Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

39 A 33/2026 - 21

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

žalobce: M. K., státní příslušnost Republika Uzbekistán

zastoupen JUDr. Matějem Šedivým, advokátem

se sídlem Václavské náměstí 21, Praha 1

proti

žalovanému: Ředitelství služby cizinecké policie

se sídlem Olšanská 2, P.O. Box 78, Praha 3

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 8. 2026, č.j.: CPR-25600-3/ČJ-2026-930310-V243,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

Vymezení věci

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Policie České republiky, Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy, Odboru cizinecké policie, Oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort, ze dne 23. 6. 2026, č.j.: KRPA-65506-16/ČJ-2026-000022-TAXI (dále jen „rozhodnutí správního orgánu I. Stupně/Policie“), jímž bylo žalobci podle , o pobytu cizinců na území České republiky (dále jen „ “), uloženo správní vyhoštění a stanovena doba, po kterou mu nelze umožnit vstup na území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace (EU a smluvní státy) v délce jeden rok. Počátek doby, po kterou nelze žalobci umožnit vstup na území EU a smluvních států byl stanoven podle zákona o pobytu cizinců ode dne, kdy žalobce vycestuje z území EU a smluvní států. Podle téhož zákona byla žalobci stanovena doba k vycestování z území EU a smluvních států do země státního občanství žalobce nebo třetí země, kde je oprávněn pobývat nebo která ho příjme, do 15 (patnácti) dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Podle m ZPC nebyly shledány důvody znemožňující vycestování, vycestování žalobce bylo shledáno možným. Prvostupňové rozhodnutí správního orgánu I. stupně žalovaný potvrdil.

2. Z rozhodnutí správního orgánu I. stupně zejména vyplynulo, že žalobce byl dne 23. 2. 2026 v 11:45 hodin kontrolován při silniční kontrole v rámci kontrol vozidel taxislužby. Kontrola byla zaměřena na kontrolu řidičů vozidel taxislužby jezdících především pro přepravní platformu BOLT a UBER. Žalobce řídil vozidlo OA FORD MONDEO, r.z. X, r.v. 2019, barva šedá, vin WFoFXXWPCHKD68529, vlastníkem vozidla byl T. P., provozovatel KA EURO GROUP s. r. o.. Vozidlo bylo řádně označeno jako vozidlo taxislužby samolepkou. Při kontrole žalobce předložil následující doklady a písemnosti: zaměstnanecká karta s platností do 06.05.2027; řidičský průkaz vydaný Českou republikou s platností do 21.05.2030; průkaz řidiče taxislužby; výpis z Evidence vozidel taxislužby pro vozidlo, ve kterém byl účastník řízení jako řidič kontrolován, které je registrované pro dopravce KA EURO GROUP s. r. o.; Dohoda o provedení práce uzavřená mezi účastníkem řízení a společností Motor Black Group s. r. o. dne 11. 12. 2025 na dobu určitou do 10. 3. 2026 s výší sjednané odměny v částce 150 Kč za hodinu na pracovní pozici řidiče taxislužby; mobilní aplikace pro řidiče platformy BOLT, ve které byl žalobce evidován

jako řidič, přičemž na Potvrzení o přepravě (faktury vydané cestujícím) je uvedena jako

dopravce společnost KA EURO GROUP s. r. o. (jízda ve dnech 15.01.2026, 31.01.2026, 23.02.2026) a společnost Motor Black Group s. r. o. (jízda ve dnech 13.01.2026); pracovní smlouva uzavřená dne 18.02.2026 mezi účastníkem řízení a společností ROYALGO s. r. o. na dobu neurčitou od 1. 4. 2026 s výší sjednané hrubé mzdy v částce 22 500 Kč na pozici řidiče osobních a malých dodávkových automobilů, taxikář; rozvázání pracovního poměru - výpověď daná účastníkem řízení dohodou se společností MULTSTAV COMPANY s. r. o. dne 17. 2. 2026. V rámci statistiky výdělků pak bylo zjištěno, že cizinec v období od ledna 2026 do února 2026

vydělal dopravci částky v rozmezí cca od 52 000 Kč do 53 000 Kč, přičemž odpracoval

průměrně 167 hodin měsíčně. Provedeným šetřením v dostupných evidencích Policie

ČR bylo ověřeno, že povolení k dlouhodobému pobytu na území (zaměstnanecká karta)

bylo účastníkovi řízení vydáno s platností od 7. 5. 2025 do 16. 5. 2027, a to za účelem

zaměstnání u společnosti MULTSTAV COMPANY s. r. o. na pracovní pozici – dělníci v

oblasti výstavby a údržby budov. Pracovněprávní vztah, uzavřený mezi touto

společností a účastníkem řízení skončil ke dni 17. 2. 2026 a dne 19. 2. 2026 podal

účastník řízení oznámení o změně zaměstnavatele, kterým měla být společnost

ROYALGO s. r. o. Výpisem z živnostenského rejstříku bylo doloženo, že účastník řízení

je ode dne 27. 8. 2025 držitelem živnostenského oprávnění „Silniční motorová doprava -

nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené

hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí a nákladní

mezinárodní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené

hmotnosti nepřesahující 2,5 tuny určenými k přepravě zvířat nebo věcí, osobní

provozovaná vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče“.

3. Z důvodu podezření, že účastník řízení vykonává pracovní činnost řidiče taxislužby bez povolení k zaměstnání, ačkoliv toto povolení je podmínkou výkonu zaměstnání, bylo zahájeno dne 23. 2. 2026 řízení o správním vyhoštění podle bodu 1 Účastník řízení v průběhu řízení vypověděl, že do České republiky přicestoval poprvé někdy v srpnu roku 2021 na sezónní práce, pak v říjnu 2024 získal zaměstnaneckou kartu pro firmu MULTSTAV COMPANY s. r. o. U této společnosti pracoval do poloviny prosince 2025 a z důvodu nedostatku práce podepsal Dohodu o provedení práce se společností Motor Black Group s. r. o., pro kterou jezdil jako řidič taxi od 1. 1. 2026. Následně podepsal Dohodu o provedení práce se společností KA EURO GROUP s. r. o., kterou však nemá k dispozici. Účastník řízení dále uvedl, že ke dni 17. 2.2026 ukončil pracovní poměr u společnosti MULTSTAV COMPANY s. r. o. a dne 19.02.2026 podal jako držitel zaměstnanecké karty žádost o změnu zaměstnavatele na ROYALGO s. r. o., kde měl pracovat jako řidič. V současnosti má více platných smluv, momentálně jezdí pro KA EURO GROUP s. r. o., které platí 6 500 Kč za pronájem vozidla. Má k dispozici různá auta, která mu zařizuje Roman (Ukrajinec). Výplatu dostává od této společnosti každé pondělí v hotovosti na ruku. Měsíčně si vydělá 28 000 Kč. Pracuje 6 až 7 hodin, 5 dní v týdnu. Z výpovědi účastníka řízení dále vyplynulo, že na území České republiky nemá žádné vazby, je svobodný, ve vlasti má rodiče a sestru. V případě návratu do vlasti mu nehrozí žádné nebezpečí.

4. Žalovaný v napadeném rozhodnutí k odvolacím námitkám zejména uvedl, že se nezakládá na pravdě tvrzení účastníka řízení v odvolání, že pracuje pro společnost, pro kterou má udělenou zaměstnaneckou kartu. Z jeho výpovědi totiž vyplývá, že byl v době pobytové kontroly (dne 23.02.2026) držitelem zaměstnanecké karty vydané za účelem zaměstnání u společnosti MULTSTAV COMPANY s. r. o., ale s touto společností rozvázal ke dni 17.02.2026 pracovní poměr. Účastník řízení podal dne 19. 2. 2026 oznámení nového zaměstnavatele - společnost ROYALGO s. r. o., kdy podle předložené Pracovní smlouvy měl k práci u této společnosti nastoupit dne 1. 4. 2026. Podle může cizinec, držitel zaměstnanecké karty, pro nového zaměstnavatele pracovat až poté, co budoucímu zaměstnavateli a cizinci ministerstvo sdělí, zda byly splněny podmínky požadované pro změnu zaměstnavatele a zda může být na tomto místě zaměstnáván ( g odst. 9). Provedeným šetřením v dostupných evidencích Policie České republiky bylo odvolacím orgánem dále ověřeno, že změna zaměstnavatele byla žalobci povolena až ode dne 1. 4. 2026. V době kontroly dne 23. 2. 2026 tak žalobce již nebyl zaměstnancem společnosti MULTSTAV COMPANY s. r. o. a nebyl ani oprávněn k zaměstnání u společnosti ROYALGO s. r. o.

