Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)17 Ad 49/2025 - 34.pdf
PDF · 0 B
No categories available
17 Ad 49/2025 - 34
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Zorou Šmolkovou ve věci
žalobkyně: A. C.
proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení
sídlem Křížová 1292/25, 150 00 Praha 5
o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 11. 2025, ve věci invalidního důchodu,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 29. 12. 2025 domáhala zrušení rozhodnutí žalované ze dne 11. 11. 2025, č.j. X (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým byly zamítnuty námitky a bylo potvrzeno rozhodnutí žalované ze dne 25. 6. 2025, č.j. X, jímž byla zamítnuta její žádost o invalidní důchod, neboť žalobkyně podle posudku posudkového lékaře Institutu posuzování zdravotního stavu není invalidní ve smyslu zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění (dále jen „zákon o důchodovém pojištění“). Žalovaná vyšla z posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále též jen „IPZS“) ze dne 21. 10. 2025, který dospěl ke stejnému závěru jako posudkový lékař IPZS dne 23. 6. 2025.
2. Žalobkyně s tímto nesouhlasila a v žalobě popsala svůj zdravotní stav, přičemž dle jejího názoru odpovídá její zdravotní stav postižení uvedenému v kapitole VII, položce 4b přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“), kterému odpovídá míra poklesu pracovní schopnosti ve výši 40–50 %. Dle žalobkyně se napadené rozhodnutí opírá o formální posouzení diagnózy namísto zohlednění skutečných dopadů zdravotního postižení na její pracovní schopnost. Dle názoru žalobkyně nebyl dostatečně zjištěn skutkový stav, a tudíž navrhuje zrušení napadeného rozhodnutí.
3. Žalovaná odkázala na své rozhodnutí a uvedla, že dle ustanovení § 39 odst. 4 z. d. p. se při určování poklesu pracovní schopnosti mimo jiné přihlíží k tomu, zda je pojištěnka na své zdravotní postižení adaptována. Jelikož se v případě žalobkyně jedná o vrozené postižení, není její závěr v rozporu s právní úpravou. Aby mohlo být žalobkynino zdravotní postižení hodnoceno dle kapitoly VII, položky 4b, jak žalobkyně požaduje, musela by být naplněna posudková kritéria dle této položky, tj. závažnější porucha zrakových funkcí na druhém oku (vizus roven nebo horší než 6/60 či 0,10). Podle posudku je vizus na levém oku v normě (1,0), tudíž nemůže být žalobkynino zdravotní postižení podřazeno pod položku 4b. Žalovaná navrhuje zamítnutí žaloby.
4. Soud zjistil, že žalobu lze věcně projednat. Přezkoumal tedy napadené rozhodnutí v souladu s ust. § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.), v mezích žalobních bodů a vycházel ze skutkového a právního stavu v době rozhodování žalované dne 11. 11. 2025 (§ 75 odst. 1 s. ř. s.). Dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.
5. Ze správního spisu krajský soud zjistil následující skutkový stav.
6. Žalobkyně požádala dne 27. 3. 2025 o invalidní důchod. Posudkový lékař IPZS dne 23. 6. 2025 dospěl k závěru, že žalobkyně není invalidní. Její zdravotní stav je dlouhodobě nepříznivý pro rozhodující příčinu amaurosa vpravo, který podřadil pod kapitolu VII, položku 4a přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, a pokles pracovní schopnosti podle tohoto zařazení stanovil na 20 %. Posudek vedl žalovanou k zamítnutí žádosti.
7. V námitkovém řízení zpracoval posudek posudkový lékař IPZS, oddělení pro námitkové a odvolací řízení, dne 21. 10. 2025, přičemž za rozhodující příčinu žalobkynina dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu považoval také amaurosu vpravo, hodnoceno rovněž podle kapitoly VII, položky 4a) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity a pokles pracovní schopnosti žalobkyně stanovil rovněž na 20 %. Na základě tohoto posudku rozhodla žalovaná nyní napadeným rozhodnutím.
8. Vzhledem k námitkám žalobkyně ohledně nesprávně zjištěného skutkového stavu nechal krajský soud zpracovat posudek posudkovou komisí MPSV v Ostravě. Posudková komise v posudku ze dne 29. 5. 2026, ve složení z předsedy komise, dalšího lékaře s odborností interní lékařství a tajemnice, dospěla ke stejným závěrům jako posudkoví lékaři IPZS. Posudková komise zohlednila žalobkyní předloženou lékařskou dokumentaci a dospěla k závěru, že žalobkynino rozhodující postižení je úplná slepota pravého oka při normální zrakové funkci levého oka s vrozeným zeleným zákalem, který byl v raném dětství úspěšně operován. Nebylo zjištění zúžení zorného pole. Žalobkynino postižení zařadila posudková komise do kapitoly VII, položky 4a přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro které je stanoven pokles pracovní schopnosti 20 %. Žalobkyně proto není invalidní.
9. Rozhodnutí správního orgánu o nároku na invalidní důchod je závislé především na odborném lékařském posouzení. Podle § 8 odst. 1 písm. a) zákona o OPSZ zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely námitkového řízení posuzuje Institut posuzování zdravotního stavu.
