Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
6 C 18/2026-58
Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Jitkou Novákovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce
sídlem Adresa žalobce
zastoupený advokátkou Jméno advokátky
sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený rodné přijmení Datum narození žalovaného
bytem Adresa žalovaného
o 13 377 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 7 000 Kč s úrokem z prodlení z částky 7 000 Kč ve výši 11,50 % p.a. od 24.7.2025 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Návrh žalobce, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci 2 800 Kč, smluvní pokutu ve výši 3 577 Kč, úrok z prodlení z částky 9 800 Kč od 26.2.2024 do 23.7.2025 a z částky 2 800 Kč od 24.7.2025 do zaplacení, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 460,50 Kč k rukám Jméno advokátky do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 7 000 Kč s úrokem z prodlení z částky 7 000 Kč ve výši 11,50 % p.a. od 24.7.2025 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Návrh žalobce, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci 2 800 Kč, smluvní pokutu ve výši 3 577 Kč, úrok z prodlení z částky 9 800 Kč od 26.2.2024 do 23.7.2025 a z částky 2 800 Kč od 24.7.2025 do zaplacení, se zamítá.III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 1 460,50 Kč k rukám , Jméno advokátky, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se proti žalovanému domáhal zaplacení částky 13 377 Kč spolu s úrokem z prodlení. Uvedl, že pohledávka od původního věřitele právnická osoba. byla postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2.5.2025 na společnost právnická osoba., a žalobce nabyl pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 10.6.2025 mezi společností právnická osoba., jako postupitelem a společností Jméno žalobce, jako postupníkem a novým věřitelem. Mezi původním věřitelem a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru, na jejímž základě byla žalovanému dne 26.10.2023 poskytnuta na účet označený žalovaným finanční částka ve výši 7 000 Kč, a to převodem z bankovního účtu právního předchůdce žalobce na bankovní účet žalovaného č. č. účtu. Žalovaný se dle odst. 2.1.6. Smlouvy zavázal zaplatit věřiteli smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny. Úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaný byl dle odst. 2.1.7. Smlouvy povinen splácet každý měsíc úrok přirostlý za uplynulé období, a to vždy nejpozději k 25. dni v měsíci. Jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání Smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, ohledně čehož byl žalobcem opakovaně upomínán. V poslední upomínce ze dne 25.2.2024 byl žalovaný informován o zesplatnění celého úvěru k datu upomínky a vyzván k jeho úhradě. Žalovaný se tak dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne 26.2.2024. Právo žalobce na zesplatnění úvěru je sjednáno v čl. VI. Smlouvy. Žalovaný byl upomínán k úhradě i formou výzvy ke splnění dluhu před podáním návrhu prostřednictvím právního zástupce žalobce. Výzva byla právním zástupcem žalobce odeslána žalovanému dne 20.7.2025. Předmětem návrhu je pohledávka v celkové výši 9 800 Kč, skládající se z nesplacené části jistiny ve výši 7 000 Kč a nesplacené části smluvního úroku ve výši 40 % p. m. z jistiny pouze za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 2 800 Kč nejpozději splatných dne 25.2.2024, to vše spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení od dne následujícího po dni splatnosti úvěru. Pro případ prodlení žalovaného se splácením úvěru byla dle odst. 4.2. písm. c) Smlouvy sjednána smluvní pokuta 0,1 % p. d. z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Žalovaný se do prodlení dostal následující den po dni zesplatnění úvěru, který nastal 25.2.2024. Žalobce proto požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % p. d., kterou počítá z jistiny za každý kalendářní den v období od data prodlení 26.2.2024 do data odeslání předžalobní výzvy 20.7.2025, tj. ve výši 3 577 Kč. Věřitel posuzoval úvěruschopnost na základě údajů sdělených klientem, dále ji ověřoval mimo jiné lustrací z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI. Odesláním žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru klient prohlásil, že má pravidelný měsíční příjem a potvrdil, že je schopen úvěr splatit, a že řádně zvážil své možnosti. V případě, že měl pochybnosti o svých možnostech úvěr splatit, byl povinen kontaktovat původního věřitele, aby společně posoudili jeho schopnost úvěr splatit. Na základě této lustrace a prohlášení klienta původní věřitel nepojal důvodné podezření o neschopnosti klienta úvěr splatit. V případě, že by soud neměl nárok žalobce na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru za prokázaný, požaduje žalobce, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla dlužná částka převedena.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o.s.ř bez nařízení ústního jednání. Žalobce výslovně souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení ústního jednání. Žalovaný byl usnesením soudu ze dne 7.7.2026 vyzván ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez jeho osobní účasti a bez nařízení ústního jednání. Současně byl poučen podle § 101 odst. 4 o.s.ř. o fikci svého souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 7 dnů nesdělí soudem požadované stanovisko. Žalovaný soudu ve stanovené lhůtě nezaslal své vyjádření, jeho souhlas s takovým procesním postupem soud podle uvedeného poučení daného účastníkům předpokládal, a proto bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti žalobce a žalovaného.