5. Žalovaný neshledal důvodnou ani námitku žalobce, že se nelegální práce nedopustil, neboť je majitelem živnostenského oprávnění a se společností KA EURO GROUP s. r. o. spolupracoval z pozice podnikatele. Poukázal na výpověď žalobce, který v průběhu správního řízení uvedl, že si vydělává jako řidič taxi služby a pracuje pro více společností, se kterými uzavřel platné smlouvy. Tyto skutečnosti odpovídaly zjištěním získaným při silniční kontrole vozidla taxislužby dne 23. 2. 2026, která soud uvedl výše. Dle žalovaného účastníkem řízení předložená smlouva se společností Motor Black Group s. r. o. dokládá pracovněprávní vztah mezi účastníkem řízení a jmenovanou společností, nikoli obchodněprávní vztah mezi dvěma podnikajícími subjekty. Žalobce byl na základě této smlouvy zaměstnán u společnosti Motor Black Group s. r. o. ode dne 11. 12. 2025 do 10. 3. 2026 s výší sjednané odměny v částce 150 Kč za hodinu na pracovní pozici řidiče taxislužby, kdy odměna za vykonanou práci byla splatná do 15. dne každého následujícího měsíce. Vedle tohoto pracovněprávního vztahu uzavřel účastník řízení Dohodu o provedení práce se společností KA EURO GROUP s. r. o. Tuto dohodu sice neměl v době pobytové kontroly dne 23. 2. 2026 k dispozici, z jím předložených potvrzení o přepravě (faktur vydaných cestujícím) vyplývá, že jízdy ve dnech 15. 1. 2026, 31. 1. 2026, 1. 2. 2026 a 23. 2. 2026 byly realizovány dopravcem – společností KA EURO GROUP s. r. o., prostřednictvím řidiče – účastníka řízení. Žalovaný zdůraznil, že taxislužba je specifickou formou podnikání v silniční dopravě, a proto vyžaduje zvláštní úpravu podmínek jejího provozování, mezi které spadá podmínka dle , která splněna nebyla. Žalobce dle žalovaného tedy prokazatelně pro společnosti Motor Black Group s. r. o. a KA EURO GROUP s. r. o. vykonával práci řidiče taxi služby v pracovněprávním vztahu, přičemž ani pro jednu z uvedených společností nemohl pracovat na základě udělené zaměstnanecké karty. Společnost Bolt pak uvedeným společnostem fakturovala za jízdy realizované účastníkem řízení, (viz faktury vydané cestujícím – potvrzení o přepravě), a tyto společnosti následně žalobci vyplácely odměnu za práci. Výkon pracovní činnosti účastníka řízení v období od 1. 1. 2026 do 23. 2. 2026 pro tyto společnosti proto žalovaný hodnotil jako zaměstnání, které naplňovalo několik klíčových znaků závislé práce dle , , ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „ “), a nejednalo se proto o podnikání ve smyslu Žalobce za práci nefakturoval, ale byl odměňován za odpracované hodiny, kdy odměna za práci, zvláště pak hodinová mzda, je výrazným znakem závislé práce.

Neprodával tedy službu, ale „pracovní dobu". Práci řidiče taxislužby vykonával účastník řízení pro společnost Motor Black Group s. r. o. a společnost KA EURO GROUP s. r. o., kdy byl začleněn do provozu jako interní řidič těchto společností, tedy byl evidován jako „součást týmu“ společností, (viz faktury společnosti Bolt), a při provozování práce řidiče taxi služby nepoužíval vlastní označení. Jízdy realizoval na základě aplikace, tedy pracoval dle pokynů svého zaměstnavatele.

Navenek tedy nevystupoval jako podnikatel, ale jako součást flotily společnosti Motor Black

Group s. r. o. a společnosti KA EURO GROUP s. r. o., byl tedy součástí těchto

společností, a fungoval v jejich struktuře. Účastník řízení neurčoval cenu jízdy, ta byla

dána aplikací. Činnost účastníka řízení byla úplatná a jeho hlavním motivem k výkonu práce řidiče taxislužby bylo přivydělat si peníze a za odvedené jízdy byla účastníkovi řízení vyplácena mzda za práci ve smyslu Práci řidiče pro uvedené společnosti žalobce vykonával osobně a dlouhodobě (viz potvrzení o přepravě). V době kontroly byla provozovatelem vozidla společnost KA EURO GROUP, vozidlo byl v systému zapsáno na její koncesi, proto dle žalovaného provozovala taxislužbu tímto vozidlem tato společnost a nikoli žalobce. Na tomto závěru nemohlo změnit nic ani to, že žalobce je držitelem živnostenského oprávnění. Vytýkaná pracovní činnost žalobce je proto zaměstnáním bez povolení k zaměstnání a jednalo se tak o snahu žalobce o obcházení zákona, neboť neoprávněně vykonával pracovní činnost bez vydaného povolení k zaměstnání.

