Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
05FAD1D28EF7B1A6C1258E9C0052BAE3.html
HTML · 28.43 KB
No categories available
25 Cdo 2012/2026
25 Cdo 2012/2026-172
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Vojtka asoudkyňJUDr. Hany Tiché a JUDr. Martiny Vršanské v právní věci žalobkyně: AZMOTO PRAHA s. r. o., se sídlem Ke Kamínce 1289, Praha 5, IČO 28536606, zastoupená JUDr. Tomášem Sokolem, advokátem se sídlem Na Strži 2102/61a, Praha 4, proti žalovaným: 1)Město Dobříš, se sídlem úřadu Mírové nám. 119, Dobříš, IČO 00242098, zastoupené Mgr. Alenou Řenďovskou, advokátkou se sídlem Revoluční 763/15, Praha 1, a2) Vodohospodářská společnost Dobříš spol. s. r. o., IČO 49549677, se sídlem Jiráskova656, Dobříš, zastoupená Mgr. Ing. Davidem Veselým, advokátem se sídlem Žitavského 496, Praha 5, o obnovu řízení, vedené u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 11 C 78/2025 , o dovolání žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Praze zedne 28. 1. 2026, č. j. 25 Co 273/2025 -145, takto:
I. Dovolání seodmítá.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované 2) náhradu nákladů dovolacího řízení 3 327,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám advokáta Mgr. Ing. Davida Veselého.
Odůvodnění:
1. Krajský soud v Praze usnesením ze dne 28. 1. 2026, č. j. 25 Co 273/2025 -145, potvrdilrozsudek Okresního soudu v Příbrami ze dne 7. 8. 2025, č. j. 11 C 78/2025 -92, vevýroku, jímž byla zamítnuta žaloba na obnovu řízení vedeného u téhož soudu pod sp. zn. 11 C 151/2020 , změnil jej pouze ve výroku o náhradě nákladů řízení a rozhodl onáhradě nákladů odvolacího řízení. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně uzavřel, že nejsou splněny podmínky pro obnovu řízení podle § 228 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř. o. s. ř. , a to jak z hlediska včasnosti této žaloby, tak i důvodů obnovy. V původním řízení sežalobkyně domáhala náhrady škody (vzniklé jak na kanalizaci ve vlastnictví žalobkyně, takna její budově na adrese Nová 257, Dobříš) a provedení přeložky kanalizace. V řízení oobnovu pak odvolací soud uzavřel, že žalobkyní předložené listin y (dodatek č. 2 znaleckéhoposudku č. 091693/2024 ze dne 7. 1. 2025 vypracovaný znaleckou kanceláří Jokl Appraisal s. r. o., zpráva o hydrogeologickém vrtu z roku 2002 z databáze geologicky dokumentovaných objektů ČR a zpráva o provedeném geologickém průzkumu z února 2018 označená jako „orientační posouzení základové spáry pro nástavbu objektu ve městě Dobříš na pozemkové parcele č. st. 1846/2“) z února 2018 usvědčují žalobkyni, že o existenci trhlin věděla minimálně od místního ohledání budovy znalcem ze dne 19. 11. 2024 (ostatně fotografie nových trhlin předložila již dne 15. 3. 2024 v rámci dovolací fáze předchozího řízení), ale žalobu na obnovu řízení podala až dne 4. 4. 2025, tedy opožděně, po uplynutí tříměsíční zákonné lhůty od doby, kdy se účastník dozvěděl o důvodu obnovy. Nadto konstatoval, že pokud by se jednalo o nové trhliny, které vznikly na budově až později av době původního řízení neexistovaly, takové skutečnosti by nemohly být důvodem pro povolení obnovy řízení. Pokud by se jednalo o „staré“ trhliny, žalobkyně o nich musela věděta mohla tyto skutečnosti uplatnit v původním řízení a reagovat na ně návrhy důkazů (včetně revize původního znaleckého posudku apod.). Nelze tedy uzavřít, že jde o skutečnosti, které žalobkyně bez své viny nemohla použít v původním řízení.
2. Proti usnesení odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost spatřuje v řešení čtyř otázek, které dosud nebyly v praxi dovolacího soudu řešeny. Táže se, zda:
a) Je příčinná souvislost existující v průběhu původního soudního řízení, nejprve však znalcem v průběhu původního soudního řízení negovaná, ale následně znalcem popravomocném skončení původního soudního řízení konstatovaná, skutečností ve smyslu §228 odst. 1 písm. a) o. s. ř. o. s. ř. a jako taková je tedy důvodem obnovy řízení?
b) Je dodatek znaleckého posudku zpracovaný po pravomocném skončení původního soudního řízení měnící dosavadní závěry znalce obsažené ve znaleckém posudku předloženém v průběhu původního soudního řízení důkazem ve smyslu § 228 odst. 1 , písm. a) o. s. ř. o. s. ř. a jako takový je tedy důvodem obnovy řízení?
c) Je závěr znalce, který po pravomocném skončení původního soudního řízení změní svůj předchozí znalecký závěr prezentovaný v průběhu původního soudního řízení, skutečností ve smyslu § 228 odst. 1 , písm. a) o. s. ř. o. s. ř. a jako takový je tedy důvodem obnovy řízení?
d) Je vinou účastníka ve smyslu § 228 odst. 1 , písm. a) o. s. ř. o. s. ř. (srov. „bez své viny nemohl použít“) to, že z důvodů měnících se závěrů znalce nemohl v původním soudním řízení efektivně procesně použít argument příčinné souvislosti pro přiznání svých nároků?
