří odměna advokáta dle vyhl. č. 177/1996 Sb. účinné do 31. 12. 2024 za 3 úkony právní služby po 2 500 Kč (převzetí věci, podání žaloby a účast u jednání soudu dne 21. 11. 2024), dva úkony v poloviční sazbě (jednoduchá výzva k plnění a účast u jednání dne 10. 6. 2024 které se nekonalo) a 5x režijní paušál po 300 Kč. Další odměna advokáta dle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2025 náleží za 5 úkonů právní služby po 3 700 Kč (účasti u třech jednání soudu z nichž jedno přesáhlo dvě hodiny a písemný závěrečný přednes), 5x režijní paušál po 450 Kč. Další náklady představují náhradu za promeškaný čas advokáta v souvislosti s cestou z adresa a zpět (916 km) představujících vždy 18 započatých půlhodin. V roce 2024 šlo o dvě cesty což představuje náhradu ve výši 3 600 Kč (18 x 100 x 2) a roce 2025 tři cesty což představuje náhradu ve výši 8 100 Kč (18 x 150 x právnická osoba souvislosti z výše ujednanými cestami advokáta k soudním jednáním vznikly náklady na cestovné advokáta osobním vozidlem s průměrnou spotřebou 4,26 l motorové nafty/100 km v roce 2024 ve výši 13 279,40 Kč, neboť vyhlášková cena této pohonné hmoty činila 38,70 Kč/1 l a paušální sazba za ujetý km 5,60 Kč a v roce 2025 ve výši 20 000,40 Kč, neboť vyhlášková cena nafty činila 34,70 Kč/1 l a paušální sazba za ujetý km 5,80 Kč. Po navýšení o DPH (16 218,25 Kč) představují náklady advokáta 93 494,96 Kč. K tomu je nutno připočíst soudní poplatek ve výši 5 000 Kč a náklady žalobkyně za ubytování v souvislosti s účastní na jednání 20. 11. 2025 ve výši 767 Kč. Celkové náklady řízení žalobkyně tedy činí 99 215 Kč a soud je zavázal zaplatit žalované společně a nerozdílně.
Naopak žalobkyni nebyly přiznány náklady na cesty k jednání osobním vozidlem, neboť žalobkyně o použití osobního vozidla k cestě předem nepožádala a soud toto použití nepovolil.
27. S ohledem na výsledek sporu soud zavázal žalované zaplatit dle § 148 odst. 1 o.s.ř. náklady státu v plné, a to společně na nerozdílně. Tyto náklady představuje proplacené znalečné Ing. jméno FO ve výši 8 640 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.