Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

122 C 24/2025-107

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Jihlavě rozhodl soudkyní Mgr. Anetou Válovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o 107 460,95 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 32 984 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 74 476 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 95 338 Kč od 24. 6. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 70,13 % ročně z částky 77 731,97 Kč od 24. 6. 2025 do 16. 7. 2025 ve výši 3 341,67 Kč, s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 77 731,97 Kč od 17. 7. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 24. 6. 2025 dosáhne částky 246 499 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 32 984 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 74 476 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 95 338 Kč od 24. 6. 2025 do zaplacení, s úrokem ve výši 70,13 % ročně z částky 77 731,97 Kč od 24. 6. 2025 do 16. 7. 2025 ve výši 3 341,67 Kč, s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 77 731,97 Kč od 17. 7. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 24. 6. 2025 dosáhne částky 246 499 Kč, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení celkové částky 107 460,95 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 20. 7. 2024 smlouvu o úvěru č. hodnota, jejímž předmětem byl úvěr v celkové výši 85 000 Kč. Úvěru byl žalovanému vyplacen dne 22. 7. 2024. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr s úrokem ve výši nominální úrokové sazby 70,13 % p. a. v 36 měsíčních splátkách po 6 502 Kč, splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem srpen 2024. Součástí splátek byla také měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalovaného úvěr splácet ve výši 796 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že před uzavřením smlouvy prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr prostřednictvím dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Úvěrovou historii žalovaného prověřovala v databází NRKI (nebankovní registr klientských informací) a dále byl prověřen stav v insolvenčním rejstříku. Na základě sdělených údajů a získaných informací byl proveden tzv. scoring žalovaného s pozitivním výsledkem, kdy žalovaný byl shledán úvěruschopným (což potvrdil také obchodník jednající s žalovaným, který úvěr doporučil ke schválení). Žalovaný svoji povinnost ze smlouvy neplnil řádně a včas. Na svůj dluh plnil pouze částečně (před zesplatněním uhradil osm splátek, vždy ve výši 6 502 Kč). V důsledku prodlení žalovaného s úhradou splátek o více než 65 dnů žalobkyně zesplatnila celý úvěr k datu 22. 6. 2025. Žalobkyni tím vzniklo právo požadovat smluvní pokutu v celkové výši 998 Kč (499 Kč za každou splátku, se kterou se žalovaný ocitne v prodlení 30 dnů). Dále žalobkyni vznikl nárok na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v celkové výši 800 Kč (200 Kč za každou splátku, se kterou se žalovaný ocitne v prodlení 15 dnů). K datu zesplatnění se dle smlouvy stala celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru, přirostlé ke dni zesplatnění úvěru, součástí nové jistiny úvěru. Žalobkyně vyčíslila novou jistinu úvěru k uvedenému datu na 91 152,43 Kč. Dále bylo ujednáno, že v případě nezaplacení nové jistiny úvěru v den zesplatnění úvěru vzniká žalovanému povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. Rovněž byl sjednán úrok za poskytnutí úvěru, který běží od data poskytnutí úvěru až do skutečného vrácení jistiny úvěru. Žalobkyně také požaduje tři platby pojistného po 796 Kč. Žalovaný po zesplatnění úvěru neuhradil ničeho, proto ho žalobkyně vyzvala k úhradě zbylé dlužné částky předžalobní výzvou. V doplnění žaloby žalobkyně blíže popsala popis uzavření smlouvy v elektronické podobě. Dále zdůraznila, že před poskytnutím úvěru řádně a s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného podle zákona o spotřebitelském úvěru. Vyšla přitom z doložených údajů, podle nichž měl žalovaný čistý měsíční příjem 35 000 Kč, výdaje 16 884 Kč a volné prostředky ke splácení 17 116 Kč. Údaje byly ověřeny z dokladů o příjmech, bankovních výpisů, přihlášky do pojištění, registru NRKI a interního scoringu. Zároveň bylo zjištěno, že žalovaný není v insolvenci, ani jiném problémovém postavení. Při hodnocení výdajů žalobkyně vycházela především z informací poskytnutých žalovaným, které potvrdil podpisem, a doplnila je o zákonně stanovené minimum (4 860 Kč), protože jiné výdaje neměla možnost plně ověřit. Žalovaný uvedl, že náklady na bydlení činí 5 900 Kč měsíčně. V době uzavření smlouvy měl s žalobkyní uzavřenou další smlouvu, přičemž měsíční splátka činila 6 124 Kč. Žalovaný zároveň prohlásil, že všechny údaje jsou pravdivé a úplné. Na základě těchto podkladů žalobkyně uzavřela, že žalovaný měl dostatečné příjmy k řádnému splácení úvěru, že úvěruschopnost byla prověřena dostatečně a v souladu se zákonem, a že případná nepravdivost údajů jde k tíži žalovaného, nikoli žalobkyně.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle , , v účinném znění (dále též jen „ “) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaný nedostavil, aniž by se omluvil. Soud proto jednal v jeho nepřítomnosti.

3. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu ze dne 23. 5. 2018 soud zjistil, že žalobkyně je nebankovním poskytovatelem spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení s oprávněním k činnosti od 11. 5. 2018

4. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru /smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne 22. 7. 2024, dodatku č. hodnota z téhož dne, předsmluvního formuláře a z oznámení o schválení úvěru bylo zjištěno, že se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout spotřebitelský úvěr ve výši 85 000 Kč na bankovní účet č. č. účtu. Žalovaný se úvěr zavázal splatit 36 měsíčními splátkami ve výši 6 502 Kč (vč. pojistného), splatnými vždy do 17. dne v měsíci. Součástí oznámení o schválení úvěru byl i splátkový kalendář. Ve smlouvě bylo sjednáno, že je součástí i pojištění schopnosti splácet úvěr, blíže upravené v příloze č. hodnota. Dále bylo uvedeno, že je sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 70,13 % p. a., která byla dohodnuta jako pevná na celou dobu splácení úvěru. Ve smlouvě bylo sjednáno, že v případě prodlení žalovaného s úhradou splátky nebo její části o délce 30 dnů vzniká žalovanému povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u níž takové prodlení nastalo. V případě prodlení o délce 15 dnů pak dále vzniká žalobkyni právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného, kdy výše nákladů činí u každé splátky, u níž se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou, částku ve výši 200 Kč. Strany se dále dohodly, že v případě prodlení s úhradou splátky nebo její části o délce 65 dnů automaticky dojde k zesplatnění úvěru. Žalobkyně se však zavázala před zesplatněním úvěru žalovaného vyzvat k uhrazení dlužné splátky a poskytnout mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů. V případě zesplatnění se stává celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru součástí nové jistiny úvěru, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni nejpozději v den zesplatnění úvěru. Z této nové jistiny úvěru je v případě prodlení s jejím uhrazením žalovaný povinen hradit úroky z prodlení a dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové jistiny úvěru za každý den prodlení. Shodné informace ohledně poskytnutého úvěru obsahuje předsmluvní formulář. O tom, že oznámení o schválení úvěru bylo odesláno žalovanému, svědčí přiložená dodejka. Z přílohy č. hodnota k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru /smlouvy o úvěru č. hodnota – pojištění schopnosti splácet úvěr soud zjistil, že žalovaný při podpisu nabídky podepsal přihlášku do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry. Měsíční pojistné bylo sjednáno ve výši 796 Kč. Parametry pojištění žalovaný nastavil v přihlášce do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry. Bližší informace o pojištění obsahoval dokument „pojištění schopnosti splácet úvěry – informační dokument o pojistném produktu“ zpracovaný společností právnická osoba.

5. Obecný způsob sjednání smlouvy popisuje označená jako „prohlášení klienta/informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru“ a označená jako „podpis na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru (tzv. produkt A).“ Dokument základní informace o klientovi obsahuje zejména kontaktní údaje žalovaného, číslo bankovního účtu, číslo smlouvy o úvěru a datum jeho vyplacení. Z důkazu o odeslání 1 Kč, zaslané SMS (informace o vyplacení) a důkazu o přijaté SMS (pro vyplacení) soud zjistil způsob uzavírání smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku.

6. Z karty klienta bylo zjištěno, že zaměstnavatelem žalovaného je společnost právnická osoba., že mu byl poskytnut úvěr ve výši 85 000 Kč a že uhradil osmkrát částku 6 502 Kč. Z hodnocení klienta soud zjistil, že žalobkyně evidovala jako příjem žalovaného ze zaměstnání částku 35 000 Kč. Jako výdaje evidovala částku odpovídající životnímu minimu ve výši 4 860 Kč, dále náklady na bydlení ve výši 5 900 Kč a splátky žalobkyni ve výši 6 124 Kč. Celková částka výdajů byla uvedena ve výši 16 884 Kč (jako rezerva byla uveden částka ve výši 1 000 Kč). Jako volné zdroje tak žalobkyně vyhodnotila částku ve výši 17 116 Kč.

7. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací (NRKI) soud zjistil, že žalovaný v minulosti podala žádost o úvěr u 3 finančních institucí jiných než žalobkyně, přičemž celková expozice činila 1 500 568 Kč.

8. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne 22. 7. 2024 došlo k vyplacení částky 85 000 Kč na účet č. Anonymizováno/Anonymizováno. Z kopie občanského průkazu bylo zjištěno, že se jedná o doklad totožnosti žalovaného. Z přípisu společnosti právnická osoba., ze dne 18. 6. 2026 soud zjistil, že majitelem účtu č. č. účtu je žalovaný.

9. Z výpisu z účtu č. č. účtu vystaveného společností právnická osoba., soud zjistil, že žalovanému byl dne 22. 7. 2024 žalobkyní vyplacen úvěr ve výši 85 000 Kč. Z výpisů ze stejného účtu soud zjistil, že za březen 2024 byla žalovanému vyplacena mzda 33 770 Kč, za duben 2024 mzda 36 659 Kč, za květen 2024 mzda 34 933 Kč a za červen 2024 mzda 33 057 Kč.

10. Z výzev k zaplacení ze dne 19. 5. 2025 a 17. 6. 2025 bylo zjištěno, že žalovaný byl upomínán o zaplacení dlužných splátek, současně byl upozorněna na možnost zesplatnění celého úvěru. Z dopisu ze dne 22. 6. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala žalovanému oznámení o zesplatnění úvěru a vyzvala ho k zaplacení částky 95 338 Kč.

11. Z předžalobní výzvy ze dne 14. 10. 2025 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě celkové částky 95 338 Kč s příslušenstvím do 15 dnů od jejího odeslání, přičemž z podacího archu k této ě bylo zjištěno, že předžalobní upomínka byla žalovanému odeslána právě dne 14. 10. 2025.

12. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu, v níž se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout částku ve výši 85 000 Kč a žalovaný se zavázal dlužnou částku spolu s úrokem splatit 36 měsíčními splátkami ve výši 6 502 Kč (vč. sjednaného pojistného). Úrok byl sjednán ve výši 70,13 % ročně. Dále byla sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za prodlení s úhradou kterékoli splátky delší než 30 dnů, poplatek za náklady vynaložené v souvislosti s prodlením ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů, smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny v případě zesplatnění úvěru. Před uzavřením smlouvy žalobkyně učinila dotaz na registr NRKI a provedla lustraci v insolvenčním rejstříku. Dále se dotázala na poměry žalovaného, přičemž měla k dispozici částečný výpis z účtu žalovaného – jeho příjem od zaměstnavatele v měsících březen až červen 2024. Žalovaný uhradil na poskytnutý úvěr celkem částku 52 016 Kč, z to vše před zesplatněním úvěru. Žalobkyně ho vyzvala k úhradě dlužných splátek dopisy s upozorněním na možnost zesplatnění. Dopisem ze dne 22. 6. 2025 žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru a vyzvala ho k úhradě dlužné částky. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku, ve které žalovaného znovu vyzvala k úhradě dlužné částky do 15 dnů od jejího odeslání, tj. ode dne 14. 10. 2025.

13. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle , 2 , (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

16. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkové vztahy mezi žalobkyní a žalovaným je plně aplikovatelný , neboť žalobkyně žalovanému poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání vystupoval jako spotřebitel. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39, dostupný na www.nssoud.cz či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , dostupný na www.nsoud.cz, přičemž tam uvedené závěry jsou aplikovatelné i na současnou úpravu). Soud má na základě provedeného dokazování za to, že žalobkyně dostatečně neprověřila schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet.