4. Soud měl ze Žádosti o spotřebitelský úvěr, Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota, Potvrzením o provedení transakce, zprávou právnická osoba. a dopisem ze dne 25.2.2024 prokázáno, že společnost právnická osoba. uzavřela dne 26.10.2023 s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, v níž se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr dle ust. § 2395 o.z. až do výše úvěrového limitu 30 000 Kč, který bude žalovanému zaslán na jím označený účet pod VS var. symbol, a to na dobu neurčitou. Žalovaný se zavázal splácet každý měsíc, nejpozději k 25. dni v měsíci úrok přirostlý za uplynulé období, jistinu úvěru mohl úvěrovaný splatit zcela nebo z části kdykoliv během trvání Smlouvy, úroková sazba činila 40 % měsíčně. Na bankovní účet označený žalovaným byla 26.10.2023 pod VS var. symbol zaúčtována částka 7 000 Kč. Žalovaný své smluvní povinnosti neplnil, právní předchůdce žalobce proto přistoupil k zesplatnění úvěru dnem 25.2.2024. Žalovaný ke svým poměrům uvedl, že je ženatý, má jednu vyživovací povinnost, je zaměstnán s příjmem 30 359 Kč, jeho měsíční výdaje činí 10 000 Kč, není proti němu vedena insolvence ani exekuční řízení. Z výpisů z běžného účtu žalovaného za období od července do září 2023 bylo zjištěno, že žalovaný měl v měsíci červenci nulový zůstatek, v měsíci srpnu mínusový konečný zůstatek, v měsíci září činil konečný zůstatek 8,65 Kč. Z výpisů z účtu je dále zřejmé, že žalovaný opakovaně čerpal úvěry u jiných nebankovních společností právnická osoba, právnická osoba, Anonymizováno, právnická osoba, právnická osoba., byl intenzivně sázející osobou u spol. Fortuna, Tipsport, Luckybet, Forbescasino, Sazka, Apollofames, MerkurXtip, Casino-kartáč, Sazka….
5. Smlouvami o postoupení pohledávek měl soud prokázáno, že předmětná pohledávka za žalovaným byla žalobci postoupena. Listinou ze dne 20.7.2025 byl žalovaný vyrozuměn o tom, že pohledávka ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to včetně příslušenství této pohledávky byla postoupena žalující společnosti.
6. Dopisem ze dne 20.7.2025 spolu s podacím lístkem bylo prokázáno zaslání předžalobní výzvy žalovanému téhož dne, žalovanému byla poskytnuta k zaplacení celkové částky 30 519 Kč lhůta tří dnů.
