Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
17 A 18/2026 - 42.pdf
PDF · 0 B
No categories available
17 A 18/2026 - 42
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Milana Taubera, soudce Vadima Hlavatého a soudkyně Pavly Klusáčkové ve věci
žalobce: ŠÉM, a.s., IČO 25634933
sídlem Riegrovy sady 38, Praha 2
zastoupen advokátkou JUDr. Annou Frantalovou, Ph.D.
sídlem třída Míru 302, Pardubice
proti
žalovanému: Ministerstvo průmyslu a obchodu
sídlem Na Františku 32, Praha 1
o žalobě proti rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu ze dne 27. 2. 2026, č. j. MPO 25126/26/21500/01000,
takto:
I. Rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu ze dne 27. 2. 2026, č. j. MPO 25126/26/21500/01000, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
II. Žalovaný je povinen do 1 měsíce od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 25 254 Kč, a to do rukou jeho zástupkyně JUDr. Anny Frantalové, Ph.D., advokátky.
Odůvodnění:
Vymezení věci
1. Žalobce se žalobou domáhá zrušení rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu ze dne 27. 2. 2026, č. j. MPO 25126/26/21500/01000, kterým bylo podle § 14e odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb. , o rozpočtových pravidlech, rozhodnuto o námitkách žalobce proti opatření žalovaného o nevyplacení dotace tak, že opatření bylo oprávněné.
2. Žalobci byla rozhodnutím žalovaného o poskytnutí dotace ze dne 27. 12. 2023, č. j. 120800/23/61500, poskytnuta dotace v rámci Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost 2021–2027, výzvy „Úspory energie – výzva I“, na projekt „Energeticky úsporná opatření – Resort Svatá Kateřina – Počátky“.
3. Po realizaci projektu žalobce podal žádost o platbu, v níž požadoval proplacení částky 2 476 172,59 Kč. Žalovaný při kontrole žádosti o platbu zjistil, že pořízená tepelná čerpadla používají chladivo R410A s hodnotou GWP 1975, zatímco podle čl. 6.13.8 rozhodnutí o poskytnutí dotace měl žalobce nejpozději k prvnímu podání poslední žádosti o platbu doložit technickou specifikaci tepelného čerpadla, ze které bude vyplývat, že potenciál globálního oteplování chladiva v časovém horizontu 100 let nepřesahuje hodnotu 675. Žalovaný proto opatřením podle § 14e odst. 1 rozpočtových pravidel dotaci v požadovaném rozsahu nevyplatil.
4. O námitkách žalobce proti tomuto opatření ministr původně rozhodl dne 6. 3. 2025 tak, že opatření bylo oprávněné. Toto rozhodnutí bylo rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 13. 10. 2025, č. j. 17 A 47/2025 -53, zrušeno pro nepřezkoumatelnost. Soud tehdy žalovanému vytkl zejména to, že se dostatečně nevypořádal s otázkou přiměřenosti nevyplacení dotace v plné výši a že své závěry v podstatě opřel pouze o skutečnost, že kdyby bylo nesplnění podmínky maximální hodnoty GWP známo již při hodnocení žádosti, projekt by nebyl doporučen k financování.
5. V dalším řízení ministr vydal nyní napadené rozhodnutí, v němž znovu dospěl k závěru, že opatření žalovaného bylo oprávněné. V napadeném rozhodnutí doplnil úvahy o významu porušené podmínky, jejím zakotvení ve výzvě a jejích přílohách, jejím vztahu k věcnému hodnocení projektu a k posouzení způsobilosti projektu k financování.
Obsah žaloby
6. Žalobce namítá, že ministr nerespektoval závazný právní názor vyslovený v předchozím zrušujícím rozsudku. Podle žalobce žalovaný opětovně založil své rozhodnutí v podstatě jen na závěru, že projekt by při znalosti nesplnění podmínky maximální hodnoty GWP nebyl podpořen. Takové odůvodnění podle žalobce nemůže obstát s ohledem na judikaturu správních soudů a Ústavního soudu, podle níž poskytovatel dotace nemůže plné krácení dotace odůvodnit pouhým porušením jakékoli dotační podmínky, nýbrž musí hodnotit závažnost porušení, jeho vliv na dosažení účelu dotace a přiměřenost zvoleného opatření.
