Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 Af 8/2026 - 69

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaromíra Klepše, soudkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudce JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila ve věci

žalobce: Český tenisový svaz z. s., IČO 00538388,

sídlem Ostrov Štvanice č.ev. 38, 170 00 Praha 7,

zastoupený Grant Thornton Czech Republic s.r.o., daňovým poradcem

se sídlem Pujmanové 1753/10a, 140 00 Praha 4

proti

žalovanému: Odvolací finanční ředitelství

sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 4. 2026, č. j. 9791/26/5100-10612-710970

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Předmět sporu

1. Finanční úřad pro hlavní město Prahu (dále jen „správce daně“) platebním výměrem č. j. 5836317/25/2040-3147-106722 dne 14. 7. 2025 (dále jen „platební výměr“), žalobci vyměřil odvod do státního rozpočtu za porušení rozpočtové kázně ve výši 24 721 488 Kč. Žalovaný napadeným rozhodnutím ze dne 14. 4. 2026 č. j. 9791/26/5100-10612-710970 zamítl odvolání žalobce a potvrdil platební výměr.

2. Ve stručnosti shrnuto, odvod byl uložen za 2 porušení rozpočtové kázně: a) žalobce uhradil 15 faktur, přičemž předmět plnění daných faktur neodpovídal účelu stanovenému v rozhodnutí o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu, čímž nedodržel účel poskytnuté dotace, b) žalobce při zadávání jednotlivých veřejných zakázek porušil , o zadávání veřejných zakázek, použil peněžní prostředky poskytnuté na úhradu 14 faktur, které byly vystaveny na základě Smluv o zajištění turnaje ze dne 07.04.2021 a ze dne 15.11.2021, které nebyly uzavřeny s dodavatelem vybraným na základě transparentního zadávacího řízení.

II. Žaloba

3. Žalobce namítl, že v obou případech byl odvod uložen v maximální možné výši, což považuje za zcela nepřiměřené, nerespektující judikaturu správních soudů, a to s ohledem na charakter pochybení.

4. Žalobce prvně nesouhlasí s výší uloženého odvodu, který byl uložen v maximální možné výši. Dle názoru žalobce se jedná o nepřiměřenou výši, nerespektující specifické skutečnosti posuzovaného porušení, jakož i judikaturu Nejvyššího správního soudu, Ústavního soudu, jakož i čl. 3 Pokynu č. GFŘ – D – 53 pro stanovení odvodů za porušení rozpočtové kázně ze dne 17. 1. 2022 vydaný Generálním finančním ředitelstvím (dále jen „Pokyn D-53“). Žalobce poukázal na nález Ústavního soudu ze dne 18. 10. 2023, sp. zn. , podle něhož nedodržení účelu dotace nesmí být apriori považováno za nejzávažnější porušení.

5. Dále poukázal na usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 10. 2018, č. j. – 33, který se týkal toho, jaká může být maximální výše odvodu v případě porušení povinnosti týkající se oddělitelné části dotace, i zde však uplatní zásada přiměřenosti, tedy nezbytnost posouzení konkrétních okolností každého případu. Oproti tomu jsou správce daně i žalovaný toho názoru, že každá takto neoprávněně vyplacená částka dotace, jež byla vynaložena v rozporu s účelovým určením, musí být vrácena ve stejné výši, v jaké byla čerpána neprávem.

6. Žalobce je nadále přesvědčen, že je třeba při ukládání odvodu zohlednit, že:

- tvrzené porušení rozpočtové kázně spočívalo v přesunu prostředků mezi oblastmi účelu dotace;

- realizace dotčených turnajů spadá do celkového účelu dotace;

- předmětné turnaje se fakticky a řádně uskutečnily;

- sporná není ani přiměřenost nákladů vynaložených na jejich realizaci;

- dodržena byla rovněž časová způsobilost vynaložených nákladů.

7. Podle žalobce pak nelze srovnávat jeho situaci se závažnějšími situacemi, např. pokud by se jednalo o použití finančních prostředků zcela mimo celkový účel dotace, nebo by k faktickému uskutečnění turnajů nedošlo apod. V daném případě byly finanční prostředky použity na činnost, která sama o sobě byla rozhodnutím o poskytnutí dotace podporovaná. Podle žalobce je zcela zásadní rozdíl mezi tím, zda došlo ke zneužití poskytnutých veřejných prostředků, nebo o jejich použití na činnost rozhodnutím podporovanou, avšak v rámci jiné oblasti, by měl být zohledněn právě při ukládání výše odvodu.

8. Žalobce další námitky vztáhl k druhému kontrolnímu zjištění. Nejdříve uvedl, že správce daně původní částku odvodu stanovil na 100 %, maximální výše však může být 25 % z částky poskytnuté dotace použité na veřejnou zakázku dotčenou nedodržením této povinnosti. Správce daně tedy tuto výši odvodu přehodnotil. Byl povinen případnou sankci uložit v poskytovatelem stanoveném procentním rozmezí, přičemž je povinen zdůvodnit, proč použil sankci v nejvyšší možné výši poskytovatelem stanoveného procentního rozmezí. Rovněž žalovaný akceptoval v bodě 57 námitku žalobce, že správce daně zohledňoval skutečnost, že byla porušena podmínka rozhodnutí, která je zároveň povinností vycházející ze zákona o zadávání veřejných zakázek jako okolnost svědčící v neprospěch žalobce, když konstatoval, že: „je třeba okolnost svědčící v neprospěch odvolatele korigovat, neboť se jedná o popis skutkového stavu.“

9. K otázce posouzení míry dopadu porušení rozpočtové kázně na naplnění účelu dotace žalobce uvedl, že účel podpory byl jednoznačně naplněn, neboť není sporu o tom, že předmětné turnaje se reálně uskutečnily. Lze pak doplnit, že samotné procedurální pochybení v podobě neprovedení výběrového řízení dle ZZVZ ještě samo o sobě nevypovídá ničeho o účelnosti a hospodárnosti vynaložených prostředků.

10. Žalobce je nadále přesvědčen, že v jeho prospěch je třeba při správním uvážení ohledně výše odvodu zohlednil zejm. následující skutečnosti:

- Orel jednota Praha-Balkán byl sportovní organizací ve smyslu , o podpoře sportu, ve znění účinném v roce 2021,

- jednota byla sportovní organizací sdruženou v daňovém subjektu ve smyslu § 6b odst. 5 ZPS,

- žalobce v souladu s § 6b odst. 5 ZPS písemně zavázal jednotu, jakožto konečného příjemce, k plnění podmínek poskytnuté podpory, a

- účelu poskytnutí podpory (pořádání celostátních národních i mezinárodních sportovních akcí) bylo dosaženo, tj. není sporu o tom, že turnaje se reálně uskutečnily.

11. Podle žalobce je uložení odvodu ve výši 25 %, tj. v maximální možné výši dle Rozhodnutí je nepřiměřené, nerespektující povinnost správce daně/žalovaného postupovat dle zásady přiměřenosti ve smyslu usnesení NSS ze dne 30. 10. 2018, č. j. – 33, jakož i Nálezu Ústavního soudu

III. Vyjádření žalovaného

12. Žalovaný obecně odkázal na napadené rozhodnutí. Zdůraznil, že žalobce nesporuje kontrolní zjištění, ale výši samotného odvodu.

