Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

55 C 179/2025-46

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Stočkovou ve věci

žalobce:Jméno žalobce., IČO: IČO žalobce

sídlem Adresa žalobce

zastoupený advokátem Jméno advokáta

sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému:Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného

bytem Adresa žalovaného

o zaplacení 51.619,59 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, na základě níž se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky ve výši 51.619,59 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 58.272,15 Kč od 6. 5. 2025 do zaplacení a zaplacení částek ve výši 6.652,56 Kč a ve výši 1.000 Kč, s e z a m í t á.

II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobce j e p o v i n e n zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně doplatek soudního poplatku ve výši 259 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba, na základě níž se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky ve výši 51.619,59 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 58.272,15 Kč od 6. 5. 2025 do zaplacení a zaplacení částek ve výši 6.652,56 Kč a ve výši 1.000 Kč, s e z a m í t á.II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.III. Žalobce j e p o v i n e n zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně doplatek soudního poplatku ve výši 259 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne datum domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 51.619,59 Kč příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne datum uzavřel žalobce s žalovaným Smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota (dále jen jako „Smlouva“), na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 56.000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit žalobci prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek ve výši 2.422 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení se splátkou splatnou dne 15. 1. 2025, na upomínky ze dne 20. 1. 2025 a ze dne 5. 2. 2025 nebylo žalovaným reagováno, proto žalobce využil svého oprávnění a dopisem ze dne 21. 4. 2025 zesplatnil nesplacenou část úvěru. Žalobou uplatněná pohledávka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši 51.619,59 Kč, z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 6.652,56 Kč a z nákladů na upomínkování ve výši 1.000 Kč. Žalovaný (ačkoliv písemně upomínán) dlužnou částku žalobci dosud neuhradil.

2. Žalovaný se k nároku uplatněnému žalobou nevyjádřil.

3. Soud k projednání věci nařídil na den datum jednání, k němuž se žalovaný bez důvodné a včasné omluvy nedostavil. Žalobce se z jednání omluvil v rámci podání doručeného soudu dne datum.

4. V daném případě provedl soud dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutkový stav. Dne datum byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota (dále jen jako „Smlouva“), na základě níž se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 56.000 Kč s tím, že částka ve výši 24.236 Kč bude vyplacena na bankovní účet žalovaného č. č. účtu, částka ve výši 20.864 Kč bude vyplacena ve prospěch věřitele žalovaného (tj. žalobce) za účelem úplné úhrady předchozího závazku žalovaného vůči žalobci vyplývajícího ze smlouvy č. hodnota ze dne datum a částka ve výši 10.900 Kč bude započtena na náklady žalobce specifikované v bodu 4.8. Smlouvy (tj. náklady na lustrum v registrech ve výši 400 Kč, náklady za zpracování úvěru ve výši 100 Kč, ostatní administrativní náklady ve výši 5.920 Kč, odměna zprostředkovatele ve výši 3.360 Kč a náklady na ověření úvěrového případu ve výši 1.120 Kč). Žalovaný se zavázal vrátit úvěr prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek ve výši 2.422 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 49 % ročně. Žalovaný se dále zavázal uhradit žalobci částku ve výši 500 Kč za první zaslanou upomínku a částku ve výši 750 Kč za druhou zaslanou upomínku. V Příloze č. hodnota Smlouvy označené jako Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele bylo uvedeno, že žalovaný je svobodný, nemá vyživovací povinností, měsíční příjem žalovaného činí částku ve výši 17.898 Kč a náklady na bydlení činí částku ve výši 3.000 Kč [Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota ze dne datum]. Žalovaný poskytl žalobci svůj občanský průkaz, Oznámení právnická osoba ze dne datum o zvýšení invalidního důchodu třetího stupně na částku ve výši 17.898 Kč měsíčně a výpisy ze svého bankovního účtu č. č. účtu za období od datum do datum, kdy zůstatek tohoto účtu činil ke dni datum částku ve výši 45,91 Kč, ke dni datum částku ve výši 29,91 Kč a ke dni datum částku ve výši 8,41 Kč. Žalovaný byl hledán v insolvenčním rejstříku, v registru Anonymizováno a v Registru platebních informací; s negativním výsledkem [OP č. hodnota, Oznámení právnická osoba ze dne datum, Výstup z insolvenčního rejstříku, Kontrola OP, Výsledek lustrace v registru Anonymizováno, Registr platebních informací, Výpis z účtu č. č. účtu za období od datum do datum]. Žalobce poskytl žalovanému na bankovní účet č. č. účtu dne datum částku ve výši 24.236 Kč a dne datum poskytl žalobce na bankovní účet č. č. účtu (název protiúčtu Jméno žalobce.) částku ve výši 20.864 Kč [Detaily pohybu ze dne datum]. Dne datum byla vyhotovena Upomínka č. hodnota a žalovanému zaslán na adresu e-mail e-mail totožného znění a dne datum byla vyhotovena Upomínka č. hodnota a žalovanému zaslán na adresu e-mail e-mail totožného znění [Upomínka č. hodnota ze dne datum, E-mail ze dne datum, Upomínka č. hodnota ze dne datum, E-mail ze dne datum]. Dopisem zástupce žalobce ze dne 21. 4. 2025, který byl téhož dne předán k poštovní přepravě, byla nesplacená jistina úvěru zesplatněna a žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky v celkové výši 67.172,15 Kč [Dopis zástupce žalobce ze dne 21. 4. 2025].

