Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
22 C 198/2025-61
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Alžbětou Fuchsovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného
pro 75 600 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 43 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně od 7. 10. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbývající části se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 708,75 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 43 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně od 7. 10. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Ve zbývající části se žaloba zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 708,75 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 75 600 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 22. 8. 2025 do zaplacení. Dle tvrzení žalobkyně tento nárok vznikl z titulu smlouvy o podnikatelském úvěru ze dne datum, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 43 000 Kč, který měl být splacen v celé výši dne 21. 8. 2025. Dle čl. 8.1 smlouvy se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni v případě prodlení s úhradou jakékoli jednotlivé splátky jednorázovou sankci ve výši 500 Kč. Žalovaný byl v prodlení s úhradou pěti splátek, celková výše jednorázové sankce tak činí 2 500 Kč. Dle čl. 3.1 smlouvy měla žalobkyně nárok na poplatek za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru, tj. ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení. Žalobkyně požadovala tento poplatek za dobu od poskytnutí úvěru do splatnosti poslední splátky úvěru, tj. v částce 30 100 Kč.
2. Žalovaný podal proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu odpor, v němž pouze uvedl, že předmět sporu projednává finanční arbitr, který dosud nerozhodl. Jinak se k žalobě věcně nevyjádřil. V průběhu řízení netvrdil ani neprokázal, že by žalovanou částku nebo její část žalobkyni uhradil, ani neuvedl jiné skutečnosti, které by mohly vést k zamítnutí žaloby.
3. Soud původně řízení usnesením ze dne 2. 1. 2026 přerušil z důvodu probíhajícího řízení před finančním arbitrem vedeného pod sp. zn. Anonymizováno. Následně bylo zjištěno, že finanční arbitr usnesením ze dne 16. 3. 2026 uvedené řízení zastavil, neboť žalovaný ani přes opakované výzvy neposkytl potřebnou součinnost a neodstranil vady svého návrhu. Po odpadnutí důvodu přerušení soud v řízení pokračoval.
4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Smlouvou o podnikatelském úvěru č. anonymizováno ze dne datum bylo prokázáno, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 43 000 Kč na dobu 70 dnů, přičemž poplatek za poskytnutí úvěru činil 1 % z částky úvěru za každý den čerpání úvěru. Žalovaný se zavázal splatit úvěr v pěti splátkách po 14 dnech, kdy každá splátka sestávala z částky 8 600 Kč na jistinu a 6 020 Kč na poplatek za poskytnutí úvěru. Celkem měl žalovaný do 21. 8. 2025 zaplatit 73 100 Kč, z čehož poplatek činil 30 100 Kč.
5. Ověřením prostřednictvím BankID bylo prokázáno, že údaje žalovaného odpovídaly osobě Jméno žalovaného, narozeného dne datum, a že žalovaný užíval bankovní účet č. č. účtu vedený u právnická osoba.
6. Potvrzením o provedené platbě od společnosti ThePay a sdělením právnická osoba. bylo prokázáno, že dne 13. 6. 2025 byla na uvedený účet žalovaného skutečně odeslána a připsána částka 43 000 Kč. právnická osoba současně potvrdila, že žalovaný byl v rozhodné době majitelem uvedeného účtu a jedinou osobou oprávněnou s tímto účtem disponovat.
7. Žalobkyně dále předložila předžalobní výzvu ze dne 28. 8. 2025 k dobrovolnému splnění dluhu ve lhůtě tří dnů, nepředložila však důkazy prokazující její odeslání.
8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 580 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům.
10. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům.
11. Podle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
12. Podle § 1970 občanského zákoníku může věřitel po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat úrok z prodlení.
13. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
14. Shora zjištěný skutkový stav soud po právní stránce posoudil následovně. Soud dospěl k závěru, že předmětná úvěrová smlouva je absolutně neplatná, neboť se zjevně příčí dobrým mravům. Smluvní strany si sjednaly poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 % denně z poskytnuté částky, tj. 430 Kč denně. Za dobu 70 dnů měl žalovaný zaplatit na poplatcích částku 30 100 Kč, tedy částku odpovídající navýšení jistiny o 70 %. Takto sjednané plnění odpovídá ročnímu úroku přibližně 365 % p. a., což několikanásobně převyšuje úrokové sazby běžně poskytovaných úvěrů na finančním trhu. Dle názoru soudu se jedná o výši nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům, přičemž se jedná o takovou výši úroku, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k obvyklým úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (dle ČNB k 6/2025 8,26 % p. a.). Soud má za to, že je nutno také přihlížet i k celkovým dopadům, jež jednání žalobkyně má. Požadování placení neúměrně vysokých částek po dlužnících se totiž podílí na dalším zvyšování počtu osob, jež se dostávají do dluhových pastí, což obecně vzato zatěžuje celou společnost. Roste tak šedá ekonomická sféra, zvyšuje se počet osob padajících do insolvence a kráceni jsou další věřitelé, a to i ti, kteří úvěr poskytli za daleko přiměřenějších podmínek. Soud proto došel k závěru, že uzavřená úvěrová smlouva je pro rozpor s dobrými mravy dle § 580 a 588 zákona občanského zákoníku absolutně neplatná. Na uvedeném nic nemění ani skutečnost, že úvěrová smlouva byla formálně uzavřena mezi podnikateli, když ustanovení týkající se dobrých mravů není omezeno na spotřebitelské vztahy.
15. Vzhledem k tomu, že soud posoudil úvěrovou smlouvu jako absolutně neplatnou podle § 580 a § 588 občanského zákoníku , bylo třeba vztah účastníků posoudit podle ustanovení § 2991 a následujících občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení. Žalovaný obdržel od žalobkyně částku 43 000 Kč a nezaplatil dosud dle tvrzení žalobkyně ničeho. Jeho povinností je tedy vrátit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši uvedené ve výroku I rozsudku. Žalobkyni vzniklo rovněž právo na úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku , neboť se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu. Soud proto žalobě vyhověl i co do úroku z prodlení, který žalobkyni přiznal ve výši vyplývající z právního předpisu, tj. nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , za dobu od 7. 10. 2025 do zaplacení. Žalobkyně totiž neprokázala, že by žalovanému byla před podáním žaloby doručena výzva k plnění, resp. že by byla žalovanému vůbec odeslána, když k předžalobní výzvě nebyl doložen žádný doklad o jejím odeslání. Z doručenky založené ve spise však vyplývá, že žalovanému byl návrh na vydání elektronického platebního rozkazu doručen dne 3. 10. 2025. Žalovaný se tak dostal do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení prvním dnem následujícím po uplynutí třídenní lhůty k plnění, tedy dne 7. 10. 2025. Od tohoto data proto soud žalobkyni přiznal požadovaný úrok z prodlení. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. stanovena v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
16. Výrokem pod bodem II. pak soud zamítl žalobu ve zbylém rozsahu, neboť uplatněné nároky vyplývají ze smlouvy, která je absolutně neplatná.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 708,75 Kč, přičemž tato částka představuje 13,76 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 56,88 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 43,12 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 024 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 75 600 Kč sestávající z částky 4 140 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13 770 Kč ve výši 2 891,70 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Sokolově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce.