Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

6 A 5/2026 - 71

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň Mgr. Hany Janotové a JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., ve věci

žalobce: Mgr. L. H.

sídlem

proti

žalovanému: Ministerstvo zdravotnictví

sídlem Palackého náměstí 375/4, Praha 2

za účasti: Pfizer, spol. s r. o.

sídlem Stroupežnického 3191/17, Praha 15

zastoupená JUDr. Robertem Pelikánem, Ph.D., advokátem

sídlem Pernerova 691/42, Praha 8

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 11. 2025, č. j. MZDR 27100/2025-3/PRO

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce a osoba zúčastněná na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění:

Vymezení věci

1. Žalovaný dne 5. 3. 2021 uzavřel smlouvu o objednávce vakcín proti onemocnění Covid-19 (Vaccine order form) a dne 9. 4. 2021 smlouvu o dodatečné objednávce týchž vakcín (Vaccine order form for additional order). Smlouva o objednávce vakcín je zveřejněna v registru smluv pod ID 15492431; smlouva o dodatečné objednávce vakcín je zveřejněna pod ID 15133183. V obou smlouvách jsou v registru smluv některé jejich pasáže začerněny. Dodavatelem vakcín je koncern Pfizer/BioNtech. Za konkrétního dodavatele je ve smlouvách označena společnost Pfizer, spol. s r. o. Tuto společnost proto soud vyrozuměl jako případnou osobu zúčastněnou na řízení.

2. Žalobce žalovaného dne 24. 7. 2025 požádal podle , o svobodném přístupu k informacím („ “) o poskytnutí takřka veškerého takto začerněného textu v obou smlouvách (pouze s výjimkou začerněných údajů v čl. III smlouvy o dodatečné objednávce vakcín). Žádost slovně formuloval do 16 bodů. Body 1)-6) žádosti odpovídají začerněným pasážím smlouvy o dodatečné objednávce vakcín; body žádosti 7)-16) odpovídají začerněným pasážím smlouvy o objednávce vakcín.

3. Žalovaný žádosti částečně vyhověl, část informací poskytnout odmítl. Plně poskytl informace odpovídající bodům 3), 4), 9), 10) a 13) žádosti.

4. Rozhodnutím ze dne 4. 9. 2025, č. j. MZDR 18689/2025-12/MIN/KAN, částečně odmítl poskytnout informace odpovídající bodům 2) a 8) žádosti (informace, z nichž lze dovodit cenu jedné dávky vakcíny) s odůvodněním, že se ve smyslu jedná o obchodní tajemství dodavatele.

5. Výrokem I. rozhodnutí ze dne 2. 10. 2025, č. j. MZDR 18689/2025-14/MIN/KAN, částečně odmítl poskytnout informace odpovídající bodům 5), 6), 11), 12), 14), 15) a 16) žádosti s odůvodněním, že se ve smyslu jedná o osobní údaje. Výrokem II. téhož rozhodnutí částečně odmítl poskytnout informace „v podobě jednotkové ceny za dávku vakcíny a celkové uhrazené částky plynoucí z článku I [smlouvy o objednávce vakcín] a článku I [smlouvy o dodatečné objednávce vakcín]“ s odůvodněním, že se ve smyslu jedná o obchodní tajemství dodavatele.

6. Žalobce podal proti výroku II. rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 10. 2025 rozklad, který ministr zdravotnictví žalobou napadeným rozhodnutím zamítl.

Žaloba

7. Žalobce podal proti rozhodnutí o rozkladu nynější žalobu. Navrhuje, aby soud zrušil rozhodnutí o rozkladu a jemu předcházející rozhodnutí žalovaného. Současně navrhuje, aby soud žalovanému nařídil poskytnout „Všechny údaje uvedené v Article I, Subject Matter, bod 1., bod 2“ smlouvy o objednávce vakcín a smlouvy o dodatečné objednávce vakcín.

8. Namítá, že ministr zdravotnictví při vyřízení rozkladu nepřihlédl k tomu, že žalovaný nevyřídil „části žádosti dle 2. výrok II. – body 1) a 7) rozhodnutí Ministra zdravotnictví č. j. MZDR 18689/2025-11/MIN/KAN“. Žalovaný tyto informace ani neposkytl, ani nerozhodl o odmítnutí jejich poskytnutí. Uvádí, že v rozsahu bodů 1) a 7) žádosti napadl rozkladem rozhodnutí žalovaného „č. j. MZDR 18689/2025-12“. Žalovaný mu k tomu sdělil obsah Article I Subject matter bod 2. písm. a. každé ze smluv, který žalobce cituje. Namítá, že Article I Subject matter bod 1. každé ze smluv „byl odmítnut též s tím, že v odůvodnění není žádné informace o důvodech odmítnutí“. K tomu žalobce cituje dominantní část Article I Subject matter každé ze smluv. Namítá, že napadené rozhodnutí je „v této části“ nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, protože odůvodnění „zde“ úplně chybí. Napadené rozhodnutí neobsahuje přezkum vyřízení bodů 1) a 7) žádosti.

9. Dále uvádí, že v bodu II. odst. 2 rozkladu chtěl znát konkrétní léčivo, za které žalovaný zaplatil. Uvádí, že po žalovaném žádal poskytnutí informace o označení léčivé látky, která byla předmětem objednávky ČR. Takový obchodní název nemůže být obchodním tajemstvím. Jistě je uveden ve smlouvě (k tomu žalobce cituje z úvodní pasáže smluv, která je v obou smlouvách shodná a následuje po slově „whereas“ – pozn. soudu). Namítá, že se ministr zdravotnictví námitkou stran označení léčivé látky nezabýval.

10. Dále uvádí, že žádal informaci o jednotkové ceně vakcíny, jelikož zjistil změnu výrobního postupu oproti registrační dokumentaci. Přispěli k tomu informace od ministra zdravotnictví, konkrétně odpověď na písemnou interpelaci poslance Parlamentu ČR a zjištění, že existuje smlouva předcházející smlouvě o objednávce vakcín a smlouvě o dodatečné objednávce vakcín; jedná se o smlouvu zveřejněnou v registru smluv dne 22. 12. 2020 pod ID 13960675. Namítá, že za této situace nemůže být ve vztahu k jednotkové ceně vakcíny použitelná ochrana obchodního tajemství. Pokud došlo ke zjednodušení technologie výroby, muselo dojít k poklesu jednotkové ceny vakcíny. Snížení jednotkové výrobní ceny vakcíny, se mělo projevit na fakturách hrazených žalovaným. K tomu však pravděpodobně nedošlo. Žalovaný je proto odmítá žalobci vydat. Žalobce podal žádost o odstranění nečinnosti, ministr zdravotnictví však dosud nezasáhl.

11. Dále namítá, že ministr zdravotnictví při kolidujících zájmech na poskytnutí informací podle bodů 2) a 8) žádosti neprovedl test proporcionality. Žalovaný nepřistoupil ani k jeho prvnímu kroku, tedy posouzení, zda jediným vhodným způsobem, který umožňuje dosáhnout ochrany obchodního tajemství a neohrozí rovnost účastníků soudních řízení, je zachování důvěrnosti požadovaných informací.

12. Uvádí, že žalovaný nechce informace vydat na základě jakékoliv žádosti. S průtahy postupuje i v řízení o žádosti o vydání faktur k nákupu vakcíny Comirnaty, což ministr zdravotnictví uvedl na straně 6 napadeného rozhodnutí poukazem na to, že povinný subjekt posuzuje, zda poskytnutím faktur nedojde k porušení obchodního tajemství.

13. Závěrem žalobce uvádí, že žalovaný vytváří důvody pro aplikaci výjimek podle aby kryl nehospodárné nakládání s prostředky státu.

Vyjádření žalovaného k žalobě

14. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

15. Má za to, že jednotková cena vakcín naplňuje veškeré definiční znaky obchodního tajemství, což v napadeném rozhodnutí zdůvodnil.

16. K námitce, že ministr zdravotnictví při vyřízení rozkladu nepřihlédl k tomu, že žalovaný nevyřídil „část žádosti dle 2. výrok II. – body 1) a 7) rozhodnutí Ministra zdravotnictví č. j. MZDR 18689/2025-11/MIN/KAN“, uvádí, že žalobce rozkladem napadl pouze výrok II. rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 10. 2025, kterým byla částečně odmítnuta žádost co do informací o jednotkové ceně vakcín a celkové uhrazené částce. Proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 9. 2025, č. j. MZDR 18689/2025-12/MIN/KAN, žalobce rozklad nepodal. Současně, předmět žádosti se v rozsahu bodů 2) a 8) a 1) a 7) překrývá. Informace požadované pod body 2) a 8) představují podmnožinu informací požadovaných pod body 1) a 7) žádosti. Žalovaný žalobci dne 18. 8. 2025 část informací požadovaných pod body 1) a 7), resp. 2) a 8) poskytl (bod 2. písm. a. smluv). Ve zbývajícím rozsahu informace požadované pod uvedenými body žádosti poskytnout odmítl. Žalovaný má za to, že rozsah rozkladu tak, jak jej žalobce vymezil, vyčerpal.

17. Není pravda, že by žalobce příslušnou žádostí požadoval informace o označení léčivé látky, resp. složení léčivého přípravku.

18. Předmětem žádosti o informace nebyla ani skutečnost, zda došlo ke změně jednotkové ceny vakcín. Takovou informaci žalobce nepožadoval. Současně, to zda došlo či nedošlo ke změny takové ceny, nemá vliv na skutečnost, že požadovaná informace naplňuje znaky obchodního tajemství. Žalobcem uváděná odpověď na interpelaci poslance nebyla podkladem pro vydání napadeného rozhodnutí a rovněž není rozhodná, pokud jde o naplnění znaků obchodního tajemství.

19. Pokud jde o namítané neprovedení testu proporcionality, byť v napadeném rozhodnutí není výslovně zmíněn, žalovaný se poměřováním zájmu na ochraně obchodního tajemství a zájmu na zajištění kontroly nad hospodařením s veřejnými prostředky zabýval a takové poměřování kolidujících zájmů provedl.

Podání žalobce ze dne 4. 3. 2026

20. Žalobce podal k vyjádření žalovaného repliku. Uvádí, že pokud povinný subjekt žádosti o informaci nerozumí, pokládá ji za příliš obecnou či neobsahující zákonné náležitosti, má žadatele vyzvat k jejímu upřesnění či doplnění. To žalovaný neučinil, žalobce proto má za to, že jeho žádosti porozuměl a měl ji vyřídit podle jejího obsahu.

21. Tvrzení žalovaného, že si žalobce mohl podat novou žádost stran objednaného léčiva, podle žalobce pokulhává „Když, žalovaná a dále Ministr zdravotnictví nemají informaci o tom, jak rozhodl Ministr zdravotnictví o nákupu vakcín proti COVID 19“. Žalobce dále uvádí, že připojuje (nespecifikované) rozhodnutí ministra zdravotnictví ze dne 27. 2. 2026 (ve skutečnosti k replice připojil žalobou napadené rozhodnutí – pozn. soudu).

22. Dále upozorňuje na odst. 28 rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. -21 týkající se výkladu

23. Dále upozorňuje na odpověď ministra zdravotnictví na poslaneckou interpelaci, v níž je uvedeno, že „Proces 1 využíval synteticky amplifikovanou DNA bez použití bakterií, zatímco proces 2 byl navržen pro komerční rozšíření výroby (scale-up) a využíval plasmidovou DNA připravenou v bakteriích“. K tomu uvádí, že škálování výroby (scale-up) je kritická fáze podnikání, při níž se přechází na masovou produkci. Cílem je zvyšování výrobní kapacity. Cílem je rovněž dosáhnout úspor z rozsahu – s rostoucím počtem vyrobených kusů klesají náklady na jednotku. Proto žalobce v rozkladu tvrdil, že došlo k poklesu výrobní ceny, a tudíž mělo dojít k poklesu kupní ceny, kterou platil žalovaný výrobci. Má za to, že má právo vědět, zda se nižší náklady výrobce promítly do ceny, za kterou vakcíny nakupoval žalovaný. Žalobce má pochybnost, za jakou cenu a co žalovaný skutečně nakoupil.

Podání žalobce ze dne 3. 4. 2026

24. Následně žalobce soudu zaslal podání, v němž uvádí, že doplňuje důkazy, které dne 27. 3. 2026 získal od Úřadu vlády ČR. Připojil dokument označený jako II., Předkládací zpráva. Cituje z jeho části označené jako „Základní parametry dodatku ke smlouvě SANTE/2021/C3/005“ k čemuž uvádí, že je zřejmé, že žalovaný tvrdí nepravdu, pokud má být cena obchodním tajemstvím, neboť Úřad vlády ČR ji žalobci zpřístupnil. Žalobce navrhuje, aby žalovaný soudu vydal obsah (přehled dokumentů) předkládací zprávy. Uvádí, že je zřejmé, že informace požadované po Úřadu vlády ČR obsahují také ty, co žalobce požadoval po žalovaném. K tomu odkazuje na odpověď Úřadu vlády ČR ze dne 27. 3. 2026 na jeho žádost o informace.

Replika žalovaného k podáním žalobce ze dne 4. 3. 2026 a 3. 4. 2026

25. Žalovaný k žalobcovým podáním uvádí, že skutečnost, že jiný povinný subjekt žalobci požadovanou informaci zpřístupnil, není rozhodná pro posouzení, zda informace naplňuje znaky obchodního tajemství. Skutečnost, že jiný povinný subjekt informaci na základě jiné žádosti odlišně od žalovaného poskytl, nevede k závěru, že žalovaný postupoval nezákonně, pokud informaci s odkazem na neposkytl. Žalovaný není Úřadu vlády ČR podřízen. Každou žádost o informaci posuzuje na základě vlastní úřední činnosti.

26. Žalobcův návrh, aby žalovaný soudu vydal obsah (přehled dokumentů) předkládací zprávy, kterou žalovaný předložil Úřadu vlády ČR, podle žalovaného představuje nepřípustné rozšíření žaloby po uplynutí žalobní lhůty.

Podání žalobce ze dne 24. 4. 2026

27. Žalobce v navazujícím podání uvedl, že žalovaná opomněla, že je podřízena vládě; nemůže postupovat nezávislé na ní a musí respektovat její výklad práva. Vláda informaci nepovažuje za obchodní tajemství. Ministr zdravotnictví jednal za vládu. Jedná se tak o jednání vlády, nikoliv výlučně žalované. Jedná se o informace získané vládou prostřednictvím jejího člena. To je rozhodné k tomu, aby se posuzovalo stanovisko a výklad práva vlády, která je vlastníkem informace, kterou u sebe má žalovaný. Pokud vláda informaci prostřednictvím Úřadu vlády ČR vydala, pak je zde vázanost výkladem práva k tomu, aby požadované informace byly bez omezení přístupné jakémukoliv žadateli. Požadované informace nemohou být obchodním tajemstvím, neboť je za takové nepovažuje vláda.

Vyjádření osoby zúčastněné na řízení

28. Osoba zúčastněná na řízení se ztotožňuje s odůvodněním rozhodnutí správních orgánů. Navrhuje, aby soud žalobu zamítl. Podle judikatury i odborné literatury mohou mít cena a cenová kalkulace povahu obchodně citlivých informací a naplňovat zákonné znaky obchodního tajemství. Správní orgány se řádně zabývaly všemi znaky obchodního tajemství a vysvětlily, proč je požadovaná informace naplňuje.

29. K tomu přistupuje vyjádření osoby zúčastněné na řízení jako nositele obchodního tajemství, jehož budoucího hospodářského výsledku by se vyzrazení informace dotklo. Cena za vakcínu je neveřejná a osoba zúčastněná na řízení investuje prostředky do ochrany této informace a dbá na její utajení, a to i v rámci své organizační struktury. Jednotková cena za vakcínu se pro jednotlivé odběratele liší. Ujednání o ceně v konkrétním obchodním vztahu je výsledkem obchodní strategie a výsledkem individuálních jednání s odběratelem. Veřejná nedostupnost o cenách představuje konkurenční výhodu.

30. Na uvedeném nic nemění skutečnost, že jiný povinný subjekt (Úřad vlády ČR) žalobci požadovanou informaci poskytl. Část řízení je však v důsledku toho bezpředmětná, neboť žalobce trvá na poskytnutí informace, kterou už má.

31. Nedůvodná je námitka nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí. Žalobce rozkladem napadl pouze výrok II. prvoinstančního rozhodnutí, který se týkal bodů 2) a 8) žádosti. Body 1) a 7) žádosti se tudíž žalovaný nezabýval. Co do těchto bodů bylo o žádosti rozhodnuto samostatným rozhodnutím, proti němuž žalobce opravný prostředek nepodal.

32. Pokud jde o námitku, že se žalovaný nevypořádal s námitkou stran označení léčivé látky, žalobce takovou informaci nežádal.

Jednání před městským soudem konané dne 27. 8. 2026

33. Žalobce při jednání uvedl, že činnost žalovaného byla chaotická, jeho dvě rozhodnutí se mezi sebou prolínají. Uvedl, že požadované informace se staly obchodním tajemstvím teprve v okamžiku, kdy o ně požádal, ač měla být tato skutečnost zveřejněna v registru smluv. O tom však neexistuje žádný záznam. Byl vytvořen účelový důvod pro odmítnutí informací. V okamžiku, kdy mělo dojít k tomu, že informace byly obchodním tajemstvím, tak obchodním tajemstvím nebyly. Posouzení existence obchodního tajemství má být vztaženo k okamžiku uzavření smlouvy. Při uzavírání smlouvy musí být vymezeno, že se jedná o obchodní tajemství. Ve smlouvě však nic takového není. Pokud žalovaný nezveřejnil smlouvy celé, měl si o tom učinit záznam do správního spisu, tedy záznam o tom, že některé informace dodavatel prohlásil za obchodní tajemství. Takto není známo, co se v rámci jednání událo mezi 8. 12. 2020 a 5. 3. 2021, zda informace byly obchodním tajemstvím. Požadované informace podle žalobce nejsou obchodním tajemstvím; nebyly za něj označeny v době uzavření smluv.

34. Soud má podle žalobce rozhodovat podle stavu ke dni vydání rozhodnutí. Měl by se proto zaměřit na to, zda je důvod odepření informací ke dni jeho rozhodnutí stále aktuální; zda je aktuálně namístě utajovat informace, které jsou obecně známé. K datu rozhodnutí soudu podle žalobce ochrana pozbývá smyslu a účelu. Mělo by být známo, za co bylo zaplaceno, a zda zaplacená cena odpovídá nakoupenému.

35. Žalobce dále odkázal na rozhodnutí švýcarského spolkového správního soudu ze dne 10. 2. 2026, A-488/2024, A 514/2024 a A-619/2024. Uvedený soud rozhodl, že smlouvy o vakcínách společností Moderna a Novavax musí být zveřejněny v požadovaném rozsahu; neexistují žádné výjimky pro jejich nezveřejnění. Dále pak švýcarský parlament dospěl k tomu, že budou zveřejněny všechny smlouvy.

36. Dále žalobce odkázal na rozsudek Městského soudu v Praze ve věci č. j. -47. Žalovaný byl nečinný při vyřízení žádosti o poskytnutí informací spočívajících v poskytnutí faktur za nákup vakcín Jedná se o vykonatelné rozhodnutí, žalovaný však nekoná.

37. Dále odkázal na informace Úřadu vlády ČR o jednotkové ceně za vakcínu. Uvedl též, že u městského soudu probíhá dosud neskončené řízení o další jeho žalobě, jež se týká jeho žádosti, jíž žalovaného žádal o poskytnutí informací o tom, co bylo nakoupeno. Pokládá za zřejmé, že žalovaná informace nemíní poskytnout.

38. Závěrem žalobce uvedl, že jednotková cena byla zveřejněna. Nerozumí proto, proč žalovaný trvá na nedůvodnosti žaloby. Má za to, že by soud měl přihlédnout k zásadám řízení promítnutým do . Zopakoval, že v roce 2020 žalovaný a osoba zúčastněná na řízení o obchodním tajemství vůbec nejednali. Žalovaný a osoba zúčastněná na řízení nesdělili, že požadované informace souvisejí s některým konkrétním závodem. Přitom žalovaný píše, že informace související se závodem. Konkrétní závod však neurčilo.

39. Žalobce navrhl, aby soud nařídil informační příkaz, kterým žalovaného zaváže, aby mu informace poskytla. Navrhl, aby soud žalovaného zavázal, aby sdělil jednotkou cenu a za co byla taková cena vydána.

40. Žalovaný odkázal na vyjádření k žalobě. Napadené rozhodnutí pokládá za zákonné a přezkoumatelné. Uvedl, že předmětem řízení je zákonnost konkrétního rozhodnutí. Zda byla informace prohlášena za obchodní tajemství již při uzavírání smluv je nerozhodné. Rozhodná je česká právní úprava, nikoliv švýcarská judikatura. Otázka složení léčivé látky nebyla předmětem nynější žádosti o informace. Navrhl, aby soud žalobu zamítl.

41. Osoba zúčastněná na řízení uvedla, že souhlasí se žalovaným. Existence obchodního tajemství není podmíněna záznamem žalovaného či určitým oficiálním prohlášením. Osoba zúčastněná na řízení k dotčeným informacím i interně uvnitř koncernu přistupuje jako k obchodnímu tajemství s ohledem na naplnění jeho znaků. Zveřejnění informace by mohlo způsobit škodu a osobu zúčastněnou na řízení znevýhodnit při obchodních jednáních. Individuální sjednávání cen je běžné, proto je důležitá ochrana jednotkové ceny. Navrhla, aby soud žalobu zamítl.

42. Pokud jde o návrhy na provedení dokazování, žalobce jednak navrhl, aby soud provedl dokazování rozhodnutím správního orgánu I. stupně, žalobou napadeným rozhodnutím a doručenkou k němu. Tyto y jsou součástí správního spisu, z něhož soud vychází, aniž by jím prováděl dokazování. K ostatním důkazním návrhům se soud v zájmu přehlednosti a srozumitelnosti vyjádří postupně níže v souvislosti s jednotlivými žalobními námitkami, k nimiž se váží.

Posouzení věci soudem

43. Městský soud v Praze ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Napadené rozhodnutí soud přezkoumal na základě skutkového a právního stavu v době jeho vydání, v mezích včas uplatněných žalobních bodů ( a 2 ), jakož i z pohledu vad, k nimž je povinen přihlížet z úřední povinnosti.

44. Žaloba není důvodná.

45. Soud úvodem připomíná, že řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu podle a násl. je postaveno na dispoziční zásadě ( ), podle níž krajský (městský) soud přezkoumává výroky rozhodnutí v mezích žalobních bodů. Je tedy na žalobci, aby předestřel konkrétní důvody, pro které považuje žalobou napadené rozhodnutí za nezákonné [ ]. Obsah a kvalita žaloby tak v zásadě předurčuje i obsah a rozsah soudního přezkumu. Soud není povinen (ani oprávněn) za žalobce domýšlet a dotvářet žalobní námitky či různé důvody nezákonnosti napadeného rozhodnutí z vlastní iniciativy. Současně se soud může zabývat jen takovými námitkami, které žalobce uplatnil ve lhůtě pro podání žaloby.

46. Uvedené principy platí i v případě žaloby směřující proti rozhodnutí o žádosti o poskytnutí informací podle Rovněž v případě žaloby proti takovému rozhodnutí soud napadené rozhodnutí podle zásadně přezkoumává podle skutkového a právního stavu ke dni jeho vydání, nikoliv k datu vydání rozhodnutí soudu, jak argumentoval žalobce při jednání. Pravidlo vázanosti soudu skutkovým stavem ke dni vydání napadeného rozhodnutí není v případě žaloby podle vyloučeno (srov. rozsudek zdejšího soudu ze dne 3. 7. 2013, č. j. –77).

47. Pokud jde o apelační princip zakotvený v , podle něho platí, že [p]ři soudním přezkumu rozhodnutí o odvolání na základě žaloby podle zvláštního právního předpisu soud přezkoumá, zda jsou dány důvody pro odmítnutí žádosti. Nejsou-li žádné důvody pro odmítnutí žádosti, soud zruší rozhodnutí o odvolání a rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti a povinnému subjektu nařídí požadované informace poskytnout ve lhůtě, která nesmí být delší než 15 dní ode dne doručení rozsudku povinnému subjektu.