7. Žalobce nepopírá, že pořízené tepelné čerpadlo nesplňovalo limit GWP stanovený v čl. 6.13.8 rozhodnutí o poskytnutí dotace. Tvrdí však, že se jednalo o porušení dílčí a vedlejší podmínky, které nemělo vliv na dosažení hlavního účelu dotačního programu, jímž bylo snížení spotřeby energie. Tento účel byl podle žalobce naplněn, neboť projekt dosáhl stanovených energetických úspor i monitorovacích indikátorů.
8. Žalobce dále poukazuje na to, že podmínka GWP byla krátce po podání jeho žádosti žalovaným zmírněna. Podle pozdější verze výzvy by projekt žalobce podmínky splnil. Z této skutečnosti žalobce dovozuje, že původní limit nebyl pro účel dotace zásadní a že jeho porušení nemůže odůvodnit nevyplacení dotace v plné výši.
9. Žalobce rovněž uvádí technické okolnosti realizace projektu. Resort Svatá Kateřina je podle žalobce založen na klidu a tichu hostů, a proto bylo nezbytné volit řešení se specifickými hlukovými parametry a s umístěním venkovních jednotek ve větší vzdálenosti od objektů. Podle žalobce nebylo v rozhodné době při zachování těchto požadavků technicky reálné zvolit řešení, které by současně splňovalo limit GWP. Žalobce zdůrazňuje, že nejednal úmyslně ani svévolně a že se snažil naplnit cíl dotačního programu.
10. Žalobce navrhuje, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.
Vyjádření žalovaného
11. Žalovaný navrhuje žalobu zamítnout. Uvádí, že v napadeném rozhodnutí respektoval závazný právní názor soudu a doplnil správní uvážení k přiměřenosti nevyplacení dotace v plné výši.
12. Podle žalovaného nebyla podmínka maximální hodnoty GWP marginální ani čistě formální. Byla stanovena již ve výzvě a v jejích přílohách, žalobce ji deklaroval jako splněnou v příloze č. 3.a a v energetickém posudku a byla předmětem věcného hodnocení jako součást vylučovacího kritéria. Pokud by žalobce tuto podmínku nedeklaroval jako splněnou, projekt by podle žalovaného nepostoupil do další fáze administrace a nebyl by doporučen k financování.
13. Žalovaný zdůrazňuje, že dosažení energetické úspory bylo podstatným, nikoliv však jediným kritériem pro poskytnutí dotace. Výzva stanovila i další environmentální a technické požadavky, které musely být splněny kumulativně. Podle žalovaného by akceptace žalobcovy argumentace znamenala, že žadatel by mohl deklarovat splnění podmínek výzvy, získat dotaci a následně podmínky nedodržet s odkazem na to, že energetické úspory bylo dosaženo jiným způsobem.
14. Žalovaný dále uvádí, že pozdější změna výzvy se na žalobce nevztahovala a nemůže zpětně zhojit nesplnění podmínky, která byla pro žalobce závazná. Technické důvody uvedené žalobcem podle žalovaného svědčí nanejvýš o přípravě projektu, nikoli o tom, že by žalobce nebyl povinen podmínku dodržet.
Posouzení žaloby soudem
15. Soud přezkoumal napadené rozhodnutí, včetně řízení, jež jeho vydání předcházelo, v mezích žalobních bodů, jimiž je vázán, vycházeje přitom ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodnutí správního orgánu [§ 75 zákona č. 150/2002 Sb. , soudní řád správní (dále jen „s. ř. s. “)].
16. Při jednání, které se u zdejšího soudu konalo dne 24. 8. 2026 setrvaly obě procesní strany na svých dosavadních návrzích i argumentech. Na dotaz soudu výslovně uvedly, že v tomto soudním řízení nemají žádných důkazních návrhů.
17. Žaloba je důvodná.
18. Podle § 14e odst. 1 rozpočtových pravidel poskytovatel nemusí vyplatit dotaci nebo její část, domnívá-li se důvodně, že její příjemce v přímé souvislosti s ní porušil povinnosti stanovené právním předpisem nebo nedodržel účel dotace nebo podmínky, za kterých byla dotace poskytnuta. Je-li stanoven nižší odvod za porušení rozpočtové kázně podle § 14 odst. 5 rozpočtových pravidel, výše nevyplacené části dotace musí být stanovena v rámci částek vypočítaných podle § 14 odst. 5. Přitom v rámci procentního rozmezí přihlédne poskytovatel k závažnosti porušení a jeho vlivu na dodržení účelu dotace.
19. Podle § 14e odst. 3 rozpočtových pravidel se v rozhodnutí o námitkách rozhodne o tom, zda opatření poskytovatele bylo plně oprávněné, částečně oprávněné nebo zda oprávněné nebylo.
