Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
57 A 46/2026 - 34.pdf
PDF · 0 B
No categories available
57 A 46/2026 - 34
USNESENÍ
Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Lukáše Pišvejce, soudkyně JUDr. Veroniky Burianové a soudce Mgr. Aleše Smetanky ve věci
žalobkyně:
PRESTOL, spol. s r.o., IČO 16736966
sídlem Zborovská 542/29, 301 00 Plzeň
zastoupená advokátem Mgr. Martinem Vackem
sídlem Tržiště 366/13, 118 00 Praha 1
proti
žalovanému:
Magistrát města Plzně
sídlem Škroupova 246/4, 301 00 Plzeň
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 7. 2026, č. j. MMP/327587/26, o návrhu žalobkyně na předběžné opatření,
takto:
I. Návrh žalobkyně na nařízení předběžného opatření, kterým by soud uložil Úřadu městského obvodu Plzeň 1, odboru stavebně správnímu, povinnost zdržet se vydání kolaudačního rozhodnutí, kterým by bylo povoleno užívání stavby rodinného domu na pozemku parc. č. Xa v k. ú. P., povolené rozhodnutím ze dne 3. 6. 2025, č. j. UMO1/10886/25, a to do dne vykonatelnosti rozhodnutí, jímž se končí řízení vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 57 A 46/2026 , se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatit na účet Krajského soudu v Plzni č. 3703-4321311/0710, variabilní symbol 5733004626, soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za rozhodnutí o návrhu na nařízení předběžného opatření.
Odůvodnění:
1. Žalovaný shora uvedeným napadeným rozhodnutím zamítl jako opožděné odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Úřadu městského obvodu Plzeň 1 (dále jen „stavební úřad“) ze dne 3. 6. 2025, č. j. UMO1/10886/25 (dále jen „stavební povolení“), kterým byla povolena stavba rodinného domu na pozemku parc. č. Xa v k. ú. P..
2. Žalobkyně podala proti napadenému rozhodnutí žalobu ve smyslu § 65 a násl. soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s. “) a v průběhu soudního řízení navrhla nařízení předběžného opatření, kterým by soud stavebnímu úřadu uložil povinnost zdržet se do vykonatelnosti konečného rozhodnutí v projednávané věci vydání kolaudačního rozhodnutí k stavbě rodinného domu. Žalobkyně tvrdila, že s ohledem na obsah napadeného rozhodnutí (zamítnutí jejího odvolání pro opožděnost) nemůže ochranu jejím právům poskytnout institut odkladného účinku. Dále tvrdila, že provoz stavby rodinného domu je závislý na napojení na vodovodní a kanalizační přípojky v jejím vlastnictví. Žalobkyně nebyla účastníkem řízení o vydání stavebního povolení a neudělila souhlas s využitím přípojek ve svém vlastnictví. Stavba je již dokončená, prozatím nebyla zkolaudovaná a kolaudační rozhodnutí by bylo právním titulem pro její trvalé užívání a stabilizovalo by právní stav vytvořený bez účasti žalobkyně. Tím by se oslabila pozice žalobkyně jakožto vlastníka přípojek i účinnost odvolacího přezkumu, k němuž se přihlásil žalovaný. Zásah do majetkové sféry žalobkyně by byl obtížně vratný. Vydání kolaudačního rozhodnutí a s tím související zásah do vlastnického práva žalobkyně jsou přitom důvodně očekávatelné, neboť stavba je již dokončená a stavebník již uzavřel smlouvu o dodávkách vody a odvodu odpadních vod. Kolaudační rozhodnutí by přitom podle § 259 odst. 5 zákona č. 283/2021 Sb. , stavebního zákona, nebylo dotčeno ani případným zrušením stavebního povolení, nýbrž by pozbylo platnosti až právní mocí nového kolaudačního rozhodnutí. Újma hrozící stavebníkovi v dočasném odložení oprávnění užívat stavbu není nepřiměřená, neboť stavebník před podáním žádosti o vydání stavebního povolení věděl, že vlastnictví přípojek není vyjasněno, a přesto v provádění stavby pokračoval. Po stavebním úřadu lze spravedlivě požadovat splnění povinnosti, jejíž uložení žalobkyně navrhuje, neboť stavební úřad bude povinen zdržet se vydání kolaudačního rozhodnutí pouze po dobu, kterou soud stanovil žalovanému k provedení úkonu směřujícího k uspokojení žalobkyně. Návrh na předběžné opatření podle žalobkyně věcně souvisí s předmětem řízení, neboť dojde-li k odstranění napadeného rozhodnutí a posouzení žalobkynina odvolání proti prvoinstančnímu rozhodnutí jako včasného, nastoupí režim § 85 odst. 1 správního řádu . Předběžné opatření tak překlenuje dobu do tohoto okamžiku.