13. Ke kontrolnímu zjištění č. 1 uvedl, že výši a přiměřenost uloženého odvodu podrobil správní úvaze souladné s usnesením NSS, nálezem ÚS a Pokynem D-53. Žalovaný má za to, že uložený odvod za kontrolní zjištění č. 1 je zcela v souladu s čl. 3 Pokynu D-53. Správce daně a poté také žalovaný zvážili a řádně odůvodnili, proč ukládají odvod v dané výši, a to zejména s přihlédnutím na to, že kontrolní zjištění č. 1 se týkalo porušení rozpočtové kázně ve výši 19 918 496,33 Kč, tj. týkalo se peněžních prostředků, které žalobce neoprávněně použil v rozporu s účelovým určením a musí tak být vráceny peněžní prostředky ve stejné výši, v jaké byly neprávem čerpány. Z rozhodnutí je dle názoru žalovaného zřejmé, že poskytovatel zapověděl přesun peněžních prostředků mezi jednotlivými oblastmi účelu dotace. Na základě toho tak žalobce nebyl oprávněn použít peněžní prostředky určené pro oblast A na činnosti spadající do oblasti C. Žalobce byl při čerpání poskytnuté dotace vázán rozhodnutím a v případě kontrolního zjištění č. 1 zcela prokazatelně dle Rozhodnutí nepostupoval, když na základě smluv uhradil 15 faktur dodavateli, který nebyl konečným příjemcem dle Rozhodnutí, a to z peněžních prostředků z oblasti A (Zabezpečení státní sportovní reprezentace České republiky) na činnosti spadající do oblasti C (Zabezpečení sportovní, tělovýchovné, organizační a servisní funkce sportovního svazu), a to za situace, kdy poskytovatel přesun peněžních prostředků mezi jednotlivými oblastmi výslovně zakázal.

14. Za takové situace nelze požadovat posuzování materiální závažnosti posuzovaného porušení a jeho odlišnost od případů zjevného použití peněžních prostředků mimo sportovní účel, jak požaduje žalobce. Stejně tak není možné posuzovat materiální závažnost za situace, kdy správce daně i žalovaný dospěli k závěru, že se z principu porušení jedná o nejzávažnějšípochybení. Oddělitelná část dotace jsou peněžní prostředky žalobcem použité v rozporu s účelem dotace, kdy peněžní prostředky určené pro činnosti spadající do oblasti A byly použity na činnost spadající do oblast C, a to za situace, kdy přesun peněžních prostředků mezi jednotlivými oblastmi poskytovatel výslovně zakázal. Dle názoru žalovaného byly jednotlivé dílčí oblasti řádně označeny a žalobci tak muselo být zřejmé, že použije-li peněžní prostředky určené na činnosti z oblasti A na úhradu faktur dodavateli, použije tyto peněžní prostředky neoprávněně, když na danou činnost byly vyčleněny peněžní prostředky pro oblast C. Nedošlo ke krácení dotace, o němž je hovořeno v nálezu ÚS, protože žalobce peněžní prostředky obdržel již před úhradou předmětných faktur. Nemohlo proto dojít ke krácení vyplácené dotace, naopak k uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně. K tvrzené skutečnosti ohledně realizace turnajů nebo (ne)spornosti přiměřenosti nákladů žalovaný uvedl, že na úhradu jejich realizace měly být použity jiné peněžní prostředky, respektive peněžní prostředky určené pro jinou oblast, a právě v tom spočívá samotné porušení rozpočtové kázně. Proto nemůže být zohledněna, respektive zkoumána, ani případná přiměřenost daných nákladů, protože ze strany žalobce neměly být z peněžních prostředků určených pro oblast A vůbec vyplaceny. Ze stejných důvodů proto není relevantní ani zohlednění časové způsobilosti vynaložených nákladů.

15. Ke kontrolnímu zjištění č. 2 předeslal, že správce daně ani on sám nezpochybňovali poskytovatelem stanovené procentní rozmezí, naopak se ztotožnili s tím, že takto stanovené procentní rozmezí je zcela přiměřené danému porušení rozpočtové kázně. Následující správní úvaha se pak zabývala tím, v jaké konkrétní výši má být odvod za porušení rozpočtové kázně uložen. V případě kontrolního zjištění č. 2 se nejednalo o prosté procedurální pochybení. Podstata kontrolního zjištění č. 2 spočívala v tom, že žalobce uzavřel s dodavatelem Rámcovou smlouvu, která byla v rozporu s tehdy platnou právní úpravou. Následně pak uzavřel smlouvy s dodavatelem, který nebyl vybrán na základě transparentního zadávacího řízení, a to i přes to, že předmětný dodavatel nebyl uveden v „Seznamu konečných příjemců“, a tudíž mu nebylo možné poskytnout peněžní prostředky přijaté na základě rozhodnutí. V souladu s tím proto žalovaný považuje skutečnost, že se turnaje reálně uskutečnily, vzhledem k charakteru daného porušení rozpočtové kázně za irelevantní. Žalobcem uváděné okolnosti, které měly dle jeho názoru být ze strany správce daně a žalovaného zohledněny jako polehčující, proto naopak nemohly z uvedených důvodů být vůbec zohledněny jako polehčující, na jejichž základě by bylo možné stanovit odvod za porušení rozpočtové kázně nižší než ve výši 25 % z částky dotace použité na financování veřejné zakázky. Žalovaný je tak přesvědčený, že odvod za porušení rozpočtové kázně za kontrolní zjištění č. 2 ve výši 25 % je zcela přiměřený a v souladu se zásadou přiměřenosti.

IV. Další vyjádření procesních stran

16. Žalobce v replice uvedl, že s odkazem na judikaturu Ústavního soudu i Nejvyššího správního soudu, jakož i pokyn GFŘ, i v tomto případě je třeba posoudit konkrétní specifické skutečnosti týkající se posuzovaného případu, nikoliv apriori s odkazem na zapovězení přesunu peněžních prostředků mezi jednotlivými oblastmi dotace konstatovat, že musí být vrácena celá částka peněžních prostředků, jež byla financována z oblasti A místo oblasti C. Podle nálezu Ústavního soudu ani nedodržení účelu dotace nesmí být apriori považováno za nejzávažnější porušení. Dále s odkazem na nález setrval na názoru, že správce daně musí zvážit, zda je důvod k odvodu v plné výši čerpaných či poskytnutých prostředků státního rozpočtu, či pouze k odvodu odpovídajícímu závažnosti a významu porušení povinnosti a své rozhodnutí náležitě odůvodnit. Pokud žalobce peněžní prostředky obdržel již před úhradou předmětných faktur, nemá to pak na věc žádný vliv. Žalobce poukázal na to, že žalovaný sám potom rozlišuje situaci, kdy došlo ke zneužití poskytnutých veřejných prostředků, tedy zjevně jejich využití/vyvedení zcela mimo celkový účel dotace a situaci řešenou v případě žalobce, kdy došlo k přesunu finančních prostředků mezi jednotlivými oblastmi dotace, jež rozhodnutí zakazovalo

17. Podle žalobce je zcela zásadní rozdíl mezi zneužitím poskytnutých veřejných prostředků a jejich použitím na činnost rozhodnutím podporovanou, avšak v rámci jiné oblasti; tento rozdíl musí být zohledněn při stanovení výše odvodu. Pokud tedy žalovaný opakovaně uvádí, že nemůže zohlednit, že finanční prostředky byly použity na činnost, která byla rozhodnutím podporována, protože přesun finančních prostředků mezi jednotlivými oblastmi byl v rozhodnutí zakázán, pak žalobce namítl, že dle jeho názoru by mělo naopak být zohledněno, že se nejednalo o použití finančních prostředků zcela mimo celkový účel dotace, tj. jejich zneužití na činnost rozhodnutím nepodporovanou. Žalobce setrval i na tom, že i) tvrzené porušení rozpočtové kázně spočívalo v přesunu prostředků mezi oblastmi účelu dotace; ii) realizace dotčených turnajů spadá do celkového účelu dotace; iii) předmětné turnaje se fakticky a řádně uskutečnily; iv) sporná není ani přiměřenost nákladů vynaložených na jejich realizaci; v) dodržena byla rovněž časová způsobilost vynaložených nákladů.

18. Uvedené okolnosti nejsou pouhými obecnými „polehčujícími“ tvrzeními. Vypovídají přímo o intenzitě porušení a o jeho faktickém dopadu na veřejný zájem chráněný dotačními podmínkami. Řádná realizace podporovaných turnajů, souvislost nákladů s podporovanými činnostmi, jejich časová způsobilost a přiměřenost jsou podstatné pro posouzení, v jakém rozsahu byl naplněn účel dotace a zda odvod ve výši 100 % dotčených prostředků odpovídá skutečnému rozsahu porušení

19. Žalovaný byl proto podle žalobce povinen vyhodnotit nejen samotnou existenci zákazu přesunu, ale také to, jaký konkrétní veřejný zájem byl přesunem dotčen, zda a v jakém rozsahu nebyly splněny výstupy oblasti A a jaký význam má skutečnost, že prostředky byly spotřebovány na činnosti podporované v oblasti C.

