Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
10 C 123/2026-19
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Táboře rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Pávkovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o zaplacení 55 476 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 700 Kč s úrokem z prodlení z částky 1 020 Kč ve výši 12 % ročně od 19. 5. 2025 do zaplacení a z částky 13 680 Kč ve výši 11,5 % ročně od 27. 9. 2025 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba o zaplacení částky 40 776 Kč s úrokem z prodlení z částky 4 549,60 Kč ve výši 12 % ročně od 19. 5. 2025 do zaplacení a z částky 4 332,34 Kč ve výši 11,5 % ročně od 27. 9. 2025 do zaplacení a s úrokem ve výši 8 % ročně z částky 5 393,41 Kč od 19. 5. 2025 do zaplacení a z částky 17 255,49 Kč od 27. 9. 2025 do zaplacení se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 700 Kč s úrokem z prodlení z částky 1 020 Kč ve výši 12 % ročně od 19. 5. 2025 do zaplacení a z částky 13 680 Kč ve výši 11,5 % ročně od 27. 9. 2025 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba o zaplacení částky 40 776 Kč s úrokem z prodlení z částky 4 549,60 Kč ve výši 12 % ročně od 19. 5. 2025 do zaplacení a z částky 4 332,34 Kč ve výši 11,5 % ročně od 27. 9. 2025 do zaplacení a s úrokem ve výši 8 % ročně z částky 5 393,41 Kč od 19. 5. 2025 do zaplacení a z částky 17 255,49 Kč od 27. 9. 2025 do zaplacení se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 55 476 Kč s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalované ze smlouvy o úvěru č. hodnota uzavřené dne 26. 7. 2024 mezi právním předchůdcem žalobkyně (společností právnická osoba., IČO IČO, dále jen právní předchůdce žalobkyně) a žalovanou, na jejímž základě poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které měla žalovaná vrátit ve 14 měsíčních splátkách včetně úroku ve výši 1 014 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč, náhrady za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 770 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 600 Kč do 26. 9. 2025. Žalovaná však nedostála svým smluvním povinnostem, když svůj závazek nesplatila řádně a včas. Na úhradu dluhu zaplatila pouze 6 320 Kč, poslední splátku ve výši 1 000 Kč zaplatila dne 8. 8. 2025. Dále byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou uzavřena dne 18. 3. 2024 smlouva o úvěru č. hodnota, na jejímž základě poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které měla žalovaná vrátit ve 14 měsíčních splátkách včetně úroku ve výši 507 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru ve výši 4 900 Kč, náhrady za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 385 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 800 Kč do 18. 5. 2025. Žalovaná však nedostála svým smluvním povinnostem, když svůj závazek nesplatila řádně a včas. Na úhradu dluhu zaplatila pouze 8 980 Kč, poslední splátku ve výši 1 000 Kč zaplatila dne 7. 8. 2025. Po postoupení pohledávky na žalobkyni dne 10. 12. 2025 žalobkyně předžalobní výzvou vyzvala žalovanou k úhradě zbývajících dlužných částek.
2. Žalovaná se k žalobě žádným způsobem nevyjádřila, jednání soudu dne 20. 8. 2026 se bez omluvy neúčastnila. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila. Z tohoto důvodu soud rozhodoval bez osobní přítomnosti účastníků, neboť byly splněny podmínky dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen o.s.ř. ).
3. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne 18. 3. 2024 je prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne 18. 3. 2024 uzavřena smlouva č. hodnota, na jejímž základě původní věřitel poskytl žalované úvěr ve výši 10 000 Kč. Součástí smluvních ujednání byl závazek žalované zaplatit věřiteli v souvislosti s poskytnutím finančních prostředků poplatek v celkové výši 8 592 Kč sestávající z úroku ve výši 507 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru ve výši 4 900 Kč, náhrady za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 385 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 800 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 18 592 Kč měla žalovaná splatit v celkem hodnota měsíčních splátkách po 1 382 Kč do 18. 5. 2025. Součástí smluvních ujednání je i potvrzení žalované, že převzala v hotovosti v den podpisu smlouvy celou částku 10 000 Kč. Žalovaná však svoji povinnost dluh věřiteli splácet neplnila dle obsahu smluvních ujednání řádně a včas, když podle tvrzení žalobkyně a transakční historie zaplatila pouze dne 19. 3. 2024, 15. 4. 2024, 17. 5. 2024, 18. 6. 2024, 12. 7. 2024 a 23. 8. 2024 platbu ve výši 1 330 Kč a dne 7. 8. 2025 platbu ve výši 1 000 Kč.
4. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne 26. 7. 2024 je prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne 26. 7. 2024 uzavřena smlouva č. hodnota, na jejímž základě původní věřitel poskytl žalované úvěr ve výši 20 000 Kč. Součástí smluvních ujednání byl závazek žalované zaplatit věřiteli v souvislosti s poskytnutím finančních prostředků poplatek v celkové výši 17 184 Kč sestávající z úroku ve výši 1 014 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru ve výši 9 800 Kč, náhrady za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 770 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 600 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 37 184 Kč měla žalovaná splatit v celkem 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč do 26. 9. 2025. Součástí smluvních ujednání je i potvrzení žalované, že převzala v hotovosti v den podpisu smlouvy celou částku 20 000 Kč. Žalovaná však svoji povinnost dluh věřiteli splácet neplnila dle obsahu smluvních ujednání řádně a včas, když podle tvrzení žalobkyně a transakční historie zaplatila pouze dne 27. 7. 2024 a 23. 8. 2024 platbu ve výši 2 660 Kč a dne 8. 8. 2025 platbu ve výši 1 000 Kč.
5. Postoupení žalobou uplatněných pohledávek z původního věřitele na žalobkyni je prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 12. 2025 včetně její přílohy – seznamu postoupených pohledávek a oznámením o postoupení pohledávek zaslaným žalované dne 6. 1. 2026. Výzvou ze dne 9. 3. 2026 byla žalovaná žalobkyní upomínána o zaplacení dluhu a zároveň upozorněna na možnost jeho soudního vymáhání.
6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen o.z.) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
7. Z hlediska právního posouzení bylo pro soud zásadní zjištění, že na základě uzavřených smluv o úvěru mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla žalované poskytnuta původním věřitelem částka 10 000 Kč, přičemž vrátit měla částku 18 592 Kč a dále částka 20 000 Kč, přičemž vrátit měla 37 184 Kč, tedy v obou případech téměř dvojnásobek plnění poskytnutého věřitelem. Takto razantní navýšení výše závazku dlužníka je způsobeno konstrukcí poplatků za poskytnutí úvěru, zahrnujících nejen zákonem předvídaný smluvní úrok, ale také (a především) neadekvátně vysoké poplatky za administrativní činnost věřitele. Neadekvátnost jejich výše soud dovozuje z obsahu obou smluv (jednoduchá formulářová smlouva, nenáročná na zpracování či formulaci) a ze způsobu administrace pohledávek nebankovními poskytovateli zápůjček a úvěrů, který je vysoce automatizovaný a v případě všech jednotlivých dlužníků prakticky shodný. Jen stěží lze uvažovat o tom, že věřiteli v souvislosti s uzavřením smluv se žalovanou a jejich administrací vznikly tak vysoké náklady, jak smlouvy uvádí – jen za zpracování smlouvy a její formální administraci se žalovaná zavázala zaplatit částku dosahující více než dvou třetin poskytnuté zápůjčky. Obsah služeb, který by jí měl být za tuto částku poskytnut, je přitom formulován vágním, neurčitým a nepřezkoumatelným způsobem – k tomu viz např. oddělené účtování položek za poskytnutí úvěru a vyhodnocení úvěrového případu bez bližšího vysvětlení obsahu těchto položek. Z obsahu smluv přitom nevyplývá důvod takto vysoké nákladnosti položek představujících vysoce automatizované a ze své povahy jednoduché činnosti. Z toho soud uzavírá, že skutečným účelem sjednání těchto poplatků nebylo pokrytí nákladů administrativní činnosti věřitele, ale skryté navýšení smluvního úroku tak, aby svojí deklarovanou výší nepřesahoval hranici, která je v souladu s dobrými mravy. Pokud je smluvní úrok v právní praxi vnímán jako odměna za poskytnutí peněz, je v daném případě tato odměna ve své reálné výši naprosto nepřiměřená výši plnění, které věřitel žalované poskytl. Nákladnost úvěru pro dlužníka je přitom vysoká i v poměrech rizikovějších úvěrů poskytovaných nebankovními institucemi.
8. Uvedená problematická ujednání smluv přitom nejsou oddělitelná od jejich dalšího obsahu ve smyslu § 576 o.z., neboť nákladnost úvěru, konkrétně výše všech problematických administrativních poplatků, je zahrnuta již ve výši jednotlivých splátek, které byla žalovaná povinna dle smluv platit. Obě uzavřené smlouvy je z tohoto důvodu nutno posuzovat jako celek, jehož jednotlivá ujednání jsou vnitřně provázána. Takto uzavřené smlouvy o úvěru jsou ve smyslu § 588 o.z. absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy.
9. Nárok žalobkyně bylo nutno právně posoudit podle § 2991 odst. 1 o.z., podle něhož kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil a dále podle § 2993 o.z., který stanoví, že plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Žalobkyně jako postupník tak měla právo na vrácení částky, kterou žalované na základě uzavřených smluv o úvěru její právní předchůdce poskytl. Měla tedy nárok na vrácení poskytnuté částky 30 000 Kč. Po odečtení plateb žalované na obě smlouvy v celkové výši 15 300 Kč pak má nárok na zaplacení částky 14 700 Kč. V tomto rozsahu se souvisejícím úrokem z prodlení soud tedy žalobě vyhověl a ve zbytku žalobu zamítl.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , kdy úspěšnějším účastníkem řízení byla žalovaná. Žalované však v řízení žádné náklady nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, prostřednictvím Okresního soudu v Táboře. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.