Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
No categories available
21 C 13/2023-120
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. et Mgr. Ivety Cvingráfové a přísedících Mgr. Václava Vlka a Michaely Votápkové ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
o zaplacení částky částka
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka a částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba na zaplacení částky částka a částky částka se zamítá.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku částka k rukám právního zástupce žalovaného, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, a částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba na zaplacení částky , částka, a částky , částka, se zamítá.III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku , částka, k rukám právního zástupce žalovaného, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se po částečném zpětvzetí žaloby co do části příspěvku na penzijní připojištění domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě platu za období od datum do datum částku částka a na náhradě příspěvku za penzijní připojištění za období od datum do datum částku částka. Žalobkyně uvedla, že s žalovanou dne datum uzavřely pracovní poměr na dobu neurčitou s druhem sjednané práce: Anonymizováno, místo výkonu práce adresa, den nástupu datum. Dne datum byla pracovní smlouva dohodou změněna a druhem sjednané práce se stala Anonymizováno. Dopisem ze dne datum byla žalobkyni dána výpověď pro zrušení pracovního místa Anonymizováno. Žalovaný konstatoval nadbytečnost žalobkyně. Žalobkyně s výpovědí nesouhlasila a dne datum žalovanému oznámila, že trvá na dalším zaměstnávání. Žalobou podanou dne datum se žalobkyně u zdejšího soudu domáhala, aby bylo určeno, že daná výpověď je neplatná. Anonymizováno adresa žalobu zamítl, Anonymizováno rozhodnutí soudu I. stupně potvrdil. Anonymizováno rozsudkem ze dne datum, č.j. spisová značka, rozhodl tak, že rozsudek Anonymizováno změnil, že rozsudek Anonymizováno adresa se mění tak, že se určuje, že výpověď z pracovního poměru daná žalobkyni dopisem ze dne datum z důvodu podle § 52 písm. c) zákoníku práce je neplatná. Dne datum zařadil žalovaný žalobkyni zpět do pracovního poměru. Žalobkyně proto požaduje náhradu platu za období od datum do datum ve výši částka a náhradu za ušlý příspěvek z fondu zaměstnavatele na účet penzijního připojištění po částečném zpětvzetí za dobu od datum do datum ve výši částka (Anonymizováno měsíce x částka). Žalobkyně žalovanou k uhrazení částky vyzvala opakovaně dne datum, dne datum a dne datum. Dne datum strany jednaly o mimosoudním vyřešení sporu, které dohodou neskončilo, žalovaný žalobkyni dosud ničeho neuhradil. Dne datum se žalobkyně obrátila na žalovaného s návrhem na rozvázání pracovního poměru dohodou ke dni datum, což žalovaný akceptoval. K moderaci nárokované částky a námitce promlčení, vznesené na jednání dne datum, žalobkyně uvedla, že v době výpovědi jí bylo Anonymizováno let a bylo pro ni těžší získat novou práci. Nadto měla žalobkyně informace, že může dojít ke změně u žalovaného a žalobkyně bude zpět přijata do zaměstnání. Žalobkyně vedena touto nadějí do jiné práce váhala nastoupit. K námitce promlčení uvedla, že délku řízení o neplatnosti výpovědi nezavinila, a proto by k námitce promlčení nemělo být přihlédnuto.
2. Žalovaný uvedl, že žalobu neuznává a navrhl žalobu v plném rozsahu zamítnout. Žalovaný označil nesporné skutečnosti a dále uvedl, že má žalobu za neurčitou, neboť žalobkyně neuvedla, jak dospěla k žalované částce, neuvedla průměrný výdělek, ze kterého byla částka vypočtena. Dále namítl, že pracovní poměr žalobkyně měl dle dané výpovědi skončit dne datum, žalovaný proto veškeré povinnosti vůči žalobkyni plnil nejméně do datum. Žalovaný do datum žalobkyni vyplácel plat a uspokojoval veškeré nároky žalobkyně. Žalovaný dále odkázal na § 69 odst. 2 zákoníku práce a moderaci nárokované částky, neboť žalobkyně s ohledem na své vzdělání mohla v Anonymizováno vykonávat jinou práci odpovídající jejímu vzdělání a zkušenostem za srovnatelné či lepší finanční ohodnocení. Na jednání konaném dne datum vznesl žalovaný námitku promlčení podstatné části nároku představující veškeré nároky žalobkyně, jež jsou starší než 3 roky zpětně od podání žaloby. Dále uvedl, že dle § 69 odst. 2 zákoníku práce má žalobkyně nárok na náhradu platu za prvních 6 měsíců, avšak tento nárok je již promlčen a za nepromlčenou část by jí náhrada platu neměla být přiznána, neboť žalobkyně, přestože měla možnost zapojit se do pracovního procesu, nikde nepracovala a nárok by tak měl být moderován. Výše moderace dosud nepromlčeného nároku dle žalovaného závisí na výši starobního důchodu žalobkyně, který po celou dobu pobírala a na úvaze soudu. Žalovaný dále namítl, že z vyjádření žalobkyně je zřejmé, že neměla snahu zapojit se do nového zaměstnání a pouze vyčkávala na výsledek soudního sporu ohledně neplatnosti výpovědi. Přitom žalobkyně disponovala rozsáhlými pracovními zkušenostmi z veřejného i soukromého sektoru, v minulosti zastávala široké portfolio pracovních pozic, včetně pozic vedoucích zaměstnanců, jak vyplývá přehledu jejího zaměstnání. Žalobkyně rovněž disponovala vysokoškolským vzděláním ekonomického směru a získala titul tituly před jménem Žalovaný má za to, že žalobkyně měla reálnou možnost zapojit se do práce u jiného zaměstnavatele za rovnocenných či lepších podmínek, k čemuž žalovaný předložil vzorek pracovních míst vhodných pro žalobkyni. Pokud za dané situace žalobkyně do žádné práce nenastoupila a ani se o to nepokoušela, nelze žalobkyni poskytovat právní ochranu a přiznávat jí náhradu platu. Konkrétní nabídkou určenou žalobkyni, kterou by nepřijala, však nedisponuje.