Obsah žaloby

6. Žalobce se podanou žalobou domáhá přezkoumání a zrušení napadeného rozhodnutí, přičemž tvrdil, že se závislé práce pro jiného, než povoleného zaměstnavatele nedopustil. Působil jako řidič taxislužby na základě platného živnostenského oprávnění. Jako podnikatel toliko spolupracoval se společností KA EURO GROUP a tato činnost je podnikatelskou činností jdoucí nad rámec jeho pracovněprávního poměru. Jednalo se tedy o vztah dvou podnikajících subjektů a nikoli o vztah podřízenosti a nadřízenosti, a není proto na ni možné nahlížet jako na závislou práci.

7. Namítl, že žalovaný nadřadil vlastní úvahy a domněnky povinnosti postupovat dle , kdy nezjistil skutečný stav věci, nevyslechl zástupce domnělého zaměstnavatele, ani zástupce společnosti, pro kterou má žalobce povolenou zaměstnaneckou kartu, pročež tvrzení žalobce nevyvrátil. O zadržení žalobce nebyl pořízen žádný protokol a popis událostí vyplývá tedy pouze z podkladů, které jsou svým charakterem úředními záznamy. Přitom odkázal na rozsudek sp. zn. NSS . Dle žalobce mělo probíhat hlubší dokazování, než bylo v řízení provedeno, a proto označil napadené rozhodnutí za unáhlené.

Vyjádření žalovaného

8. Žalovaný měl uplatněné žalobní body za neopodstatněné, v podrobnostech odkázal na shromážděný spisový materiál. Konstatoval, že v řízení bylo řádně posouzeno i odůvodněno vše, co bylo nezbytné. Protiprávní jednání žalobce bylo nalézacím (prvostupňovým) správním orgánem řádně zjištěno, spisovým materiálem doloženo a dostatečně odůvodněno. Současně nebyla zjištěna taková procesní pochybení, která by způsobovala nezákonnost vedeného řízení, potažmo rozhodnutí, které z takového řízení vzešlo, proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku napadeného rozhodnutí. Žalovaný trval na správnosti přijatých závěrů, přičemž k uplatněným žalobním námitkám odkázal na odůvodnění rozhodnutí správního orgánu I. stupně a napadeného rozhodnutí.

9. Žalovaný žádal, aby soud žalobu zamítl jako nedůvodnou.

Posouzení věci Městským soudem v Praze

10. Městský soud v Praze přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí v rozsahu uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán [ věta první , („ “)], a vycházel přitom ze skutkového i právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu ( ).

11. Soud o věci samé rozhodl bez nařízení jednání, a to v souladu s ustanovením , neboť žalovaný s tímto postupem souhlasil a žalobce nevyjádřil výslovný nesouhlas. Soud vyšel ze spisového materiálu žalovaného, jímž se důkaz neprovádí.

12. Žaloba byla podána včas osobou k tomu oprávněnou.

13. Žaloba není důvodná.

14. Řízení ve věci správního vyhoštění bylo zahájeno dne 23. 2. 2026. Téhož dne byl žalobce vyslechnut za účasti tlumočníka. Do Protokolu Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy, Odboru cizinecké policie, Oddělení pobytové kontroly, pátrání a eskort, o výslechu účastníka správního řízení, č. j. KRPA-100820-11/ČJ-2026-000022-SV, ze dne 23. 2. 2026 (dále jen „Protokol“), žalobce uvedl, že poprvé přicestoval do ČR v roce 2021 na sezonní práce a pak vycestoval do Polska, kde měl platný pobyt. V roce 2024 získal zaměstnaneckou kartu v ČR pro firmu Multstav Company, kde měl pracovat jako dělník. Fakticky zde pracoval pouze do poloviny prosince a od 1. 1. 2026 podepsal dohodu o provedení práce se společností Motor Black groupe, kde jezdil také jako řidič. Pracovní poměr ve společnosti Multstav Company ukončil ke dni 17. 2. 2026. Následně podepsal dohodu u společnosti KA Euro Groupe a dne 19. 2. 2026 podal žádost o změnu zaměstnanecké karty pro společnost Royalgo, kde bude pracovat také jako řidič. Auto pro provozování taxislužby má pronajaté od firmy KA Euro Group, platí za pronájem 6 500 Kč. Výplatu dostává každé pondělí v hotovosti na ruku. Dává mu jí krajan, jeho příjmení nezná. V průměru si vydělá měsíčně 28 000 Kč, pracuje pro obě společnosti. Je zdráv, s ničím se neléčí. O udělení azylu v ČR nežádal, nikdo z rodiny v ČR nežije, rodiče a sestra žijí v Uzbekistánu, tam má i zázemí. Je svobodný a bezdětný. Společnou domácnost s nikým v ČR nesdílí, žádný majetek zde nemá. Žádná překážka vycestování do země původu neexistuje.

