Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 175/2026-40

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Liscovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

pro zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, a to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku, tj. co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka za dobu od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka za dobu od datum do zaplacení, a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka, k rukám právního zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, a to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Ve zbytku, tj. co do požadavku žalobkyně na zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni , částka, , k rukám právního zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku částka s příslušenstvím a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši částka a smluvní pokutu ve výši částka. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný dne datum s žalobkyní smlouvu o zápůjčce (Smlouva). Na základě Smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši částka (Jistina), které byly žalovanému zaslány na účet č. č. účtu dne datum. Dne datum žalovaný uzavřel s žalobkyní žádost o navýšení zápůjčky o částka, které byly žalovanému zaslány na účet č. č. účtu dne datum. Dne datum žalovaný uzavřel s žalobkyní žádost o navýšení zápůjčky o částka, které byly žalovanému zaslány na účet č. č. účtu dne datum. Dne datum žalovaný uzavřel s žalobkyní žádost o navýšení zápůjčky o částka, které byly žalovanému zaslány na účet č. č. účtu dne datum. Dne datum žalovaný uzavřel s žalobkyní žádost o navýšení zápůjčky o částka, které byly žalovanému zaslány na účet č. č. účtu dne datum. Dne datum žalovaný uzavřel s Žalobkyní žádost o navýšení zápůjčky o částka, které byly žalovanému zaslány na účet č. č. účtu dne datum. Dne datum žalovaný uzavřel s žalobkyní žádost o navýšení zápůjčky o částka, které byly žalovanému zaslány na účet č. č. účtu dne datum (tedy zápůjčka v celkové výši částka), za což se žalovaný zavázal uhradit poplatek částka. Peníze byly žalovanému zaslány na účet č. č. účtu. Jistina i poplatek byly splatné dne datum. Ke dni podání návrhu žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky žalobkyně www.Anonymizováno.cz, kde zadal svoje osobní údaje. Žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřila totožnost klienta prostřednictvím skenu dokladu totožnosti a dále pomocí ověřovací korunové bezhotovostní platby. Žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného po předložení příslušných dokladů. Celková výše dluhu žalovaného, kde dni podání návrhu, kterou žalobkyně požaduje, činí částka (jistinu ve výši částka, poplatek ve výši částka, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši částka). Dále žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši částka.

2. K jednání, které se ve věci konalo dne datum, se žalovaný nedostavil, ačkoliv byl předvolán usnesením doručovaným na adresu trvalého bydliště podle , (dále jen „ “), neomluvil se a nepožádal o odročení jednání, k věci samé se nevyjádřil. Žalobkyně se k jednání též nedostavila, svou neúčast omluvila. Podle proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházel přitom z obsahu spisu.

3. Žaloba byla žalovanému doručena dne datum, žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a v průběhu celého řízení nevznesl žádné námitky proti žalobkyní shora specifikované, uplatněné pohledávce ve výši shora specifikované, ani co do důvodu, ani co do výše. Žalovaný neprokázal, že žalobkyni zaplatil žalovanou částku ve lhůtě její splatnosti.