3. Z nesporných tvrzení stran a provedených důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:
4. Mezi stranami je nesporné, že žalobkyně byla u žalovaného zaměstnána od datum na základě pracovní smlouvy ze dne datum jako Anonymizováno s místem výkonu práce v Anonymizováno, a to na dobu neurčitou a následně na základě dohody o změně pracovní smlouvy jako Anonymizováno. Žalovaný dal žalobkyni výpověď podle § 52 písm. c) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „ZP“), dopisem ze dne datum a žalobkyně dne datum sdělila žalovanému, že trvá na dalším zaměstnávání. Poté se domáhala určení neplatnosti výpovědi v soudním řízení u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka. Na základě dovolání proti rozsudku Anonymizováno ze dne datum, č.j. spisová značka, jenž potvrdil rozsudek zdejšího soudu ze dne datum, č.j. spisová značka, bylo rozsudkem Anonymizováno ze dne datum, č.j. spisová značka, pravomocně určeno, že výpověď z pracovního poměru je neplatná. Dne datum byla žalobkyně zařazena zpět do pracovního poměru a pracovní poměr žalobkyně u žalovaného skončil vzájemnou dohodou dne datum.
5. Žalobkyně vystudovala obor Anonymizováno na adresa Anonymizováno a v roce Anonymizováno získala titul Anonymizováno. Žalobkyně od roku Anonymizováno do datum, než začala pracovat u žalovaného, pracovala např. jako Anonymizováno u zaměstnavatele Anonymizováno, odborový podnik adresa, Anonymizováno v právnická osoba, Anonymizováno Anonymizováno na centrále Anonymizováno. či ve společnosti právnická osoba. nebo jako Anonymizováno na Anonymizováno. (diplom žalobkyně z adresa školy Anonymizováno v Anonymizováno ze dne datum, životopis žalobkyně, průběh předchozí praxe, soupis praxe žalobkyně Anonymizováno ze dne datum)
6. Žalobkyně byla u žalovaného zařazena do Anonymizováno. platové třídy, Anonymizováno. platovém stupni a náležel jí základní plat částka při pracovním úvazku 40 hodin týdně. Termín výplaty byl stanoven na 12. den kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vznikl zaměstnanci nárok na plat. Od datum byl žalobkyni k základní mzdě přiznán osobní příplatek ve výši částka. S účinností od datum byl žalobkyni navýšen osobní příplatek na částku částka. S účinností od datum byl žalobkyni přiznán při pracovním úvazku 40 hodin týdně základní plat ve výši částka a osobní příplatek ve výši částka, tj. celkem částka. S účinností od datum byl žalobkyni přiznán při pracovním úvazku 40 hodin týdně základní plat ve výši částka a osobní příplatek ve výši částka, tj. celkem částka. (platový výměr ze dne datum, platový výměr ze dne datum, platový výměr ze dne datum, platový výměr ze dne datum, platový výměr ze dne datum)
7. Žalobkyni byl v Anonymizováno za 80 odpracovaných hodin stanoven základní plat částka a osobní příplatek ve výši částka, tj. celkem částka, a v srpnu Anonymizováno za 96 odpracovaných hodin základní plat částka a osobní příplatek ve výši částka, tj. celkem částka. V Anonymizováno žalobkyně odpracovala 0 hodin, základní plat i osobní příplatek činil částka a náhrada platu činila částka hrubého. Za Anonymizováno byla žalobkyni stanovena náhrada platu ve výši částka hrubého. Žalovaná žalobkyni v každém z výše uvedených měsíců hradila z fondu zaměstnavatele příspěvek na penzijní připojištění ve výši částka. (výplatní páska žalobkyně za Anonymizováno, výplatní páska žalobkyně za Anonymizováno a výplatní páska žalobkyně za Anonymizováno)
8. V období od datum do datum nebyla žalobkyně nikde zaměstnaná, nečerpala žádnou podporu, pouze starobní důchod, ze kterého uspokojovala své životní potřeby. Starobní důchod byl žalobkyni přiznán od datum ve výši částka. (čestné prohlášení žalobkyně ze dne datum, rozhodnutí Anonymizováno ze dne datum, osobní list důchodového pojištění žalobkyně)