20. Co se týče kontrolního zjištění č. 2, žalobce uvedl, že samotný popsaný charakter pochybení nevylučuje zohlednění okolností ve prospěch žalobce, naopak tyto by měly být zohledněny při stanovení výše odvodu. Pouhý odkaz žalovaného na bod [41] napadeného rozhodnutí nepředstavuje věcnou reakci na žalobní argumentaci týkající se postavení Orel jednoty Praha-Balkán a podmínek jejího zahrnutí mezi konečné příjemce. Pro posouzení věci je rozhodující skutečný obsah vztahu, povaha poskytnutého plnění a tok dotačních prostředků, nikoli pouze formální označení dotčeného subjektu. Ani případný závěr, že mělo být provedeno výběrové řízení, nevede automaticky k závěru, že nelze zohlednit žádnou okolnost relevantní pro výši odvodu. Je třeba oddělit posouzení existence porušení od posouzení jeho závažnosti a finančních následků.

21. Žalovaný se k replice vyjádřil 25. 9. 2026. Poukázal na to, že předmětem sporu ve zde posuzovaném případě je posouzení, zda byl odvod za porušení rozpočtové kázně stanoven ve správné výši, žalobce si je vědom toho, že se dopustil kontrolního zjištění č. 1 a kontrolního zjištění č. 2, jelikož v podané žalobě toto nerozporoval, ale brojil pouze proti výši stanoveného odvodu. Žalovaný setrval na tom, že z napadeného rozhodnutí vyplývá jak úvaha o tom, že spatřuje porušení rozpočtové kázně ve spáchání kontrolního zjištění č. 1 a kontrolního zjištění č. 2. Teprve následně se žalovaný zabýval otázkou přiměřenosti správcem daně stanoveného odvodu. Má za to, že posoudil u jednotlivých kontrolních zjištění všechny skutečnosti, na základě kterých bylo možné učinit závěr o porušení podmínek rozhodnutí a konstatovat porušení rozpočtové kázně. Na základě toho pak žalovaný (i v rámci odvolacích námitek žalobce) posuzoval přiměřenost uloženého odvodu za porušení rozpočtové kázně, a to v souladu s platným právním řádem, judikaturou NSS i ÚS i v souladu s Pokynem GFŘ a zásadou proporcionality. Žalovaný má za to, že v napadeném rozhodnutí řádně odůvodnil závěr ohledně porušení podmínek rozhodnutí a konstatování porušení rozpočtové kázně, přičemž řádným a zákonným způsobem potvrdil odvod ve výši 100 % neoprávněně použitých peněžních prostředků.

22. Napadené rozhodnutí není v rozporu s Nálezem ÚS, jelikož zaprvé v daném případě nedošlo ke krácení dotace a zadruhé rozhodně nedošlo k úplnému krácení dotace, jelikož se odvod za porušení rozpočtové kázně týká pouze části poskytnutých peněžních prostředků, a to ve výši, v jaké byly žalobcem neoprávněně čerpány. Zásada proporcionality ani rozhodovací praxe soudů nezakazuje uložení odvodu ve výši 100 %, ale je v daném případě třeba odvod ve výši 100 % řádně odůvodnit, přičemž žalovaný má za to, že tomuto v daném případě správce daně i žalovaný dostáli.

23. Správce daně a žalovaný posuzovali konkrétní případ žalobce, konkrétní podmínky jím podepsaného a akceptovaného Rozhodnutí a to, že to byl žalobce, kdo tyto podmínky porušil, čímž se dopustil porušení rozpočtové kázně. V tomto případě Národní sportovní agentura stanovila v části II bodu 2 Rozhodnutí, že je příjemce dotace (žalobce) povinen splnit účel dotace, na který mu byla dotace poskytnuta. Pokud pak poskytovatel rozdělil tento účel dotace na tři oblasti, mezi nimiž zakázal přesun peněžních prostředků, nemůže žalobce tvrdit, že splnil celkový účel dotace. Naopak má žalovaný za to, že pokud žalobce použil peněžních prostředky účelově vázané pro oblast A na činnosti spadající do oblasti C, tak porušil podmínky dotace, jelikož nedodržel účel dotace, když poskytoval výslovně zakázal přesun mezi jednotlivými oblastmi, provedl úhradu faktur dodavateli, který nebyl konečným příjemcem dle Rozhodnutí. Správce daně ani žalovaný nejsou oprávněni přezkoumávat podmínky rozhodnutí o poskytnutí dotace, ty stanovuje poskytoval, ale pouze přezkoumávají, zda došlo k porušení rozpočtové kázně tím, že došlo k porušení podmínek rozhodnutí o poskytnutí dotace.

24. Dále žalovaný uvedl, že otázkou postavení dodavatele Orel jednota Praha – Balkán se již zabýval správce daně v rámci zprávy o daňové kontrole, stejně tak žalovaný podrobně v napadeném rozhodnutí. Nevidí důvod, aby se zabýval stejnou otázkou ve vyjádření k žalobě, odkázal proto na bod 41 odůvodnění rozhodnutí.

25. Shrnul, že pokud poskytoval stanovil, že jako dodavatel může být pouze subjekt uvedený na konečném seznamu příjemců, byl žalobce povinen dané dodržet. Pokud žalobce chtěl s daným dodavatelem spolupracovat, měl přes poskytovatele řešit otázku jeho zařazení na předmětný seznam. To navíc v situaci, kdy sám žalobce požádal poskytovatele o změnu rozhodnutí o poskytnutí dotace na základě doplnění předmětného seznamu, kde však tohoto dodavatele neuvedl, ač k tomu měl příležitost. Žalobce s předmětným dodavatelem, který nebyl uveden na předmětném seznamu a navíc nebyl vybrán v rámci transparentního zadávacího řízení, uzavřel Rámcovou smlouvu o poskytování organizačních činností ze dne 06.01.2014 a na jejím základě Smlouvy o zajištění turnaje ze dne 07.04.2021 a ze dne 15.11.2021 o zajištění celkem 14 turnajů v České republice, které byly následně vyfakturovány v celkové výši 19 211 966,15 Kč. Žalovaný tak má za to, že odvod stanovený ve výši 25 % z částky poskytnuté dotace (oddělitelné části, která se týkala předmětné veřejné zakázky), je přiměřený danému porušení rozpočtové kázně.

V. Jednání ve věci

26. Jednání ve věci se konalo dne 29. 9. 2026. Obě procesní strany setrvaly na dosavadním procesním postoji.

27. Na jednání soud dokazování neprováděl. Správním spisem se dokazování samostatně neprovádí (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2009, č. j. – 117, č. 2383/2011 Sb. NSS). Strany se obsahem správního spisu mohly seznámit a vyjádřit se k němu, obsah správního spisu je pak dostatečný pro posouzení věci. Soud pro nadbytečnost neprováděl dokazování pokynem Generálního finančního ředitelství č. GFŘ – D – 53 pro stanovení odvodů za porušení rozpočtové kázně, neboť jednak je veřejně publikovaný na webu Finanční správy, dále pak je jeho obsah mezi stranami nesporný.

VI. Posouzení věci Městským soudem v Praze

28. Městský soud v Praze (dále též „městský soud“ nebo jen „soud“) v souladu s , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobcem vymezených námitek, vycházel při tom v souladu s ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného.

29. V projednávané věci byl platebním výměrem správce daně uložen odvod podle a písm. b) , o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění účinném do 31. 12. 2021 a podle a písm. c) , o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.