15. Při posouzení soud vyšel z následující právní úpravy:

16. Podle § 119 odst. 1 písm. c) bodu 1. zákona o pobytu cizinců policie vydá rozhodnutí o správním vyhoštění cizince, který pobývá na území přechodně, s dobou, po kterou nelze cizinci umožnit vstup na území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace, a zařadí cizince do informačního systému smluvních států, až na 3 roky, je-li cizinec na území zaměstnán bez platného oprávnění k pobytu nebo povolení k zaměstnání, ačkoli je toto povolení podmínkou výkonu zaměstnání, na území provozuje dani podléhající výdělečnou činnost bez oprávnění podle zvláštního právního předpisu nebo bez povolení k zaměstnání cizince zaměstnal nebo takové zaměstnání cizinci zprostředkoval.

17. Podle závislou prací je práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně. Dle odst. 2 téhož ustanovení závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě.

18. Soud předně zdůrazňuje, že rozsah přezkumu žalobou napadeného správního rozhodnutí je vymezen žalobními body, jimiž žalobce konkretizuje svá tvrzení ve vztahu k namítanému porušení zákona. Z tohoto důvodu obsah a kvalita žaloby předurčuje obsah a kvalitu rozhodnutí soudu [srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“) ze dne 18. 7. 2013, č. j. 9 Afs 35/2012–42]. Míra obecnosti námitek tedy předurčuje míru obecnosti jejich vypořádání soudem, neboť soud není povinen (avšak ani oprávněn) za žalobce argumentaci jakkoliv domýšlet. Soud s ohledem na uvedené konstatuje, že žalobce uvedl pouze obecné námitky, a to i ve vztahu k tvrzení o neprovedených důkazech a nedostatečném dokazování. Není tak patrné, z jakého důvodu nebyl podle něj dostatečně zjištěn skutkový stav, ani z jakých konkrétních důvodů měl být vyslechnut zástupce domnělého zaměstnavatele a zástupce společnosti, pro kterou, jak tvrdí, má povolenou zaměstnaneckou kartu. Ani z požadavku na „hlubší dokazování“ není patrné, čeho se žalobce domáhá. Uvedené námitky proto soud mohl vypořádat pouze ve stejně obecné rovině, což níže učinil.

19. Soud se nejprve z úřední povinnosti zabýval přezkoumatelností napadeného rozhodnutí, neboť nepřezkoumatelnost rozhodnutí je zpravidla důvodem pro jeho zrušení. Z ustálené judikatury správních soudů je zřejmé, že institut nepřezkoumatelnosti nelze libovolně rozšiřovat a vztáhnout jej i na případy, kdy se správní orgán podstatou námitky účastníka řízení řádně zabývá a vysvětlí, proč nepovažuje argumentaci účastníka správnou, byť výslovně v odůvodnění rozhodnutí nereaguje na všechny myslitelné aspekty vznesené námitky a dopustí se dílčího nedostatku odůvodnění. Nedostatkem důvodu nelze rozumět dílčí nedostatky odůvodnění, ale pouze nedostatek důvodů skutkových (např. rozsudek NSS ze dne 4. 12. 2003, č. j. -75).

20. Nepřezkoumatelnost není způsobena ani nižší kvalitou odůvodnění, nýbrž závěrem o tom, zda rozhodnutí obsahuje alespoň základní náležitosti do té míry, že může být podrobeno soudnímu přezkumu. Správní orgán není povinen vypořádat každý dílčí argument. Pokud žalobce uplatní pouze obecné námitky, může se s nimi rozkladový orgán vypořádat pouze v obecné rovině (srov. rozsudek NSS ze dne 14. 7. 2008, č. j. –116). Námitky uplatněné žalobcem ve správním řízení lze vypořádat i tak, že správní orgán prezentuje v odůvodnění právní názor odlišný od názoru účastníka řízení, pakliže zdůvodnění tohoto názoru poskytuje dostatečnou oporu výroku rozhodnutí. Podstatné je, aby se správní orgán vypořádal se všemi základními námitkami (srov. rozsudek NSS ze dne 27. 5. 2015, č. j. –78). Na rozhodnutí správních orgánů obou stupňů se přitom hledí jako na jeden celek. Případné vady odůvodnění rozhodnutí prvostupňového správního orgánu mohl zhojit žalovaný (obdobně rozsudek NSS ze dne 27. 2. 2012 č. j. –47).