9. Dopisem ze dne datum vyrozuměla žalobkyně žalovaného, že s ohledem na rozhodnutí Anonymizováno ze dne datum, kterým bylo rozhodnuto o neplatnosti výpovědi udělené žalobkyni, se dne datum dostavila na Anonymizováno (dále jen „Anonymizováno“) se záměrem nastoupit zpět do zaměstnání a s ředitelkou odboru personálního tituly před jménem jméno FO projednávala další působení u žalovaného. Dále žádala o sdělení, s kým má jednat ohledně narovnání svých nároků. Dopisem ze dne datum byla žalobkyně vyrozuměna, aby se ohledně svých nároků obracela na tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, ředitele Anonymizováno. Dopisem ze dne datum navrhla žalobkyně narovnání v podobě vyplacení náhrady platu a benefitů za posledních Anonymizováno let ve výši částka, popřípadě ve výši částka po zohlednění snížení osobního příplatku a nezapočítání čtvrtletních odměn. Dopisem ze dne datum žalovaný sdělil, že již byly učiněny kroky k opětovnému návratu žalobkyně do zaměstnání, avšak uplatněný nárok na náhradu platu žalovaný neuznává. Na to reagovala žalobkyně dne datum sdělením, že s ohledem na odmítavé stanovisko žalovaného podá žalobu na náhradu platu a vyžádala sdělení o průměrném výdělku žalobkyně za posledních Anonymizováno let. Žalovaný dopisem ze dne datum, který byl žalobkyni doručen dne datum, sdělil, že má zájem vyřešit věc mimosoudně, avšak návrhy žalobkyně má za nadhodnocené. Dále uvedl, že je třeba vycházet ze zákonné úpravy, relevantním obdobím pro náhradu platu je Anonymizováno měsíců s tím, že o konkrétní výši je žalovaný připraven jednat, na což reagovala žalobkyně přípisem, že o záležitosti za účelem mimosoudního vyřešení sporu informovala odborový orgán ke zprostředkování schůzky. (dopis žalobkyně žalovanému, resp. Anonymizováno ze dne datum, dopis Anonymizováno žalobkyni ze dne datum, dopis žalobkyně adresovaný žalovanému, resp. Anonymizováno ze dne datum, dopis Anonymizováno žalobkyni ze dne datum, dopis žalobkyně adresovaný žalovanému, resp. Anonymizováno ze dne datum, dopis Anonymizováno žalobkyni ze dne datum s dokladem o doručení, dopis žalobkyně žalované, resp. Anonymizováno ze dne datum)
10. Dne datum ve Anonymizováno hodin proběhla schůzka žalobkyně s žalovaným, resp. pověřenými zaměstnanci žalovaného, na základě žádosti předsedy odborové organizace Anonymizováno ohledně mimosoudního řešení náhrady platu jako ušlého výdělku žalobkyně v návaznosti na rozhodnutí Anonymizováno ze dne datum, kterým bylo rozhodnuto o neplatnosti výpovědi žalobkyně. Na jednání žalobkyně sdělila, že náhrada platu toliko za Anonymizováno měsíců je pro ni nepřijatelná, náhradu platu požaduje za celé období AnonymizovánoAnonymizovánolet, kterou vypočte zaměstnavatel Anonymizováno. Ke shodě na jednání nedošlo. Po jednání žalovaný vyrozuměl žalobkyni, aby specifikovala svůj nárok na náhradu platu, aby mohl být projednán Radou žalovaného. Na to žalobkyně reagovala dne datum, že zaměstnavatel je povinen dle zákoníku práce poskytnout zaměstnanci postiženému neplatnou výpovědí náhradu platu, tedy nechť tuto povinnost splní ve výši, která se mu bude jevit adekvátní, což urgovala dne datum. Dopisem ze dne datum vyrozuměl žalovaný žalobkyni, že záležitost je v dikci Anonymizováno, se kterým je třeba celou věc komunikovat. (zápis z jednání konaného dne datum, dopis Anonymizováno žalobkyni ze dne datum, dopis žalobkyně žalovanému, resp. Anonymizováno ze dne datum, dopis žalovaného žalobkyni ze dne datum)
11. Z evidenčních listů důchodového pojištění soud zjistil, že žalobkyně v roce Anonymizováno byla pojištěna 237 dnů, vyloučená doba činila 128 dnů, v roce Anonymizováno byla pojištěna 0 dnů, vyloučená doba činila 365 dnů, v přestupném roce 366 dnů. V roce Anonymizováno k datum vyloučená doba činila 349 dnů. (Evidenční list důchodového pojištění za roky Anonymizováno)
12. Z přehledu výpisů z účtu žalobkyně u Anonymizováno soud zjistil, že žalobkyně v období od Anonymizováno řádně hradila penzijní připojištění a vedle toho byl zaměstnavatelem hrazen příspěvek na penzijní připojištění ve výši částka měsíčně. Od Anonymizováno k úhradám na penzijní připojištění docházelo toliko ze strany žalobkyně. Žádný zaměstnavatel příspěvek na penzijní připojištění žalobkyně nehradil. V období od Anonymizováno byl hrazen vedle úhrad žalobkyní i příspěvek na penzijní připojištění žalobkyně zaměstnavatelem. (roční výpisy z účtu Anonymizováno za roky Anonymizováno)
13. Ze souboru listin obsahujícího seznam a jednotlivé nabídky volných pracovních míst v Anonymizováno za období od Anonymizováno předloženého k podání žalovaného ze dne datum soud zjistil, že se jedná o nabídky pracovních pozic v rozhodném období v Anonymizováno, zejména veřejného sektoru, např. na Anonymizováno, právnická osoba, Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno, podezřelý výraz, podezřelý výraz atd.
14. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že tyto plně prokazují shora zjištěný skutkový stav. Soud dále v souladu s ust. § 120 odst. 3 o.s.ř. vzal za svá skutková zjištění též nesporná tvrzení účastníků řízení. Z dalších důkazů, které byly provedeny, ale neuvedeny, soud nezjistil žádná pro věc významná zjištění nad rámec nesporných tvrzení účastníků a již uvedených skutkových zjištění výše. Pro nadbytečnost soud zejména s ohledem na níže uvedený právní názor týkající se skutečnosti, že žalovaná ve vztahu ke svému návrhu na moderaci platu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení, zamítl pro nadbytečnost návrh doplnění dokazování soudem vyžádaných volných pracovních míst za rozhodné období u žalovaného uvedených zaměstnavatelů či Úřadu práce ČR.
15. Na základě zjištěného skutkového stavu soud věc právně posoudil následovně:
16. Předmětem řízení po částečném zpětvzetí žaloby je doplatek na náhradě mzdy za období od datum do datum ve výši částka a náhrada za příspěvky na penzijní připojištění od zaměstnavatele za období od datum do datum ve výši částka.
17. Pokud jde o náhradu platu, soud postupoval podle ust. § 69 ZP. Podle § 69 odst. 1 ZP dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď nebo zrušil-li s ním zaměstnavatel neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době, a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy nebo platu. Náhrada podle věty první přísluší zaměstnanci ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru. Podle odst. 2 téhož ustanovení přesahuje-li celková doba, za kterou by měla zaměstnanci příslušet náhrada mzdy nebo platu, 6 měsíců, může soud na návrh zaměstnavatele jeho povinnost k náhradě mzdy nebo platu za další dobu přiměřeně snížit; soud při svém rozhodování přihlédne zejména k tomu, zda byl zaměstnanec mezitím jinde zaměstnán, jakou práci tam konal a jakého výdělku dosáhl nebo z jakého důvodu se do práce nezapojil.
18. V daném případě žalobkyně podáním ze dne datum, jež bylo žalovanému doručeno, oznámila žalovanému, že výpověď z pracovního poměru ze dne datum považuje za neplatnou, trvá na dalším zaměstnávání a přidělování práce. Následně byla pravomocným rozsudkem Anonymizováno ze dne datum, č.j. spisová značka, výpověď z pracovního poměru ze dne datum určena za neplatnou. Žalobkyni tak v souladu s ust. § 69 odst. 1 ZP vznikl nárok na náhradu platu, a to po uplynutí výpovědní doby, tj. ode dne datum. Žalobkyně se žalobou domáhá náhrady platu od datum do datum. Žalovaný žalobkyni vyplatil plat, respektive náhradu platu za období od datum do datum pro překážky na straně zaměstnavatele a odstupné ve výši trojnásobku průměrného měsíčního výdělku. Další náhradu platu žalovaný žalobkyni neuhradil.
