Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
19 C 193/2026-30
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní JUDr. Radmilou Chadimovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupené Jméno Zástupce, advokátem
sídlem Jméno advokátaAnonymizováno
proti
žalované: Jméno žalované, narozena Datum narození žalované
bytem Adresa žalované
o zaplacení částky částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Ohledně částky částka, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do datum a částky částka od datum do zaplacení, ohledně úroku ve výši 8 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Ohledně částky , částka, , kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a částky , částka, od , datum, do zaplacení, ohledně úroku ve výši 8 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba. (dále jen „původní věřitel“) uzavřel s žalovanou dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota, jejíž součástí byl předpis splátek. Původní věřitel poskytl žalované peněžní prostředky ve výši částka v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se za dobu poskytnutí úvěru do poslední řádné splátky zavázala uhradit celkem úrok v pevné výši částka, paušální ceny za plnění a za služby související s poskytnutím úvěru, a to úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši částka, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště ve výši částka. Celkovou dlužnou částku částka měla žalovaná uhradit ve 14měsíčních splátkách po částka. Poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední splátku zaplatila datum. Dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky vzniklo původnímu věřiteli právo na zaplacení dlužné částky, a to jistiny ve výši částka, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru částka, úhrady za poskytnutí úvěru částka, úhrady za administrativní činnost částka a úhrady za splátky v hotovosti ve výši částka. Na dlužnou pohledávku nebylo ze strany žalované nadále ničeho zaplaceno. Vzhledem k tomu, že poskytnutý úvěr nebyl ze strany žalované řádně v plné výši uhrazen ve lhůtě sjednané ve smlouvě, úročí se neuhrazená jistina úvěru ve výši částka od datum úrokem ve výši 8 % ročně. Dále vzniklo věřiteli z důvodu prodlení s úhradou splátek právo na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši 12 % ročně. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Po postoupení pohledávky žalovaná na úvěr nic neuhradila. Žalobkyně proto požadovala v žalobě neuhrazenou jistinu částka, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy částka, úhradu za administrativní činnost částka, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště ve výši částka, smluvní pokutu ve výši částka, úroky vyčíslené od datum do datum ve výši částka a zákonný úrok z prodlení vyčíslený od prodlení do datum ve výši částka. Dále žalobkyně požadovala úrok z úvěru ve výši 8 % z dlužné jistiny od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení.
2. Žalovaná zůstala ve věci zcela nečinná. Obě strany sporu souhlasily s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání.
3. Podáním ze dne datum žalobkyně doplnila svá tvrzení obsažená v žalobě tak, že původní věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost žalované úvěr splácet, zejména podle informací žalované, která uvedla výši svých měsíčních příjmů. Tyto příjmy si původní věřitel ověřil z pracovní smlouvy, dodatku k pracovní smlouvě, výplatních pásek a výpisů z bankovního účtu. S ohledem na informace uvedené žalovanou, které si původní věřitel ověřil, a s ohledem na výši požadovaného úvěru dospěl původní věřitel k závěru, že schopnost žalované splácet úvěr v měsíčních splátkách částka je dostatečná. Žalobkyně dále poukázala na skutečnost, že žalovaná v období od datum do datum na úvěr plnila a celkem uhradila částku částka.
4. Z listin předložených k důkazu žalobkyní soud zjistil, že původní věřitel uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru poté, co prověřil schopnost žalované úvěr splácet z tvrzení žalované uvedených v žádosti o úvěr, pracovní smlouvy, dodatku k pracovní smlouvě a výpisu z účtu žalované. Ve smlouvě o úvěru č. hodnota se původní věřitel zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši částka jako neúčelový hotovostní úvěr s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou ve výši částka. Kromě poskytnuté jistiny a úroku se žalovaná zavázala uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši částka, náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši částka a poplatek za inkaso plateb v hotovosti v místě bydliště ve výši částka, to vše v celkové výši částka, z čehož celkové náklady úvěru činily částka, ve 14 splátkách po částka, když první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy a každá další splátka do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Zápůjční úroková sazba v případě splatnosti úvěru do 14 měsíců činila 8 % a RPSN 272,44 %. Pro případ, že by dlužník nezaplatil jakoukoli splátku dle smlouvy řádně a včas, byl povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,01 % z příslušné dlužné částky, ohledně níž je v prodlení, a to za každý den prodlení, přičemž smluvní pokuta byla splatná v den následující po dni prodlení. Za prodlení s každou jednotlivou splátkou bylo možno dlužníkovi uložit smluvní pokutu v max. výši částka. Ke smlouvě byl jako příloha č. hodnota připojen předpis splátek (smlouva o úvěru, předpis splátek). Žalovaná v období od datum do datum na úvěr uhradila celkem částka v nepravidelných splátkách, které většinou nedosahovaly výše sjednaných splátek (transakční historie). Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni smlouvou ze dne datum a tato skutečnost byla žalobkyni oznámena dopisem ze dne datum (smlouva o postoupení pohledávek včetně přílohy, oznámení postoupení pohledávky). Žalobkyně zaslala žalované dopisem ze dne datum předžalobní výzvu, v níž žalovanou vyzvala k úhradě částky celkem částka do datum (předžalobní výzva, podací arch).