30. Podle ustanovení § 44a odst. 4 zákona o rozpočtových pravidlech platí, že odvod za porušení rozpočtové kázně činí:

ve znění účinném do 31. 12. 2021:

a) v případě neoprávněného použití prostředků dotace pevnou částku podle § 14 odst. 5, nebo, pokud v rozhodnutí o ní bylo uvedeno jedno nebo více procentních rozmezí nebo pevný procentní podíl pro stanovení nižšího odvodu za porušení rozpočtové kázně podle § 14 odst. 5, finančním úřadem stanovenou částku vycházející z procentního rozmezí nebo pevného procentního podílu uvedeného v rozhodnutí, a to pro každý jednotlivý případ; při stanovení částky odvodu vezme finanční úřad v úvahu závažnost porušení povinnosti, jeho vliv na dodržení účelu dotace a hospodárnost uložené sankce; v případě neoprávněného použití prostředků přesunutých podle § 24a nebo § 26 odst. 2 postupuje finanční úřad obdobně,

b) v ostatních případech částku, v jaké byla porušena rozpočtová kázeň.

ve znění účinném ke dni napadeného rozhodnutí:

a) v případě nižšího odvodu podle § 14 odst. 5 stanoveného pevnou částkou nebo pevným procentním podílem částku rovnající se poskytovatelem stanovené pevné částce odvodu nebo pevnému procentnímu podílu, a to pro každý jednotlivý případ; v případě nižšího odvodu podle § 14 odst. 5 stanoveného procentním rozmezím, finančním úřadem stanovenou částku vycházející z procentního rozmezí stanoveného poskytovatelem, přičemž při stanovení částky odvodu vycházející z procentního rozmezí vezme finanční úřad v úvahu závažnost porušení povinnosti a jeho vliv na dodržení účelu poskytnutých peněžních prostředků; finanční úřad je přitom vždy vázán pevnou částkou, pevným procentním podílem a procentním rozmezím a od stanovených způsobů postihu a číselných hodnot se nemůže nijak odchýlit; v případě neoprávněného použití peněžních prostředků přesunutých podle § 24a nebo § 26 odst. 2 postupuje finanční úřad obdobně,

c) v ostatních případech částku, v jaké byla porušena rozpočtová kázeň.

31. Podle části IV. bodu 1 rozhodnutí NSA-0074/2021/PSS/02 ze dne 12.3.2021, které se týkalo Výzvy 16/2020 Podpora sportovních svazů 2021, čj. NSA-0058/2020/A/19 (dále jen „Rozhodnutí“) platí, že není-li v dalším ustanovení uvedeno jinak, představuje porušení povinností uvedených v tomto Rozhodnutí porušení rozpočtové kázně podle ustanovení § 44 odst. 1 písm. b) nebo písm. j) rozpočtových pravidel a výše odvodu za porušení rozpočtové kázně činí v souladu s ustanovením § 44a odst. 4 písm. b) rozpočtových pravidel částku, v jaké byla rozpočtová kázeň porušena.

32. Podle části IV bodu 3 Rozhodnutí platí, že „v případě, že dojde k porušení povinnosti stanovené v části III, bod 7 tohoto Rozhodnutí, je případný odvod za porušení rozpočtové kázně v souladu s ustanovením § 44a odst. 4 písm. a) a v souladu s § 14 odst. 5 rozpočtových pravidel stanoven až do výše 25 % z částky poskytnuté dotace použité na veřejnou zakázku dotčenou nedodržením této povinnosti, přičemž současně platí, že:

a) pokud v rámci veřejné zakázky dojde k vícero porušením ZZVZ, bude stanoven pouze jeden odvod za nejzávažnější porušení,

b) pokud bude možné přesně vyčíslit finanční vliv identifikovaného porušení ZZVZ na dotčenou veřejnou zakázku, bude odvod stanoven ve výši vyčísleného finančního vlivu,

c) pokud se bude jednat o takové porušení ZZVZ, které nemělo ani nemohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky, nebude stanoven žádný odvod.“

33. Mezi stranami není spor o skutkový stav či o aplikaci právní úpravy. Je zde spor o výši odvodu. Tj. zda uložený odvod za kontrolní zjištění 1 a 2 odpovídají závažnosti pochybení žalobce. Ten namítá, že žalovaný nesprávně hodnotil některé relevantní okolnosti, za nichž byly prostředky z dotace využity.

34. Při stanovení výše odvodu za porušení rozpočtové kázně je třeba vycházet ze zásady přiměřenosti, tedy rozumného vztahu mezi závažností porušení a výší odvodu. Správní orgán musí zvážit, zda je důvod k odvodu v plné výši čerpaných či poskytnutých prostředků, či jen k odvodu odpovídajícímu závažnosti a významu porušení povinnosti (usnesení rozšířeného senátu ze dne 30. 10. 2018, čj. -33, č. 3854/2019 Sb. NSS).

35. Současně platí, že při stanovení odvodu za porušení rozpočtové kázně mají správní orgány obvykle prostor pro správní uvážení. Správním soudům nepřísluší nahrazovat jejich úvahu svou vlastní. Jejich úkolem je jen posoudit, zda správní orgán při uplatnění svého uvážení nevybočil z mezí a hledisek stanovených zákonem (srov. rozsudek NSS ze dne 18. 12. 2003, čj. -46, č. NSS). To znamená, že i kdyby měl soud za to, že by bylo „lepší“ odvod stanovit v jiné výši, rozhodující je jen to, zda jsou úvahy správních orgánů přezkoumatelné a zda odvod nebyl stanoven svévolně či ve zjevně nepřiměřené výši.

36. Z článku III.1 pokynu D-53, jenž je pro orgány finanční správy závazný (čl. III.4), vyplývá obecné pravidlo, podle něhož „při stanovení odvodu za porušení rozpočtové kázně je s ohledem na příslušnou judikaturu NSS a krajských soudů nutno v každém konkrétním případě, na nějž se vztahuje tento pokyn, zvážit, zda je dán důvod k odvodu za porušení rozpočtové kázně v plné výši čerpaných či poskytnutých peněžních prostředků, či ke stanovení odvodu v souladu se zásadou proporcionality, tj. pouze k odvodu odpovídajícímu závažnosti a významu porušení povinnosti.“

37. Z části I.3 Rozhodnutí vyplývá, že celková výše dotace činila 141 803 255.00 Kč, z toho pro oblast A částku 49 243 067.00 Kč, pro oblast B částku 41 348 386.00 Kč, pro oblast C částku 51 211 802.00 Kč.

38. Bodě I.4 Rozhodnutí vymezuje účel dotace v následujících oblastech:

A. Zabezpečení státní sportovní reprezentace České republiky:

zahrnující zejména:

i. zajištění přípravy sportovních reprezentantů České republiky v seniorské a juniorských /dorosteneckých kategoriích (jedná se zejména o pravidelnou tréninkovou činnost, výcvikové tábory, soustředění, tréninkové srazy, přípravné sportovní akce, testování sportovců, kontrolní sportovní srazy, materiálně technické a personální zabezpečení),

ii. zajištění účasti sportovních reprezentantů České republiky v seniorské a juniorských/ dorosteneckých kategoriích na vrcholných mezinárodních soutěžích (jedná se zejména o Olympijské hry, Evropský olympijský festival mládeže, Olympijské hry mládeže, mistrovství světa, Světové hry, Mistrovství Evropy, světové poháry, světové ligy a obdobné soutěže a odpovídající kvalifikační mezinárodní soutěže).

C. Zabezpečení sportovní, tělovýchovné, organizační a servisní funkce sportovního svazu:

zahrnující zejména:

i. organizaci, řízení, působení a rozvoj daného sportovního odvětví na území České republiky,

ii. organizaci národních systémových a mistrovských sportovních soutěží,

iii. pořádání celostátních národních i mezinárodních sportovních akcí,

iv. pořádání akcí směřujících k rozvoji daného sportovního odvětví, náborových a propagačních akcí,

v. spolupráci s mezinárodní sportovní organizací a podporu sportovní reprezentace,

vi. vzdělávací činnosti a doškolování pracovníků v rámci daného sportovního odvětví včetně zahraničních stáží,

vii. rozvoj metodiky a systému školení trenérů, rozhodčích, technických delegátů,

viii. budování sítě kvalifikovaných trenérů,

ix. naplňování antidopingového programu,

x. zajištění rámce sportovních předpisů pro fungování sportovního svazu a jím reprezentovaného sportovního odvětví,

xi. šíření pravidel a technických parametrů soutěží či sportovišť,

xii. zajištění činnosti odborných komisí zřízených sportovním svazem.