7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 86 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
9. Podle § 87 odstavec 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
10. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Podle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
12. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Po provedeném řízení soud dospěl k závěru, že žaloba je co do částky 7 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % p.a. od 24.7.2025 do zaplacení - důvodná, a to z titulu bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba. a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru (§ 2395 o.z.), na základě níž žalovaný obdržel úvěr ve výši 7 000 Kč, na který se zavázal hradit splátky. Uzavřená smlouva byla posouzena jako spotřebitelská (§ 1810 a násl. o.z.), kde právní předchůdce žalobce vystupuje v postavení podnikatele (§ 420 o.z.) a žalovaný v postavení spotřebitele (§ 419 o.z.). Žalovaný své povinnosti vyplývající ze Smlouvy řádně neplnil a úvěr nevrátil. Vzhledem k tomu, že žalobce neposkytl žádné důkazy o tom, že posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr bylo právním předchůdcem žalobce provedeno v souladu s ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru, když v řízení naopak bylo prokázáno, že žalovaný byl osobou intenzivně sázející, s nulovým či mínusovým zůstatkem na účtu, opakovaně čerpajícím nebankovní půjčky – je důsledkem sankce v podobě neplatnosti smlouvy o úvěru, což si je žalobce zřejmě vědom, když alternativně uvádí možnost posouzení nároku z titulu bezdůvodného obohacení. Pouze jazykový výklad nové právní úpravy účinné od 1. 12. 2016 a obsažené v § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. by (zejména vzhledem k druhé větě § 87 odst. 1) mohl nasvědčovat, že touto změnou došlo ke změně zákonného důsledku porušení kontinuálně stanovené povinnosti poskytovatele úvěru v tom směru, že nově jím bude nikoli absolutní, ale pouhá relativní neplatnost dotčené smlouvy, kterou, jako takovou, by měl soud zkoumat pouze k námitce spotřebitele. Tento závěr je však vyvrácen rozsudkem Evropského soudního dvora z 5. 3. 2020 ve věci vedené pod sp. zn. C679/18, jejímž předmětem byla žádost o rozhodnutí o předběžné otázce na základě článku 267 SFEU, podaná rozhodnutím Okresního soudu v Ostravě (Česká republika) ze dne 25. října 2018, došlým Soudnímu dvoru dne 5. listopadu 2018, který jednoznačně uzavřel, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Vzhledem k tomu, že na základě neplatného právního úkonu bylo poskytnuto plnění ze strany právního předchůdce žalobce žalovanému ve výši 7 000 Kč, přichází pouze nárok žalobce (resp. jeho právního předchůdce) na vydání bezdůvodné obohacení ve výši 7 000 Kč, když žalovaný na poskytnutý úvěr ničeho nezaplatil. Žalovaný neprokázal, že by bezdůvodné obohacení vydal, v řízení zůstala pasivní a netvrdil ani neprokázal, že by žalobcem tvrzený dluh nevznikl, byl v jiné výši, nebo již zanikl, soud proto musel žalobě co do částky uvedené ve výroku ad. I. vyhovět. Vzhledem k tomu, že žalobce žalovaného dopisem ze dne 20.7.2025 vyzval k zaplacení dluhu do tří dnů, tento se dostal do prodlení nejdříve dnem 24.7.2025, nikoliv dřívějším dnem tvrzeným žalobcem, je proto v souladu s ust. § 1970 o.z. a nař. vlády č. 351/2018 Sb. povinen hradit úrok z prodlení ve výši 11,50 % p.a. od 24.7.2025 do zaplacení a nikoliv dříve, soud proto nárok na zaplacení částky 2 800 Kč, smluvní pokuty ve výši 3 577 Kč a příslušenství před datem 24.7.2025 jako nedůvodný zamítl.
14. Žalobce z návrhu zaplatil soudní poplatek ve výši 800 Kč. Jelikož žalobce požadoval vysoké úroky, nebylo možno vydat elektronický platební rozkaz. Soud proto žalobci doměřil soudní poplatek do výše dle Položky 1 Sazebníku s.p., který je Přílohou zákona č. 549/1991 Sb. Podle této položky představuje soudní poplatek částku 1 000 Kč, a proto bylo třeba doplatit částku 200 Kč. Poplatníkem je podle § 2 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb. žalobce a poplatková povinnost mu vznikla v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé /§ 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb., v pozdějším znění/.
15. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce, který v zákonné lhůtě před podáním žaloby zaslal žalovanému výzvu k plnění, měl ve věci částečný úspěch. Náklady řízení pak představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, dále odměnu advokáta ve výši 2,5 x 1 600 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění ke dni uskutečnění úkonu, za převzetí zastoupení, sepis návrhu, jednoduchou výzvu k plnění (§ 11 odst. 1 písm. a/, d/, odst. 2 písm. h/ vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění), a 3 x 450 Kč paušál dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění ke dni uskutečnění úkonu. Jelikož žalobce byl úspěšný ve věci co do 23 % z celku (úspěch žalobce činí 61,5 % - úspěch žalovaného 28,5 %), soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení v poměrné výši 1 460,50 Kč. Žádné mimořádné okolnosti případu, pro které by soud ve smyslu § 150 o.s.ř. výjimečně nepřiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení, zjištěny ani tvrzeny nebyly. Lhůta k plnění byla stanovena třídenní dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání, písemně, ve dvojím vyhotovení, ve lhůtě 15 dní ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích, prostřednictvím Okresního soudu v Pardubicích.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.
Pokud nebude soudní poplatek uhrazen do 30 dnů po marném uplynutí lhůty jeho splatnosti, předá soud pohledávku k vymáhání místně příslušnému celnímu úřadu.