Pro účely soudního přezkumu zdravotní stav posuzuje MPSV; za tímto účelem MPSV zřizuje jako své orgány posudkové komise (§ 4 odst. 2 zákona o OPSZ). Soudu nepřísluší nahrazovat odborné lékařské závěry vlastním hodnocením, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV je hodnocen jako každý jiný důkaz v souladu se zásadami upravenými v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek rozhodujícím důkazem. Aby však takový posudek mohl sloužit jako stěžejní důkaz, je třeba, aby byl natolik přesvědčivý a celistvý, že nebude vzbuzovat žádné pochybnosti. Zároveň musí být také nezpochybnitelný jinými skutečnostmi a důkazy. Proto se posudková komise musí vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítá. Posudková komise musí své závěry náležitě odůvodnit. Jelikož žalovaná rozhoduje o nároku na invalidní důchod, příp. o změně tohoto nároku či jeho odnětí v dvouinstančním řízení, její rozhodnutí v námitkovém řízení musí být jasné, srozumitelné a úplné (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 9. 2011, č. j. 6 Ads 99/2011-43).
10. Náležitosti posudku upravuje § 7 vyhlášky. Posudek o invaliditě musí obsahovat mimo formální náležitosti rovněž 1) účel posouzení, 2) datum posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 3) výčet rozhodujících podkladů o zdravotním stavu pojištěnce, z nichž orgán sociálního zabezpečení vycházel při posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 4) skutková zjištění, ke kterým orgán sociálního zabezpečení dospěl při posuzování zdravotního stavu a pracovní schopnosti pojištěnce, 5) výsledek posouzení zdravotního stavu a míru poklesu pracovní schopnosti se stanovením, zda se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, 6) procentní míru poklesu pracovní schopnosti, 7) stupeň invalidity, 8) den vzniku invalidity, resp. den změny stupně invalidity nebo den zániku invalidity, 9) odůvodnění výsledku posouzení zdravotního stavu a míry poklesu pracovní schopnosti a 10) tzv. pracovní rekomandaci (to pouze, jde-li o invaliditu prvního či druhého stupně), tedy doporučení stran vhodného druhu práce, kterou je pojištěnec schopen při svém zdravotním postižení vykonávat (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 6. 2012, č. j. 4 Ads 19/2012-18).
11. V posuzované věci si soud vyžádal shora specifikovaný posudek, který hodnotí zdravotní stav žalobkyně souladně se závěry posudkového lékaře IPZS Ostrava i se závěry posudkového lékaře IPZS v námitkovém řízení. Z jeho obsahu vyplývá, že posudková komise jednala a rozhodovala v řádném složení, za přítomnosti specialisty s odborností interního lékařství. Posudek má všechny shora uvedené náležitosti a splňuje podmínku úplnosti a přesvědčivosti, posudková komise se vypořádala se všemi rozhodujícími skutečnostmi, své posudkové závěry náležitě a srozumitelně odůvodnila a posudek nevzbuzuje žádné pochyby. Její závěry jsou přitom v souladu s předchozími posudky posudkových lékařů IPZS. Na tomto základě posudková komise uzavřela, že pracovní schopnost žalobkyně poklesla o 20 %, neboť neshledala funkční omezení levého oka, které podmiňuje kvalifikaci odpovídající vyšší míře poklesu pracovní schopnosti. Posudková komise vysvětlila, které postižení je rozhodující příčinou nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně. Komise uvedla, že k zajištění vhodných pracovních podmínek, jak žalobkyně namítá, slouží status osoby zdravotně znevýhodněné, její zdravotní stav však neodpovídá žádnému stupni invalidity.
12. Posudek se tedy vypořádává s námitkami žalobkyně a na základě jí předložené dokumentace dospívá k závěru, že u ní není dáno funkční postižení levého oka ani zúžení zorného pole, a tudíž není možné její postižení podřadit pod položku 4b. Krajský soud tedy uzavírá, že posudek posudkové komise splňuje podmínky úplnosti, přesvědčivosti a vnitřní bezrozpornosti, posudkové komise nebyla vyloučena z jeho podání pro podjatost, a proto jím zjištěný pokles pracovní schopnosti považuje krajský soud za prokázaný.
13. V řízení bylo tedy zjištěno, že žalobkyně nebyla k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní podle § 39 odst. 1 z. č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, protože její pracovní schopnost poklesla pouze o 20 %, a nedosáhla tak hranice 35 % vyžadované pro invaliditu prvního stupně. Za tohoto stavu pak dospěl krajský soud k závěru, že rozhodnutí žalované odpovídalo zdravotnímu stavu žalobkyně k datu jeho vydání a je zákonné.
14. S ohledem na výše uvedené tedy soud žalobu shledal nedůvodnou a jako takovou ji v souladu s ustanovením § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.
15. V řízení byla plně procesně úspěšná žalovaná, které však v souladu s ustanovením § 60 odst. 2 s. ř. s. právo na náhradu nákladů řízení nevzniklo; procesně neúspěšná žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení nemá.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů po doručení tohoto rozhodnutí k Nejvyššímu správnímu soudu v Brně. Podmínkou řízení o kasační stížnosti je povinné zastoupení stěžovatele advokátem, pokud stěžovatel sám nemá vysokoškolské právnické vzdělání.
Ostrava 16. září 2026
JUDr. Zora Šmolková
samosoudkyně
Shodu s prvopisem potvrzuje J.S. V.