Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
21 C 157/2026-102
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Borisem Janíčkem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného
pro 167 465 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 116 518 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Návrh, jímž se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení:
a) částky ve výši 30 044 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 146 562 Kč ve výši 12 % ročně ode dne 23. 5. 2025 do zaplacení,
b) částky ve výši 20 903,04 Kč,
c) úroku ve výši 69,4 % ročně z částky 124 247,42 Kč ode dne 23. 5. 2025 do 15. 6. 2025 ve výši 5 517,12 Kč, úroku ve výši 12 % ročně z částky 124 247,42 Kč ode dne 16. 6. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu ode dne 23. 5. 2025 dosáhne částky 402 292 Kč,
se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 5 415,92 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 116 518 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Návrh, jímž se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení:a) částky ve výši 30 044 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 146 562 Kč ve výši 12 % ročně ode dne 23. 5. 2025 do zaplacení,b) částky ve výši 20 903,04 Kč,c) úroku ve výši 69,4 % ročně z částky 124 247,42 Kč ode dne 23. 5. 2025 do 15. 6. 2025 ve výši 5 517,12 Kč, úroku ve výši 12 % ročně z částky 124 247,42 Kč ode dne 16. 6. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu ode dne 23. 5. 2025 dosáhne částky 402 292 Kč,se zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 5 415,92 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Návrhem doručeným soudu dne 14. 10. 2025 se žalobkyně domáhá zaplacení dlužné částky 167 465 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně k odůvodnění uvedla, že uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 125 000 Kč. Je žádáno o zaplacení splatného dluhu z dané smlouva, a to dlužné jistiny ve výši 124 247,42 Kč, kapitalizovaného úroku ke dni zesplatnění z jistiny ve výši 20 916,89 Kč, smluvní pokuty ve výši 998 Kč dle bodu 6. 1 za prodlení s úhradou splátek č. 2, č. 3 po 499 Kč, poplatku ve výši 400 Kč dle bodu 6. 2 smlouvy za náklady spojené s prodlením splátek č. 2, č. 3 po 200 Kč, smluvní pokuty ve výši 20 903,04 Kč dle bodu 6. 5 smlouvy ve výši 0,1 % denně z dlužné částky úvěru ve výši 145 164,31 Kč, a to od 23. 5. 2025 do 13. 10. 2025, jakož i úroku ve výši 69,4 % ročně z částky 124 247,42 Kč ode dne 23. 5. 2025 do 15. 6. 2025 ve výši 5 517,12 Kč, úroku ve výši 12 % ročně z částky 124 247,42 Kč ode dne 16. 6. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu ode dne 23. 5. 2025 dosáhne částky 402 292 Kč.
2. Žalovaný se ve věci vyjádřil a k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavil, bylo tak jednáno v jeho nepřítomnosti pouze na základě tvrzení žalobkyně a jí předložených listin.
3. Z návrhu smlouvy o spotřebitelském úvěru z č. l. 12, jejich příloh a prvního dodatku, k čemuž se váže akceptace žalobkyně z č. l. 10, vyplynulo uzavření smlouvy o úvěru mezi účastníky ze dne datum na částku úvěru 125 000 Kč, splatnou spolu s navýšením o úrok v sazbě 69,40 % ročně ve 42 měsíčních splátkách ve výši 7 982 Kč, RPSN bylo sjednáno ve výši 96,34 %.
4. Z karty klienta z č. l. 26 bylo zjištěno, že žalovaný čerpal úvěr v plné výši, tj. 125 000 Kč (shodně jako dle výpisu o čerpání dne datum z č. l. 35), na což splatil celkem 8 482 Kč.
5. Z oznámení ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně prohlásila daný úvěr za okamžitě. splatný.
6. Z hodnocení klienta z č. l. 17 ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy vycházela z toho, že čistý měsíční příjem žalovaného činí 50 000 Kč, částka životního minima 4 860 Kč, že nemá žalovaný děti v domácnosti, jinak není žádná osoba v domácnosti, na bydlení a inkaso vynaloží 9 000 Kč, na dopravu či záliby má vynakládat 5 000 Kč, celkem jeho výdaje činí 18 860 Kč, nemá splátky jiného úvěru, zápůjčky, výživného či hypotéky, kdy tak byl učiněn závěr o úvěruschopnosti žalovaného.