19. Jelikož žalovaný vznesl námitku promlčení části nároku, soud se nejprve zabýval důvodností této námitky. Soud ohledně nároku žalobkyně na náhradu platu od datum do Datum narození advokáta., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.) a dle ust. § 3036 o.z., neboť nárok žalobkyně za toto období vznikl před účinností o.z. a posoudil tento právní vztah zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč.z.“). Co se týče nároku žalobkyně na náhradu platu za období od datum do datum, zde soud postupoval podle § 609 věta prvá o.z. ve spojení s ust. § 629 odst. 1 o.z. a § 610 odst. 1 o.z., dle kterého k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Nárok na zaplacení náhrady platu žalobkyně uplatnila u soudu žalobou doručenou soudu dne datum, přičemž den výplaty platu byl 12. dne následujícího měsíce, tj. plat za měsíc Anonymizováno byl splatný dne datum, za měsíc Anonymizováno dne datum atd. S ohledem na obecnou tříletou promlčecí dobu (nyní lhůtu) podle ust. § 101 obč. z. a rovněž dle § 629 odst. 1 o.z. a podání žaloby dne datum, jsou veškerá plnění, na které měla žalobkyně nárok před datum promlčena (tj. nároky žalobkyně co do platu za část měsíce Anonymizováno až do měsíce Anonymizováno) a ničeho na tom nemůže změnit ani skutečnost, že o neplatnosti výpovědi ze dne datum bylo rozhodnuto teprve dne datum, jak žalobkyně namítala, neboť žalobkyni ničeho nebránilo podat žalobu na náhradu platu či dalších nároků dříve a nevyčkávat na konečné rozhodnutí soudu o žalobě na určení o neplatnosti výpovědi. Pro úplnost soud uvádí, že z dokazování vyplynulo, že žalobkyni byla vyplacena náhrada platu do datum, tedy za období od datum do datum by nárok i z tohoto důvodu nebyl nedůvodný. Proto byla žaloba v této části ve výroku II. tohoto rozsudku zamítnuta.
20. Pokud jde o dosud nepromlčenou část nároku na náhradu platu a právní otázku výše průměrného výdělku, postupoval soud podle § 351 ZP. Podle § 351 ZP má-li být v základních pracovněprávních vztazích uvedených v § 3 použit průměrný výdělek, musí se postupovat při jeho zjištění jen podle této hlavy. Podle § 352 ZP průměrným výdělkem zaměstnance se rozumí průměrný hrubý výdělek, nestanoví-li pracovněprávní předpisy jinak. Podle § 353 odst. 1 ZP průměrný výdělek zjistí zaměstnavatel z hrubé mzdy nebo platu zúčtované zaměstnanci k výplatě v rozhodném období a z odpracované doby v rozhodném období. Dle odst. 2 téhož ustanovení se za odpracovanou dobu považuje doba, za kterou zaměstnanci přísluší mzda nebo plat. Podle § 354 odst. 1 ZP není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak, je rozhodným obdobím předchozí kalendářní čtvrtletí. Dle odst. 2 téhož ustanovení se průměrný výdělek zjistí k prvnímu dni kalendářního měsíce následujícího po rozhodném období.
21. V dané věci byla žalobkyni dána neplatná výpověď z pracovního poměru dopisem ze dne datum a na základě této výpovědi měl pracovní poměr žalobkyně skončit dnem datum. Předchozím kalendářním čtvrtletím je tak ve smyslu § 354 odst. 1 zákoníku práce Anonymizováno. Pokud jde o výpočet, ve Anonymizováno žalobkyně celkem odpracovala 176 hodin (80+96+0) a hrubý plat činil celkem částka (částka + částka + částka), tj. průměrný hodinový výdělek činil částka).
22. K námitce moderace náhrady platu, kterou vznesl žalovaný, soud uvádí, že při rozhodování o tom, zda soud přiměřeně sníží náhradu platu žalobkyni k návrhu žalované za dobu přesahující 6 měsíců, soud v souladu s ust. § 69 odst. 2 ZP vyšel z rozhodnutí Anonymizováno sp. zn. spisová značka, v němž Anonymizováno dospěl k tomu, že „[p]ro posouzení, zda v případě zaměstnance jsou splněny podmínky pro snížení nebo nepřiznání náhrady mzdy (pozn. soudu: od datum lze dle § 69 odst. 2 zák. práce pouze snížit) není významné, zda zaměstnanec vyvíjel aktivitu k tomu, aby si zajistil jiné zaměstnání, ani zda byl evidován u úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, neboť k případnému snížení mzdy zaměstnanci, který se po neplatném rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele nezapojil do práce u jiného zaměstnavatele, by soud mohl přistoupit – jak vyplývá z výše uvedeného – jen tehdy, bylo-li by možné po zhodnocení všech okolností případu dovodit, že zaměstnanec měl konkrétní (skutečnou) možnost zapojit se do práce u jiného zaměstnavatele za podmínek v zásadě rovnocenných nebo dokonce výhodnějších, než by měl při výkonu práce podle pracovní smlouvy, kdyby zaměstnavatel plnil svou povinnost přidělovat mu tuto práci, ale že této možnosti bez vážných důvodů nevyužil; se samotným nedostatkem aktivity zaměstnance při hledání jiné práce ani s tím, že se neobrátil na úřad práce se žádostí o zprostředkování zaměstnání, zákon možnost snížení náhrady mzdy nespojuje.“ V daném případě bylo mezi stranami nesporné, že žalobkyně poté, co obdržela od žalovaného neplatnou výpověď, respektive od skončení pracovního poměru dle výpovědi, do doby opakovaného nástupu do zaměstnání u žalovaného, tj. od datum do datum, nebyla nikde zaměstnána, toliko pobírala starobní důchod, který jí byl vyplácen od datum, tedy ještě za trvání pracovního poměru u žalovaného. Žalobkyně tak po obdržení neplatné výpovědi z pracovního poměru neměla v rozhodném období žádnou práci, kterou by bylo možné považovat za práci rovnocennou výkonu práce u žalovaného.