48. Teprve pokud soud na podkladě a v mezích včas uplatněných žalobních námitek dospěje k závěru, že důvod označený v napadeném rozhodnutí, pro který nebyla požadovaná informace poskytnuta, neobstojí, zvažuje, zda jsou dány podmínky pro tzv. informační příkaz podle citovaného ustanovení. Podle má soud nejen postavení soudu přezkumného, ale rovněž soudu nalézacího; tzn., že poté, co v rámci svého přezkumu zjistí nezákonnost napadeného rozhodnutí, má povinnost zkoumat existenci případných důvodů pro neposkytnutí informace a při zjištění, že neexistují, má nařídit povinnému subjektu požadované informace poskytnout. Současně, aplikuje-li soud větu druhou , o uložení povinnosti poskytnout požadovanou informaci, rozhoduje podle právní úpravy účinné v době rozhodování soudu (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 12. 2018, č. j. -57, a ze dne 26. 11. 2013, č. j. ).

49. V nynější věci žalovaný poskytnutí části požadovaných informací odepřel s odůvodněním, že představují obchodní tajemství. Žalobce v žalobní lhůtě neuplatnil takové žalobní body, kterými by existenci tohoto důvodu pro odmítnutí informací zpochybnil. Soud tak nemohl dospět k závěru o nezákonnosti napadeného rozhodnutí.

50. Podaná žaloba, ač čítá 7 stran, obsahuje jen minimum žalobní argumentace. S jádrem odůvodnění prvostupňového rozhodnutí a rozhodnutí žalovaného, že informace odpovídající bodům 1) a 7) žádosti v části, v níž byly odmítnuty, představují ve smyslu obchodní tajemství, a že a proč jsou naplněny pojmové znaky obchodního tajemství ve smyslu , žalobce vůbec nepolemizuje. Těmito otázkami, které by se jevily jako klíčové, se tak soud nemohl zabývat.

51. Soud se pro opožděnost nemohl zabývat ani argumentací uplatněnou žalobcem až při jednání, že informace byly za obchodní tajemství označeny účelově až dodatečně, teprve v reakci na jeho žádost o informace. Námitkou (rekapitulovanou v odst. 33 žaloby), jejíž podstatou je, k jakému okamžiku musí být naplněny znaky obchodního tajemství a související námitkou, zda musí držitel obchodního tajemství projevit vůli určitou informaci utajovat a jakým způsobem, se tak soud nezabývá.

52. Opožděně, až při jednání, žalobce uplatnil rovněž námitku, že žalovaný a osoba zúčastněná na řízení nesdělili, že požadované informace souvisejí s některým konkrétním závodem a takový závod neoznačili. Touto námitkou se tudíž soud nezabýval.

53. S ohledem na rekapitulovaná pravidla, jež vymezují rozsah soudního přezkumu, jsou pro posouzení zdejšího soudu bez významu žalobcem odkazovaná (nepředložená) rozhodnutí švýcarského spolkového správního soudu ze dne 10. 2. 2026 dle tvrzení žalobce učiněná v obdobných věcech. Soud může žalobou napadené rozhodnutí přezkoumat pouze v rozsahu uplatněných žalobních bodů. K závěru, že by bylo namístě napadené rozhodnutí zrušit, příp. současně přistoupit k informačnímu příkazu, nevede skutečnost, jak o odlišné žalobě podle odlišného právního řádu rozhodl soud třetí země. Pokud by žalobce kupř. brojil proti naplnění znaků obchodního tajemství a odkazovaný zahraniční soud se vyjadřoval k obdobné otázce, jeho náhled by mohl být inspirující (byť nikoliv pro zdejší soud zavazující). Takovou argumentaci však žalobce neuplatnil.

54. S ohledem na to, jak je žaloba formulována a s ohledem na to, jak je formulována námitka nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí, považuje soud za potřebné nejprve shrnout, poskytnutí jakých informací se žalobce skutečně domáhal a jaké informace mu byly a jaké nebyly poskytnuty a o čem tak žalovaný vůbec rozhodoval.

55. Jádrem sporu, i s ohledem na rozsah výroků prvostupňového rozhodnutí, jak je žalobce napadl rozkladem, jsou informace, které žalobce požadoval pod body 1) a 7), resp. 2) a 8) žádosti.

56. Znění těchto bodů žádosti je následující:

„Žadatel žádá o vydání těchto informací:

1) O všech podmínkách, které byly včleněny do VACCINE ORDER FORM ADDITIONAL ORDER – REGISTR ČÍSLO: 0291/2021 (ID smlouvy 15133183) – viz Article I, Subject matter.

2) Všechny údaje uvedené v Article I, Subject Matter, bod 2 písm. a., písm. b. - VACCINE ORDER FORM REGISTR ČÍSLO: 0291/2021(ID smlouvy 15133183).

7) O všech podmínkách, které byly včleněny do VACCINE ORDER FORM– REGISTR ČÍSLO: 0398/2021 (ID smlouvy 15492431) – viz Article I, Subject matter.

8) Všechny údaje uvedené v Article I, Subject Matter, bod 2 písm. a., písm. b. VACCINE ORDER FORM– REGISTR ČÍSLO: 0398/2021 (ID smlouvy 15492431).“ [důraz doplněn soudem]

[…]

„Jedná se v této žádosti o informace, které byly znečitelněny v textu označených dokumentů“.

57. Příslušné body žádosti se váží k článku smluv Article I Subject matter. Takový článek analogického znění členěný do shodných odstavců a bodů je zcela analogicky obsažen jak ve smlouvě o objednávce vakcín, tak ve smlouvě o dodatečné objednávce vakcín. V obou smlouvách je příslušný článek členěn do 5 bodů. Pro posouzení nynější věci jsou relevantní body 1. a 2. Bod 2. je v obou smlouvách po úvodním shodném odstavci shodně členěn pod písmena a. a b.

58. Z uvedeného je patrné, že informace požadované pod body 1) a 2, resp. 7) a 8) se překrývají. Body 1) a 7) žádosti je fakticky požadován (celý) text článku I smluv. Body 2) a 8) žádosti je fakticky požadován text článku I v rozsahu bodu 2. písm. a. a b. smluv, tedy část z celého článku I. Jinými slovy, jak poukazuje žalovaný, informace požadované pod body 2) a 8) žádosti představují podmnožinu informací požadovaných pod body 1) a 7) žádosti.