5. Podle ustanovení a násl. (dále jen jako „ “) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 28. 5. 2022 (dále jen jako „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle ustanovení kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

9. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

10. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným vznikl závazkový vztah, a to uzavřením smlouvy o úvěru dle ustanovení a násl. (dále jen jako „Smlouva“). Žalobce uzavřel Smlouvu jakožto podnikatel, žalovaný poté jakožto spotřebitel (ustanovení ). Soud se tedy nejprve zabýval tím, zda žalobce před uzavřením Smlouvy posoudil schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí, tak jak mu ukládá ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru (k tomu srov. nález Ústavního soudu sp. zn. ze dne 26. 2. 2019), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel úvěru nespoléhá na údaje o schopnosti splácet tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. ze dne 1. 4. 2015). Takto rozsáhlé požadavky na prověřování poměrů dlužníka ze strany věřitele jsou dány vývojem spotřebitelských vztahů, který má negativní celospolečenské dopady a vede ke spirále předlužování spotřebitelů, včetně pádu spotřebitele a všech osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů, jejich přechodu do šedé ekonomiky atd. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ze dne 25. 7. 2018). Z předložených listinných důkazů však nevyplývá, že by žalobce reálně nějak, natož pak s odbornou péčí, schopnost žalovaného splácet úvěr posoudil. Žalobce se pouze formálně spokojil s příjmy žalovaného a prověřováním výdajů žalovaného se vůbec nezabýval, přičemž jen uváděná částka nákladů na bydlení budí již na první pohled, a i bez dalšího zkoumání (které se však u profesionálního poskytovatele úvěru předpokládá) důvodné pochybnosti. Výši konkrétních výdajů samotného žalovaného též žalobce nijak nereflektoval, kdy vzhledem k minimálním zůstatkům na bankovním účtu žalovaného bylo otázkou, zda žalovaný nesplácel i další závazky či zda nedocházelo k nějakým rizikovým výdajům (např. k hazardní činnosti) a jaký tedy byl skutečný převis příjmů žalovaného nad jeho skutečnými výdaji. Právě uvedené je nutno akcentovat za situace, kdy žalovaný čerpal z nikoliv nepodstatné části předmětný úvěr i na to, aby ji použil na úhradu svého předchozího dluhu (nad to u téhož věřitele, tj. žalobce) a z pohledu žalovaného tak došlo ke známému jevu tzv. vytloukání klínu klínem. Žalobce tak zjevně před uzavřením Smlouvy schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí neposoudil, kdy žalovaným uváděné položky pouze v souhrnu srovnal tak, aby z nich nemohl jinak než zjistit, že je žalovaný natolik solventní, aby si mohl dovolit úvěrovou smlouvu uzavřít a předpokládané splátky platit. Schopnost řádně splácet úvěr přitom není určena pouze výší příjmu, ale celou řadou dalších faktorů, zejména výší reálných výdajů, otázkou životního stylu či skutečností, zda dlužník nesplácí současně i jiné splátky. Přitom právě výdajovou stránku úvěrované osoby má žalobce povinnost řádně zkoumat, aby mohl srovnáním příjmů a výdajů řádně posoudit, jaký je převis jejich příjmů nad skutečnými výdaji, a tedy jaká je její reálná schopnost uvažovaný úvěr řádně a bez problémů splácet. Za shora popsané situace tak nelze dospět k jinému závěru, než že žalobce jakožto poskytovatel úvěru své povinnosti posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr s odbornou péčí nedostál a pokud této povinnosti nedostál, je Smlouva s odkazem na ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru a na ustanovení pro rozpor se zákonem absolutně neplatná, neboť jde o smlouvu, která svým účelem odporuje zákonu (k tomu srov. opět rozsudek Nejvyššího soudu ČR zn. ze dne 25. 7. 2018 či opět nález Ústavního soudu sp. zn. ze dne 26. 2. 2019). Pro absolutní neplatnost Smlouvy hovoří také zájem na zachování veřejného pořádku (ustanovení ), tj. zájem na posílení principu zodpovědného úvěrování, jak bylo naznačeno výše. Koncepci relativní neplatnosti spotřebitelských smluv totiž jako nedostatečnou ochranu spotřebitelských práv shledal i Ústavní soud ve svém usnesení sp. zn. ze dne 9. 2. 2011, kdy uvedl, že koncepce relativní neplatnosti spotřebitelských smluv by byla nesouladnou s českým ústavním pořádkem, konkrétně s principy rovnosti, přiměřenosti a právní jistoty, kdy v soukromém právu uplatňovaná zásada autonomie vůle musí být korigována zásadou ochrany fakticky slabší smluvní strany (spotřebitele).