23. S ohledem na skutečnost, že žalovaný navrhl moderaci náhrady platu žalobkyně za dosud nepromlčené období z důvodu, že žalobkyně se po celou dobu soudního řízení o neplatnost výpovědi nesnažila získat práci za stejných či výhodnějších podmínek a toliko vyčkávala na výsledek sporu o neplatnost výpovědi, poskytl soud při ústním jednání žalovanému poučení dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., aby doplnil skutková tvrzení a k nim označil důkazy, z nichž bude zřejmé, že žalobkyně měla v rozhodném období konkrétní možnost zapojit se do práce u jiného zaměstnavatele za podmínek v zásadě rovnocenných nebo výhodnějších, než by žalobkyně měla při výkonu práce u žalovaného, kdyby žalovaný plnil svou povinnost přidělovat žalobkyni práci a že žalobkyně této možnosti bezdůvodně nevyužila a k prokázání doplněných tvrzení označil důkazy. Žalovaná po tomto poučení sice doplnila tvrzení v tom směru, že žalobkyně mohla nastoupit u jiných zaměstnavatelů (např. na Anonymizováno, právnická osoba, Anonymizováno, Anonymizováno, do podezřelý výraz, podezřelý výraz atd.), neboť byly vypsány volné pracovní pozice ekonomického směru u těchto zaměstnavatelů, které by byly vhodné pro žalobkyni, avšak zároveň po opakovaném poučení soudu ohledně konkrétní (skutečné) možnosti žalobkyně zapojit se do zaměstnání, tj, že žalobkyně měla reálnou možnost zaměstnání, kterou by odmítla, uvedl, že neví, zda žalobkyni nějaká konkrétní (skutečná) nabídka byla učiněna, zda jí nějaká byla známa, natož že by takovou bezdůvodně odmítla. Žalovaný však namítl, že existovalo dostatečné množství vhodných nabídek práce pro žalobkyni a v případě, že by žalobkyně projevila zájem, mohla si práci zajistit. Nadto uvedl, že sama žalobkyně se vyjádřila, že neměla zájem nastoupit do jiného zaměstnání, z čehož dovodil, že pokud by žalobkyně měla konkrétní nabídku, do zaměstnání by přesto nenastoupila a nabídky nevyužila. Této úvaze žalovaného však soud nepřisvědčil, neboť v řízení nebylo tvrzeno, natož prokázáno, že žalobkyně dostala nějakou konkrétní (skutečnou) nabídku pracovní pozice srovnatelné nebo výhodnější než u žalovaného, kterou by bezdůvodně odmítla, a pouhá spekulace, že žalobkyně by i v případě obdržení nějaké nabídky s ohledem na svůj postoj k nástupu do jiného zaměstnání nabídku odmítla, nemůže být s ohledem na ustálenou judikaturu dostatečná k unesení břemene tvrzení ohledně odmítnutí pracovní pozice u jiného zaměstnavatele za stejně výhodných či výhodnějších podmínek žalobkyní. Ničeho na tom nemůže změnit ani tvrzení žalovaného, že žalobkyně nevyužila možnosti ucházet se o některé z pracovních míst inzerovaných v rozhodném období jinými zaměstnavateli, které byly srovnatelné nebo i výhodnější pro žalobce, neboť inzerované nabídky, které byly adresovány neomezenému okruhu osob splňujících podmínky inzerenta, ničeho nevypovídají o tom, že by se žalobkyně na základě nich skutečně zapojila do práce, tedy že by pracovní pozici získala, a pasivita žalobkyně ohledně hledání jiného zaměstnání není sama o sobě důvodem pro moderaci náhrady platu. Jednalo se toliko o možnost ucházet se o nabízenou pracovní pozici a snažit se jí získat. Ohledně výše moderace žalovaný namítl, že moderace náhrady platu by měla být učiněna alespoň v rozsahu výše starobního důchodu žalobkyně, neboť to byl příjem žalobkyně v rozhodném období, kterým uspokojovala své životní potřeby. Ani této námitce soud nepřisvědčil, neboť žalobkyně pobírala starobní důchod již v době, kdy byla u žalovaného zaměstnána a příjem ze starobního důchodu v rozhodném období tak nesuploval výdělek žalobkyně ze zaměstnání.
