Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 Az 13/2026 - 36

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Jarmilou Úředníčkovou v právní věci

žalobkyně: E. L.

státní příslušnost Ruská federace

proti

žalovanému: Ministerstvo vnitra České republiky

sídlem 170 34 Praha 7, Nad Štolou 3

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 10. 3. 2026 č. j. OAM-926/ZA-ZA15-P06-2025, ve věci mezinárodní ochrany

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobkyně se včas podanou žalobou domáhala přezkoumání v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo rozhodnuto, že její žádost o udělení mezinárodní ochrany je nepřípustná podle , o azylu, ve znění pozdějších předpisů a řízení o udělení mezinárodní ochrany bylo podle zákona o azylu zastaveno. Žalobkyně namítala, že má důvodný strach z pronásledování či vážné újmy z důvodu příslušnosti k LGBT komunitě. Novou skutečností, kvůli které podala v pořadí druhou žádost o udělení mezinárodní ochrany, bylo uzavření sňatku dne 27. 9. 2025 s paní C. J. D., státní občankou Spolkové republiky Německo. Vzhledem k přetrvávající společenské stigmatizaci, diskriminaci a represím ze strany státu vůči LGBT osobám v Rusku, její manželství povede nejen k sociálnímu vyloučení, ale i k ohrožení osobní bezpečnosti, pronásledování ze strany ruských úřadů, možnému trestnímu pronásledování, psychickému nátlaku či jiným formám nelidského a ponižujícího zacházení. Uvedla, že správní orgán by se měl ve svém rozhodnutí řádně zabývat otázkou, zda tato nová okolnost může mít zásadní vliv na její postavení v zemi původu, a tedy posoudit, zda by právě tato nová právní skutečnost mohla vést k reálnému riziku pronásledování, diskriminace či jiného závažného zásahu do jejích základních práv a svobod po návratu. Má za to, že jí v Ruské federaci hrozí v důsledku uzavření sňatku s osobou stejného pohlaví, vyjadřování podpory LGBT+ komunitě a Ukrajině přinejmenším správní stíhání, případně trestní stíhání i odsouzení. V této souvislosti odkázala na Kodex Ruské federace o správních deliktech ze dne 30. 12. 2001 č. 195-FZ, z něhož citovala. V daných souvislostech odkázala na veřejně dostupné zdroje, z nichž mají plynout zhoršující se podmínky pro život osob z LGBT+ komunity v Ruské federaci. Uvedla, že rovněž vede aktivní profil na sociálních sítích, kde se vyjadřuje nejen ke své příslušnosti k LGBT+ komunitě, ale i k válce na Ukrajině, s níž nesouhlasí. Namítala, že nelze po ní spravedlivě požadovat, aby se styděla za svoji sexuální orientaci a aktivně ji skrývala, tedy například nikdy nepublikovala na sociálních sítích žádné fotografie se svou manželkou, na veřejnosti se opakovaně kontrolovala, nikdy se s partnerkou například nemohla na veřejnosti držet za ruku, o větších projevech intimity ani nemluvě. Skutečnost, že nebyla pronásledována v minulosti, nemůže být dle platné judikatury důvodem pro odmítnutí udělení mezinárodní ochrany. Odkázala rovněž na konkrétní rozsudky Nejvyššího správního soudu, z nichž v žalobě citovala a žalovanému vytkla, že tuto judikaturu nerespektoval a vůbec nepracoval s pojmem strachu z pronásledování.

2. Žalovaný v písemném vyjádření navrhl zamítnutí žaloby. Odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí, z něhož obsáhle citoval, stejně tak z relevantní judikatury Nejvyššího správního soudu. Žalovaný ohledně údajné nové skutečnosti, a sice, že je aktivistka za LGBT komunitu a oproti předchozímu řízení nově vyvíjí aktivitu na sociálních sítích, na základě které požaduje opětovné meritorní posuzování žádosti o udělení mezinárodní ochrany, konstatoval, že tato skutečnost byla žalobkyni bezesporu objektivně známa již v průběhu správního řízení o její předchozí žádosti o udělení mezinárodní ochrany, a tak měla možnost i povinnost uvést ji za účelem jejího posouzení již tehdy, pokud ji považovala za natolik závažnou pro důvody podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany. Žalovaný upozornil na to, že žalobkyně na svém profilu na sociální síti Instagram, kde vystupuje pod přezdívkou „wild curcuma“, totiž vyvíjela své aktivity na podporu LGBT již v dubnu roku 2022, přičemž první žádost o udělení mezinárodní ochrany podala dne 8. 3. 2023. Je tedy důsledkem pouze jejího vlastního zavinění, že tato údajná nová skutečnost nebyla předmětem zkoumání důvodů pro udělení mezinárodní ochrany v předchozím pravomocně ukončeném řízení. Nejedná se tedy rozhodně o novou skutečnost ve smyslu zákona o azylu, relevantní při posuzování přípustnosti opakované žádosti. Co se týká jejích aktivit na sociální síti TikTok, kde vystupuje pod přezdívkou „X“, pak i tam žalobkyně vyvíjela aktivitu nejpozději od 3. 4. 2024, tedy nikoliv v době po ukončení předchozího řízení o udělení mezinárodní ochrany. Uzavření sňatku s občankou EU, tedy sloučení rodiny osob, které nemají v České republice udělenou mezinárodní ochranu, nespadá pod taxativní výčet důvodů pro udělení mezinárodní ochrany a nelze jej za tímto účelem zneužívat.

