Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
209 C 102/2026-40
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Alenou Šustrovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupená advokátkou Jméno advokátky Anonymizováno
sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného
trvale bytem Adresa žalovaného
o zaplacení částky 14 368 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 8 000 Kč od 17. 2. 2025 do zaplacení to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do částky 2 600 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 2 600 Kč od 17. 2. 2025 do zaplacení, dále co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč a co do smluvní pokuty ve výši 3 768 Kč, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 8 000 Kč od 17. 2. 2025 do zaplacení to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Co do částky 2 600 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 2 600 Kč od 17. 2. 2025 do zaplacení, dále co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč a co do smluvní pokuty ve výši 3 768 Kč, se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí žalovanou částku s příslušenstvím. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že mezi účastníky byla dne 17. 1. 2025 uzavřena smlouva o zápůjčce. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému částku 8 000 Kč. Tato částka byla ve stejný den zaslána na účet žalovaného č. č. účtu. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 2 600 Kč. Jistina a poplatek byly splatné dne 16. 2. 2025. Žalovaný své závazky ze smlouvy nesplnil, když žádné peníze žalobkyni nesplatil. Žalobkyně v žalobě uvedla, že zápůjčka byla poskytnuta prostřednictvím webové stránky, na které si žalovaný nejprve přečetl nabídku na uzavření smlouvy, natavil si dle vlastní volby dostupné parametry (splatnost a výši), vyplnil formulář – žádost o poskytnutí zápůjčky, kde zadal své osobní údaje včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Zaškrtl také řádek s textem, že se seznámil se zněním smlouvy a zněním všeobecných obchodních podmínek, které jsou její součástí, všem dokumentům porozuměl a s jejich zněním souhlasí. Žalobkyně dále v žalobě uvedla, že před uzavřením smlouvy ověřila totožnost klienta a také si od něho vyžádala informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřila na základě dokumentů od žalovaného vyžádaných. Informace a dokumenty byly žalobkyní vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty klienta. Žalobkyně tak splnila svou povinnost, když řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Protože dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, smlouvu o zápůjčce s ním uzavřela. V důsledku prodlení žalovaného vznikla povinnost uhradit úroky z prodlení a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením. Celková výše dluhu činí 12 600 Kč, to je jistina 8 000 Kč a poplatek 2 600Kč. Žalobkyně požaduje dále po žalovaném náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč a smluvní pokutu ve výši 3 768 Kč. Z částky 10 600 Kč žalobkyně požaduje také úrok z prodlení. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu před podáním žaloby, na kterou žalovaný nereagoval.
2. Žalobkyně na podporu žalobních tvrzení založila do spisu smlouvu o zápůjčce a všeobecné obchodní podmínky, výpis z účtu žalobkyně dokládající poskytnutí jistiny, kopie upomínek a opakovaných výzev k úhradě zaslaných žalovanému a předžalobní výzvu včetně podacího archu.
3. Soud ve věci nařídil ústní jednání, ke kterému předvolal obě strany sporu. Avšak ani žalobkyně (její právní zástupce) ani žalovaný se k jednání nedostavili. Žalobkyně se omluvila, odkázala na žalobu a do spisu založené listin y. Žalovaný se neomluvil, k žalobě se nevyjádřil ani písemně, do spisu nezaložil ani nenavrhl žádné důkazy. Soud věc projednal v nepřítomnosti účastníků, dokazování provedl do spisu založenými listinami.
4. Z provedených důkazů vzal soud za prokázané, že žalobkyně s žalovaným pravděpodobně dne 17. 1. 2025 uzavřeli tvrzenou smlouvu o zápůjčce, i když listin listina není jejími účastníky řádně podepsána. Podle smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši celkem 8 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a uhradit žalobkyni poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 600 Kč. Uhradit celou částku se zavázal do 16. 2. 2025. Pro případ prodlení s úhradou byla kromě úroků z prodlení mezi účastníky smlouvy ujednána také smluvní pokuta a další poplatky spojené s vymáháním.
5. Žalobkyně žalovaného upomenula písemně upomínkou ze dne 23. 2. 2025 k úhradě částky 11 570 Kč, upomínkou ze dne 2. 3. 2025 k úhradě částky 12 331 Kč, opakovanou výzvou k úhradě ze dne 9. 3. 2025 k úhradě částky 13 091 Kč a opakovanou výzvou ze dne 18. 3. 20245 k úhradě částky 13 875 Kč. Dne 6. 1. 2026 žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě před podáním žaloby ze stejného dne, ve které ho vyzvala k úhradě částky 16 423 Kč plus nákladů právního zastoupení ve výši 1 121 Kč.
6. Z výpisu z běžného účtu žalobkyně soud zjistil, že jí byla z účtu dne 17. 1. 2025 odepsána částka 8 000 Kč.
7. Ze sdělení banky ze dne 21. 7. 2026 soud zjistil, že na účet č. č. účtu připsána částka 8 000 Kč
8. Protože žaloba sice obsahovala obecná tvrzení o prověřování úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy, ale neobsahovala popis žádných konkrétních zjištění v tomto směru a k žalobě nebyly připojeny vůbec žádné důkazy (například listin y, potvrzení, smlouvy, výpisy z účtů, kterými údajně žalobkyně majetkové poměry žalovaného ověřil), chtěl soud žalobkyni vyzvat k doplnění tvrzení a důkazů k této otázce. Poučení a výzvu ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř. o.s.ř. “) chtěl soud žalobkyni dát při prvním jednání konaném ve věci. Žalobkyně tím, že se k jednání nedostavila, ač si možných důsledků byla vědoma, si sama možnost být poučena a vyzvána k doplnění tvrzení a důkazů vzala.
9. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
10. Podle § 2392 odst. 1věta první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
11. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
12. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679/18).
13. V daném případě, jak uvedeno výše, žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní stran řádného zkoumání a hodnocení schopnosti žalovaného splácet úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy. Proto na smlouvu o úvěru je třeba nadále hledět jako na neplatnou. V takovém případě však nelze z titulu smlouvy přiznat jakékoli plnění.
14. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
15. Podle odst. 2 citovaného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
16. Protože v řízení bylo prokázáno poskytnutí částky celkem 8 000 Kč žalovanému, a nebylo prokázáno, že by žalovaný žalobkyni cokoli z této částky uhradil, uzavřel soud svá zjištění tak, že se o celou částku 8 000 Kč žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil. Proto soud žalovanému uložil povinnost tuto částku žalobkyni zaplatit plus jí zaplatit také úroky z prodlení z uvedené částky, neboť tím, že žalovaný dluh neuhradil řádně a včas se beze sporu do prodlení dostal (§ 1970 o. z.) a úrok z prodlení žalobkyně požadovala v zákonem stanovené výši (nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ).
17. Ve zbývající části (žalobou uplatněného nároku na smluvní pokutu a smluvní úrok) však soud ze shora uvedených důvodů žalobu zamítl.
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. o.s.ř. podle úspěchu a neúspěchu ve věci tak, že žádnému z účastníků nárok na náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho písemného doručení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jí domáhat návrhem na výkon rozhodnutí (exekuci).