39. Podle bodu I.4.1 rozhodnutí stanovenému účelu dotace musí být dosaženo, příjemcem dotace v plném rozsahu a dle určených oblastí tímto Rozhodnutím.

40. Podle bodu I.6.3 poskytnutí dotačních prostředků konečným příjemcům dle části II. bod 4 rozhodnutí lze provést pouze na základě smlouvy, ve kterém příjemce dotace zaváže konečného příjemce k plnění podmínek účelu poskytnuté dotace Poskytovatelem a k součinnosti při kontrole Poskytovatelem a jiných kontrolních orgánů veřejné moci.

41. Podle bodu II.6.4 nelze poskytnout dotační prostředky konečným příjemcům, které příjemce neuvedl v žádosti o poskytnutí dotace. Seznam schválených konečných příjemců je Přílohou tohoto Rozhodnutí.

42. Podle bodu II.13 Rozhodnutí přesun prostředků mezi oblastmi podpory dle části I. bodu 4. pro oblast A a/nebo části I. bodu 4. pro oblast B a oblastí podpory dle části I bodu 4. pro oblast C není přípustný.

43. Dne 17.6.2021 bylo vydáno rozhodnutí o změně Rozhodnutí NSA-0074/2021/PSS/02 ze dne 12.3.2021, jímž byl stanoven Seznam konečných příjemců dle zákona , o podpoře sportu, jimiž jsou jednotlivé pobočné spolky žalobce – krajské tenisové svazy (Pražský, Středočeský, Jihočeský, Západočeský, Severočeský, Východočeský, Jihomoravský a Severomoravský tenisový svaz).

44. Dle zprávy o daňové kontroly je Orel jednota Praha – Balkán tenisový klub – člen pobočného spolku Pražské tenisové oblasti pod č. klubu 141 (dle adresáře tenisových klubů). Orel Jednota Praha-Balkán nebyl uveden v příloze rozhodnutí jako konečný příjemce.

45. Žalobce jako objednatel a Orel jednota Praha – Balkán jako dodavatel uzavřeli dne 7. 1. 2014 v souladu se , o veřejných zakázkách Rámcovou smlouvou o poskytování organizačních činností (viz. článek I.1 Preambule Rámcové smlouvy). Dle článku I.2 této Rámcové smlouvy se touto smlouvou vymezila obecná práva a povinnosti smluvních stran při výkonu práv a povinností objednavatele jako zadavatele veřených zakázek podle zákona o veřejných zakázkách. Dle článku I.4 platilo, že na základě této smlouvy bude objednatel uzavírat s dodavatelem jednotlivé dílčí smlouvy za účelem zajištění organizačních činností při pořádání tenisových událostí. Dle článku V. byla smlouva sjednána na dobu určitou 10 let.

46. Faktury byly vystaveny na základě jednotlivých dálčích Smluv o zajištění turnaje a jejich plněním bylo organizační zajištění turnaje, technické zajištění turnaje, nájem, ubytování, dopravné, stravování, doktor, fyzioterapie, COVID testy, odměna rozhodčím. Dodavateli, tj. Orel Jednota Praha, na základě smluv náležela sjednaná odměna, tu však byl povinen dle článku III.6 použít na úhradu nákladů výslovně určených v přiloženém „Účelovém určení pro použití odměny za zajištění utkání“.

Ke kontrolnímu zjištění č. 1

47. Dle kontrolního zjištění, které nijak nesporuje, žalobce použil prostředky určené pro oblast podpory A. Zabezpečení státní sportovní reprezentace České republiky na úhradu 15 faktur od dodavatele - klub Orel jednota Praha – Balkán za zajištění 15 jednotlivých turnajů v průběhu roku 2021 v celkové výši 19.918.496,33 Kč. Turnaje se konaly v Říčanech (ITF RPM open by Moneta, UTR3 – 2x, UTR 4, UTR 1, ME družstev do 16 let, UTR 5), v Mostu (ITF ATP Most open by Moneta), v Ostravě (turnaj ATP), Milovice (ITF WTA Milovice open by Moneta), Pardubice (ITF ATP Pardubice open by Moneta), Frýdek – Místek (ITF WTA), v Praze (ATP IBG open by Moneta), Kuchyně (ITF WTA Kuchyně Gorenje open by Moneta), Jablonec (IFT WTA Jablonec open by Moneta).

48. V jednotlivých smlouvách, které se liší jen v detailech, je v článku I.3, bod 1.3 pod písm. a – e) vyjmenováno, že disponentem vyjmenovaných práv komerčního využití utkání je Česká tenisová obchodní společnost s.r.o., která byla rovněž smluvní stranou. V článku I.4 pod bodem 1.4 písm. d) Smlouva stanovila, že ČTOS převádí touto smlouvou na dodavatele, tj. Orel Jednota Praha – Balkán práva komerčního využití utkání.

49. Správce daně vyložil, že náklady vynaložené v souvislosti s předmětnými fakturami spadají jednoznačně do oblasti C podpory bodě iii. Správce daně při úvahách o výši stanoveného odvodu vyšel z toho, že zjištěné porušení se vztahuje k částce ve výši 19 918 496,33 Kč, porušení rozpočtové kázně se pak týká oddělitelné části peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu. S ohledem na usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu č.j. – 33 ze dne 30.10.2018 se poté zabýval tím, zda existují okolnosti, které by odůvodnily nižší odvod. Zohlednil, že peněžní prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu může daňový subjekt použít jen k účelům, na které byly určeny. Použití peněžních prostředků k jinému účelu, než byl uvedený v rozhodnutí, je neoprávněným čerpáním. Správce daně proto považoval předmětné porušení za porušení s nejzávažnějším charakterem. V kontextu tak závažného porušení pak neshledal žádnou okolnost, jež by mohla svědčit ve prospěch příjemce dotace, tj. žalobce.

50. K námitkám žalobce, že podle čl. VI bodů 8 a 9 pokynu D-53 by mohl být stanoven odvod nižší (výše 0,1 % – 1 % z neoprávněně použité částky v případě přesunu mezi položkami rozpočtu projektu resp. použití investičních prostředků na úhradu neinvestičních výdajů a naopak) poté poukázal na to, že nelze zaměňovat pojem oblast podpory s rozpočtem projektu. Poukázal na to, že položkový rozpočet a uznatelné náklady byly součástí každé jednotlivé oblasti A., B. a C a byly součástí bodu 6.2 rozhodnutí Věcná způsobilost výdajů (nákladů) pro jednotlivé oblasti podpory A., B., C.

51. Po shrnutí všech výše uvedených argumentů dospěl správce daně k závěru, že odvod tedy musí být stanoven ve výši odpovídající částce neoprávněně čerpané na jiný účel, než byl uvedený v Rozhodnutí, tj. ve výši 19 918 496,33 Kč.

52. Žalovaný se v napadeném rozhodnutí ztotožnil se správcem daně. Shrnul kontrolní zjištění, judikaturu Nejvyššího správního soudu, podle níž poskytovaná dotace musí být využita výhradně na zamýšlený účel. Pokud byly poskytnuté peněžní prostředky použity na jiný účel, než jak byl definovaný v rozhodnutí o poskytnutí dotace, znamenalo by to totiž porušení rozpočtové kázně. Důsledkem nevyužití dotace pro stanovený účel a její kontradikční použití s předem vymezenými podmínkami by měl být právě odvod za porušení rozpočtové kázně. Předpoklady uvedené v Rozhodnutí (tj. definice účelu dotace pro jednotlivé podporované oblasti) byl tudíž žalobce povinen striktně naplnit. Měl si být proto vědom skutečnosti, že pokud nedodrží rozhodnutím určený účel projektu, bude vůči němu uplatněn postup spočívající v uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně podle zákona o rozpočtových pravidlech.