21. V projednávané věci žalobou napadené rozhodnutí a rozhodnutí správního orgánu I. stupně těmto požadavkům dostála. Z jejich odůvodnění je totiž zřejmé, jakými úvahami byly oba správní orgány vedeny, jakými skutečnostmi se zabývaly, z jakých důvodů a na základě jakých konkrétních skutečností své závěry učinily. Správní orgány vystavěly své závěry na komplexní argumentaci, podle níž žalobce působil u uvedených společností v zastřeném pracovněprávním vztahu výkonu závislé práce. Z napadeného rozhodnutí ve spojení s rozhodnutím správního orgánu I. stupně je pak patrné, na základě jakých skutkových zjištění a na základě jaké právní argumentace k tomuto závěru správní orgány dospěly. Žalovaný pak v napadeném rozhodnutí reagoval na veškeré zásadní odvolací námitky žalobce, jež směřovaly k povaze vztahu mezi žalobcem a uvedenými společnostmi, a reagoval na ně ucelenou argumentací, která tvrzení žalobce vyvrátila. Rozhodnutí tak není nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Jednotlivá zjištění tvoří logický celek, soud neshledal, že by rozhodnutí bylo vnitřně rozporné. Rozhodnutí proto není nepřezkoumatelné ani pro nesrozumitelnost.

22. Pokud žalobce namítá, že žalovaný nevedl řízení způsobem vedoucím ke zjištění skutkového stavu, nelze s tímto názorem souhlasit. Ze správního spisu a obou napadených rozhodnutí je totiž naopak patrné, že správní orgány se věcí řádně zabývaly a zjistily stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a žalobcova zcela obecná námitka proto není důvodná. Žalobce svou argumentaci v průběhu odvolacího správního řízení založil na tvrzení, že se společnostmi KA Euro Group a Motor Black Group spolupracoval jakožto OSVČ. Závěr správních orgánů o zastřeném pracovněprávním poměru mezi žalobcem a společnostmi KA Euro Group a Motor Black Group je však založen (mimo jiné) na obsahu smluv o provedení práce, výpovědi žalobce, Výpisu z Evidence vozidel taxislužby a zaměstnanecké karty žalobce. Správní orgán I. stupně také pořídil Výpis z veřejné části živnostenského rejstříku, jež učinil součástí správního spisu. Důkazy shromážděné správním orgánem prvního stupně poskytují dostatečný skutkový podklad pro závěry správních orgánů obou stupňů. Žalobcem v odvolání navrhované výslechy zástupce domnělého zaměstnavatele žalobce a zástupce společnosti MULTSTAV Company by nemohly na těchto závěrech dle mínění soudu ničeho změnit.

23. Soud i v této souvislosti považuje za nutné zdůraznit, že žalobce v podané žalobě popírá pouze výkon nelegální práce ve vtahu se společností KA Euro Group. Nijak však nezpochybňuje tvrzení žalovaného, že žalobce nepracoval pro společnost, pro kterou měl udělenou zaměstnaneckou kartu, a tedy porušil i další své povinnosti dané mu zákonem o pobytu cizinců. Důvod pro výslech zástupce společnosti, o které žalobce tvrdí, že pro ni má povolenou zaměstnaneckou kartu, nebyl tedy dán i proto, že žalobce doložil u nazvanou „Rozvázání pracovního poměru – Výpověď daná zaměstnancem dohodou“, ze které je patrné, že již ke dni 17. 2. 2026 pracovní poměr u společnosti MULTSTAV Company s. r. o. ukončil. Dne 19. 2. 2026 2026 podal oznámení nového zaměstnavatele společnost ROYALGO s. r. s., ke které měl dle pracovní smlouvy nastoupit k 1. 4. 2026. Žalovaný zjistil, že změna zaměstnavatele byla žalobci povolena až od 1. 4. 2026 a tedy v době kontroly již nebyl zaměstnancem společnosti MULTSTAV Company. Jeho tvrzení, že pracoval v době kontroly pro společnost, pro kterou má udělenou zaměstnaneckou kartu, se proto ukázalo jako nepravdivé. Na těchto zcela jednoznačných zjištěních, která žalobce nijak nevyvrátil, by proto nemohl nic změnit ani žalobcem navrhovaný výslech zástupce společnosti MULTSTAV Company.

24. Podstatou sporu i žalobních námitek je otázka, zda žalobce vykonával závislou práci pro společnost KA Euro Group. Je totiž nutné zdůraznit, že žalobce nijak nezpochybnil závěr žalovaného o tom, že žalobce byl v pracovněprávním vztahu i se společností Motor Black Group, neboť tento vztah nelze hodnotit jako obchodněprávní vztah mezi dvěma podnikajícími subjekty, tedy, že i ve vztahu k této společnosti vykonával nelegální práci. Žalobce předložil smlouvu, podle ktré byl u této společnosti zaměstnán jako řidič taxislužby od 11. 12. 2025 do 10. 3. 2026 s výší sjednané odměny v částce 150 Kč za hodinu a odměna za vykonanou práci byla splatná vždy do 15. dne každého následujícího měsíce. Vzhledem k tomu, že žalobce tento závěr o výkonu zaměstnání bez povolení k zaměstnání, ačkoli je toto povolení podmínkou výkonu zaměstnání, pro tuto společnost nijak nezpochybnil a nezpochybnil ani závěr o tom, že se ze strany žalobce jednalo o obcházení zákona, bylo ust. § 119 odst. 1 písm. c) bod 1 zákona o pobytu cizinců minimálně z tohoto důvodu aplikováno v souladu se zákonem. Pro úplnost soud uvádí, že níže uvedené závěry učiněné soudem k nelegální práci žalobce pro společnost KA Euro Group by bylo možné vztáhnout i na nelegální práci žalobce právě ve vztahu se společností Motor Black Group.