24. S ohledem na výše uvedené tak žalovaný přes opakované poučení soudem dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. ve shora uvedeném směru nedoplnil skutková tvrzení, z nichž by fakticky vyplývalo, že žalobkyně bezdůvodně odmítla či bezdůvodně nevyužila možnost zapojit se do práce u jiného zaměstnavatele za stejně výhodných či výhodnějších podmínek, neboť rozhodně nelze tvrdit, že někdo bezdůvodně odmítne či nevyužije pracovní nabídku, o jejíž existenci vůbec neví, tudíž žalovaný neunesl břemeno tvrzení v tomto směru, a proto nemohl unést ani břemeno důkazní. Nadto sám žalovaný po poučení uvedl, že žádnou konkrétní nabídku, která by byla žalobkyni učiněna a ta jí nevyužila k dispozici nemá. Soud na daném místě připomíná, že jak uvedl Nejvyšší soud ve shora citovaném rozhodnutí, tak se samotným nedostatkem aktivity zaměstnance při hledání jiné práce zákon možnost snížení náhrady mzdy nespojuje, tudíž ani tvrzení žalované, že žalobkyně nevyvinula žádné úsilí, aby se v rozhodném období uplatnila na trhu práce, a pouze vyčkávala na výsledek sporu, nejsou případná. Nadto soud uvádí, že pouhé předložení volných pracovních míst ze strany žalované v tomto řízení neznamená, že by žalobkyně byla v rozhodné době na dané pracovní místo skutečně přijata, tedy že měla konkrétní nabídku, nikoli jen možnost se o práci za srovnatelných či výhodnějších podmínek ucházet a snažit se ji získat, kterou by odmítla. Pro úplnost soud uvádí, že ani námitku žalovaného, že se jedná o období výrazně časově vzdálené od neplatné výpovědi dané žalobkyni neshledal soud pro moderaci náhrady platu důvodnou, neboť dle ustálené judikatury není časové období vzdálené od doby výpovědi relevantním důvodem pro moderaci pokuty.
25. Lze tak shrnout, že v daném případě nebyly splněny podmínky pro moderaci náhrady platu dle § 69 odst. 2 ZP, když žalovaný neunesl břemeno tvrzení ohledně toho, že žalobkyně skutečně bezdůvodně odmítla či bezdůvodně nevyužila konkrétní možnost zapojit se do práce u jiného zaměstnavatele za srovnatelných či výhodnějších podmínek, do které by skutečně byla přijata. Namítl-li žalovaný, že žalobkyni by neměla být náhrada platu v dosud nepromlčené výši přiznána i s ohledem na skutečnost, že žalobkyně v průběhu sporu o neplatnost výpovědi neusilovala o jiné zaměstnání a toliko vyčkávala na výsledek sporu, tedy těžila z nastalé situace, soud na tomto místě zdůrazňuje, že ani toto nejsou podmínky pro moderaci náhrady platu dle ust. § 69 odst. 2 ZP, dle kterého má soud přihlédnout zejména k tomu, zda byl zaměstnanec jinde zaměstnán, jakou práci konal, jakého dosahoval výdělku nebo že bezdůvodně odmítl či nevyužil možnost zapojit se do práce u jiného zaměstnavatele za srovnatelných či výhodnějších podmínek, do které by skutečně byl přijat. Pasivita žalobkyně ohledně hledání jiné pracovní pozice není dle ustálené judikatury důvodem pro moderaci náhrady platu. Žalovaný je tak povinen poskytnout žalobkyni náhradu platu za rozhodné dosud nepromlčené období ve výši uvedené v níže uvedené tabulce odpovídající součinu průměrného hodinového výdělku ve výši částka a fondu pracovní doby v celkové výši částka.
měsíc
průměrný hodinový výdělek
fond pracovní doby
výše náhrady platu
Anonymizováno
částka
176
částka
adresa
částka
160
částka
Anonymizováno
částka
176
částka
Anonymizováno
částka
160
částka
Anonymizováno
částka
152
částka
adresa
částka
176
částka
Anonymizováno
částka
176
částka
Anonymizováno
částka
168
částka
Anonymizováno
částka
168
částka
Anonymizováno
částka
168
částka
adresa
částka
160
částka
Anonymizováno
částka
168
částka
Anonymizováno
částka
160
částka
adresa
částka
160
částka
Anonymizováno
částka
184
částka
Anonymizováno
částka
160
částka
Anonymizováno
částka
168
částka
adresa
částka
176
částka
Anonymizováno
částka
160
částka
Anonymizováno
částka
176
částka
Anonymizováno
částka
168
částka
Anonymizováno
částka
160
částka
adresa
částka
168
částka
datum – datum
částka
88
částka
celkem
3936
částka
26. S ohledem na výše uvedené tak soud přiznal žalobkyni výrokem I. tohoto rozsudku náhradu platu v celkové výši částka a ve zbývající části ve výši částka výrokem II. tohoto rozsudku s ohledem na námitku promlčení a dále skutečnost, že žalobkyně dne datum již nastoupila do zaměstnání, tedy za tento den jí rovněž náhrada platu nenáleží, žalobní nárok zamítl.
