Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
24 C 148/2026-39
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Filipem Tomanem ve věci žalobkyně Jméno žalobkyně., se sídlem v Adresa žalobkyně, IČO: IČO žalobkyně, zastoupené Jméno Zástupce, advokátem se sídlem v Anonymizováno, proti žalované Jméno žalované, narozené Datum narození žalované, trvale bytem v Adresa žalované, o zaplacení 55 798,23 Kč s příslušenstvím, takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 54 410,73 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 39 319,30 Kč od 18. 4. 2023 do 3. 10. 2023 a z částky 54 410,73 Kč od 4. 10. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se, co do zaplacení 1 387,50 Kč s úrokem z prodlení z částky 907,50 Kč od 5. 10. 2023 do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce Jméno Zástupce na náhradě nákladů řízení 15 990 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), podanou soudu dne 21. 3. 2026 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí celkem 55 798,23 Kč. Uvedla, že se žalovanou uzavřela dne 2. 8. 2022 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které jí dodávala elektřinu do odběrného místa na adrese Anonymizováno a žalovaná, byť se k tomu zavázala, za tyto dodávky neplatila řádně. Co do 39 319,30 Kč představuje žalovaná částka dlužnou cenu elektřiny dodané žalované v období od 19. 10. 2022 do 30. 3. 2023, vyúčtovanou se splatností 17. 4. 2023, co do 15 091,43 Kč dlužnou cenu elektřiny dodané žalované v období od 31. 3. 2023 do 15. 9. 2023, vyúčtovanou se splatností 3. 10. 2023, co do 907,50 Kč poplatek za odpojení od distribuční soustavy a co do 480 Kč smluvní pokutu za dvě upomínky (2 * 240 Kč).
2. Žalovaná se k věci nevyjádřila.
3. Z následujících provedených důkazů po jejich zhodnocení jednotlivě i v jejich vzájemných souvislostech s přihlédnutím k tvrzení účastnic soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně se žalovanou dne 2. 8. 2022 uzavřela smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny pro odběrné místo na adrese Anonymizováno, kde se zavázala jí do tohoto odběrného místa dodávat elektřinu s předpokládanou spotřebou 1 500 kWh ročně a žalovaná se naproti tomu zavázala za tyto dodávky platit cenu stanovenou ceníkem žalobkyně pro produkt Elektřina – na 1 rok v akci v distribuční sazbě D02d s měsíční zálohou 1 600 Kč. Součástí uvedené smlouvy se staly prostřednictvím tzv. včleňovací doložky obchodní podmínky, které mimo jiné zakotvují povinnost zákazníka (žalované) k úhradě smluvní pokuty za doporučenou upomínku ve výši 240 Kč (smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny, ceník elektřiny, plná moc). Žalobkyně podle uvedené smlouvy dodávala žalované do odběrného místa elektřinu, přičemž za období od 19. 10. 2022 do 30. 3. 2023 jí na základě odečtu distributora vyúčtovala za dodaných 4 562 kWh elektřiny nedoplatek ve výši 39 319,30 Kč se splatností 17. 4. 2023. Účtovaná cena je v souladu s předloženým ceníkem a žalovaná na tuto fakturu ničeho neuhradila (faktura č. Anonymizováno, ceník elektřiny). Dále žalované na základě odhadu distributora vyúčtovala za dodaných 1 718 kWh elektřiny v období od 31. 3. 2023 do 15. 9. 2023 nedoplatek ve výši 15 091,43 Kč se splatností 3. 10. 2023. Účtovaná cena je v souladu s předloženým ceníkem a žalovaná na tuto fakturu ničeho neuhradila (faktura č. Anonymizováno, ceník elektřiny). Dopisem ze dne 25. 8. 2023 pak žalobkyně žalovanou vyzvala k zaplacení 76 354,30 Kč nejpozději do 8. 9. 2023, jinak odstupuje od smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny (dopis ze dne 25. 8. 2023). Následně pak žalované vyúčtovala 907,50 Kč za samostatné odpojení se splatností 4. 10. 2023 (faktura č. Anonymizováno). Dále byla žalovaná ještě k úhradě 78 579,63 Kč vyzvána zástupcem žalobkyně s tím, že pokud tak do 11. 3. 2026 neučiní, vystavuje se riziku podání žaloby (dopis ze dne 4. 3. 2026, podací arch). Z předložené upomínky pak soud pouze zjistil, že je adresována žalované.