59. V následující podobě je Article I Subject matter smlouvy o objednávce vakcín zveřejněn v registru smluv (znění a podoba téhož článku smlouvy o dodatečné objednávce vakcín v registru smluv je pak zcela analogická s týmiž začerněnými typy informací, dále uvedené tak pro ni platí obdobně):

Article I

Subject matter

1. The Vaccine Order Form is submitted by the Participating Member State to Contractor in accordance with the terms of the PA, and forms as integral part of the PA. The terms and conditions of the PA are incorporated into this Vaccine Order Form by reference. In the event of contradiction between this Vaccine Order Form and the Pa, the terms of the PA prevail regardless of any provisions to the contrary. Any capitalised terms in this Vaccine Order Form will have the meaning attributed to them in the definitions list included in the Articel I.2 of the PA.

2. The Vaccine Order Form relates to the order for the Participating Member State's full allocated portion of the Contracted Doses of the relevant Additional Order (as applicable) as set out in the allocation provided by the Commission to Contractor pursuant to Article I.6.2 of the PA. The submission of this signed Vaccine Order Form by the Participating Member State to Contractor constitutes a binding order by the Participating Member State for the purchase of its full allocated portion of the Contracted Dosed ort he relevant Additional Order (as applicable) as follows

a. Participating Member State will purchase ++++++++++++++++s of Contracted Doses of the Vaccine, on the basis of the folowwing delivery schedule:

+++++++++++++++++++++++++++++++++++

+++++++++++++++++++++++++++++++++++

b. The Delivery Price of Contracted Doses i++++++++++++++

The total amount payable by the Participating Member State for the Contracted Doses is +++++++++++++

3. […]

4. […]

5. […]

60. Žalobce k žádosti o informace obě smlouvy v jejich podobě zveřejněné v registru smluv připojil. V citované podobě mu proto byla znění Article I Subject matter obou smluv známa ještě před tím, než podal žádost o informace.

61. Odpovědí ze dne 18. 8. 2025, č. j. MZDR 18689/2025-5/MIN/KAN, žalovaný žalobci poskytl (mimo jiné) úplné znění Article I Subject Matter, bod 2 písm. a. každé ze smluv. Po této odpovědi je tak žalobci znám Article I Subject matter smlouvy o objednávce vakcín v této podobě:

Article I

Subject matter

1. The Vaccine Order Form is submitted by the Participating Member State to Contractor in accordance with the terms of the PA, and forms as integral part of the PA. The terms and conditions of the PA are incorporated into this Vaccine Order Form by reference. In the event of contradiction between this Vaccine Order Form and the PA, the terms of the PA prevail regardless of any provisions to the contrary. Any capitalised terms in this Vaccine Order Form will have the meaning attributed to them in the definitions list included in the Articel I.2 of the PA.

2. The Vaccine Order Form relates to the order for the Participating Member State's full allocated portion of the Contracted Doses of the relevant Additional Order (as applicable) as set out in the allocation provided by the Commission to Contractor pursuant to Article I.6.2 of the PA. The submission of this signed Vaccine Order Form by the Participating Member State to Contractor constitutes a binding order by the Participating Member State for the purchase of its full allocated portion of the Contracted Dosed ort he relevant Additional Order (as applicable) as follows

c. Participating Member State will purchase 4,000,000 number of doses of Contracted Doses of the Vaccine, on the basis of the folowwing delivery schedule:

Quarter

Q2 2021

Q3 2021

Q4 2021

Doses

1,499,999

1,499,999

1,000,002

d. The Delivery Price of Contracted Doses i++++++++++++++

The total amount payable by the Participating Member State for the Contracted Doses is +++++++++++++

3. […]

4. […]

5. […]

62. Ve zcela analogické podobě je pak žalobci znám rovněž Article I Subject matter smlouvy o dodatečné objednávce vakcín.

63. Výrokem II. rozhodnutím ze dne 10. 9. 2025, č. j. MZDR 18689/2025-11/MIN/KAN, ministr zdravotnictví k žalobcově stížnosti ze dne 21. 8. 2025 žalovanému přikázal, aby v 15denní lhůtě v celém (zbývajícím) rozsahu vyřídil žalobcovu žádost o informace v rozsahu jejích bodů 1) a 7). Po odpovědi ze dne 18. 8. 2025 totiž žalobcova žádost v uvedeném rozsahu zůstala nevyřízena, pokud jde informaci o ceně za jednu dávku vakcíny a pokud jde o celkovou uhrazenou částku, a to ve vztahu ke každé ze smluv (viz začerněné části v Article I Subject matter bod 2 písm. d. v odst. 61 rozsudku).

64. Žalovaný v souladu s příkazem ministra zdravotnictví postupoval. Ve vztahu k uvedeným informacím rozhodl výrokem II. jeho rozhodnutí ze dne 2. 10. 2025, proti němuž žalobce podal rozklad, o němž bylo rozhodnuto žalobou napadeným rozhodnutím.

65. Informacemi, které z Article I Subject matter každé ze smluv nebyly poskytnuty, a kterých (i s ohledem na rozsah žalobcova rozkladu) se tak týká nynější žaloba, je tudíž cena za jednu dávku vakcíny a celková uhrazená částka. Tyto informace mu žalovaný odmítl poskytnout s odůvodněním, že mají charakter obchodního tajemství.

66. Z uvedené rekapitulace vyplývá, že není důvodná námitka nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí (obsažená v bodech 1 až 8 žaloby) z důvodu, že nebyla vyřízena žádost o informace v rozsahu jejích bodů 1) a 7). Informaci o počtu objednaných vakcín žalovaný žalobci poskytl. Ve vztahu ke zbývajícím „začerněným informacím“ o jednotkové ceně vakcíny a celkové uhrazené částce vydal žalovaný rozhodnutí ze dne 2. 10. 2025 o částečném odmítnutí poskytnutí těchto informací. Důvody tohoto postupu jsou uvedeny na stranách 6 až 10 prvostupňového rozhodnutí.