Dovolatelka dále k údajné opožděnosti jí podané žaloby na obnovu řízení uvedla, žeznalecká kancelář Jokl Appraisal, v. o. s., zpracovala dodatek č. 2 dne 7. 1. 2025, kdy jej také doručila žalobkyni. Jsou to pak až odborně vyslovené konkrétní závěry znalce, odkterých lze odvíjet nabytí vědomosti o určité skutečnosti. Žaloba na obnovu řízení bylapodána 4. 4. 2025, tedy v zákonem stanovené tříměsíční lhůtě. Proto dovolatelka navrhla, aby dovolací soud výrok I. usnesení Krajského soudu v Praze změnil tak, že se povoluje obnova řízení vedeného u Okresního soudu v Příbrami pod sp. zn. 11 C 151/2020 , případně aby usnesení Krajského soudu, č. j. 25 Co 273/2025 -145 ze dne 28. 1. 2026 ve spojení s rozsudkem Okresního soudu v Příbrami, č. j. 11 C 78/2025 -92 ze dne 7. 8. 2025 zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.
3. Žalovaná 1) ve vyjádření k dovolání uvedla, že posouzení dovolatelkou uváděných otázek nemá vliv na možnost povolení obnovy řízení, navíc všechny již ve skutečnosti Nejvyšším soudem řešeny byly (ne v přesné formulaci, ale obsahově šlo o obdobné otázky). Navrhla odmítnutí dovolaní.
4. Žalovaná 2) ve vyjádření uvedla, že napadený rozsudek považuje za věcně správný ařádně odůvodněný. Žalobkyní předkládané doklady, na jejichž základě se domáhá obnovy řízení, považuje za procesně nepoužitelné. Navrhla odmítnutí dovolání.
5. Nejvyšší soud jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř. o. s. ř. ) dospěl k závěru, že dovolání bylopodáno včas, oprávněnou osobou (§ 240 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ), za splnění zákonné podmínky advokátního zastoupení (§ 241 odst. 1 a 4 o. s. ř. o. s. ř. ), není však přípustné.
6. Podle § 237 o. s. ř. o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.
7. Podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu je žaloba na obnovu řízení v občanském soudním řádu koncipována jako mimořádný opravný prostředek, který slouží k tomu, abymohl být znovu projednán pravomocně skončený spor nebo jiná právní věc, jestliže tujsou skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, pro které nemůže obstát původní rozhodnutí ověci samé z hlediska správnosti a úplnosti skutkových zjištění a skutkových závěrů. Žaloba na obnovu řízení je institutem procesního práva, pomocí kterého lze dosáhnout nápravy vevěci, v níž nebyl skutkový stav v původním řízení zjištěn úplně nebo správně (srov.např.usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 1. 2015, sp. zn. 21 Cdo 4165/2013 , uveřejněné pod č. 53/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní, dále jen „Sb. rozh obč.“). Skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy mohou být podle § 228 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. důvodem obnovy řízení jen tehdy, jestliže účastník, který se domáhá obnovy, jenemohl bez své viny použít v původním řízení. To znamená, že jsou pro účastníka vesrovnání s původním řízením „nové“ a současně mohou pro účastníka přivodit příznivější rozhodnutí ve věci. Skutečnosti a důkazy jsou „nové“ tehdy, jestliže je účastník – přestože vdobě původního řízení objektivně existovaly – nemohl použít, protože o nich nevěděl, a ani jinak z procesního hlediska nezavinil, že nesplnil povinnost tvrzení nebo povinnost důkazní (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 9. 2008, sp. zn. 21 Cdo 3530/2007 , dále ze dne 24. 5. 2011, sp. zn. 21 Cdo 1920/2009 , nebo ze dne 29. 11. 2012, sp. zn. 21 Cdo 2001/2012 ). Byly-li důkazy účastníku již v původním řízení známy, nejedná se o způsobilý důvod k obnově řízení, ale o snahu směřující k nepřípustné reparaci pravomocného soudního rozhodnutí. Při výkladu ustanovení § 228 odst. 1 písm. a) o. s. ř. o. s. ř. bylv soudní praxi přijat právní názor (srovnej např. již citované usnesení sp. zn. 21 Cdo 2001/2012 ), že důvodem žaloby na obnovu řízení mohou být nové skutečnosti, rozhodnutí a důkazy, jimiž může být podstatně oslabena například věrohodnost svědka, tedyjinak řečeno nové skutečnosti, rozhodnutí a důkazy, jimiž je možné zpochybnit předpoklady, na nichž bylo hodnocení důkazů založeno. Žalobou na obnovu řízení však nelzenapadnout samotné hodnocení důkazů soudem provedené podle § 132 a násl. o. s. ř. o. s. ř.
