Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
22 C 45/2026-35
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Jihlavě rozhodl soudkyní Mgr. Anetou Válovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o 44 163,39 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 25 507,33 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 18 656,06 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 257,91 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 673,67 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 38 507,55 Kč od 30. 9. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 37 306,94 Kč od 30. 9. 2025 do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladu řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 25 507,33 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 18 656,06 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 257,91 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 673,67 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 38 507,55 Kč od 30. 9. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 37 306,94 Kč od 30. 9. 2025 do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladu řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení celkové částky 44 163,39 Kč s příslušenstvím. Společnost právnická osoba (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovanou dne 22. 7. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě byl žalované poskytnut bezúčelový úvěr až do výše 40 000 Kč s možností opakovaného čerpání, a to formou bezhotovostního převodu na účet. Žalovaná celkem čerpala částku 42 776,26 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet v měsíčních splátkách, a to vždy do doby, dokud neuhradí celkovou dlužnou částku, společně se smluvním úrokem a dále poplatky a náklady. Rozpis plateb na každý příslušený měsíc byl žalované poskytnut na internetových stránkách a zároveň byla notifikována e-mailem. Schopnost žalované splácet byla osvědčena informacemi poskytnutými žalovanou a ověřena z předložených dokumentů (tj. výpis z účtu nebo zpřístupnění náhledu do bankovního účtu). Žalovaná svou povinnost splnila pouze zčásti, právní předchůdkyni žalobkyně uhradila celkem 17 268,93 Kč. Protože se žalovaná dostala do prodlení s úhradou, právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnila úvěr k 23. 6. 2025. Kromě úroku z dlužné jistiny vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Právní předchůdkyně žalobkyně tak za žalovanou evidovala dlužnou jistinu ve výši 37 306,94 Kč, dlužnou částku poplatku ve výši 1 200,61. Dále právní předchůdkyně žalobkyně po žalované nárokovala kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 8 329,51 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 257,91 Kč a dále smluvní úrok ve výši 12 % ročně z dlužné jistiny a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny. Dne 29. 9. 2025 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou žalobkyni. Tato skutečnost byla žalované oznámena doporučeným dopisem. Za období od postoupení pohledávky žalovaná neuhradila ničeho. Žalovaná byla na možnost podání žaloby upozorněna v předžalobní výzvě zaslané právním zástupcem žalobkyně. K výzvě soudu žalobkyně doplnila žalobu o sdělení, že její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy řádně a s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované. Při hodnocení vycházela ze sociálních a demografických údajů, informací z interních databází, údajů z bankovních a nebankovních registrů a z dokladů o příjmech žalované, zejména z výpisů či náhledu do jejího bankovního účtu. Právní předchůdkyně rovněž analyzovala transakce na běžném účtu žalované a na základě příchozích a odchozích plateb získala dostatečný přehled o její finanční situaci. Z těchto zjištění vyhodnotila, že žalovaná je schopna splácet úvěr s limitem 40 000 Kč. K uzavření smlouvy uvedla, že žalovaná dne 21. 7. 2024 podala online žádost o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru a předložila veškeré doklady potřebné k ověření své totožnosti a úvěruschopnosti. Právní předchůdkyně žalobkyně žádost posoudila, dne 22. 7. 2024 ji akceptovala a uzavřenou smlouvu žalované zpřístupnila v jejím účtu Creditea, o čemž byla žalovaná informována potvrzující SMS zprávou a oznámením v účtu.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , v účinném znění (dále jen „o. s. ř. “) na adresu trvalého pobytu. Z nařízeného jednání se žalobkyně omluvila; žalovaná se nedostavila, aniž by se omluvila. Soud proto jednal v jejich nepřítomnosti.
3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne 22. 7. 2024 soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr s možností opakovaného čerpání s limitem 40 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku splácet v minimálních měsíčních platbách do doby, než bude uhrazena celková částka. Rozpis plateb na každý měsíc se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala zveřejňovat na stránkách www.creditea.cz a zároveň informovat žalovanou o zveřejnění. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 48 %. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru a dále standardní informace o spotřebitelském úvěru. Totožnost žalované byla zjištěna z občanského průkazu č. hodnota.