67. Dále se soud zabýval žalobním bodem obsaženým v bodech 9 až 12 žaloby, podle něhož žalobce žalovaného žádal, aby mu poskytl informace o označení konkrétní léčivé látky, která byla předmětem objednávky ze strany ČR. Soud této námitce nepřisvědčil, jelikož žádostí o informaci ze dne 24. 7. 2025 žalobce takovou informaci vůbec nežádal. Žalobce patrně směšuje nynější řízení, resp. nyní relevantní žádost o informace ze dne 24. 7. 2025 s jeho žádostí o informace ze dne 10. 6. 2025, kterou rovněž adresoval žalovanému. Soudu je z jeho úřední činnosti známo, a to konkrétně z rozsudku zdejšího soudu ze dne 28. 7. 2026, č. j. -44, o žalobcově žalobě na ochranu proti nečinnosti, že žalobce žalovaného žádostí ze dne 10. 6. 2025 požádal, aby mu mj. sdělil „všechna označení vydané očkovací látky COMIRNATY, typem očkovací látky uvedeným na ampulce a dále na vnějším obalu (v němž byla ampulka dodána) […].“ Otázka žádosti o poskytnutí informace spočívající v označení léčivé látky použité ve vakcíně je tak předmětem odlišného řízení.

68. Rovněž argumentace obsažená v bodech 16. a 19. žaloby se vztahuje k žalobcově žádosti o informaci ze dne 10. 6. 2025. Žalobce argumentuje, že mu žalovaný odmítá vydat faktury dokládající snížení jednotkové ceny za vakcínu. O poskytnutí faktur však nyní relevantní žádostí o informace ze dne 24. 7. 2025 nežádal. Jak je patrné z již uvedeného rozsudku zdejšího soudu č. j. -44 stalo se tak jeho žádostí ze dne 10. 6. 2025, jíž žádal „Všechny faktury proplacené k dodávce šarží vakcíny Comirnaty vyráběné koncernem Pfizer/BioTech, které byly použity k aplikaci občanům ČR. Žádám kompletní faktury, a to včetně podkladů na základě nichž byly tyto vystaveny dodavatelům […].“ Otázka, zda existují zákonné důvody pro (částečné) odmítnutí poskytnutí požadovaných faktur či nikoliv, předmětem tohoto řízení není.

69. Soud neprováděl důkazy, které žalobce navrhl ve vztahu k jeho argumentaci týkající se uvedené odlišné žádosti o informace stran faktur, tedy žalobcovou žádostí o odstranění nečinnosti ve věci vyřízení jeho žádosti o informace ze dne 10. 6. 2025 a rozhodnutím ministra zdravotnictví ze dne 22. 10. 2025, č. j. MZDR 14552/2025-21/MIN/KAN. Skutkové okolnosti, které by z těchto listin soud zjistil, nemají vztah k nynějšímu předmětu řízení, resp. k žalobcově žádosti o informace ze dne 24. 7. 2025.

70. V bodech 13. a 14. žaloby, a dále v bodech 5 až 9 podání ze dne 4. 3. 2026, dále žalobce zdůvodňuje, proč požadoval informace o jednotkové ceně vakcíny. Tedy uvádí, že ho k tomu vedlo zjištění o změně výrobního postupu, s tím předpokládaný pokles výrobní ceny vakcíny a odpověď ministra zdravotnictví ze dne 26. 8. 2025 na písemnou interpelaci, jíž jeden z poslanců požadoval sdělení a) citace zákona a biotitických smluv, které umožňují použít k plošnému očkování vakcínu, která nebyla před podáním lidem testována na zvířatech, b) citace zákona a bioetických smluv, které umožňují schválení vakcíny, která byla v rámci schvalování testována pouze na zhruba 250 lidech a nebyla testována na zvířatech, a c) citace zákona a bioetických smluv, které umožňují schválení vakcíny, která může obsahovat jiné geny, než vakcína použitá v rámci klinických zkoušek (vyjma 250 lidí).

71. Soud může toliko vzít žalobcovy důvody pro podání žádosti o informaci na vědomí. Důvody, proč žalobce o informace o jednotkové ceně vakcíny žádal, však nemají vliv na zákonný důvod, pro který bylo jejich poskytnutí odmítnuto. Žalovaný uvedenou informaci odmítl poskytnout se zdůvodněním, že má ve smyslu , charakter obchodního tajemství. Aby mohl být žalobce se žalobou úspěšný, musel by polemizovat s tímto důvodem. Tedy bylo na žalobci, aby předestřel argumentaci, proč informace o jednotkové ceně vakcíny nesplňuje znaky obchodního tajemství ve smyslu . Takovou argumentaci žalobce nepředkládá. Jeho motivace k podání žádosti o informace není s to důvod pro odepření zpochybnit. Uvádění žalobcovy motivace se s odůvodněním správních rozhodnutí míjí.

72. Právě uvedené platí zcela shodně rovněž pro navazující argumentaci žalobce obsaženou v bodu 15. žaloby, v němž žalobce tvrdí, že jednotková cena za vakcínu musela oproti prosinci 2020 poklesnout.

73. Soud neprováděl důkazy, které žalobce navrhl v souvislosti s vysvětlením jeho motivace pro žádost o sdělení jednotkové ceny vakcíny, tedy odpověď ministra zdravotnictví ze dne 26. 8. 2025, č. j. MZDR 19955/2025-3/OCZ, na písemnou interpelaci, objednávku k nákupu vakcíny Comirnaty ze dne 8. 12. 2020 a záznam o zveřejnění potvrzené objednávky ze dne 22. 12. 2020. Skutkové okolnosti, které by z těchto listin soud zjistil, by nikterak nebyly s to zpochybnit žalovaným uplatněný důvod pro odmítnutí poskytnutí informací.

74. Dále žalobce namítá, že žalovaný při posouzení bodů 2) a 8) jeho žádosti neprovedl test proporcionality stran kolidujících zájmů, neboť tento test ve svém rozhodnutí nezmínil. Žalobce uvádí, že žalovaný neučinil ani první krok tohoto testu – vhodnost, spočívající v posouzení, zda „jediným vhodným způsobem, který umožňuje dosáhnout ochrany soukromého vlastnictví (obchodního tajemství) a neohrozí rovnost účastníků soudních řízení, je zachování důvěrnosti požadovaných informací“.