18. V projednávané věci si žalobkyně pro posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr obstarala řadu informací přímo od žalovaného i vlastními silami. Tyto informace však byly nedostatečné. Především měla žalobkyně k dispozici pouze částečný výpis z účtu žalovaného, který obsahoval čtyři měsíční příjmy ze zaměstnání. Takový částečný výpis nemůže dokládat dostatečné posouzení úvěruschopnosti žalovaného, neboť zcela opomíjí jeho výdajovou stránku. Výdaje žalovaného uváděla žalobkyně v ě označené jako „hodnocení klienta“ – v něm uvedla toliko to, že výdaje činí měsíčně 16 884 Kč, z toho 5 900 Kč za bydlení, 6 124 Kč na splátky žalobkyni na dluh z jiného závazku a 4 860 Kč jako částka životního minima dle zákona. Žalobkyně nijak blíže neověřovala výdajovou stránku žalovaného a jeho schopnost hradit dosavadní závazky. Alarmující pro žalobkyni měla být také skutečnost, že žalovaný jí dluží již z jednoho závazku a podle výpisu z NRKI žádal o úvěr u tří dalších věřitelů. Žalobkyně proto měla věnovat prověření schopnosti žalovaného splácet tento nový úvěr o to větší pozornost. Tím fakticky rezignovala na svou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, resp. tuto svou povinnost splnila pouze formálně tím, že si obstarala částečný výpis z účtu, aniž by se skutečně výdajovou stránkou žalovaného a jeho schopností úvěr splácet zabývala. Žalobkyně si tedy neobstarala dostatečné množství informací o výdajích žalovaného, čímž však nenaplnila účel institutu ověřování úvěruschopnosti spotřebitele, kterým je nejen ochrana spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti splácet, ale zprostředkovaně i ochrana společnosti jako celku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ). Z hlediska výdajů rozhodně nepostačoval odkaz žalobkyně na částku životního minima. Výdaje dlužníka je nutno hodnotit objektivně podle skutečných výdajů, nikoli podle toho, co zákon označuje za životní minimum.

19. S ohledem na výše uvedené učinil soud závěr, že žalobkyně nesplnila řádně svoji zákonnou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, a proto posoudil smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným jako neplatnou dle ustanovení . I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C-679/18. Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku, poplatcích, smluvních pokutách a pojistném, jak vyplývají ze smlouvy.

20. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 85 000 Kč. Z provedených důkazů a tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaný uhradil částku 52 016 Kč. Vzhledem k tomu, že mezi žalobkyní a žalovaným nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a současně není mezi nimi jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť žalobkyně mu plnila bez právního důvodu a žalobkyně má právo na vrácení toho, co žalovanému plnila. Žalovaný je proto povinen žalobkyni vydat to, oč se obohatil, resp. ve smyslu vrátit poskytnutou jistinu. Žalovanému tak vznikla povinnost vrátit částku 32 984 Kč.

21. Pokud jde o žalobkyní uplatněný nárok na úroky z prodlení, soud konstatuje, že ustanovení představuje zvláštní právní úpravu ve vztahu k obecné úpravě bezdůvodného obohacení, když jako soukromoprávní sankci omezuje nárok poskytovatele úvěru výlučně na vrácení nesplacené jistiny bez sjednaného příslušenství a poplatků, a to ve lhůtě odvíjející se od možností spotřebitele, nikoli od výzvy věřitele (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. ). Nárok na zákonné úroky z prodlení podle o. z. může poskytovateli úvěru vzniknout teprve prodlením dlužníka s vrácením zbývající části jistiny ve lhůtě určené podle , přičemž samotná výzva k vrácení nesplacené části jistiny z neplatné smlouvy prodlení nezakládá. Splatnost jistiny přiměřená možnostem spotřebitele je proto dána až rozhodnutím soudu; do té doby se spotřebitel do prodlení dostat nemůže. V projednávané věci žalovaný zůstal zcela procesně pasivní a soud neměl k dispozici žádná skutková zjištění o jeho aktuálních možnostech plnění, proto v souladu s určil lhůtu k plnění v délce 30 dnů, kterou považuje za přiměřenou s ohledem na absolutní pasivitu žalovaného, tak z hlediska oprávněných zájmů žalobkyně. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy zamítl.

22. O nákladech řízení soud rozhodl podle Žalobkyně měla ve věci s ohledem na celkovou částku požadovanou v žalobě (vč. příslušenství) úspěch menší než 50 %, z převažující části tedy byla s žalobou neúspěšná. V řízení tak byl úspěšnější žalovaný, tomu ale žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě ve 2 vyhotoveních.

Nesplní-li povinný ve stanovené lhůtě dobrovolně, co mu ukládá pravomocné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na exekuci nebo na soudní výkon rozhodnutí.