3. Krajský soud přezkoumal žalobou napadené rozhodnutí podle , 2 , , , v mezích žalobních bodů. Podle rozhodl o žalobě bez jednání, neboť žalovaný s tímto postupem výslovně souhlasil a žalobkyně na výzvu a poučení soudu nereagovala a ve stanovené lhůtě svůj nesouhlas s projednáním věci bez jednání soudu nesdělila.

4. Ze správního spisu vyplývá, že dne 14. 8. 2025 podala žalobkyně opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany v České republice. Dne 21. 8. 2025 v rámci údajů k podané žádosti sdělila kromě svých osobních údajů, že v Rusku politickou aktivitu nikdy nevyvíjela. V České republice se účastnila mítinku na podporu Ukrajiny. Nikdy nebyla členkou žádné politické strany, ani seskupení. Z Ruska vycestovala v září 2021. Následně se do Ruska vrátila, protože si musela vyzvednout studentské vízum. Do České republiky opětovně přicestovala v lednu 2022 a od té doby v Rusku nebyla. Kromě dvoutýdenního pobytu v Maďarsku v době covidu pobývala také na Slovensku, ve Slovinsku, Polsku, Rakousku a Itálii, vše za účelem turistiky, a to v roce 2022. O mezinárodní ochranu v České republice žádá podruhé. Je zdravá, děti nemá. Ani v České republice či v zahraničí stíhaná či odsouzená nebyla. K důvodům opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany v České republice sdělila, že se podle ní změnily okolnosti jejího života. Na sociálních sítích vystupuje jako aktivistka za LGBT komunitu, která je v Rusku považovaná za extremistickou organizaci, a proto se tam nemůže vrátit. Na otázku, zda uváděla stejné důvody i během první žádosti o udělení mezinárodní ochrany, odpověděla kladně a dodala, že v té době nevyvíjela aktivitu na sociálních sítích. Vystupuje na Instagramu pod přezdívkou „X“, má 341 sledujících a profil je veřejný. Na TikToku má přezdívku „X“, má 63 sledujících a profil je také veřejný. Svou výpověď zakončila slovy, že na obou sítích sdílí fotky a na TikToku navíc i videa. Na podporu svých tvrzení žalobkyně doložila správnímu orgánu dne 30. 9. 2025 český oddací list dokládající uzavření sňatku s partnerkou jménem C. J. D., nar. X ve X v Německu. Sňatek byl uzavřen 27. 9. 2025 na Úřadu městského obvodu Mariánské Hory a Hulváky v Ostravě. Uvedený dokument je součástí správního spisu.

5. Ve spise je i dokumentace ohledně první žádosti o udělení mezinárodní ochrany a informace, které žalovaný shromáždil v průběhu správního řízení ohledně politické a bezpečnostní situace a stavu dodržování lidských práv v Rusku. Žalovaný konkrétně vycházel z Informace OAMP, Ruská federace, Bezpečnostní a politická situace v zemi, Vybrané otázky z oblasti občanských svobod a lidských práv, stav duben 2025, ze dne 15. 4. 2025, z Informace OAMP, Ruská federace, Sexuální menšiny, Zákon proti LGBT komunitě, diskriminace a zločiny z nenávisti, postoj státních orgánů, postavení v armádě a neziskové organizace, ze dne 7. 4. 2025 a z Informace OAMP, Ruská federace, Situace navrátilců do Ruské federace po krátkodobém či dlouhodobém pobytu v zahraničí, kontrola sociálních sítí, prověrky na hranicích, situace mobilizovaných, ze dne 26. 1. 2026.