75. Jak je uvedeno v odst. 4 a 5 rozsudku, o žádosti o informace v rozsahu bodů 2) a 8) žalovaný rozhodl rozhodnutím ze dne 4. 9. 2025, proti němuž žalobce nepodal ani řádný opravný prostředek. Předmětem nynějšího řízení jsou na podkladě rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 10. 2025 informace v rozsahu bodů 1) a 7) žádosti. Nicméně uvedená dílčí nepřesnost v žalobní argumentaci je vcelku nepodstatná, neboť, jak již soud uvedl výše, informace požadované pod body 1) a 7), resp. 2) a 8) žádosti se obsahově překrývají.

76. Žalobce svou citací uvedenou v odst. 74 rozsudku zmiňuje kromě ochrany obchodního tajemství rovněž zájem na neohrožení rovnosti účastníků řízení. Tento druhý zájem se nicméně s nynější věcí míjí. Příslušná věta je citací z odstavce 39 rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 12. 2025, č. j. -62. V dané věci došlo k částečnému odmítnutí poskytnutí požadované informace mj. podle , o právu na informace o životním prostředí, podle něhož může být zpřístupnění informace odepřeno, pokud by její zpřístupnění mohlo ohrozit rovnost účastníků soudního, rozhodčího, správního nebo obdobného řízení. V nynější věci bylo poskytnutí části informací odmítnuto podle , o to podle jeho . Potřeba hodnocení kritéria vhodnosti ve vztahu k uvedenému zájmu (neohrožení rovnosti účastníků řízení) tak v nynější věci nevyvstala.

77. Žalobce má pravdu, že ani žalovaný ani ministr zdravotnictví ve svých rozhodnutích test proporcionality výslovně nezmiňují. Fakticky, po obsahové stránce, však poměření v kolizi stojícího práva žalobce na přístup k informacím a zájmu dodavatele vakcín na zachování jeho obchodního tajemství provedli. Otázku v rámci prvního kroku testu (vhodnost), tedy zda je jediným vhodným způsobem, který umožňuje dosáhnout ochrany obchodního tajemství zachováním důvěrnosti požadovaných informací, si zjevně položili a odpověděli na ni kladně. Následně pak v rámci posouzení potřebnosti a přiměřenosti v užším slova smyslu, ač takové označení explicitně nepoužili, zvažovali řešení méně omezující svobodný přístup k informacím, spočívající v tom, že v příslušných smlouvách o dodávce vakcín ve výsledné podobě, v jaké byly žalobci poskytnuty, zůstala začerněna pouze informace obsahující dle jejich právního náhledu (proti němuž žalobce argumentaci nepředestřel) obchodní tajemství (informace o jednotkové ceně vakcíny a celkové uhrazené částce), zatímco zbytek informací byl poskytnut. Žádnou konkrétnější věcnou polemiku s posouzením žalovaného, s níž by se soud mohl věcně zabývat, žalobce nepředkládá.

78. Žalobce v podání ze dne 4. 3. 2026 v bodu 4 upozornil na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 8. 2024, č. j. -21, citoval jeho kompletní odstavec 28. Soud na tento text nenahlíží jako na řádně uplatněný žalobní bod. Jedná se totiž pouze o odkaz na rozsudek a citaci z něho, na kterou však nenavazuje žádná argumentace, spočívající kupř. ve vysvětlení, proč správní orgány v nynější věci postupovaly s citovanými závěry NSS v rozporu. Soud nemůže za žalobce jeho argumentaci domýšlet a domýšlet tak, jak a zda měly být případně citované závěry zohledněny žalovaným v nynější věci a zda s nimi žalovaný postupoval v rozporu a případně v jakém ohledu. Argumentaci týkající se ustanovení , jehož se citované rozhodnutí NSS týká, která by splňovala nároky kladené na formulaci žalobního bodu a byla vznesena v žalobní lhůtě, žalobce neuplatnil.

79. Důvodnými dále nejsou žalobcovy poukazy obsažené v jeho podáních ze dne 3. 4. 2026 a ze dne 24. 4. 2026, že požadované informace o ceně vakcín nemají charakter obchodního tajemství, neboť Úřad vlády ČR mu příslušné informace poskytl. Žalobce překládá odpověď Úřadu vlády ČR ze dne 27. 3. 2026 na jeho žádost o informace ze dne 12. 3. 2026. Jak již soud uvedl výše, při přezkoumání zákonnosti napadeného rozhodnutí vychází ze skutkového stavu, který zde byl v době jeho vydání. Uvedenou žádost o informace (a to jiné informace, než které požadoval po žalovaném žádostí ze dne 24. 7. 2025) žalobce Úřadu vlády ČR adresoval až po podání žaloby v březnu 2026. Odpověď Úřadu vlády ČR byla vypracována až po vydání žalobou napadeného rozhodnutí. Skutečnost, že Úřad vlády ČR žalobci v březnu 2026 poskytl dokument označený jako „předkládací zpráva“, který zmiňuje mj. cenu za dodanou vakcínu, nevypovídá o zákonnosti posouzení žalovaného, že dotčené informace mají charakter obchodního tajemství, uskutečněného v době vydání jeho rozhodnutí (28. 11. 2025). Z uvedených důvodů soud neprováděl dokazování odpovědí Úřadu vlády ČR ze dne 12. 3. 2026 a připojeným dokumentem označeným jako předkládací zpráva. Skutečnost, že Úřad vlády ČR žalobci v březnu 2026 poskytl dokument zachycující jednotkovou cenu za vakcínu, nevede k závěru, že žalovaný v roce 2025 pochybil, pokud informaci poskytnout odmítl s odůvodněním, že se jedná o obchodní tajemství.

Závěr a náklady řízení

80. Soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, proto ji podle zamítl.

81. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle , podle nějž soud přiznává náhradu nákladů řízení dle zásady úspěchu ve věci. Žalobce ve věci úspěch neměl, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému správnímu orgánu žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly, soud mu proto náhradu nákladů řízení nepřiznal.

82. Ve vztahu k osobě zúčastněné na řízení soud rozhodl podle tak, že právo na náhradu nákladů řízení nemá, neboť v řízení nebránila své právo vyplývající jí z rozhodnutí nebo jiného žalobou napadeného úkonu, ani jí soud neukládal žádnou povinnost.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.

Praha dne 27. srpna 2026

JUDr. Ladislav Hejtmánek

předseda senátu