8. K první dovolatelkou vznesené otázce nutno uvést, že není podstatné, zda je příčinná souvislost skutečností ve smyslu § 228 o. s. ř. o. s. ř. , neboť toto ustanovení řeší jen otázku, zdataková skutečnost existovala již v době původního soudního řízení a zda ji účastník řízení mohl či nemohl bez své viny uplatnit. V projednávané věci ovšem dovolatelka tuto skutečnost v původním řízení uplatnila, neboť od počátku tvrdila, že mezi poškozením její budovy astavem obecní kanalizace je příčinná souvislost. Nepodařilo se jí však tuto skutečnost prokázat, neunesla důkazní břemeno, a není tak podstatné, zda byla příčinná souvislost nejprve negována a následně, po nabytí právní moci rozsudku, znalcem potvrzena. Proto senemůže jednat o skutečnost, kterou dovolatelka nemohla v původním řízení uplatnit.
9. Tyto závěry lze vztáhnout i k dovolatelkou položené čtvrté otázce, zda je její vinou, žez důvodů měnících se závěrů znalce nemohla v původním soudním řízení efektivně procesně použít argument příčinné souvislosti. Dovolatelka však tvrzení o příčinné souvislosti uplatnila, navrhla k jejímu prokázání důkazy, jimiž však existence příčinné souvislosti nebyla prokázána.
10. Za druhou dosud neřešenou otázku označila dovolatelka problematiku dodatku znaleckého posudku, konkrétně zda dodatek znaleckého posudku může být důkazem vesmyslu § 228 odst. 1 písm. a) o. s. ř. o. s. ř. Tato otázka však již v judikatuře dovolacího soudu řešena byla (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2010, sp. zn. 25 Cdo 1911/2008 ) se závěrem, že znalecký posudek revidující závěry znaleckého posudku provedeného v původním řízení není důvodem obnovy řízení ve smyslu § 228 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , pokud bylo vypracování revizního znaleckého posudku v původním řízení navrhováno asoudem zamítnuto. Z tohoto závěru lze analogicky dovodit, že pokud nemůže být důvodem pro povolení obnovy řízení ani revizní znalecký posudek, pak tím spíše nemůže být takovým důvodem pouhý dodatek k původnímu znaleckému posudku za situace, kdy dovolatelka mělamožnost proti původním závěrům tohoto posudku brojit a navrhovat důkazy k jejich vyvrácení. Není tak třeba explicitně odpovídat na otázku, zda dodatek znaleckého posudku může být důkazem ve smyslu § 228 odst. 1 písm. a) o. s. ř. o. s. ř. , když z výše uvedeného vyplývá, že tomu tak být nemůže.
11. Konečně ke třetí otázce je třeba uvést, že dovolatelka zaměňuje pojmy „důkaz“ a„skutečnost“. Závěr znalce totiž není skutečností (tou je objektivní realita; to, co se stalo amá být zjištěno), ale důkazem, tedy procesním prostředkem, kterým se účastník řízení snaží prokázat právě tvrzenou skutečnost.
12. Dovoláním proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení (v tomto případě rozsudek) soudu prvního stupně o zamítnutí žaloby na obnovu řízení, nelze úspěšně napadnout hodnocení tvrzených skutečností a nově navržených důkazů odvolacím soudem, jestliže takové hodnocení nevykazuje defekty v přijatých závěrech z pohledu logické úvahy, resp. není v rozporu s pravidly logického myšlení, příp. s obecnou zkušeností, a to vespojitosti s poměřováním skutkového stavu, z nějž vycházelo žalobou na obnovu řízení dotčené pravomocné rozhodnutí, a z hlediska odůvodnění závěru soudní úvahy, zda (v daném případě) nově navržené důkazy mohou pro žalobce přivodit příznivější rozhodnutí ve věci (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 9. 2017, sp. zn. 30 Cdo 356/2017 ).
13. Jelikož usnesení odvolacího soudu je v souladu s dosavadní rozhodovací praxí dovolacího soudu, dovolání nebylo shledáno přípustným, a dovolací soud je proto podle §243c odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. odmítl. K dovolací argumentaci žalobkyně vážící se k věci samé, dovolací soud nepřihlížel, neboť o ní bylo rozhodováno v předchozím řízení (viz usnesení ze dne 28. 1. 2025, sp. zn. 25 Cdo 2183/2024 ).
14. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení není třeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 větadruhá o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.
V Brně dne 16. 9. 2026
JUDr. Petr Vojtek
předsed
a senátu