7. K tomu byl předložen výpis z účtu žalovaného z č. l. 27 za období pěti měsíců ze Anonymizováno až Anonymizováno prokazující průměrný příjem žalovaného v tvrzené výši. Z výpisu NRKI z č. l. 34 se u žalovaného podává provedený skóring, dle výpisu z č. l. 33 došlo k lustrace žalovaného v registru SOLUS před poskytnutím úvěru, kdy bylo zjištěno, že je u žalovaného vedena částka „Anonymizováno“ ve výši částka coby součet hodnot zbývající částky úvěrů či jiných finančních operací.
8. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.
9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "o. z.") smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.
11. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
12. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.
13. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
14. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
15. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
16. Listinnými důkazy nebylo prokázáno, že by žalobkyně řádným způsobem zkoumala a prověřila úvěruschopnost žalovaného splácet předmětný úvěr, kdy sice měla doložený tvrzený příjem 50 000 Kč měsíčně, avšak žalovaným uváděné údaje zjevně nebudily důvěru, když tento měl být dle lustrace SOLUS případně zadlužen ve částce ve výši okolo 1 000 000 Kč, přesto uváděl dle hodnocení klienta, že má nulové výdaje na splátky, čemuž nešlo bez dalšího věřit. Žalobkyně byla za dané situace povinna zcela konkrétně doložit jednotlivé výdaje žalovaného, zejm. ohledně jeho dřívějších závazků a ostatních nutných výdajů na bydlení či na další položky, kdy bylo nutno usuzovat na to, že žalovaný snižuje své výdaje a líčí skutečnosti o své situaci nepravdivě, aby se mohl u žalobkyně zadlužit za značně nevýhodných podmínek se úrokem téměř ve výši 70 % ročně. Žalobkyně za dané situace neposoudila řádně úvěruschopnost žalovaného a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je proto neplatná.
17. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
18. Soud vyšel z toho, žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 125 000 Kč, na kterou bylo splaceno 8 482 Kč. Rozdíl těchto částek ve výši 116 518 Kč představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Soud tak vyhověl pouze v tomto rozsahu z titulu bezdůvodného obohacení.
19. Soud zkoumal splatnost této částky dle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, které dle hodnocení soudu vylučuje zpětnou splatnost. Z provedeného dokazování se k době přiměřené možnostem žalovaného vrátit zaplacenou jistinu podává, že disponoval mj. částkou 116 518 Kč. Použití půjčené jistiny nebylo nijak doloženo, toto nebylo ani účastníky tvrzeno. Z provedeného dokazování, které je vymezeno charakterem daného civilního řízení jako řízení sporného, tak vyplývá, že je v silách žalovaného vrátit tuto částku, proto soud rozhodl o jeho povinnosti zaplatit ji žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád.
20. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení již dílem splacené jistiny, úroků z prodlení, poplatků či smluvní pokuty, jak je uvedeno shora. S ohledem na skutečnost, že nebyla řádně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, ze které by tyto nároky vyplývaly, byla žaloba v této části jako nedůvodná zamítnuta.
21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 415,92 Kč, přičemž tato částka představuje 10,64 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 55,32 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 44,68 %, a to po kapitalizaci příslušenství ke dni rozhodnutí). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 8 374 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 167 465 Kč sestávající z částky 7 820 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (tj. příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva se základním skutkovým a právním rozborem, návrh, účast u jednání) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 30. 7. 2026 náhrada 2 066,66 Kč za 140 ujetých km v částce 1 316,66 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 10,1 l/100 km a 5,90 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 573/2025 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 5 × 30 minut v částce 750 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 35 146,66 Kč ve výši 7 380,80 Kč.
22. Soud nepřiznal zvlášť náhradu za vyjádření ze dne 29. 6. 2026, neboť tam uvedené skutečnosti již měly být součástí řádně podané žaloby.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Znojmě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.