53. Neztotožnil se se žalobcem v tom, že by účel dotace pro oblast A „přípravné sportovní akce“ byl vymezen nejednoznačně, naopak uzavřel, že z předložených Smluv o zajištění turnajů s Dodavatelem ani z příslušných faktur není zřejmé, že by se jednalo o zajištění přípravných sportovních akcí nominovaných sportovních reprezentantů České republiky k účasti na některou z vrcholných soutěží (deklarované v části I bodu 4 pro oblast A odst. ii Rozhodnutí). Neztotožnil se ani s argumentací žalobce, že účel dotace vymezený v rozhodnutí představuje souhrn účelů za oblasti A, B a C, čímž z jeho strany byl účel dotace dodržen. Žalovaný poukázal na to, že NSA v části I bodu 4.1 Rozhodnutí jednoznačně vymezila, že stanoveného účelu dotace musí být příjemcem dotace dosaženo v plném rozsahu a dle definovaných oblastí v Rozhodnutí (tzn. jednotlivě pro oblast A, B i C), jenž korespondují se specifikovanými oblastmi podpory dle Výzvy NSA (viz část 2 bod 2.1 této výzvy). Poskytovatel v rozhodnutí výslovně zakázal jakýkoliv přesun peněžních prostředků mezi jednotlivými oblastmi podpory.

54. Městskému soudu z jednotlivých smluv vyplývá, že náklady vynaložené na turnaje (formou odměny poskytnuté dodavateli) byly určeny jen na účelové organizační záležitosti spojené s turnajem. Z vyúčtování a vypořádání ze dne 7. 2. 2022 jednotlivých oblastí podpory následně vyplývá, že v oblastech A i C jsou vedeny položky jako trenérské služby, cestovné, ubytování, stravování, náklady za nájmy sportovišť atp. Z předložených dokladů zařazených pro oblast A je však patrné, že pro tuto oblast A, tj. reprezentace, jsou zahrnuty i faktury vystavené Orel Jednota Praha-Balkán za organizaci turnajů. Pro náklady spojené s organizací 15 turnajů v oblasti C tedy byly využity prostředky účelově vázané pro oblast podpory A.

55. Mezi stranami je jistě nesporné, že se turnaje ustkutečnily, není sporná ani přiměřenost nákladů či časová způsobilost vynaložených nákladů. Z předmětu faktur nicméně vyplývá, že byly přímo vystaveny na úhradu organizačních nákladů u vyjmenovaných turnajů. Předmětem faktur tedy jednoznačně nebyly náklady spojené s přípravou reprezentantů, jak je vyjmenovává účel dotace v bodu 4 písm. i) či zajištění jejich účasti na vrcholových mezinárodních soutěžích (jedná se zejména o Olympijské hry, Evropský olympijský festival mládeže, Olympijské hry mládeže, mistrovství světa, Světové hry, Mistrovství Evropy, světové poháry, světové ligy a obdobné soutěže a odpovídající kvalifikační mezinárodní soutěže) dle písm. ii) téže části Rozhodnutí. I když obecně není vyloučeno, že by některé z turnajů mohly náležet pod posledně uvedenou kategorii, podstatné je, že předmětem faktur nebylo zajištění účasti reprezentantů, ale úhrada organizačních nákladů za tyto turnaje.

56. Soud připomíná, že dle Rozhodnutí se účel dotace dělí do tří samostatných oblastí, A, B a C. Platí přitom povinnost vyčerpat dotaci ve všech oblastech a přesun mezi oblastmi je zakázaný. Předmětnými fakturami byl přitom zjevně zajištěn účel C, přičemž na to byly použity prostředky z oblasti A.

57. Z toho vyplývá, že v první řadě přes 19 milionů Kč, které měly být určeny pro reprezentační přípravu z celkových 49 milionů Kč (srov. bod 3 Rozhodnutí – Výše dotace), tj. přes 1/3 z celkové výše dotace, žalobce využil pro jinou oblast dotace. Fakticky tedy sám navýšil podporu oblasti C o tuto částku (nad rámec určené částky 51 mil. Kč) a naopak o tuto část ponížil dotaci na přípravu reprezentace. Přestože tedy v rozhodnutí je povinnost vyčerpat tyto částky v jednotlivých oblastech, došlo tím na základě zvýhodnění jedné oblasti na úkor druhé.

58. Městský soud v Praze je proto toho ve shodě se správcem daně a žalovaným toho názoru, že právě v rozsahu, ve kterém byly prostředky dotace určené pro oblast A poskytnuty pro oblast C tedy nebyl naplněn účel dotace v oblasti A.

59. Soud se ztotožnil s orgány finanční správy i co se týče hodnocení závažnosti jednání porušení rozpočtové kázně. Žalobce byl podle článku II.3 povinen použít finanční prostředky z dotace vlastním jménem, na vlastní účet a vlastní odpovědnost. Dle článku II.4 mohl poskytnout finanční prostředky z dotace vymezené pouze pro oblast podpory B a C (část I. bod 3, část I. bod 4. písmeno B a písmeno C) konečným příjemcům za dodržení podmínek a účelu dotace dle tohoto rozhodnutí. Přesto žalobce vyplatil tyto peněžité částky (odměny) právnické osobě Orel Jednota Praha – Balkán, která ani nebyla označeny v příloze Rozhodnutí jako konečný příjemce. Tím byly jen pobočné spolky žalobce – krajské tenisové svazy.

60. Co se týče využití prostředků určených dotace pro oblast A, v tomto rozsahu nebyla zajištěna ani příprava reprezentantů a ani jejich účast na vrcholových mezinárodních soutěžích, ale byly jimi zabezpečeny náklady na organizaci turnajů. To se navíc uskutečnilo – přesunem prostředků mezi oblastmi dotace a navíc prostředky obdržela právnická osoba v rozporu s podmínkami dotace. Jinými slovy, za těchto okolností by se při dodržení podmínek dotace zajištění předmětných 15 turnajů nemělo tímto způsobem vůbec uskutečnit.

61. Městský soud v Praze je proto ve shodě se správcem daně i žalovaným v tom, že právě to, za jakých podmínel v tomto rozsahu nebyl dodržen účel dotace A, představuje nejzávažnější porušení rozpočtové kázně. Pro přiměřenost uloženého odvodu je totiž podle názoru soudu stěžejní právě to, že na základě přesunu prostředků mezi oblastmi dotace se tyto turnaje vůbec uskutečnily, a to navíc poskytovatelem zcela zapovězeným způsobem. Ani žalobcem poukázané okolnosti tak nejsou polehčující, aby tak mohly závažnost tohoto porušení jakkoliv zmírnit.

62. Soud tedy uzavírá, že uložený odvod právě ve výši částky neoprávněně použité dotace je v tomto rozsahu zcela přiměřený.

Ke kontrolnímu zjištění č. 2

63. Žalovaný zdůraznil, že podle části III bodu 7 Rozhodnutí byl žalobce povinen zadávat veřejné zakázky v souladu se , o zadávání veřejných zakázek, pokud použije peněžní prostředky z dotace k úhradě zakázky, která je veřejnou zakázkou podle tohoto zákona.

64. Žalovaný byl přitom toho názoru, že žalobce splňuje znaky veřejného zadavatele podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek, neboť:

- z výpisu ze spolkového rejstříku (dostupný na: https://or.justice.cz) vyplývá, že žalobce je právnickou osobou založenou ve formě spolku (s dnem zápisu 01.01.2014).

- povinnost, aby právnická osoba byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, je naplněna tím, že podle Stanov ze dne 25.06.2021 (dále jen „Stanovy“) je hlavní činností spolku podpora provozování tenisu na území České republiky a je jediným subjektem oprávněným řídit tenis na území České republiky v rozsahu stanoveném předpisy příslušné mezinárodní tenisové organizace a předpisy Českého tenisového svazu a toto sportovní odvětví zastupuje na mezinárodní úrovni jako člen příslušných mezinárodních tenisových organizací. Krom toho z výpisu ze spolkového rejstříku (jakož i z článku III odst. 2 Stanov) pak plyne: „Posláním a účelem ČTS je všestranná péče a vytváření podmínek pro rozvoj tenisu, se zřetelem k účinnému zajištění ochrany práv a oprávněných zájmů členů ČTS v souvislosti s jejich činností v rámci ČTS.“. Je tedy právnickou osobou založenou za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, a to tělovýchovných sportovních potřeb ve veřejném zájmu realizované v rámci tenisu, podrobněji identifikované článkem III odst. 3 Stanov, které současně nejsou průmyslového a obchodního charakteru. Podle žalovaného danou sportovní činnost lze ztotožňovat ve smyslu , o podpoře sportu, v rozhodném znění, jako veřejně prospěšnou činnost, jejíž realizace probíhá ve veřejném zájmu se základní prioritou: „… podpora sportovních reprezentantů České republiky.“ (viz téhož zákona) – zde podpora tenisu.