20. Z citované právní úpravy plyne, že nevyplacení dotace podle § 14e rozpočtových pravidel není automatickým následkem každého porušení dotačních podmínek. Poskytovatel je povinen uvážit, zda je nevyplacení dotace namístě a v jakém rozsahu. Toto uvážení musí být přezkoumatelně vyjádřeno v rozhodnutí o námitkách, zejména jde-li o nevyplacení dotace v plném rozsahu.
21. Uvedený závěr odpovídá ustálené judikatuře. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne 30. 10. 2018, č. j. 1 Afs 291/2017 -33, dovodil, že při stanovení postihu za porušení dotačních podmínek je třeba vycházet ze zásady přiměřenosti, tedy z rozumného vztahu mezi závažností porušení a výší postihu. Ústavní soud v nálezu ze dne 18. 10. 2023, sp. zn. III. ÚS 1344/23 , zdůraznil, že § 14e odst. 1 rozpočtových pravidel předpokládá správní uvážení poskytovatele dotace a že krácení dotace v plné výši má být vyhrazeno zejména nejzávažnějším případům porušení pravidel nebo zvláštním okolnostem. Obdobně Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 11. 9. 2025, č. j. 3 Afs 38/2025 -33, připomněl, že pouhé konstatování, že by projekt při znalosti pochybení nebyl podpořen, samo o sobě nemusí postačovat; správní orgán musí vysvětlit, proč je konkrétní porušení natolik závažné, že odůvodňuje plné krácení dotace. Tento závěr Nejvyšší správní soud potvrdil i v rozsudku ze dne 24. 10. 2025, č. j. 3 Afs 37/2024 -41, v němž zdůraznil, že plné krácení má být vyhrazeno zvláštním okolnostem, porušení esenciálních povinností či nejzávažnějším případům typu zneužití dotace nebo popření smyslu a účelu dotačního programu.
22. Soud proto v této věci posuzoval jednak to, zda žalovaný po předchozím zrušujícím rozsudku doplnil požadované správní uvážení, a jednak to, zda toto uvážení věcně obstojí z hlediska zákonných mezí a zásady přiměřenosti.
23. Podle § 78 odst. 5 s. ř. s. s. ř. s. je správní orgán v dalším řízení vázán právním názorem, který soud vyslovil ve zrušujícím rozsudku. Předchozí rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 13. 10. 2025 nezpochybnil závaznost podmínky maximální hodnoty GWP ani povinnost žalobce tuto podmínku dodržet. Soud v uvedeném rozsudku naopak výslovně uvedl, že žalobce byl povinen podmínku dotace spočívající v dodržení maximální hodnoty GWP splnit. Současně však soud shledal původní rozhodnutí ministra nepřezkoumatelným, neboť v něm absentovalo řádné posouzení přiměřenosti nevyplacení dotace v plném rozsahu.
24. Závazný právní názor vyslovený v předchozím rozsudku tedy nespočíval v tom, že plné nevyplacení dotace je za všech okolností vyloučeno. Spočíval v požadavku, aby žalovaný, setrvá-li na závěru o oprávněnosti plného nevyplacení dotace, tento závěr přezkoumatelně odůvodnil se zřetelem k povaze a závažnosti porušení, k účelu dotace a k přiměřenosti zvoleného opatření.
25. Soud souhlasí se žalovaným potud, že tomuto formálnímu požadavku v nyní napadeném rozhodnutí dostál. Napadené rozhodnutí se již neomezuje pouze na holé konstatování, že projekt by při znalosti nesplnění podmínky nebyl doporučen k financování. Žalovaný v něm vysvětlil, jaké místo měla podmínka GWP ve struktuře výzvy, jak byla promítnuta do žádosti o podporu, energetického posudku a věcného hodnocení, a proč ji považuje za podmínku významnou.
26. Napadené rozhodnutí proto není nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Z jeho odůvodnění je zřejmé, proč žalovaný považoval opatření o nevyplacení dotace v plném rozsahu za oprávněné. To však samo o sobě neznamená, že správní uvážení žalovaného je i věcně zákonné. Soud je povinen přezkoumat též to, zda žalovaný nepřekročil zákonné meze správního uvážení a zda zásadu přiměřenosti neaplikoval pouze formálně.
27. Mezi účastníky není sporné, že součástí projektu bylo pořízení elektrických tepelných čerpadel a že skutečně pořízené zařízení nesplňovalo limit GWP stanovený v čl. 6.13.8 rozhodnutí o poskytnutí dotace. Žalobce tedy porušil podmínku, za které mu byla dotace poskytnuta.