11. Absolutní neplatnost právního jednání přitom působí přímo (automaticky) ze zákona (ex lege), a to od počátku (ex tunc), proto subjektivní práva a povinnosti z takto absolutně neplatného právního jednání nevzniknou a absolutně neplatné právní jednání nemůže vyvolat smluvními stranami předvídané důsledky. Žalobci tak právo na požadovaný smluvní úrok, smluvní poplatky či smluvní náklady na vyřizování úvěru nevzniklo a nelze je proto přiznat. Pokud však žalovaný na základě této neplatné Smlouvy čerpal ve svůj prospěch peněžní prostředky, je povinen takto vyčerpané peněžní prostředky vrátit žalobci jakožto bezdůvodné obohacení (ustanovení a násl. ). Bezdůvodné obohacení žalovaného však v tomto směru představuje toliko částka v celkové výši 45.100 Kč, kdy žalovaný obdržel od žalobce fakticky částku ve výši 20.864 Kč, tj. plnění na předchozí dluh žalovaného u téhož věřitele a částku ve výši 24.236 Kč, kterou žalovaný dostal do své dispozice převodem na bankovní účet. Pokud jde poté o částku ve výši 10.900 Kč (náklady za vyřizování úvěru), jednalo se ve své podstatě o smluvní úhradu nákladů žalobce, nikoli o částku, kterou by žalobce poskytnul žalovanému jakožto jistinu úvěru. Daná částka se tedy nedostala do dispozice žalovaného, a tuto částku tedy nelze žalobci ani v rámci bezdůvodného obohacení přiznat, když žalobce žalovanému tuto částku fakticky neposkytl.

12. Žalovaný se tedy na úkor žalobce bezdůvodně obohatil v rozsahu částky ve výši 45.100 Kč, kterou fakticky na základě absolutně neplatné smlouvy ve svůj prospěch čerpal. Pokud však bylo prokázáno, že žalovaný uhradil žalobci ještě před podáním žaloby částku v celkové výši 50.862 Kč, nelze nárok žalobce ani v této části posuzovat jako bezdůvodné obohacení, neboť to již žalovaný žalobci vydal.

13. S ohledem na vše shora uvedené tedy soud rozhodl tak, že žalobu v celém rozsahu ve výroku I. tohoto rozsudku jako nedůvodnou zamítnul.

14. Výrok II. tohoto rozsudku o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaný měl ve věci plný úspěch a měl by tak právo na plnou náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu však, že žalovanému v tomto směru žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, jak je ve výroku II. tohoto rozsudku uvedeno.

15. Výrok III. tohoto rozsudku je odůvodněn ustanoveními , a , o soudních poplatcích (dále jen jako „zákon o soudních poplatcích“), podle nichž je žalobce povinen zaplatit soudní poplatek ve výši stanovené v Sazebníku soudních poplatků. Řízení v projednávané věci bylo zahájeno na základě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalobce za tento návrh uhradil soudní poplatek ve výši 2.372 Kč (Položka 2 odst. 1 písm. c) Sazebníku soudních poplatků). Soud platební rozkaz nevydal a dle Položky 2 odst. 2 Sazebníku soudních poplatků soud v tomto případě doměří žalobci poplatek do výše Položky 1 Sazebníku soudních poplatků. Doplatek doměřeného soudního poplatku je přitom splatný až v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé (k tomu srov. usnesení Městského soudu v Praze sp. zn. ze dne 7. 2. 2014, publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 48/2014). S ohledem na právě uvedené tak byla žalobci uložena povinnost zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši 259 Kč (Položka 1 odst. 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků) tímto rozsudkem.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.