Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
34F89A121369762AC1258E9C0052BB24.html
HTML · 17.16 KB
No categories available
25 Cdo 1690/2026
25 Cdo 1690/2026-640
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Hany Tiché a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Roberta Waltra v právní věci žalobkyně: Generali Česká Pojišťovna a.s., IČO 45272956, se sídlem Spálená 75/16, 110 00 Praha 1, zastoupená Mgr.Hanou Štefanovou, advokátkou se sídlem Kodaňská 1441/46, 101 00 Praha 10, proti žalovanému: J. D. B., o 3 864 Kč spříslušenstím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 39 C 233/2021, o dovolání žalovaného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 2. 2026, č. j. 21 Co 32/2026-540, 21 Co 33/2026, takto:
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř.):
1. Městský soud v
Praze usnesením ze dne 26. 2. 2026, č. j. 21 Co 32/2026-540, 21
Co
33/2026, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 26. 4. 2023, č. j. 39
C
233/2021-288, jímž tento soud podle § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) zastavil řízení o odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 21. 2. 2022, č. j. 39 C 233/2021-100, pro nezaplacení soudního poplatku (výrok I), zrušil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 12. 3. 2025, č. j. 39
C
233/2021-423, a zastavil odvolací řízení (výrok II), neboť tímto usnesením soud znovu zastavil již shora citovaným usnesením ze dne 26. 4. 2023, č. j. 39 C 233/2021-288, zastavené řízení o odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 21. 2. 2022, č. j. 39 C 233/2021-100, a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok III).
2. Proti usnesení Městského soudu vPraze ze dne 26. 2. 2026, č. j. 21 Co 32/2026-540, 21Co 33/2026, podal žalovaný dovolání, aniž byl zastoupen advokátem a nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání (srov. § 241 o. s. ř.). Současně požádal o osvobození odsoudních poplatků a o ustanovení zástupce zřad advokátů pro dovolací řízení.
3. Nejvyšší soud o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu rozhodl podle zákona č.99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 1. 2022, dále jen „o. s. ř.“.
4. Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, jestliže to zákon připouští.
5. Dovolání žalovaného proti výroku II usnesení odvolacího soudu není přípustné podle § 238 odst. 1 písm. e) o. s. ř. (lze proti němu podle § 229 odst. 4 o. s. ř. podat žalobu prozmatečnost). Proti nákladovému výroku III pak dovolání není přípustné podle § 238 odst.1 písm. h) o. s. ř. Nejvyšší soud proto dovolání v tomto rozsahu podle § 243c odst. 1 o s. ř. odmítl. 1.
2. Ve zbývajícím rozsahu, pokud dovolání směřovalo proti výroku I usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení odvolacího řízení pro nezaplacení soudního poplatku, dovolací soud zdůrazňuje, že podáním dovolání vznikla žalovanému povinnost zaplatit soudní poplatek za dovolání [§ 4 odst. 1 písm. c) zákona osoudních poplatcích], který činí podle položky 23 bodu 2 sazebníku soudních poplatků 4000 Kč. Vzhledem k tomu, že dovolatel nebyl k zaplacení soudního poplatku vyzván, Nejvyšší soud usnesením ze dne 1. 7. 2026, č. j. 25 Cdo 1690/2026-574, vyzval podle § 9 odst. 2 zákona o soudních poplatcích žalovaného k zaplacení soudního poplatku za dovolání včástce 4 000 Kč a současně jej poučil, že nebude-li do 15 dnů od doručení tohoto usnesení soudní poplatek uhrazen, bude dovolací řízení zastaveno. Toto usnesení bylo žalovanému (poté, co nebyl při doručování písemnosti soudu zastižen a písemnost soudu nebylo možné odevzdat ani osobě, která by byla oprávněna ji přijmout, ani nebylo možné ji vhodit dodomovní nebo jiné žalobcem užívané schránky, a co byla zásilka vrácena Nejvyššímu soudu) doručeno dne 14. 8. 2026 vyvěšením na úřední desce Nejvyššího soudu.
3. Dovolatel soudní poplatek za dovolání ve stanovené lhůtě nezaplatil, znovu všakpožádal o ustanovení zástupce a osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení.
4. Dovolací soud žalovanému osvobození od soudních poplatků podle § 138 odst. 1 o. s. ř. nepřiznal, neboť částečně (ohledně výroků II a III napadeného usnesení) je dovolání zřejmě bezúspěšné [nepřípustné podle § 238 odst. 1 písm. e) a h) o. s. ř.] a dovolatel soudu nedoložil své výdělkové a majetkové poměry (přestože byl vřízení před soudy nižších stupňů ktomu opakovaně vyzván). Za těchto okolností nejsou dány důvody pro přiznání dovolateli osvobození od soudních poplatků, a proto mu nemohl být pro dovolací řízení ustanoven zástupce podle § 30 odst. 2 o. s. ř.
5. Protože dovolatel nebyl od povinnosti zaplatit soudní poplatek za dovolací řízení osvobozen a ve stanovené lhůtě poplatek nezaplatil, ačkoliv byl k tomu řádně vyzván, Nejvyšší soud řízení o dovolání žalovaného proti napadenému usnesení odvolacího soudu zastavil podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích.
6. Nákladový výrok netřeba odůvodňovat (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 15. 9. 2026
JUDr. Hana Tichápředsedkyně senátu