3. Podle § 38 odst. 2 s. ř. s. s. ř. s. si soud k návrhu na předběžné opatření podle potřeby vyžádá vyjádření ostatních účastníků. Jelikož soud ze samotného návrhu žalobkyně shledal, že není splněna podmínka pro nařízení předběžného opatření v podobě potřeby zatímní úpravy poměrů účastníků pro žalobkyni hrozící vážnou újmu, bylo vyžádání vyjádření žalovaného k návrhu žalobkyně nadbytečné.
4. Podle § 38 odst. 1 věty první s. ř. s. s. ř. s. byl-li podán návrh na zahájení řízení a je potřeba zatímně upravit poměry účastníků pro hrozící vážnou újmu, může usnesením soud na návrh předběžným opatřením účastníkům uložit něco vykonat, něčeho se zdržet nebo něco snášet. Ze stejných důvodů může soud uložit takovou povinnost i třetí osobě, lze-li to po ní spravedlivě žádat.
5. Dle § 38 odst. 3 s. ř. s. s. ř. s. věty první rozhodne soud o návrhu na předběžné opatření bez zbytečného odkladu; není-li tu nebezpečí z prodlení, rozhodne do 30 dnů od jeho podání.
6. Specifickým právním nástrojem sloužícím k zatímní úpravě poměrů po dobu soudního řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu je odkladný účinek žaloby ve smyslu § 73 s. ř. s. s. ř. s. Ten však vždy nedokáže zabránit vzniku vážné újmy hrozící žalobci. Právě v případech, kdy je předmětem soudního přezkumu rozhodnutí správního orgánu, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce jako opožděné, nedokáže odkladný účinek žaloby zamezit újmě plynoucí z rozhodnutí správního orgánu prvního stupně či újmě navazující na toto rozhodnutí. V těchto případech totiž prvoinstanční a napadené rozhodnutí netvoří jeden celek a prvoinstanční rozhodnutí nemůže být soudním přezkumem napadeného rozhodnutí jakkoliv dotčeno (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 3. 2018, č. j. 5 Ads 171/2016 -22, bod 11). Zároveň platí, že odkladný účinek má jen včasné a přípustné odvolání (srov. § 85 odst. 1 věta první správního řádu ), tudíž na prvoinstanční rozhodnutí je třeba hledět, dokud se v soudním řízení ohledně opožděnosti odvolání neprokáže opak, jako na pravomocné, neboť právní moci nabylo samostatně uplynutím lhůty pro podání odvolání, na čemž opožděné odvolání nemohlo nic změnit.
7. V těchto případech je právním nástrojem způsobilým zabránit vzniku vážné újmy na straně žalobce předběžné opatření ve smyslu § 38 s. ř. s. s. ř. s. , jehož použití s ohledem na jeho systematické zařazení v hlavě I. části třetí s. ř. s. s. ř. s. připadá v úvahu ve všech typech řízení upravených soudním řádem správním (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 6. 2024, č. j. 9 As 270/2023 -21, č. 4616/2024 Sb. NSS, bod 21), včetně řízení o žalobě proti rozhodnutí o zamítnutí žalobcova odvolání pro opožděnost (srov. KOCOUREK, T. § 38 In: KÜHN, Z., KOCOUREK, T. a kol. Soudní řád správní . Komentář. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2019, s. 292).
8. Předběžné opatření je výjimečným institutem, jehož účelem je zatímní úprava poměrů účastníků soudního řízení, hrozíli pokračováním dosavadního stavu věcí nebo naopak jejich změnou vážná újma. Návrhu na nařízení předběžného opatření lze vyhovět za kumulativního splnění několika podmínek. Předně musí být podán návrh na zahájení řízení ve věci samé a musí být podán návrh na nařízení předběžného opatření. Tyto dvě podmínky byly splněny, neboť žalobkyně v průběhu řízení o jí podané žalobě navrhla nařízení předběžného opatření. Dále musí existovat potřeba zatímní úpravy poměrů účastníků pro hrozící vážnou újmu.