- K podmínce, zda dotčená právnická osoba je financována převážně státem či jiným veřejným zadavatelem nebo odlišným alternativním způsobem, žalovaný shledal, že dle Stanov žalobce není státem či jiným veřejným zadavatelem ovládán. Současně z listin zveřejněných ve spolkovém rejstříku, konkrétně účetních závěrek žalovaný zjistil, že

a) Za rok 2021 (tj. v době konání turnajů dle Smluv) dosahovaly výnosy získané z běžné činnosti, ve formě tržeb z běžné činnosti, daru, členských příspěvků a ostatních výnosů, celkové výše 49 216 000,00 Kč, naopak příjmy plynoucí z veřejného financování tvořily 210 486 000,00 Kč, tzn. 81,05 % celkových příjmů žalobce,

b) Za rok 2023 činily výnosy z vlastní hospodářské činnosti, členské příspěvky a ostatní výnosy celkově 100 700 000,00 Kč, na druhou stranu provozní dotace představovaly celkovou výši 151 527 000,00 Kč, tzn. 60,08 % celkových příjmů odvolatele.

Hospodaření žalobce v uvedených letech vykazuje zřejmý trend, z kterého vyplývá, že jeho příjmy jsou převážně financovány státem (tj. více než 50 % celkových příjmů pochází z veřejných zdrojů), a proto byla splněna i poslední část legální definice veřejného zadavatele. Krom toho je příhodné rovněž dodat, že nejvýraznějším příjmem jsou dotace, které každoročně poskytuje NSA a International Tennis Federation (dále jen „ITF“).

- Žalovaný rovněž zdůraznil, že sám žalobce si byl vědom toho, že je veřejný zadavatelem, neboť uzavřel s Dodavatelem Rámcovou smlouvu dle tehdy platného zákona o veřejných zakázkách. Šlo o Rámcovou smlouvu ze dne 06.01.2014, účinnou na dobu na dobu 10 let

65. Ve shodě se správcem daně poté shledal, že žalobce nedodržel část III bod 7 Rozhodnutí, které koresponduje s naplněním skutkové podstaty neoprávněného použití peněžních prostředků ve smyslu § 3 písm. e) zákona o rozpočtových pravidlech, a tím došlo k porušení rozpočtové kázně dle § 44 odst. 1 písm. b) téhož zákona. To protože:

- žalobce nepostupoval v souladu s § 89 odst. 5 zákona o veřejných zakázkách (resp. nově dle § 131 odst. 3 zákona o zadávání veřejných zakázek), neboť trvání Rámcové smlouvy nesmí být omezena na dobu určitou delší než 4 roky,

- dne 7. 4. 2021 a dne 15. 11. 2021 uzavřel zadavatel s Dodavatelem Smlouvy, a to o zajištění celkem 14 turnajů v České republice, které byly následně vyfakturovány v celkové výši 19 211 966,15 Kč (přehled daných faktur – viz tabulka č. 2 uvedená na stranách 16 a 17 zprávy o daňové kontroly). Předmětem plnění těchto faktur bylo zabezpečení sportovní, organizační a servisní funkce sportovního svazu v rámci jednotlivých turnajů konaných v České republice (např. za přípravu a organizaci tenisového turnaje, zajištění stravování rozhodčích, hráčů a trenérů v jeho průběhu, zajištění doktorské péče či fyzioterapeutických a masérských služeb pro turnaj, dopravné, ubytování, COVID testy, pronájem nebo odměny rozhodčím).

Žalobce použil peněžní prostředky poskytnuté v oblasti C na úhradu 14 faktur vystavených na základě Smluv, které však nebyly uzavřeny s dodavatelem vybraným na základě transparentního zadávacího řízení (neměl s dodavatelem v roce 2021 platnou Rámcovou smlouvu), čímž porušil zákon o zadávání veřejných zakázek.

- dodavatel poté nebyl konečným příjemcem dle přílohy Rozhodnutí „Seznam konečných příjemců“, i když žalobce dne 10.06.2021 požádal poskytovatele o změnu rozhodnutí o poskytnutí dotace na základě doplnění dané přílohy (viz Rozhodnutí o změně rozhodnutí č. j. NSA-0074/2021/PSS21/7 ze dne 17.06.2021), kde však tento nebyl uveden.

- krom toho je dodavatel členem Pražského tenisového svazu, IČ: 05248451, pobočného spolku Českého tenisového svazu, který má místní působnost pro Pražskou tenisovou oblast. Z tohoto důvodu ani nemohl být schválen jako konečný příjemce podpory, jelikož účelem konečného příjemce s místní působností pro Pražskou tenisovou oblast nemůže být zprostředkování pořádání tenisových turnajů v rámci celé České republiky

66. Správce daně vyměřil odvod za toto porušení dle § 44a odst. 4 písm. a) zákona o rozpočtových pravidlech (ve znění účinném do 31.12.2021 a 18.02.2025), a to v intencích části IV bodu 3 Rozhodnutí, ve výši 4 802 991,54 Kč (tj. ve výši 25 % z částky dotace použité na financování „problematické“ veřejné zakázky ve výši 19 211 966,15 Kč). I s touto výměrou se žalovaný ztotožnil, byť poukázal na to, že správce původně hodlal vyměřit odvod ve výši 100 % z částky dotace použité na financování „problematické“ veřejné zakázky ve výši 19 211 966,15 Kč, což však následně přehodnotil.

67. Žalovaný ve shodě se správcem daně vyhodnotil přiměřenost odvodu tak, že nevybočuje ze standardu volených procentních rozmezí (až do výše 25 % z částky poskytnuté dotace použité na veřejnou zakázku dotčenou nedodržením povinnosti s přihlédnutím na další podmínky uvedené v části IV bodu 3 Rozhodnutí). V rámci veřejné zakázky nedošlo k vícero porušení zákona o zadávání veřejných zakázek, nemohla být aplikována podmínka dle písm. a) části IV bodu 3 Rozhodnutí. Naopak dle písm. b) téhož bodu Rozhodnutí se jedná o oddělitelnou část dotace, a proto finanční vliv byl správcem daně posouzen v celkové výši identifikovaného porušení zákona o zadávání veřejných zakázek. Dané porušení zákona mělo vliv na výběr nejvhodnější nabídky, což se promítlo do efektivnosti vynakládání veřejných prostředků.

68. Správce daně a žalovaný shledali porušení podmínky za závažné. Z pohledu třetího aspektu „posouzení míry dopadu porušení rozpočtové kázně na naplnění účelu dotace“ správce daně ve shodě se žalovaným konstatovali, že bylo způsobilé ovlivnit naplnění účelu dotace.

69. Správce daně zohledňoval jako okolnost svědčící v neprospěch odvolatele to, že byla porušena podmínka Rozhodnutí, která je zároveň povinností vycházející ze zákona o zadávání veřejných zakázek. Na druhou stranu správce daně neshledal žádné okolnosti ve prospěch odvolatele. K tomu žalovaný uvedl, že je třeba okolnost svědčící v neprospěch odvolatele korigovat, neboť se jedná o popis skutkového stavu. Spíše by volil formulaci „vzhledem k tomu, že se odvolatel dopustil porušení zásady transparentnosti, byla omezena konkurence a ovlivněna hospodářská soutěž, což je v zásadním rozporu s hlavním cílem zákona o zadávání veřejných zakázek“, a proto ji považuje za okolnost velmi důležitou. Okolnosti svědčící ve prospěch odvolatele žalovaný rovněž neshledal.

70. Mezi stranami není sporu o tom, že předmětné turnaje se uskutečnily, byly na ně vynaloženy věcně i časově způsobilé výdaje a prostředky na ně vynaložené náležely pod oblast dotace C.

