Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 C 131/2026-46

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Koškem ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč od 5. 4. 2026 do zaplacení ve výši 11,50 % ročně, a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 8 220 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

III. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu v Liberci soudní poplatek za řízení ve výši 210 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 20 000 Kč od 5. 4. 2026 do zaplacení ve výši 11,50 % ročně, a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 000 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 8 220 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.III. Žalobkyně je povinna doplatit České republice na účet Okresního soudu v Liberci soudní poplatek za řízení ve výši 210 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1.Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 20 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne datum byla uzavřena mezi žalobkyní jako věřitelem na straně jedné a žalovanou jako dlužníkem na straně druhé Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota (dále jen „smlouva o úvěru“), kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr 20 000 Kč. Smlouva o úvěru byla sjednána elektronicky prostřednictvím klientské zóny. Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované. Žalovaná se zavázala úvěr splácet alespoň v minimálních měsíčních splátkách splatných vždy nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce až do úplného zaplacení úvěru. Minimální splátka byla ke dni posledního čerpání vypočtena na částku 4 000 Kč. Žalovaná však nedodržela splátkový kalendář a dostala se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne 15. 12. 2025. Na základě tohoto porušení smluvních povinností zaslala žalobkyně žalované první písemnou upomínku ze dne 20. 12. 2025, kde vyzvala žalovanou k úhradě dlužné splátky. Žalovaná však žalobkyni své splatné závazky neuhradila. Žalobkyně proto zaslala žalované druhou písemnou upomínku ze dne 5. 1. 2026, kde opětovně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné splátky. I přes zaslání několika písemných upomínek tak nebyla ze strany žalované řádně uhrazena pravidelná měsíční splátka úvěru splatná dne 15. 12. 2025. Na jednotlivé upomínky nebylo reagováno zaplacením, proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru a vyzvala žalovanou k úhradě zbývající jistiny úvěru a nákladů právního zastoupení dne 21. 3. 2026. Žalobkyně proto po žalované požaduje zaplacení částky 20 000 Kč představující nesplacenou jistinu, náklady na upomínkování ve výši 1 000 Kč, a zákonný úrok z prodlení.

2.Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporovala. Na výzvu soudu dle ) , zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaná nevyjádřila, přičemž byla rovněž poučena o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu , a proto má soud za to, že žalovaná s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle ) Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením ) bez jednání.

3.Soud učinil ve věci jednotlivá skutková zjištění, ze kterých pak učinil následující závěr o skutkovém stavu: dne datum byla uzavřena mezi žalobkyní jako věřitelem na straně jedné a žalovanou jako dlužníkem na straně druhé Smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota (dále jen „smlouva o úvěru“), kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr 20 000 Kč. Smlouva o úvěru byla sjednána elektronicky prostřednictvím klientské zóny. Před uzavřením smlouvy žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované. Žalovaná se zavázala úvěr splácet alespoň v minimálních měsíčních splátkách splatných vždy nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce až do úplného zaplacení úvěru. Minimální splátka byla ke dni posledního čerpání vypočtena na částku 4 000 Kč. Žalovaná však nedodržela splátkový kalendář a dostala se do prodlení se splátkou, jež byla splatná dne 15. 12. 2025. Na základě tohoto porušení smluvních povinností zaslala žalobkyně žalované první písemnou upomínku ze dne 20. 12. 2025, kde vyzvala žalovanou k úhradě dlužné splátky. Žalovaná však žalobkyni své splatné závazky neuhradila. Žalobkyně proto zaslala žalované druhou písemnou upomínku ze dne 5. 1. 2026, kde opětovně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné splátky. I přes zaslání několika písemných upomínek tak nebyla ze strany žalované řádně uhrazena pravidelná měsíční splátka úvěru splatná dne 15. 12. 2025. Na jednotlivé upomínky nebylo reagováno zaplacením, proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru a vyzvala žalovanou k úhradě zbývající jistiny úvěru a nákladů právního zastoupení dne 21. 3. 2026. Žalobkyně proto po žalované požaduje zaplacení částky 20 000 Kč představující nesplacenou jistinu, náklady na upomínkování ve výši 1 000 Kč, a zákonný úrok z prodlení.