4. Z žádosti nového klienta soud zjistil, že žalovaná požádala o poskytnutí úvěru dne 21. 7. 2024 a dne 22. 7. 2024 byla ověřena její totožnost. Dále měly být ověřeny výpisy z účtu a příjmy žalované. Z SMS zprávy ze dne 21. 7. 2024 soud zjistil, že touto byl žalované zaslán PIN 9882 k vložení do žádosti o úvěr.
5. Z dokumentu nazvaného jako „Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno“ soud zjistil, že dne 22. 7. 2024 právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalované SMS, že žádost o půjčku byla schválena a byla jí odeslána částka 28 000 Kč.
6. Z portálu zákaznické péče soud zjistil, že žalovaná při sjednávání úvěru uvedla, že její čistý měsíční příjem činí 88 000 Kč a měsíční výdaje představují životní náklady ve výši 15 200 Kč, splátky dalších půjček ve výši 2 000 Kč a celkové měsíční závazky ve výši 7 090 Kč. Uvedla, že má vyživovací povinnost k jednomu rodinnému příslušníku.
7. Z potvrzení o provedených transakcí vystavených dne 19. 11. 2025 společností právnická osoba., soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala ve prospěch účtu žalované č. č. účtu dne 22. 7. 2024 částku 28 000 Kč, dne 24. 7. 2024 částku 12 000 Kč, dne 7. 11. 2024 částku 920 Kč a dne 4. 12. 2024 částku 1 856,26 Kč.
8. Z dopisu společnosti právnická osoba., ze dne 18. 6. 2026 soud zjistil, že majitelem účtu č. č. účtu je žalovaná.
9. Z výpisu z účtu č. č. účtu za měsíc červenec 2024 soud zjistil, že mzda žalované vyplacená společností FCC DACICE, S.R.O., činila 22 881 Kč. Dále soud zjistil, že žalovaná pobírala příspěvek na bydlení, přídavek na dítě a rodičovský příspěvek. Dne 22. 7. 2024 jí právní předchůdkyně žalobkyně zaslala částku 28 000 Kč a dne 24. 7. 2024 částku 12 000 Kč. Počáteční zůstatek na účtu činil 974,64 Kč a konečný zůstatek na účtu činil 5 520,90 Kč.
10. Z výpisu z účtu č. č. účtu za měsíce listopad a prosinec 2024 soud zjistil, že dne 7. 11. 2024 jí právní předchůdkyně žalobkyně zaslala částku 920 Kč a dne 4. 12. 2024 částku 1 856,26 Kč.
11. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaná celkem čerpala 42 776,26 Kč a uhradila celkem 17 268,93 Kč. Úvěr byl zesplatněn k 23. 6. 2025.
12. Z výzvy před zesplatněním dluhu ze dne 19. 5. 2025 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky 5 122,29 Kč do 30 dnů od zaslání upomínky; v opačném případě by došlo k zesplatnění dluhu.
13. Smlouvou uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní dne 29. 9. 2025 došlo k postoupení pohledávky za žalovanou žalobkyni, jak vyplývá z přílohy č. hodnota smlouvy, která obsahuje seznam postoupených pohledávek, a dále z potvrzení o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky ze dne 30. 9. 2025. Postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze 29. 9. 2025, jenž byl dle podacího lístku odeslán dne 14. 11. 2025, a obsahoval dále výzvu k úhradě pohledávky do 10 dnů od doručení a informace o zpracování osobních údajů.
14. Předžalobní výzvou ze dne 31. 12. 2025, která byla dle podacího lístku podána k přepravě téhož dne, vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 50 445,22 Kč ve lhůtě do 15. 1. 2026.
15. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně jakožto podnikatel s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaná jako spotřebitel spolu uzavřeli smlouvu, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované finanční prostředky s možností opakovaného čerpání. Na základě smlouvy ze dne 22. 7. 2024 žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky v celkové výši 42 776,26 Kč a žalovaná se zavázala dlužnou částku spolu s úrokem a dalšími poplatky splatit měsíčních splátkách. Bonita žalované byla právní předchůdkyní žalobkyně zkoumána na základě tvrzení žalované a z výpisů z účtu. Žalovaná závazek splnil pouze částečně. Pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 9. 2025. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná netvrdila a ani neprokázala, že by uhradila jiné částky, než tvrdila žalobkyně v žalobě, učinil soud závěr, že žalovaná žalobkyni uhradila částku 17 268,93 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných pohledávek předžalobní výzvou.
16. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, v účinném znění (dále jen „ZoSÚ “), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
17. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
18. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
19. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
20. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkové vztahy mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je plně aplikovatelný ZoSÚ , neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při tomto právním jednání vystupovala jako spotřebitel. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015 -39, dostupný na www.nssoud.cz či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , dostupný na www.nsoud.cz, přičemž tam uvedené závěry jsou aplikovatelné i na současnou úpravu). Soud má na základě provedeného dokazování za to, že právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně neprověřila schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet.
21. Z portálu zákaznické péče vyplývá, že žalovaná měla disponovat čistým měsíčním příjmem ve výši 88 000 Kč. Z žádného z předložených dokumentů však nevyplývá, jakým způsobem měla právní předchůdkyně žalobkyně tuto informaci ověřit. Současně žalovaná uvedla, že splátky jejích dalších úvěrů činí 2 000 Kč měsíčně a že její celkové měsíční závazky dosahují částky 7 090 Kč. Již z těchto údajů bylo zřejmé, že žalovaná má další dluhové závazky, což vyžadovalo důkladné posouzení její úvěruschopnosti. Žalobkyně sice tvrdí, že si její právní předchůdkyně obstarala výpisy z účtu žalované, ty však k důkazu nepředložila. Soud si tyto výpisy opatřil sám a zjistil, že příjem žalované za měsíc červen 2024 činil pouze 22 881 Kč, což je ve zjevném rozporu s deklarovaným čistým měsíčním příjmem ve výši 88 000 Kč. Z výpisů je navíc patrné, že žalovaná pobírala státní dávky a příspěvky, což nasvědčuje její nepříznivé finanční situaci. Za těchto okolností soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy řádně posoudila schopnost žalované splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr.
22. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalované splácet úvěr, a proto soud posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou jako neplatnou dle ustanovení § 87 ZoSÚ . I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem ZoSÚ je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C-679/18. Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy.
23. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyni její právní předchůdkyně platně postoupila svou pohledávku za žalovanou a že právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla finanční prostředky. Konkrétně se jednalo o finanční prostředky v celkové výši 42 776,26 Kč. Z provedených důkazů a tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaná uhradila částku 17 268,93 Kč. Vzhledem k tomu, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou či mezi žalobkyní a žalovanou není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť právní předchůdkyně žalobkyně jí plnila bez právního důvodu a žalobkyně má právo na vrácení toho, co žalované plnila její právní předchůdkyně. Žalovaná je proto povinna žalobkyni vydat to, oč se obohatila, resp. ve smyslu ZoSÚ vrátit poskytnutou jistinu. Žalované proto vznikla povinnost vrátit částku 25 507,33 Kč.
24. Pokud jde o žalobkyní uplatněný nárok na úroky z prodlení, soud konstatuje, že ustanovení § 87 ZoSÚ představuje zvláštní právní úpravu ve vztahu k obecné úpravě bezdůvodného obohacení, když jako soukromoprávní sankci omezuje nárok poskytovatele úvěru výlučně na vrácení nesplacené jistiny bez sjednaného příslušenství a poplatků, a to ve lhůtě odvíjející se od možností spotřebitele, nikoli od výzvy věřitele (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ). Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. může poskytovateli úvěru vzniknout teprve prodlením dlužníka s vrácením zbývající části jistiny ve lhůtě určené podle § 87 odst. 1 ZoSÚ , přičemž samotná výzva k vrácení nesplacené části jistiny z neplatné smlouvy prodlení nezakládá. Splatnost jistiny přiměřená možnostem spotřebitele je proto dána až rozhodnutím soudu; do té doby se spotřebitel do prodlení dostat nemůže. V projednávané věci žalovaná zůstala zcela procesně pasivní a soud neměl k dispozici žádná skutková zjištění o jejích aktuálních možnostech plnění, proto v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. určil lhůtu k plnění v délce 30 dnů, kterou považuje za přiměřenou jak z hlediska možností žalované, tak z hlediska oprávněných zájmů žalobkyně. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy zamítl.
25. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci s ohledem na celkovou částku požadovanou v žalobě (vč. příslušenství) úspěch menší než 50 %, z převažující části tedy byla s žalobou neúspěšná. V řízení tak byl úspěšnější žalovaná, té ale žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.
Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.