71. Žalobce byl však podle článku II.3 Rozhodnutí povinen použít finanční prostředky z dotace buďto vlastním jménem, na vlastní účet a vlastní odpovědnost. Dle článku II.4 Rozhodnutí také mohl poskytnout finanční prostředky z dotace vymezené pouze pro oblast podpory B a C (část I. bod 3, část I. bod 4. písmeno B a písmeno C) konečným příjemcům za dodržení podmínek a účelu dotace dle tohoto rozhodnutí. Konečnými příjemci byly jen pobočné spolky žalobce – krajské tenisové svazy. Přesto žalobce poskytl tyto peněžité částky (odměny) právnické osobě Orel Jednota Praha - Balkán, která v příloze Rozhodnutí jako konečný příjemce ani nebyla označena.

72. To nepochybně představovalo porušení uvedené dotační podmínky. Soud je poté toho názoru, že mělo závažný dopad na využití prostředků dotace. Správce daně ve zprávě o daňové kontrole a rovněž i žalovaný poukázali na to, že koncoví příjemci - pobočné spolky žalobce, tj. regionální svazy - mohou činnosti spojené s tenisem vykonávat jen na území své místní působnosti.

73. V první řadě tedy dodavatel, byť člen jinak koncového příjemce, obdržel prostředky v rozporu s podmínkami dotace. Je totiž zjevné, že koncový příjemce mohl vykonávat činnosti spojené s tenisem jen v oblasti místní působnosti tohoto svazu, tj. zde na území Hlavního města Prahy. Je však nesporné, že dodavatel zajistil organizaci turnajů po celém území České republiky, tedy převážně zcela mimo místní působnost koncového příjemce, jehož je členem.

74. Dotace byla žalobci poskytnuta Rozhodnutím na základě Výzvy 16/2020 Podpora sportovních svazů 2021, čj. NSA-0058/2020/A/19, vyhlášené v rámci programu Rozvoj a podpora sportu 2021-2025. Účelem dotace tedy měla být podpora činnosti žalobce jako sportovního svazu, přičemž dle části II bodu 2 a 3 Rozhodnutí měl žalobce použit finanční prostředky z dotace buďto vlastním jménem, vlastní účet a odpovědnost, nebo, mj. pro program C, prostřednictvím toliko koncových příjemců. Pakliže dle článku I.4 iii) Rozhodnutí mělo být účelem dotace v oblasti C pořádání celostátních národních i mezinárodních sportovních akcí a jednotlivé turnaje po území České republiky organizoval nikoliv žalobce, ale vybraný dodavatel Orel Jednota Praha – Balkán, znamená to, že v rozsahu poskytnutých prostředků na úhradu 14 faktur nebyl naplněn jeden z možných účelů dotace – tj. podpora organizace těchto turnajů prostřednictvím regionálních koncových příjemců a na jejich územích. To představuje podle názoru soudu první závažnou okolnost, za níž byla porušena rozpočtován kázeň.

75. Především pak byl žalobce podle článku III.7 povinen povinen postupovat v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek, pokud použije prostředky dotace k úhradě zakázky, která je veřejnou zakázkou podle tohoto zákona.

76. O tom, že žalobce je veřejný zadavatel ve smyslu uvedeného zákona /§2 odst. 2 píms. d) zákona o veřejných zakázkách/ a to i nynějšího zákona o zadávání veřejných zakázek, mezi stranami není sporu. Žalobce, pokud tedy neposkytl prostředky koncovým příjemcům k naplnění jejich poslání v rámci oblasti dotace C podle II.4 Rozhodnutí, byl povinen použít prostředky dotace k úhradě zakázky, která je veřejnou zakázkou v souladu se zákonem o veřejných zakázkách. Ve věci pak není také sporu o tom, že rámcová smlouva mohla být účinně s veřejným zadavatelem (tj. žalobcem) uzavřena nejdéle na dobu 4 let /srov. § 89 odst. 5 písm. a) zákona o veřejných zakázkách /, tudíž doba účinnosti 10 let u Rámcové smlouvy mezi žalobcem a dodavatelem byla sjednána neplatně. Pokud tedy v roce 2021 žalobce a objednatel uzavírali dílčí smlouvy o zajištění organizace jednotlivých turnajů, učinili tak bez platné rámcové smlouvy a bez řádného zadání těchto veřejných zakázek hrazených z prostředků státního rozpočtu.

77. Žalobce tedy dotační prostředky použil na zajištění služeb (organizaci tenisových turnajů) sice v obvodu (některých) koncových příjemců, ovšem prostřednictvím k tomu nezpůsobilé právnické osoby – člena jednoho z územních svazů - v rozporu s dotačními pravidly a v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách.

78. Žalobce tedy postupoval v rozporu s podmínkami Rozhodnoutí o tom, kdo může být koncový příjemce dotace a současně při nedodržení podmínek zákona o veřejných zakázkách. Jelikož rozpor se zákonem o veřejných zakázkách spočívá pak právě jen v postupu mimo transparentní zadávací řízení v důsledku neplatné Rámcové smlouvy, je na místě aplikace pravidla pro porušení rozpočtové kázně podle části IV.3. až do výše 25 % z částky poskytnuté dotace použité na veřejnou zakázku dotčenou nedodržením této povinnosti.

79. Byť v tomto řízení není spor o ceny, o fakticitě poskytnutí služeb atd., a že žalobce i v dílčích smlouvách zavázal k plnění podmínek dotace, neznamená to, že postupem žalobce nebyl ohrožen účel soutěže o veřejnou zakázku na služby a především, že by nešlo o postup v rozporu s principy zadávání veřejných zakázek. Soud připomíná, že podle § 6 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Pakliže byla veřejná zakázka dodavateli zadána mimo zadávací řízení, je tím ohroženo i naplnění účelu dotace v oblasti C - pro zajištění organizace turnajů, jež dle předložených faktur dodavatele představovala ze strany zajištění celé řady souvisejících služeb (např. za přípravu a organizaci tenisového turnaje, zajištění stravování rozhodčích, hráčů a trenérů v jeho průběhu, zajištění doktorské péče či fyzioterapeutických a masérských služeb pro turnaj, dopravné, ubytování, COVID testy, pronájem nebo odměny rozhodčím) nemusela být vybrána nejvhodnější nabídka z hlediska požadavků zadavatele. Jinými slovy v oblasti dotace C se sice turnaje uspořádaly v souladu s účelem dotace, tímto postupem však nebyly zaručeny nejvhodnější podmínky pro žalobce pro jejich uskutečnění.

80. Soud se proto ztotožnil se správcem daně i se žalovaným, že rovněž postup žalobce v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách má za následek závažné porušení dotačních podmínek. Žalobcem poukazované skutečnosti pak nelze zohlednit jako polehčující okolnosti, neboť turnaje a náklady s tím spojené (ze strany žalobce pak uhrazené) vznikly činností dodavatele vybraného bez zadávacího řízení a takto bez zaručených nejvhodnějších podmínek pro zadavatele.

81. Z výše vyložených důvodů proto uložený odvod za porušení rozpočtové kázně v maximální výši 25 % je podle názoru soudu zcela přiměřený.

82. Pro úplnost soud dodává, že pakliže žalobce se správcem daně i NSA plně spolupracoval při objasnění pochybení, dle odvolacího orgánu nelze zohlednit jako okolnost, neboť zásada spolupráce je základní zásadou správy daní definovanou v ustanovení § 6 odst. 2 daňového řádu, a jako takovou byl odvolatel povinný ji naplňovat automaticky.

IV. Závěr a náklady řízení

83. Městský soud neseznal žádnou ze vznesených námitek důvodnou, proto z výše uvedených důvodů žalobu jako nedůvodnou zamítl podle

84. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn Žalobce v řízení úspěch neměl, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému, který by jinak měl právo na náhradu nákladů řízení, nevznikly v řízení žádné náklady nad rámec jeho úřední povinnosti, proto mu soud podle náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz .

Praha, 29. září 2026

JUDr. Jaromír Klepš v. r.

předseda senátu

Shodu s prvopisem potvrzuje S. Š.