9. Stran splnění podmínky pro nařízení předběžného opatření spočívající v hrozící vážné újmě soud uvádí, že „smyslem a účelem předběžného opatření je zatímní úprava poměrů účastníků jen ve výjimečných případech, a sice hrozí-li pokračováním dosavadního stavu věcí nebo naopak jejich změnou vážná újma, tj. je-li vzhledem k okolnostem případu pravděpodobné, že taková újma nastane, nedojde-li k zatímní úpravě poměrů účastníků předběžným opatřením“ (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 5. 2006, č. j. Na 112/2006 -37, č. 910/2006 Sb. NSS). Tvrdit a prokázat (resp. alespoň osvědčit prostřednictvím soudu předložených listin) existenci hrozící vážné újmy vyžadující nařízení předběžného opatření je povinností navrhovatele (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 11. 2021, č. j. 4 Ao 7/2021 -171, bod 10; nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 6. 8. 2008, sp. zn. II. ÚS 808/08 ). Pro nařízení předběžného opatření nepostačují obecná tvrzení (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 5. 2013, č. j. 1 Aos 2/2013 -95, bod 13).
10. Žalobkyně v podaném návrhu nevylíčila, jak konkrétně má vydání kolaudačního rozhodnutí k stavbě rodinného domu, napojené na přípojky v jejím vlastnictví, a navazující užívání této stavby zasáhnout do jejího vlastnického práva. Z návrhu vyplývalo pouze to, že legalizací užívání stavby dojde k užívání přípojek ve vlastnictví žalobkyně bez jejího souhlasu, aniž by žalobkyně konkrétně specifikovala újmu, která jí užíváním jejích přípojek vznikne. Z návrhu nebylo zřejmé, jaká konkrétní újma na vlastnickém právu či v majetkové sféře žalobkyni hrozí vydáním kolaudačního rozhodnutí. Žalobkyně tvrdila pouze obecně, že by se vydáním kolaudačního rozhodnutí zhoršila její právní i faktická pozice, že by došlo k zásahu do jejího vlastnického práva a že zásah do její majetkové sféry by byl velmi obtížně vratný. Z takto obecně formulovaných tvrzení nevyplývalo, proč by užívání přípojek ve vlastnictví žalobkyně bez jejího souhlasu v návaznosti na případně vydané kolaudační rozhodnutí mělo žalobkyni způsobit vážnou újmu odůvodňující potřebu zatímní úpravy poměrů ve smyslu § 38 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s.
11. Žalobkyně netvrdila dostatečně konkrétně, jaká újma jí hrozí vydáním kolaudačního rozhodnutí, jemuž mělo navržené předběžné opatření zabránit, ani jak konkrétně se tato újma projeví v jejích právech. Proto nebylo možné dovodit splnění podmínky pro nařízení předběžného opatření spočívající v potřebě zatímní úpravy poměrů účastníků pro hrozící vážnou újmu ve smyslu § 38 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s.
12. S ohledem na výše uvedené soud podle § 38 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. I. výrokem tohoto usnesení zamítl návrh žalobkyně na nařízení předběžného opatření.
13. K II. výroku tohoto usnesení soud uvádí, že rozhodnutí o návrhu na nařízení předběžného opatření podléhá podle položky 5 sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích “) soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč. Podle § 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích platí, že jdeli o poplatek za řízení, vzniká poplatková povinnost uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o návrhu na nařízení předběžného opatření. Podle § 7 odst. 1 věty druhé zákona o soudních poplatcích je soudní poplatek v takovém případě splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla uložena povinnost poplatek zaplatit. Jelikož soud I. výrokem tohoto usnesení rozhodl o návrhu žalobkyně na nařízení předběžného opatření, současně soud jeho II. výrokem žalobkyni uložil povinnost zaplatit soudní poplatek za rozhodnutí o tomto návrhu v zákonem stanovené lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení. Nezaplatí-li žalobkyně soudní poplatek ve stanovené lhůtě, přistoupí soud k jeho vymáhání.
14. O náhradě nákladů řízení, které případně vznikly v souvislosti s návrhem na nařízení předběžného opatření, soud rozhodne až v rozhodnutí, jímž se řízení končí (srov. § 145 občanského soudního řádu ve spojení s § 64 s. ř. s. s. ř. s. a § 61 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. ).
15. Závěrem soud dodává, že rozhodnutí o návrhu na nařízení předběžného opatření je svou podstatou rozhodnutím předběžné povahy a nelze z něj předjímat budoucí rozhodnutí o věci samé.
Poučení:
Proti tomuto usnesení je kasační stížnost nepřípustná [§ 104 odst. 3 písm. c) s. ř. s. s. ř. s. ].
Soud může rozhodnutí o předběžném opatření zrušit nebo změnit, změní-li se poměry, a to i bez návrhu (§ 38 odst. 4 věta první s. ř. s. s. ř. s. ).
Plzeň 25. září 2026
Mgr. Lukáš Pišvejc v.r.
předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje L. C.