Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
26 C 92/2026-82
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudcem Mgr. Jaroslavem Koubou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o zaplacení částky 42 180,16 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, na základě které se žalobkyně domáhá vůči žalované zaplacení částky 42 180,16 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 42 180,16 Kč od 30. 6. 2025 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, na základě které se žalobkyně domáhá vůči žalované zaplacení částky 42 180,16 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 42 180,16 Kč od 30. 6. 2025 do zaplacení, se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 42 180,16 Kč s příslušenstvím jako nedoplatku ze smlouvy o úvěru ze dne datum.
2. Žalovaná se k řádně doručené žalobě přes výzvu a poučení soudu nevyjádřila.
3. Soud věc projednal a po provedeném dokazování zjistil následující skutkový stav věci:
4. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela dne datum se žalovanou smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr až do výše 30 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky i s úrokem ve výši 146,95 % ročně splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 13 % z celkové splatné částky nebo ve výši 1 000 Kč, podle toho, co je vyšší, a to ve lhůtě 15 dnů od data výpisu. Předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne datum nepřezkoumala řádně schopnost žalovaného částku ve výši 30 000 Kč splatit. Předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 30 000 Kč dne datum, žalovaná dosud uhradila na svůj dluh částku v celkové výši 47 051,20 Kč. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni. Zástupce žalobkyně vyzval před podáním žaloby žalovanou k úhradě celé zbývající dlužné částky, přičemž žalovaná dosud dlužnou částku žalobkyni neuhradila.
5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu věci soud posoudil věc po právní stránce takto:
6. Při rozhodování soud nejprve zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy ve smyslu § 2 395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o.z. “), která je zároveň spotřebitelským úvěrem podle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “), neboť byla uzavřena mezi předchůdkyní žalobkyně jako poskytovatelem v rámci její podnikatelské činnosti a žalovaným jako spotřebitelem. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C 679/18 , ve kterém soudní dvůr dospěl k závěru, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti Soudní dvůr EU uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího a že česká vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.
7. V projednávané právní věci pak soud dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně řádným způsobem nezkoumala a neprověřila úvěruschopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, neboť k prokázání této skutečnosti neoznačila ani nepředložila soudu žádný důkaz. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, předchůdkyně žalobkyně se nesmí bez dalšího spolehnout pouze na informace poskytnuté žalovaným. Předchůdkyně žalobkyně tedy uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru a úvěrová smlouva je tak neplatná v souladu s ustanovením § 87 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s rozsudkem Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C 679/18 . Žalobkyně se nedostavila k jednání soudu konanému dne datum a tím zabránila možnosti být poučena soudem ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. o chybějících důkazech ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti žalované a z toho vyplývajících následcích pro žalobkyni.
8. V řízení dále bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované částku 30 000 Kč, a že žalovaná dosud uhradila žalobkyni na svůj dluh celkem částku 47 051,20 Kč, tedy uhradila žalobkyni více, než jí žalobkyně poskytla. Žalobkyni proto nevzniklo ani právo na vrácení poskytnutých finančních prostředků z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2 991 odst. 2 o.z.
9. Soud s ohledem na shora uvedené žalobu v plném rozsahu zamítl.
10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaná byla sice v řízení plně úspěšná, nicméně jí žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu ve Znojmě.