Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 C 136/2026-23

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Darinou Slámovou ve věci

žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o 55.870 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku 30.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 30.000 Kč od čtvrtého dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku do zaplacení ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž se žalovaná dostane do prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 12.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 42.000 Kč od 21. 12. 2024 do třetího dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku a dále z částky 12.000 Kč od čtvrtého dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku do zaplacení a částku 13.870 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku 30.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 30.000 Kč od čtvrtého dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku do zaplacení ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž se žalovaná dostane do prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 12.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 42.000 Kč od 21. 12. 2024 do třetího dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku a dále z částky 12.000 Kč od čtvrtého dne následujícího po právní moci výroku I. tohoto rozsudku do zaplacení a částku 13.870 Kč, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne datum domáhal vůči žalované jednak zaplacení částky 42.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 42.000 Kč od 21. 12. 2024 do zaplacení, a dále částky 13.870 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že dne datum byla mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba. a žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr v celkové výši 30.000 Kč, a to převodem z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované č. č. účtu. Žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce smluvní úrok z jistiny ve výši 40 % p. m., vždy do 19. dne v následujícím měsíci. Tento úvěr byl sjednán se splatností na dobu neurčitou. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak dostala se do prodlení s vrácením úvěru, ohledně čehož byla opakovaně upomínána a v důsledku nesplacení byl úvěr zesplatněn upomínkou ze dne datum. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany původního věřitele právnická osoba. postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobce. Žalovaná byla upomínána k úhradě dluhu předžalobní upomínkou, zaslanou jí dne datum prostřednictvím právního zástupce žalobce. Žalovaná na úvěr celkem čerpala částku ve výši 30.000 Kč, žalobci ani jeho právnímu předchůdci na svůj dluh neuhradila ničeho. Celková výše žalované pohledávky činí částku 55.870 Kč, což představuje nesplacenou jistinu úvěru ve výši 30.000 Kč, nesplacenou část smluvního úroku ve výši 40 % p. m. z jistiny za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 12.000 Kč a smluvní pokutu ve výši 0,1 % p. d. z nesplacené jistiny, ohledně níž je žalovaná v prodlení, za období od data prodlení datum do dne odeslání předžalobní výzvy datum, kapitalizovaná ve výši 13.870 Kč. Žalobce rovněž požaduje příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z částky 42.000 Kč ode dne následujícího po splatnosti úvěru.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, po celou dobu řízení zůstala nečinná.

3. Při splnění podmínek soud ve věci postupoval dle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost právnická osoba. jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaný. Smlouva neobsahuje vlastnoruční podpis žalované. Jmenovaná společnost poskytla žalované spotřebitelský, neúčelový, bezhotovostní úvěr s pravidelným splácením úroků a s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru (revolvingový úvěr) do výše úvěrového limitu 30.000 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 40 % p. m. z nesplacené jistiny, se splatností úroku přirostlého za uplynulé období vždy do 19. dne v následujícím měsíci. Úvěr ve výši úvěrového limitu byl žalované poskytnut dne 20. 8. 2024, a to převodem na bankovní účet žalované č. účtu.

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru shora, z potvrzení o provedené platbě od právnická osoba ze dne datum, ze sdělení právnická osoba. ze dne datum a z žalobního návrhu bylo zjištěno, že částka čerpaná žalovanou výplatou na její bankovní účet shora činila celkem 30.000 Kč a že žalovaná na smlouvu o úvěru shora neuhradila právnímu předchůdci žalobce ani žalobci ničeho.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, z přílohy č. hodnota k této smlouvě – seznamu postoupených pohledávek Anonymizováno, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, adresovaného žalované, a z potvrzení o podání doporučené zásilky na jméno žalované dne datum soud zjistil, že pohledávka věřitele právnická osoba. z uvedené smlouvy o úvěru byla postoupena žalobci a že žalovaná byla o této skutečnosti informována.

8. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne datum, adresované žalované, a z potvrzení o odeslání poštovní zásilky na jméno žalované dne datum soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovanou k zaplacení žalované pohledávky a současně ji upozornil na další postup v případě jejího neuhrazení, včetně možnosti jejího vymáhání soudní cestou.

9. Z žádosti o spotřebitelský úvěr č. hodnota na jméno žalované soud zjistil, že je v ní uvedeno, že žalovaná je svobodná, počet vyživovaných dětí 1, způsob bydlení pronajatý byt, je zaměstnaná u právnická osoba, měsíční příjem 17.785 Kč, měsíční výdaje 5.000 Kč.

10. Jiné doklady o ověření úvěruschopnosti žalované nebyly soudu předloženy.

11. Z dalších žalobcem předložených listinných důkazů, jimiž byly Všeobecné obchodní podmínky právnická osoba., formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a zesplatnění spotřebitelského úvěru ze dne datum, soud nezjistil žádné pro posouzení věci důležité skutečnosti.