25. Soud se proto dále zabýval již jen otázkou, zda žalobce vykonával závislou práci i pro společnost KA Euro Group. Přitom nejprve podotýká, že určité činnosti skutečně lze vykonávat jak v rámci pracovněprávního vztahu, tak samostatně. V takových případech je na smluvních stranách, aby si sjednaly formu spolupráce, která jim bude více vyhovovat. Důsledkem toho ale nesmí být předstírání samostatnosti a zastírání skutečného stavu spočívajícího v ryze závislé činnosti (rozsudek NSS ze dne 30. 3. 2022, čj. 8 Ads 9/2020-53, bod 31).

26. Žalovaný poukázal na znění . Dle tohoto ustanovení je za podnikatele považován ten „[k]do samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku“. Aby se tedy jednalo o podnikání, musí být naplněny kumulativně pojmové znaky podnikání (samostatná, soustavná činnost za účelem dosažení zisku, vykonávaná na vlastní účet a odpovědnost, viz rozsudek NSS ze dne 8. 6. 2021, čj. -47, bod 24). Žalobce činnost řidiče Boltu vykonával soustavně (po dobu několika měsíců) a za účelem dosažení zisku. Znak samostatnosti a výkonu na vlastní účet a odpovědnost však naplněn nebyl. Peníze od platformy Bolt putovaly ke společnosti KA Euro Group. Žalobce pak dostával peněžitou odměnu od KA Euro Group. Nepůsobil tedy samostatně, naopak pracoval pro společnost KA Euro Group a na její účet. Ta platila žalobci hodinovou odměnu bez ohledu na to, jakou částku jakožto řidič taxislužby za daný časový úsek utržil. Případný zisk či ztráta šly k tíži KA Euro Group, nikoliv žalobce. Jinými slovy řečeno, tato společnost nesla podnikatelské riziko. Činnost žalobce proto nenaplňovala znaky podnikání ve smyslu , což žalovaný podrobně odůvodnil na stranách 6 a 7 napadeného rozhodnutí.

27. Závislou prací je dle taková práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně.

28. Jak již soud uvedl výše, veškeré platby probíhaly prostřednictvím společnosti KA Euro Group, která inkasovala tržby od koncových zákazníků a zároveň vyplácela žalobce. Výše odměny žalobce se neodvíjela od tržeb. Žalobce tak byl při výkonu taxislužby na KA Euro Group ekonomicky závislý. Tyto skutečnosti v souhrnu svědčí o vztahu nadřízenosti KA Euro Group a podřízenosti žalobce.

29. Vozidlo, které žalobce řídil, bylo v platformě Bolt a v Evidenci vozidel taxislužby registrováno na dopravce KA Euro Group. Jako řidič taxislužby tak vystupoval žalobce jménem dopravce KA Euro Group, nevystupoval jako podnikatel, ale jako součást flotily KA Euro Group.

30. Pokud pak jde o kritérium výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele, soud předně podotýká, že je třeba mít na vědomí specifika flotil a platformové práce, při níž rozvrh jízd ovlivňuje algoritmus dané platformy. Žalobce podle algoritmu platformy Bolt vykonával činnost řidiče taxislužby a tržby připadly společnosti KA Euro Group, a to vše za odměnu odvíjející se od počtu odpracovaných hodin. Vzájemné nastavení vztahů mezi žalobcem a KA Euro Group dávalo zmíněné společnosti kontrolu nad výplatou peněžních prostředků žalobci. Výše popsané nastavení vzájemných vztahů proto svědčí o tom, že žalobce musel fakticky respektovat pokyny KA Euro Group vůči němu.

31. Pro úplnost soud uvádí, že mezi stranami nebylo sporu o skutečnosti, že žalobce činnost pro KA Euro Group vykonával osobně a soustavně. Soud tak má za to, že veškeré podmínky plynoucí z byly splněny.