6. Ze správního spisu plyne, že žalobkyni byla dána možnost dle seznámit se s podklady rozhodnutí výše uvedenými, vyjádřit se k nim, navrhnout další podklady rozhodnutí, případně uvést i jakékoliv nové skutečnosti či informace, které by měl správní orgán vzít v potaz. Žalobkyně této možnosti využila, ke správnímu orgánu se dostavila, nicméně s podklady pro vydání rozhodnutí se nechtěla seznámit, ani se k nim vyjádřit s tím, že je zná z předchozího řízení. Stran možnosti navržení nových podkladů pro rozhodnutí sdělila, že se vdala za německou občanku. Žádné další skutečnosti nebo nové informace, které by měl správní orgán vzít v úvahu při posouzení její žádosti o udělení mezinárodní ochrany neuvedla.

7. Podle ust. , o azylu, ve znění pozdějších předpisů, žádost o udělení mezinárodní ochrany je nepřípustná, podal-li cizinec opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany, kterou ministerstvo posoudilo jako nepřípustnou podle .

8. Dle § 11a odst. 1 téhož zákona, podal-li cizinec opakovanou žádost o udělení mezinárodní ochrany, ministerstvo nejprve posoudí přípustnost opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany, a to, zda uvedl nebo se objevily nové skutečnosti nebo zjištění, které nebyly bez vlastního zavinění cizince předmětem zkoumání důvodů pro udělení mezinárodní ochrany v předchozím pravomocně ukončeném řízení a svědčí o tom, že by cizinec mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12, nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a.

9. Podle ust. § 25 písm. i) téhož zákona, řízení se zastaví, jestliže je žádost o udělení mezinárodní ochrany nepřípustná.

10. Krajský soud k námitkám žalobkyně předně odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 3. 2012 č. j. -96. Dle závěrů NSS odůvodnění správního rozhodnutí o zastavení řízení pro nepřípustnost opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany musí vždy obsahovat zdůvodněný závěr správního orgánu o tom, že 1) žadatel v opakované žádosti o udělení mezinárodní ochrany neuvádí žádné nové skutečnosti či zjištění relevantní z hlediska azylu nebo doplňkové ochrany, resp. 2) pokud takové skutečnosti či zjištění uvádí, tak pouze takové, které mohl uplatnit již v předchozí žádosti, 3) že nedošlo k takové zásadní změně situace v zemi původu, která by mohla zakládat opodstatněnost nové žádosti o udělení mezinárodní ochrany. V rozsudku č. j. -81 Nejvyšší správní soud uvedl, že při používání informací o zemích původu musí být v maximální možné míře 1) relevantní, 2) důvěryhodné a vyvážené, 3) aktuální a ověřené z různých zdrojů, 4) transparentní a dohledatelné.