28. Soud neshledává důvod odchýlit se od závěru vysloveného již v předchozím rozsudku, že tato podmínka byla pro žalobce závazná. Žalobce podal žádost za původního znění výzvy, tuto podmínku deklaroval jako splněnou a následně akceptoval rozhodnutí o poskytnutí dotace, které ji obsahovalo. Pozdější změna výzvy nemá zpětný účinek a nemůže vést k závěru, že žalobce podmínku neporušil.
29. Samotné porušení podmínky tedy bylo dostatečným důvodem pro to, aby žalovaný uvažoval o nevyplacení dotace nebo její části podle § 14e rozpočtových pravidel. Spornou otázkou však zůstává rozsah tohoto nevyplacení, tedy zda bylo za okolností věci přiměřené nevyplatit dotaci v plné výši.
30. Žalovaný založil závěr o přiměřenosti plného nevyplacení dotace zejména na tom, že podmínka GWP byla součástí specifických podmínek výzvy, byla žalobcem deklarována jako splněná, byla předmětem věcného hodnocení a měla povahu vylučovacího kritéria. Pokud by žalobce již v žádosti uvedl, že limit GWP nesplní, projekt by nebyl doporučen k financování.
31. Tyto okolnosti nepochybně svědčí o tom, že porušená podmínka nebyla zcela bezvýznamná. Soud souhlasí, že nejde o pouhou evidenční či administrativní povinnost. Zároveň však podle soudu nelze z těchto okolností bez dalšího dovodit, že jediným přiměřeným následkem je nevyplacení celé dotace.
32. Přijetí opačného závěru by ve výsledku znamenalo, že každé porušení podmínky, která byla v počáteční fázi dotačního řízení nastavena jako vylučovací kritérium, automaticky odůvodňuje 100% krácení dotace. Takový přístup však recentní judikatura výslovně odmítá. Argument, že projekt by při znalosti nesplnění podmínky nebyl podpořen, může být relevantní pro posouzení významu podmínky, ale nemůže nahradit materiální úvahu o závažnosti konkrétního porušení a jeho vlivu na účel dotace.
33. Žalovaný sice uvedl, že dosažení energetické úspory nebylo jedinou podmínkou poskytnutí dotace. Tato úvaha je správná v tom smyslu, že žalobce nemohl ignorovat ostatní podmínky výzvy. Neodpovídá však sama o sobě na otázku, zda vyplacením dotace, případně její části, by byl popřen smysl a účel dotačního programu. Právě tato otázka je podle judikatury při úvaze o plném krácení zásadní.
34. Účel dotace byl v rozhodnutí o poskytnutí dotace vymezen jako realizace opatření ke snížení spotřeby energie. Žalobce tvrdí, že tohoto účelu dosáhl, že byly naplněny monitorovací indikátory a že projekt vedl k požadovaným energetickým úsporám. Žalovaný toto tvrzení v napadeném rozhodnutí materiálně nezpochybnil. Neprovedl ani takovou úvahu, z níž by bylo patrné, že vyšší hodnota GWP použitého chladiva v konkrétních okolnostech věci popřela nebo podstatně narušila smysl dotačního programu jako celku.
35. Žalovaný tak fakticky postavil na roveň nesplnění vstupní specifické podmínky a popření účelu dotace. Takové ztotožnění však není v řízení podle § 14e rozpočtových pravidel přípustné bez dalšího. Rozpočtová pravidla výslovně rozlišují porušení podmínek, za kterých byla dotace poskytnuta, a nedodržení účelu dotace. Pro určení rozsahu nevyplacení dotace je přitom nutné hodnotit závažnost porušení a jeho vliv na dodržení účelu dotace. Jestliže je účel dotace z větší části nebo zcela naplněn, musí to být v úvaze o rozsahu krácení zohledněno.
36. Soud nezpochybňuje, že podmínka GWP měla environmentální význam a že žalovaný byl oprávněn ji do výzvy zařadit. To však ještě neznamená, že její porušení musí být bez dalšího kvalifikováno jako nejzávažnější případ porušení dotačních pravidel. Z napadeného rozhodnutí nevyplývá, proč právě v tomto případě vyšší hodnota GWP použitého chladiva představuje porušení takové intenzity, že přiměřeným následkem je ztráta celé dotace, přestože energeticky úsporná opatření byla realizována a současně žalovaný netvrdí ani neargumentuje, že deklarovaný účel úspory energie byl zmařen.