4. Pokud žalobkyně po žalované požadovala poplatek za samostatné odpojení ve výši 907,50 Kč, dospěl soud k závěru, že o tomto nároku neunesla své břemeno tvrzení a důkazní [§ 101 odst. 1 písm. a) , b) o.s.ř. ], přičemž se neúčastí na nařízeném jednání vzdala dobrodiní poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. K tomu je třeba uvést, že žalobkyně neuvedla ničeho o tom, že by žalovanou vůbec odpojila od distribuční soustavy (to ostatně žalobkyně ani nemůže, k této činnost je oprávněn pouze distributor) a k této skutečnosti neoznačila žádný důkaz.
5. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je převážně důvodná. Žalobkyně jako obchodník s elektřinou [§ 22 odst. 1 písm. e) energetického zákona] uzavřela se žalovanou jako konečnou zákaznicí [§ 22 odst. 1 písm. f) energetického zákona] platnou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny (§ 50 odst. 2 energetického zákona), když obsahuje veškeré potřebné náležitosti, a to zejména závazek žalobkyně dodávat elektřinu a naproti tomu závazek žalované platit za tyto dodávky cenu sjednanou s odkazem na aktuální ceník. Odběr elektřiny byl správně měřen měřícím zařízením (§ 49 energetického zákona). Žalobkyně splnila svou povinnost z citované smlouvy a žalované do odběrného místa dodávala elektřinu, avšak žalovaná, byť se k tomu zavázala, za fakturované období neuhradila celou cenu. Tím se dostala do prodlení.
6. Z vyložených důvodů shledal soud žalobu v části, jíž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení nedoplatku za dodanou elektřinu, důvodnou a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni ve výroku I. uvedenou částku, a to včetně úroků z prodlení jak je žalobkyně požadovala (když údaje o splatnosti obsažené v žalobě zcela odpovídají zjištěnému skutkovému stavu) podle § 1970 o. z., ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. , když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší, než tam uvedené třídenní.
7. Jinak tomu však bylo, pokud se žalobkyně domáhala uhrazení smluvních pokut ve výši 2 * 240 Kč, vyúčtovaných dle obchodních podmínek. V daném případě se jedná o vztah ze spotřebitelské smlouvy (§ 1810 a násl. o. z.), kde spotřebitel fakticky nemá možnost do smluvních ujednání zasahovat a dodavatel – nadto nadán odbornou převahou – je tak vůči spotřebiteli ve výhodnějším postavení. Pro tento případ Ústavní soud (srov. nález ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11 ) uzavřel, že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek ani jiných listin, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné.
8. Jelikož v projednávaném případě žalobkyně uplatnila smluvní pokutu podle ustanovení obchodních podmínek, dospěl soud k závěru, že se žalobkyně dopustila chování v rozporu se zásadou poctivosti a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. Soud proto v této části žalobu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl, stejně jako z důvodů shora uvedených žalobu zamítl i co do požadavku na zaplacení poplatku za odpojení včetně úroku z prodlení.
9. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o.s.ř. ). V daném případě byla žalobkyně převážně úspěšná, přičemž neúspěšná (v rozsahu zamítnutí žaloby) byla pouze v nepatrné části a náleží jí tudíž právo na plnou náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 3 o.s.ř. ). Při absenci právní úpravy stanovící sazby odměny paušálně pro řízení v jednom stupni jak předpokládá ustanovení § 151 odst. 2 věta první před středníkem o.s.ř. , je třeba postupovat podle § 151 odst. 2 věty první části za středníkem o.s.ř. a odměnu za zastoupení advokátem stanovit podle vyhl. č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen „AT“, která je v současné době jediným platným a účinným předpisem, který stanoví mimosmluvní výši odměny advokáta (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010 ). Náklady řízení ve výši 15 990 Kč sestávají z odměny za tři úkony právní služby po 3 340 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní upomínku a podání žaloby (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) [§ 7 , § 8 AT za užití § 11 odst. 1 písm. a) , d) AT], tří náhrad hotových výdajů po 450 Kč [§ 13 odst. 1 , 3 AT za užití § 11 odst. 1 písm. a) , d) AT], náhrady za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 2 388 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř. ) a náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 2 232 Kč. Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. , když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší a platební místo (k rukám advokáta) podle § 149 odst. 1 o.s.ř.
takto:
Odůvodnění:
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.
Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.