4.Žalobkyně posoudila schopnost žalované jako spotřebitele splácet pravidelné splátky spotřebitelského úvěru dle podepsaného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (viz příloha č. 1 ke smluvní dokumentaci), a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (kopie občanského průkazu, výpis z databáze neplatných dokladů, kopie řidičského průkazu, výpisy z bankovního účtu, výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z registru SOLUS, výpis z registru platebních informací (REPI), potvrzení o výši příjmu).

5.Podle ustanovení , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. , úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Podle ust. , úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl požádán.

6.Podle ust. , ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle ust. , zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

7.Podle ust. , dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení. Podle ust. , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8.Podle nař. vl. , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

9.Žalobkyni se v řízení podařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalované. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , dostupný na www.usoud.cz). Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení , je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. V tomto konkrétním případě žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované řádně a na základě dostatečných podkladů.

10.Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru. Soud dovozuje, že jednáním žalobkyně a žalované došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. , neboť žalobkyně převzala závazek poskytnout žalované finanční prostředky v určité výši, což poté splnila, a žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit. Smlouva o úvěru byla sjednána v elektronické podobě, což současná právní úprava v ustanoveních a násl. , upravujících uzavírání smluv distančním způsobem, umožňuje, forma smlouvy tak byla zachována. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovanou z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že s žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru, že na základě smlouvy o úvěru byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník (žalovaná) dluh řádně neuhradila. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala uzavření předmětných smluv a dále, že poskytla formou bezhotovostní platby žalované finanční prostředky, které žalovaná řádně nesplácela, čímž porušila smlouvu o úvěru. Bylo tedy pouze na žalované, aby tvrdila a prokázala, že žalobkyni na pohledávku ze smlouvy o úvěru, byť částečně, nad rámec tvrzení žalobkyně, plnila, resp. že tento její dluh zanikl jinak. Žalovaná takto nepostupovala a výši ani oprávněnost žalobního nároku nikterak nerozporovala. Vzhledem k tomu, že nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaná na zbývající část svého závazku žalobkyni cokoli uhradila, ocitla se s plněním svého dluhu v prodlení a žalobkyně tak má nárok rovněž na úrok z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po dni jeho splatnosti. Jelikož žalovaná porušila svou synallagmatickou povinnost vyplývající ze sjednané smlouvy, soud tak nárok žalobkyně na zaplacení žalobou požadované částky shledal důvodným. Soud přiznal žalobkyni i žalobou uplatněné zákonné úroky z prodlení, které žalobkyně požadovala v zákonné výši ode dne následujícího po splatnosti předmětné pohledávky určené žalobkyní v zesplatňovacím dopise, tedy od okamžiku, kdy byla žalovaná již v prodlení s placením celé žalované částky ( ). Za této situace proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. žaloby a žalobě žalobkyně v uvedeném rozsahu vyhověl.

11.Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn tak, že soud přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 8 220 Kč. Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce 1 050 Kč (uhrazeno 840 Kč + částka dle výroku III.) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 000 Kč sestávající z částky 1 940 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle a. t., z částky 1 940 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle a. t. a z částky 1 940 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle a. t. Náhrada nákladů je dle splatná k rukám advokáta, který zastupoval účastníka, jemuž byla přiznána náhrada nákladů řízení.

12. O poplatkové povinnosti žalobkyně bylo rozhodnuto podle ustanovení o soudních poplatcích, a podle Sazebníku soudních poplatků, konkrétně položky 2 bod 2, kdy platí, že pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1, kdy výše poplatku z částky 21 000 Kč (20 000 Kč jistina a 1 000 Kč samostatné náklady související s vymáháním) činí 1 050 Kč. Žalobkyně pak zaplatila s návrhem na vydání platebního rozkazu, který nebyl vydán, na soudní poplatek částku 840 Kč a k doplacení pak bylo uloženo zaplatit rozdíl tedy částku 210 Kč (1050–840).

13.O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. , když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.