5. Soud vzal na základě učiněných zjištění za prokázané, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru dle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o.z. “), ve spojení se zák. ř. 257/2016, Sb., o spotřebitelském úvěru.
6. Soud se primárně zabýval tím, jakým způsobem žalobkyně, respektive její právní předchůdkyně, posuzovala schopnost žalované splácet sjednaný úvěr ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. Podle citovaného zákonného ustanovení je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel tedy poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, tedy že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. V opačném případě je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle § 588 citovaného zákona soud přihlédne i k neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou citovaného zákona, je smlouva neplatná a spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
7. Smlouvu o spotřebitelském úvěru však nelze bez dalšího „považovat za neplatnou jen proto, že nebyla řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele, musí být postaveno najisto, že spotřebitel nebyl schopen úvěr splácet“ a že mu tedy úvěr neměl být vůbec poskytnut (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1819/2023 ).
8. „Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně též společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o úvěr snižuje riziko věřitelů“ (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ).
9. Konkrétním účelem § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je kromě ochrany spotřebitele také postih poskytovatele spotřebitelského úvěru, který nedostatečně posoudil úvěruschopnost žadatele a zapříčinil tak neplatnost úvěrové smlouvy. Soukromoprávní sankcí za takové jednání poskytovatele je ztráta zisku v podobě smluvních úroků a dalších poplatků za poskytnutí spotřebitelského úvěru. Projevem ochrany spotřebitele je i zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, navíc v nové době splatnosti, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, ale od možností dlužníka. Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající částí jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.
10. Po provedeném řízení a dokazování soud uzavřel, že smlouva o spotřebitelském úvěru, kterou žalovaná dne datum uzavřela se žalobkyní, je absolutně neplatná. Žalobkyně v řízení neunesla břemeno důkazní ke svému tvrzení, že před poskytnutím úvěru řádně a s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované, tedy že řádně a s odbornou péčí posoudila její žádost o úvěr a ověřila informace a údaje, které sama žalovaná uvedla v žádosti o úvěr. Údaje jsou pokud jde o výši pravidelných měsíčních výdajů žalované na půjčky a na bydlení nevěrohodné a neodpovídají skutečnosti. Lustrací žalované v databázi zdejšího soudu soud zjistil, že žalovaná uzavřela dne datum smlouvu o úvěru ve výši částka, kterou řádně nesplácela, dne 20 4. 2023 smlouvu o úvěru ve výši částka a dne datum jí byl poskytnut úvěr s limitem do částka. Lze proto uzavřít, že posouzení proběhlo pouze formálně bez náležitých a dostatečných podkladů s cílem vykázat údaje, které měly nasvědčovat tomu, že úvěruschopnost žalované byla řádně zkoumána.
11. Vzhledem ke shora uvedenému dospěl soud k závěru, že žalobkyně poskytla žalované úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a úvěrová smlouva ze dne datum je tak ve smyslu § 87 odst. 1 citovaného zákona absolutně neplatná. K neplatnosti předmětné úvěrové smlouvy soud přihlíží z úřední povinnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že mezi stranami nevznikla platná smlouva, která by jim zajišťovala práva a vázala je k povinnostem, byly by obě strany povinny v souladu s § 2993 o. z. vrátit si to, co na základě neplatné smlouvy vzájemně plnily.
12. V řízení však bylo prokázáno, že původní věřitel poskytl žalované na její bankovní účet finanční prostředky ve výši částka, přičemž žalobkyně sama v doplnění uvedla, že žalovaná uhradila celkovou částku částka. Z poskytnuté částky tak zbývá uhradit částka.
13. Podle § 2991 odst. 1 o. z., platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Vzhledem k tomu, že soud hodnotil uzavřenou smlouvu o spotřebitelském úvěru jako absolutně neplatnou, vzniklo žalobkyni právo na zaplacení toho, oč se žalovaná bezdůvodně obohatila., tedy na zaplacení částky částka, .kterou je žalovaná povinna žalobkyni vydat.
15. Ohledně všech ostatních nároků byla žaloba z výše uvedených důvodů jako nedůvodná zamítnuta.
16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto, dle § 142 odst. 2 o.s.ř. Každý z účastníků měl ve věci úspěch částečný, proto soud žádnému z nich náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu podepsaného ve 2 vyhotovení, nebo podáním zaslaným elektronicky do datové schránky soudu.
Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená ve výroku I. tohoto rozsudku, lze se jejího splnění domáhat návrhem na provedení exekuce.