37. Soud považuje za významné rovněž to, že podmínka GWP byla krátce po podání žalobcovy žádosti pro budoucí žádosti zmírněna, aniž by podle obsahu spisu došlo ke změně základního cíle výzvy, monitorovacích indikátorů či samotného zaměření dotačního programu. Tato skutečnost nemá zpětný účinek a neznamená, že žalobce podmínku neporušil. Je však relevantní při posuzování, zda původní podmínka byla natolik esenciální pro dotační titul, aby její porušení samo o sobě odůvodňovalo plné nevyplacení dotace.
38. Žalovaný se s touto okolností vypořádal v zásadě pouze tak, že změna výzvy se na žalobce nevztahovala. To je správné z hlediska otázky závaznosti podmínky, nikoliv však postačující z hlediska úvahy o proporcionalitě. Žalobce touto argumentací netvrdil pouze to, že má být posuzován podle pozdější výzvy, nýbrž také to, že pozdější zmírnění požadavku vypovídá o materiální závažnosti původní podmínky. Tuto rovinu žalovaný dostatečně nezohlednil.
39. Soud dále nepřehlíží, že hodnota GWP pořízeného chladiva byla výrazně vyšší než stanovený limit. Tato okolnost může odůvodňovat významné krácení dotace. Sama o sobě však ještě nedokládá, že jde o případ srovnatelný se zneužitím dotace, použitím prostředků na zcela jiný účel, nerealizací projektu, nesplněním základního indikátoru nebo jiným popřením smyslu dotačního programu. Plné krácení dotace má být podle judikatury vyhrazeno právě takovým nejzávažnějším situacím nebo zvláštním okolnostem.
40. Žalovaný v napadeném rozhodnutí poukázal na riziko, že mírnější postup by mohl žadatele motivovat k obcházení dotačních podmínek. Tuto obavu soud nepodceňuje. Sama abstraktní prevence obcházení podmínek však nemůže nahradit individuální posouzení konkrétní věci. V řízení nebylo zjištěno, že by žalobce dotaci zneužil, že by projekt nerealizoval, že by prostředky použil na zcela odlišný účel nebo že by vyplacení alespoň části dotace popřelo smysl dotačního programu. Žalovaný rovněž nepostavil najisto, že žalobce od počátku vědomě uvedl nepravdivé údaje s úmyslem podmínku obejít.
41. Technické okolnosti uváděné žalobcem, zejména požadavek na nízkou hlučnost a specifické podmínky resortu, nemohou žalobce zprostit povinnosti splnit závazné dotační podmínky. Mohou však být relevantní při hodnocení závažnosti porušení a míry zavinění. Žalovaný je odmítl především s tím, že odpovědnost příjemce je objektivní a že výzva žádné výjimky nepřipouštěla. Ani to však nepostačuje pro závěr o přiměřenosti plného nevyplacení dotace. Objektivní odpovědnost za porušení podmínky neznamená automaticky oprávněnost nejpřísnějšího možného následku.
42. Soud proto dospěl k závěru, že žalovaný sice provedl přezkoumatelné správní uvážení, avšak při jeho věcném provedení nepřiznal odpovídající význam zásadě přiměřenosti. Rozhodující váhu přiznal formálnímu a ex ante hodnoticímu významu porušené podmínky, zatímco nedostatečně zohlednil naplnění hlavního účelu dotace, absenci zjištěného zneužití dotace, pozdější zmírnění podmínky a konkrétním okolnostem realizace projektu.
43. Tím žalovaný překročil zákonné meze správního uvážení ve smyslu § 78 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. Nejde tedy o nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí, nýbrž o jeho nezákonnost spočívající v nepřiměřeném posouzení rozsahu nevyplacení dotace.
Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení
44. Soud proto napadené rozhodnutí podle § 78 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. zrušil pro nezákonnost a podle § 78 odst. 4 s. ř. s. s. ř. s. věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Podle § 78 odst. 5 s. ř. s. s. ř. s. je žalovaný v dalším řízení vázán právním názorem vysloveným v tomto rozsudku.
45. Soud shrnuje, že žalobce porušil podmínku podle čl. 6.13.8 rozhodnutí o poskytnutí dotace. Tato podmínka byla pro žalobce závazná a žalovaný byl oprávněn z jejího porušení vyvodit důsledky podle § 14e rozpočtových pravidel. Napadené rozhodnutí je zároveň přezkoumatelné a žalovaný formálně respektoval závazný právní názor vyslovený v předchozím rozsudku.