32. Dle pak musí být závislá práce vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě. Judikatura správních soudů se však ustálila na závěru, že znaky závislé práce stanovuje toliko odstavec první , přičemž odstavec druhý pouze určuje, za jakých podmínek má být závislá práce vykonávána. Není-li tedy některý prvek jmenovaný v odstavci druhém v posuzovaném vztahu přítomen, neznamená to, že se o závislou práci nejedná (srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 20. 11. 2023, čj. -24, bod 20). Pokud správní orgány prokážou naplnění veškerých znaků plynoucích z , půjde o výkon závislé práce i tehdy, neposkytuje-li zaměstnavatel svému zaměstnanci za jeho práci mzdu, plat či odměnu, případně nehradí-li zaměstnavatel náklady spojené s výkonem práce zaměstnance, či odmítá-li zaměstnavatel přijmout odpovědnost za práci vykonanou zaměstnancem, anebo není-li práce vykonávána v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele nebo na jiném dohodnutém místě viz také rozsudek NSS ze dne 25. 10. 2022, čj. -38, bod 32). Přítomnost jednoho či více prvků jmenovaných v odstavci druhém může však být významnou skutečností pro posouzení existence subordinačního vztahu mezi oběma stranami (srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 20. 11. 2023, čj. -24, bod 20).

33. V případě nyní projednávané věci přitom takový prvek správní orgány identifikovaly, a to výkon práce za odměnu (fakticky mzdu), kterou mu společnost KA Euro Group vyplácela každé pondělí v hotovosti na ruku. Toto zjištění je dalším dílem ke zjištění skutkového stavu vedoucím k závěru, že vztah mezi žalobcem a KA Euro Group byl vztahem výkonu závislé práce.

34. Soud má s ohledem na veškeré výše uvedené okolnosti za to, že žalobce fakticky vykonával závislou práci pro společnost KA Euro Group i pro společnost Motor Black Group. Žalobce tedy naplnil § 119 odst. 1 písm. c) bod 1. zákona o pobytu cizinců, neboť byl na území ČR zaměstnán u obou těchto společností bez platného povolení k zaměstnání. Skutečnost, že měl vydánu zaměstnaneckou kartu pro práci u zaměstnavatele MULTSTAV Company, na tomto závěru ničeho nemění, když navíc v době kontroly byl již tento pracovní poměr ukončen. Pro úplnost soud zdůrazňuje, že na každé pracovní místo je vydáváno samostatné povolení k zaměstnání a nepostačuje, že cizinec už jedno povolení pro jiné pracovní místo má (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 11. 2013, čj. -24).

35. Jak zároveň vyložila ustálená judikatura správních soudů, konstrukce § 119 odst. 1 zákona o pobytu cizinců nedává správnímu orgánu na výběr, jaký právní následek při splnění dispozice právní normy zvolí. V případě naplnění podmínek pro správní vyhoštění nemohl správní orgán prvního stupně postupovat jinak, než vydat rozhodnutí o správním vyhoštění (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 4. 2021, č. j. -40). Právě tak tomu bylo i v případě žalobce, u nějž byl zjištěn výkon závislé práce bez povolení pro společnosti KA Euro Group i Motor Black Group.

36. Pokud žalobce namítá, že popis uváděných událostí, na podkladě kterého je napadené rozhodnutí vydáváno, vyplývá pouze z podkladů, které jsou svým charakterem úředními záznamy, které jako

jednostranný úkon správního orgánu nemohou obstát, a proto jenom na nich dokazování nemůže spočívat, není ani tato námitka důvodná. Ze správního spisu i z obou napadených rozhodnutí totiž vyplývá, že správní orgán I. stupně při posuzování protiprávního jednání účastníka řízení vycházel z mobilní aplikace pro řidiče platformy Bolt a listinných podkladů, které účastník řízení předložil při kontrole, z informací zjištěných šetřením v dostupných informačních systémech Policie České republiky a z výpovědi účastníka řízení do protokolu o výslechu účastníka správního řízení. Jediným úředním záznamem ve spisu je tak Úřední záznam z kontroly provedené dne 23.02.2026, kterým však žalovaný důkaz ve smyslu § 51 odst. 1 správního řádnu neprováděl.

Závěr a náklady řízení

37. Soud proto žalobu jako nedůvodnou podle ustanovení zamítl.

38. Výrok o nákladech řízení je dán ustanovením Žalobce nebyl ve věci procesně úspěšný, a proto mu nenáleží náhrada nákladů řízení; žalovanému správnímu orgánu, který měl úspěch, však důvodně vynaložené náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou (2) týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Praha 25. září 2026

JUDr. Jitka Hroudová v.r.

samosoudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje I. V.