12. V žalobním návrhu žalobce uvedl, že k ověření své úvěruschopnosti žalovaná poskytla právnímu předchůdci žalobce výpisy ze svého bankovního účtu či případně výplatní listy a současně byla lustrována ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, NRKI a BRKI. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně úvěruschopnosti žalované a byla jí schválena žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru.

13. Na výzvu soudu, aby doplnil svá skutková tvrzení ohledně toho, na základě čeho byly právním předchůdcem žalobce při posouzení úvěruschopnosti žalované ověřeny údaje o příjmech a výdajích žalované uvedené v žádosti o spotřebitelský úvěr č. hodnota, a aby k prokázání těchto tvrzení současně označil důkazy, žalobce soudu ve stanovené lhůtě, resp. do vyhlášení tohoto rozsudku nepředložil ani nesdělil ničeho.

14. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení jsou nároky věřitele vyplývající ze smlouvy o úvěru, uzavřené podle a násl. , , (dále jen „o. z.“) a podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022 (dále jen „z. s. ú.“), jako spotřebitelský úvěr.

15. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

16. Podle § 1879 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému.

17. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou nabývá postupník také její příslušenství a práva s ní spojená, včetně jejího zajištění.

18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

19. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je , kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle , ve znění účinném od 1. 1. 2014.

20. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

21. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

22. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. Dle judikatury Ústavního soudu (např. , ) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 (právnická osoba. vs. Anonymizováno), je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl být úvěr poskytnut, a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr poskytovatele, že taková osoba bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr.

24. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků.

25. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., která je současně smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 z. s. ú. Soud se nejdříve zabýval tím, zda se právní předchůdce žalobce v souladu s citovaným § 86 z. s. ú. před uzavřením smlouvy řádně zabýval schopností žalované splácet poskytnutý úvěr. Soud přitom na základě provedeného dokazování dospěl závěru, že nebylo prokázáno, že úvěruschopnost žalované byla před uzavřením smlouvy řádně zkoumána, neboť žalobce žádná svá tvrzení ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované nijak nedoložil (kromě žádosti žalované o spotřebitelský úvěr shora, která však obsahuje pouze údaje uvedené žalovanou, nijak nedoložené), resp. v žalobě naopak sám navrhl, aby v případě, že soud dospěje k závěru, že je smlouva neplatná, byl jeho nárok posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Soud proto na základě těchto tvrzení žalobce věc rozhodl bez nařízení jednání na základě žalobcem předložených listinných důkazů s tím, že smlouvu posoudil jako absolutně neplatnou podle § 87 odst. 1 z. s. ú., a nárok žalobce tedy posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Závěr o absolutní neplatnosti smlouvy pro porušení povinnosti posoudit před uzavřením smlouvy schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr se opírá o nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. (dostupné na nalus.usoud.cz) a dále o rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci právnická osoba. proti Anonymizováno (C-679/18). Soud tedy s ohledem na uvedenou judikaturu uzavírá, že z úřední povinnosti zkoumal, zda právní předchůdce žalobce posoudil s odbornou péčí schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr, přičemž dospěl k závěru, že toto nebylo žalobcem prokázáno.

26. Vzhledem k tomu, že soud posoudil smlouvu jako absolutně neplatnou, je žalovaná podle § 87 odst. 1 věty třetí z. s. ú. povinna žalobci vydat to, oč se na jeho úkor, resp. na úkor jeho právního předchůdce bezdůvodně obohatila plněním poskytnutým na základě absolutně neplatného právního jednání. Z provedeného dokazování vyplývá, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 30.000 Kč a že žalovaná žalobci, resp. jeho právnímu předchůdci na dlužnou částku neuhradila ničeho. Soud proto shledal žalobu důvodnou v částce dlužné jistiny ve výši 30.000 Kč a uložil žalované povinnost tuto částku žalobci uhradit, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, když zavázal žalovanou k úhradě dlužné částky v klasické třídenní lhůtě, neboť vzhledem k tomu, že žalovaná byla v řízení nečinná, nebylo možné zjistit její současné majetkové a další poměry, přičemž tato skutečnost nemůže jít k tíži žalobce, je naopak na žalované, aby tvrdila a prokázala, že není schopna bezdůvodné obohacení žalobci vrátit ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku.

27. Ve zbývajícím rozsahu požadované jistiny a příslušenství soud žalobu s ohledem na shora uvedené jako nedůvodnou zamítl, neboť z neplatné smlouvy nemohou žalobci náležet žádné další smluvní nároky (smluvní úrok, smluvní pokuta). Soud rovněž zamítl žalobu v části požadovaného úroku z prodlení, který žalobce požadoval za období předcházející dni, kdy se žalovaná dle názoru soudu dostane do prodlení s úhradou dlužné částky, jak bylo blíže rozebráno shora.

28. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, jelikož úspěch každého z nich v tomto řízení byl pouze částečný, resp. žalované žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.