27. Soud výrokem I. dále částečně vyhověl žalobkyni, co do nároku na příspěvek na penzijní připojištění, a to celkem za 23,5 měsíce (tj. za Anonymizováno až polovinu Anonymizováno). Soud má za to, že tento nárok žalobkyni skutečně vznikl s tím, že za měsíc Anonymizováno soud žalobkyni přiznal toliko nárok na příspěvek v poloviční výši namísto příspěvku v plné výši, jak sama nárokovala, neboť nelze přiznat více než strana žalující požaduje. Při posouzení nároku žalobkyně na příspěvek na penzijní připojištění je třeba vycházet z ujednání mezi účastníky řízení a podmínek žalované, které žalobkyně splňovala, když z dokazování má soud za prokázané, že žalovaný žalobkyni minimálně od Anonymizováno z pozice zaměstnavatele platil příspěvek na penzijní připojištění ve výši částka měsíčně, a to až do skončení pracovního poměru, a následně jej hradil i v době, co žalobkyně po pravomocném rozsudku o neplatnosti výpovědi ze dne datum v Anonymizováno opět nastoupila do zaměstnání. Pokud jde o příspěvek za měsíce Anonymizováno až Anonymizováno, soud s ohledem na námitku promlčení nároku na příspěvek na penzijní připojištění vznesenou stranou žalovanou dospěl k závěru, že je důvodná. Postupoval přitom podle ust. § 3028 odst. 1, 2, 3 o.z. a dle ust. § 3036 o.z. a vzhledem k tomu, že právní vztah mezi účastníky ohledně penzijního připojištění byl ujednán a hrazen žalovaným nejpozději v roce Anonymizováno, jak vyplynulo z výpisů z účtu o penzijním připojištění žalobkyně, posoudil tento právní vztah zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč.z.“). Nárok na zaplacení příspěvku na penzijní připojištění žalobkyně uplatnila u soudu žalobou doručenou soudu dne datum, přičemž příspěvek žalované na penzijní připojištění zaměstnanců byl splatný spolu s výplatou mzdy za příslušný kalendářní měsíc, tj. příspěvek na penzijní pojištění za měsíc Anonymizováno byl splatný dne datum, za měsíc Anonymizováno dne datum atd., a za měsíc Anonymizováno dne datum. S ohledem na obecnou tříletou promlčecí lhůtu podle ust. § 101 o. z., jsou nároky za měsíc Anonymizováno až Anonymizováno promlčeny. Proto byla žaloba i v této části ve výroku II. tohoto rozsudku zamítnuta.
28. Pro úplnost odůvodnění zbývá dodat, že soud nemohl přisvědčit argumentaci žalobkyně ohledně nepromlčení nároku na náhradu platu a příspěvku na penzijní připojištění za celé žalované období spočívající v odůvodnění, že žaloba byla podána poté, co bylo pravomocně rozhodnuto o neplatnosti výpovědi, která byla žalobkyni dána dne datum, a co nedošlo ke smírnému vyřešení sporu mezi účastníky, neboť žalobkyni ničeho nebránilo uplatnit svůj nárok u soudu dříve, tedy tak, aby nárok s ohledem na obecnou promlčecí lhůtu nebyl promlčen.
29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení z větší části úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 52,8 % z jejich celkové výše částka (rozdíl úspěchu žalovaného v řízení v rozsahu 76,4 % a úspěchu žalobkyně v rozsahu 23,6 %) v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., neboť soud neshledal náklady vynaložené žalovaným na odměnu advokáta za náklady vynaložené účelně. Soud přisvědčil námitce žalobkyně, podle které by žalovaný jako statutární město měl být schopen kvalifikovaně hájit svá práva před civilním soudem sám. Ústavní soud v této souvislosti opakovaně vyložil, že u statutárních měst a jejich městských částí lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy před soudem, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů (viz nález Ústavního soudu ČR ze dne datum, publikovaný pod sp. zn. III. ÚS 2984/09). Předmětem řízení v dané věci byla náhrada platu s ohledem na rozhodnutí o neplatnosti výpovědi z pracovního poměru udělené žalobkyni, přičemž žalovaným zaměstnavatelem bylo adresa, tedy Anonymizováno, které má dostatečné materiální i personální vybavení k tomu, aby bylo schopno své zájmy před civilním soudem hájit. Podle Ústavního soudu je nepochybné, že pracovněprávní vztahy jsou elementární součástí činnosti orgánu, jednajícího za stát, jenž by měl být schopen sám hájit svá práva. Na základě těchto skutečností proto žalovanému náleží pouze náhrada v paušální výši za 4 úkony právní služby po částka podle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. (vyjádření k žalobě ze dne datum, účast na jednání dne datum, podání žalovaného ze dne datum a účast na jednání dne datum). Vzhledem k tomu, že žalovaný, přestože neúčelně, byl ve sporu zastoupen advokátem, uložil soud žalobkyni náhradu nákladů řízení zaplatit přímo tomuto advokátovi ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř.
30. Uloženou povinnost je žalobkyně povinna splnit ve lhůtě určené podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li osoba povinná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se osoba oprávněná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu či exekutora.