Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 144/2026-34
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Borisem Janíčkem ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
pro 13 881 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 978 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Návrh, jímž se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení:
a) částky ve výši 2 456 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 10 434 Kč ode dne 10. 10. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, částky ve výši 2 000 Kč,
b) částky ve výši 3 447 Kč,
se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 7 978 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Návrh, jímž se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení:a) částky ve výši 2 456 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 10 434 Kč ode dne 10. 10. 2024 do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, částky ve výši 2 000 Kč,b) částky ve výši 3 447 Kč,se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Návrhem doručeným soudu dne 3. 2. 2026 se žalobkyně domáhá zaplacení dlužné částky 13 881 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně k odůvodnění uvedla, že uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o zápůjčce, na základě níž byla žalované poskytnuta částka ve výši 8 500 Kč. Je žádáno o zaplacení splatného dluhu z dané smlouvy, a to dlužné jistiny 8 500 Kč, poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 934 Kč, jakož i zákonného úroku z prodlení z této celkové částky 10 434 Kč ve výši 12,75 % ročně za dobu od 10. 10. 2024 do zaplacení a poplatku za náklady spojené s vymáháním ve výši 2 000 Kč (tj. poplatku po 500 Kč za výzvu ze dne 16. 10. 2024, 23. 10. 2024, 30. 10. 2024, 8. 11. 2024). Dále žalobkyně požaduje zaplacení smluvní pokuty ve výši 3 447 Kč dle čl. 2. 3. smlouvy vzniklé sazbou 0,1 % denně z dlužné jistin 8 500 Kč od 10. 10. 2024 do 20. 1. 2026, na kterou byla započtena částečná úhrada 522 Kč (kdy se tedy jedná o rozdíl mezi původní výší smluvní pokuty 3 969 Kč a požadovanou částkou 3 447 Kč).
2. Žalovaná se ve věci vyjádřila, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila, bylo tak jednáno v její nepřítomnosti na základě tvrzení žalobkyně a jí předložených listin.
3. Ze smlouvy z č. l. 10 vyplynulo uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi účastníky ze dne datum na částku ve výši 8 500 Kč, splatnou spolu s navýšením o poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 934 Kč do 30 dnů, RPSN bylo sjednáno ve výši 1111 %.
4. Výpisem z č. l. 6 – 7 bylo prokázáno čerpání daného úvěru žalovanou ve výši 8 500 Kč dne datum, a to na číslo účtu žalované uvedené v úvěrové smlouvě.
5. Upomínkami ze dne 16. 10. 2024, 23. 10. 2024, 30. 10. 2024 a ze dne 8. 11. 2024 bylo prokázáno, že takové upomínky byly vyhotoveny.
6. Výzvou k úhradě ze dne 3. 7. 2025 ve spojení s podacím lístkem z téhož dne bylo prokázáno, že byla žalovaná vyzvána k úhradě žalované částky.
7. Při rozhodování soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy. Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.
8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "o. z.") smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.
10. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
11. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.
12. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
13. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
14. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
15. Listinnými důkazy nebylo prokázáno, že by žalobkyně řádným způsobem zkoumala a prověřila úvěruschopnost žalované splácet předmětný úvěr, kdy k tomuto nedoložila prakticky nic, přičemž se nemohla spoléhat pouze na prohlášení žalované obsažená v dané smlouvě. Žalobkyně tak neposoudila řádně úvěruschopnost žalované a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak neplatná, kdy nebylo prokázáno, že by vycházela z dostatečných dokladů o příjmu žalované a porovnávala toto s doklady o konkrétních výdajích.
16. Dle § 2991 odstavec 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
17. Soud však vyšel z toho, žalované byla poskytnuta částka ve výši 8 500 Kč, na kterou bylo splaceno 522 Kč (započtených na smluvní pokutu). Rozdíl těchto částek ve výši 7 978 Kč představuje bezdůvodné obohacení na straně žalované. Soud tak vyhověl pouze v tomto rozsahu z titulu bezdůvodného obohacení.
18. Soud zkoumal splatnost této částky dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, který dle hodnocení soudu vylučuje zpětnou splatnost. Z provedeného dokazování se k době přiměřené možnostem žalované vrátit zaplacenou jistinu podává, že disponovala mj. uvedenou částkou. Použití půjčené jistiny nebylo nijak doloženo, toto nebylo ani účastníky tvrzeno. Z provedeného dokazování, které je vymezeno charakterem daného civilního řízení jako řízení sporného, tak vyplývá, že je v silách žalované vrátit tuto částku, proto soud rozhodnul o povinnosti ke splacení tohoto dluhu do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v pozdějším znění (dále jen „o. s. ř.“).
19. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení již dílem splacené jistiny, úroků z prodlení či poplatků a smluvní pokuty, jak je uvedeno shora. S ohledem na skutečnost, že nebyla řádně uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, ze které by tyto nároky vyplývaly, byla žaloba v této části jako nedůvodná zamítnuta.
20. O náhradě nákladů řízení bylo s ohledem na podobný poměr procesního úspěchu u obou účastníků rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Znojmě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.