46. Žalovaný však při věcném posouzení přiměřenosti plného nevyplacení dotace překročil meze správního uvážení. Neprokázal a dostatečně neodůvodnil, že porušení podmínky GWP mělo v konkrétních okolnostech věci takovou intenzitu, aby odůvodnilo nejpřísnější možný následek v podobě nevyplacení celé dotace, zejména za situace, kdy žalobce tvrdil dosažení energetických úspor a naplnění účelu projektu a žalovaný toto tvrzení materiálně nevyvrátil.
47. Soud zdůrazňuje, že tímto rozsudkem nevyslovuje, že žalobci měla být dotace vyplacena v plné výši. Žalobce porušil závaznou podmínku dotace a žalovaný je oprávněn toto porušení zohlednit. Soud rovněž nevylučuje, že vzhledem k povaze porušené podmínky, jejímu významu ve výzvě a míře překročení limitu GWP může být namístě výrazné krácení dotace.
48. Soud však nemůže za žalovaného určit konkrétní výši nevyplacené části dotace. To přísluší žalovanému v rámci správního uvážení podle § 14e rozpočtových pravidel. V dalším řízení bude žalovaný povinen znovu posoudit rozsah nevyplacení dotace tak, aby odpovídal zásadě přiměřenosti.
49. V novém rozhodnutí žalovaný zejména zváží, jaký konkrétní vliv mělo porušení podmínky GWP na dodržení účelu dotace, zda a v jakém rozsahu byly naplněny energetické úspory a monitorovací indikátory, zda porušení dopadá na projekt jako celek nebo na oddělitelnou část výdajů, jaký význam má výrazné překročení limitu GWP, jaký význam má pozdější změna výzvy pro posouzení závažnosti porušení a zda jsou dány zvláštní okolnosti odůvodňující plné nevyplacení dotace. Setrvá-li žalovaný na závěru o plném nevyplacení dotace, bude muset přesvědčivě vysvětlit, proč vyplacení byť jen části dotace by popřelo smysl a účel dotačního programu nebo proč jde o porušení esenciální povinnosti srovnatelné svou intenzitou s nejzávažnějšími případy porušení dotačních pravidel.
50. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu vůči žalovanému náleží náhrada účelně vynaložených nákladů řízení.
51. Náklady žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 000 Kč a z nákladů právního zastoupení. Zástupkyně žalobce učinila tři úkony právní služby, a to převzetí a přípravu zastoupení, podání žaloby a účast při jednání soudu. Ve věci projednávané podle s. ř. s. s. ř. s. činí tarifní hodnota 88 000 Kč; mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby proto činí 4 620 Kč. Za tři úkony právní služby náleží žalobci 13 860 Kč. Vedle toho soud přiznal paušální náhradu hotových výdajů ve výši 450 Kč za každý úkon právní služby, tedy celkem 1 350 Kč.
52. Soud přiznal žalobci též náhradu cestovních výdajů jeho zástupkyně za cestu osobním automobilem z Pardubic do Prahy a zpět v celkové délce 250 km. Z osvědčení o registraci vozidla vyplývá spotřeba motorové nafty 5,9 l/100 km, z níž soud při výpočtu vyšel; zástupkyní uplatněná spotřeba 7,1 l/100 km nemá v předloženém osvědčení oporu. Při základní náhradě ve výši 5,90 Kč za 1 km (vyhláška č. 573/2025 Sb. ) činí náhrada za použití vozidla 1 475 Kč. Náhrada za spotřebovanou motorovou naftu při spotřebě 5,9 l/100 km a průměrné ceně 44,50 Kč za litr (táž vyhláška) činí 656,38 Kč. Cestovní výdaje proto dosahují 2 131,38 Kč.
53. Zástupkyni žalobce náleží rovněž náhrada za promeškaný čas strávený cestou k jednání a zpět, a to za sedm započatých půlhodin po 150 Kč, celkem 1 050 Kč.
54. Jelikož zástupkyně žalobce je plátkyní daně z přidané hodnoty, náleží žalobci též náhrada DPH ve výši 21 % z odměny za zastupování a z náhrad advokátky. Základ pro výpočet této daně činí 18 391,38 Kč a DPH proto 3 862,19 Kč. Celkové účelně vynaložené náklady řízení žalobce, včetně soudního poplatku ve výši 3 000 Kč, činí po zaokrouhlení na celé koruny 25 254 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Praha 24. srpna 2026
Milan Tauber v.r.
předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje M. S.