11. V daném případě rozhodnutí žalovaného všechny tyto dříve vyslovené judikaturní požadavky splňuje. Žalovaný porovnal skutečnosti uváděné žalobkyní v první žádosti s těmi, které tvrdila v opakované žádosti, přičemž se s nimi vypořádal přesně ve shora uvedeném schématu. Dle názoru soudu žalobkyně nesdělila žádné nové skutečnosti ve smyslu zákona o azylu, které by odůvodňovaly opětovné vedení správního řízení a opětovné hodnocení důvodů odchodu žalobkyně z vlasti a obav z návratu do vlasti. Soud v této části odkazuje na odůvodnění rozhodnutí žalovaného na straně 4 - 5 napadeného rozhodnutí, kde žalovaný podrobně zrekapituloval tvrzení žalobkyně v předchozím řízení vedeném o žádosti žalobkyně ze dne 8. 3. 2023, a to v rozhodnutí č. j. OAM-242/ZA-ZA11-P10-2023, rovněž tak skutkové a právní závěry, které o první žádosti žalobkyně učinil, přičemž žaloba žalobkyně proti rozhodnutí ze dne 13. 5. 2024 č. j. OAM-242/ZA-ZA11-P10-2023 byla zamítnuta rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 1. 2025 č. j. -115 a kasační stížnost proti uvedenému rozsudku byla usnesením Nejvyššího správního soudu odmítnuta pro nepřijatelnost (usnesení č. j. -54). Krajský soud dále činí závěr, že žalovaný zjistil skutkový stav dostatečně, za tím účelem si opatřil dostatek podkladů, umožnil žalobkyni uvést veškeré důvody, které ji vedly k podání opakované žádosti, shromáždil rovněž aktuální informace o zemi původu a soud souhlasí s jeho závěrem, že z hlediska politické a bezpečnostní situace nedošlo od doby, kdy byla posuzována předchozí žádost žalobkyně o mezinárodní ochranu, ani obecně k žádným zásadním změnám v politické či bezpečnostní situaci, které by mohly mít vliv na posouzení žádosti žalobkyně o udělení mezinárodní ochrany. Soud rovněž sdílí závěr žalovaného ohledně údajné nové skutečnosti uvedené žalobkyní, a sice, že je aktivistka za LGBT komunitu a že oproti předchozímu řízení nově vyvíjí aktivitu na sociálních sítích, na základě které požadovala opětovné meritorní posuzování její žádosti. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobkyně na svém profilu na sociální síti Instagram vystupuje pod přezdívkou „X“, přičemž aktivity na podporu LGBT vyvíjela již v dubnu 2022. První žádost o udělení mezinárodní ochrany přitom podala dne 8. 3. 2023 a je tedy důsledkem pouze jejího vlastního zavinění, že tato údajná nová skutečnost nebyla předmětem zkoumání důvodů pro udělení mezinárodní ochrany v předchozím pravomocně ukončeném řízení ve věci mezinárodní ochrany. Na sociální síti Instagram žalobkyně, jak bylo ověřeno žalovaným, vyvíjela aktivitu na instagramovém profilu „X“ nejpozději od 1. 4. 2022, nikoliv až po ukončení předchozího řízení, jak žalobkyně tvrdila, ale již před zahájením řízení prvního. Nejedná se tedy rozhodně o novou skutečnost ve smyslu zákona o azylu, relevantní při posuzování přípustnosti opakované žádosti, ale naopak tato skutečnost byla žalobkyni objektivně známa již v průběhu správního řízení o její předchozí žádosti o udělení mezinárodní ochrany a žalobkyně tak měla možnost i povinnost uvést ji za účelem jejího posouzení již tehdy, pokud ji považovala za natolik závažnou, že na jejím základě nyní požadovala posouzení opakované žádosti. Aktivity na sociální síti TikTok, kde žalobkyně vystupuje pod přezdívkou „X“, bylo žalovaným ověřeno a zjištěno, že aktivity tam vyvíjela nejpozději od 3. 4. 2024, tedy nikoli v době po ukončení předchozího řízení, ale již v průběhu řízení prvního. Nejedná se tedy rozhodně o novou skutečnost ve smyslu zákona o azylu, relevantní při posuzování přípustnosti opakované žádosti, ale naopak tato skutečnost byla žalobkyni objektivně známa již v průběhu správního řízení o její předchozí žádosti o udělení mezinárodní ochrany a měla možnost i povinnost uvést ji za účelem posouzení již tehdy, pokud ji považovala za natolik závažnou, že na jejím základě požadovala posouzení opakované žádosti. Soud přisvědčil žalovanému i v jeho závěru ohledně uzavření sňatku mezi žalobkyní a občankou Spolkové republiky Německo paní C. J. D. Manželka žalobkyně podle obsahu správního spisu nemá, jak plyne z cizineckého informačního systému, udělené jakékoliv trvalejší pobytové oprávnění v České republice. Sloučení rodiny osob, které nemají v České republice udělenou mezinárodní ochranu, nespadá pod taxativní výčet důvodů pro udělení mezinárodní ochrany a nelze jej za tímto účelem zneužívat, jak zcela přiléhavě žalovaný uvedl. Žádost o udělení mezinárodní ochrany podaná žalobkyní na území České republiky tak byla správně shledána nepřípustnou. Za daného stavu pak dle § 25 písm. i) zákona o azylu bylo řízení zastaveno.

12. Soud pro úplnost uvádí, že je-li žádost o udělení mezinárodní ochrany nepřípustná, neposuzuje se, zda žadatel o udělení mezinárodní ochrany splňuje důvody pro udělení azylu nebo doplňkové ochrany (§ 10a odst. 2 zákona o azylu, ve znění k datu vydání napadeného rozhodnutí).

13. Krajský soud z výše uvedených důvodů žalobu jako nedůvodnou v souladu s zamítl.

14. Podle soud žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně ve věci úspěch neměla a žalovanému prokazatelně v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nad rámec jeho běžné úřední činnosti nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě do dvou týdnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Brno, Moravské náměstí č. 6. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Ostrava 23. června 2026

Mgr. Jarmila Úředníčková

samosoudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje I. M.