4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Ze smlouvy o zápůjčce ze dne datum vyplynulo, že žalobkyně jako vydlužitelka měla zapůjčit žalovanému jako vydlužiteli částku částka převodem na bankovní účet č. č. účtu, za což se žalovaný zavázal žalobkyni uhradit poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši částka. Splatnost zápůjčky byla stanovena dne datum, tj. 28 dní, RPSN byla sjednána ve výši 3 819 %, celková částka splatná klientem částka. Ve smlouvě jsou zakotveny smluvní pokuty za písemnou upomínku částka, za emailovou upomínku částka, za telefonickou upomínku částka, za SMS upomínku částka, příprava dohody o splátkovém kalendáři částka, předání spisu internímu oddělení vymáhání pohledávek částka, předání spisu inkasní agentuře částka a účelně vynaložené náklady spojené s předáním a vymáhání pohledávky prostřednictvím inkasní agentury až částka. Smlouva neobsahuje vlastnoruční podpis žalovaného, u jeho podpisové doložky je uveden údaj „klient: Jméno žalovaného, datum, PIN kód Anonymizováno“. Nedílnou součástí této smlouvy byly obchodní podmínky žalobkyně. Dodatkem ke smlouvě o úvěru č. hodnota ze dne datum bylo sjednáno navýšení zápůjčky o částku částka na částku částka s tím, že poplatek bude navýšen o částka na částku částka. Obě částky splatné dne datum, RPSN 3 837 %, celková částka splatná klientem částka. Dodatek ke smlouvě není podepsán vlastnoručním podpisem žalovaného, místo podpisu žalovaného je uvedena doložka „klient: Jméno žalovaného, datum, PIN kód Anonymizováno“. Z dodatku ke smlouvě o úvěru č. hodnota ze dne datum vyplynulo, že účastníci měli uzavřít smlouvu o navýšení zápůjčky o částka s tím, že celková výše zápůjčky tak bude činit částka, měl být navýšen poplatek za navýšení zápůjčky o částka na částku částka splatné do datum, RPSN 3 819 %, celková částka splatná klientem částka. Smlouva není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného v podpisové doložce je uvedeno „klient: Jméno žalovaného, datum, PIN kód Anonymizováno“. Z dodatku ke smlouvě o úvěru č. hodnota ze dne datum se podává, že mezi účastníky měla být uzavřena dohoda o navýšení zápůjčky o částku částka s tím, že celková výše zápůjčky tak bude činit částka, výše poplatku bude navýšena o částka na celkovou částku částka, oboje splatné do datum, RPSN 4 389 %, celková částka splatná klientem částka. Dodatek není opatřen vlastnoručním podpisem žalovaného. V podpisové doložce je uvedeno: „klient: Jméno žalovaného, datum PIN kód Anonymizováno“. Z dodatku ke smlouvě o úvěru č. hodnota ze dne datum se podává, že účastníci měli uzavřít dohodu o navýšení zápůjčky o částku částka na celkovou výši zápůjčky částka, poplatek navýšen o částka na celkovou částku částka, oboje splatné do datum, RPSN 4 389 %, celková částka splatná klientem částka. Dodatek není opatřen vlastnoručním podpisem žalovaného v podpisové zóně je za něj uvedeno „klient: Jméno žalovaného, datum, PIN kód Anonymizováno“. Z dodatku ke smlouvě o úvěru č. hodnota ze dne datum se podává, že účastníci se měli domluvit o navýšení smlouvy o zápůjčce o částku částka s tím, že tedy celková výše zápůjčky bude činit částka, poplatek navýšen o částka na celkovou částku částka, oboje splatné do datum, RPSN 4 389 %, celková částka splatná klientem částka. Dodatek není opatřen vlastnoručním podpisem žalovaného, v podpisové zóně je uvedeno „klient Jméno žalovaného, datum PIN kód Anonymizováno“. Z dodatku ke smlouvě o úvěru č. hodnota ze dne datum se podává, že účastníci uzavřeli dohodu o navýšení zápůjčky o částka na celkovou částku zápůjčky částka, poplatek navýšen o částka na celkovou částku částka, oboje splatné do datum, RPSN sjednána ve výši 5 118 %, celková částka splatná klientem částka. Dodatek není opatřen vlastnoručním podpisem žalovaného v podpisové zóně je uvedeno „klient: Jméno žalovaného, datum, PIN kód Anonymizováno. Peněžní prostředky měly být žalovanému poskytnuty na jeho účet č. č. účtu. Z protokolu o vlastnictví účtu se podává, že žalobkyně ověřila, že účet č. č. účtu je účtem žalovaného. Z údajů o provozních platbách se podává že na tento účet žalovaného měla být zaslána z účtu žalobkyně dne datum částka částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka, dne datum částka částka a dne datum částka částka. Z upomínek předložených žalobkyní se podává, že žalobkyně měla žalovaného úhradu dlužné částky upomínat přípisem z datum a datum. K těmto upomínkám však soudu nebyly předloženy doklady o jejich doručení či odeslání. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne datum, včetně podacího lístku z datum vyplynulo, že žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně vyzývala žalovaného před podáním žaloby k úhradě částky částka do tří dnů. Zásilka byla dána k poštovní přepravě dne datum.

Ze zprávy právnická osoba. ze dne datum bylo zjištěno, že účet vedený pod č. č. účtu je účet vedený na jméno žalovaného, který měl dispoziční oprávnění k tomuto účtu v době od datum do datum a na tento účet byly připsány částky zasílané z účtu žalobkyně dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka, dne datum ve výši částka a dne datum ve výši částka, tedy celkem finanční prostředky ve výši částka.

5. Stran posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně soudu ničeho nepředložila.

6. Podle , (dále jen „ “), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

7. Podle smlouvou o finanční službě se pro účely úpravy spotřebitelských smluv v tomto zákoně rozumí každá spotřebitelská smlouva týkající se bankovní, úvěrové a platební nebo pojistné smlouvy, smlouva týkající se penzijního připojištění, směn měn, vydávání elektronických peněz a smlouva týkající se poskytování investiční služby nebo obchodu na trhu s investičními zdroji.

8. Podle smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle , o spotřebitelském úvěru, smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu.

10. Podle , , (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

11. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

12. Podle , o spotřebitelském úvěru (účinného od datum) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle , o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

15. Podle je neplatné právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

16. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

17. Podle , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

18. Podle , bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Po skutkové stránce má soud s ohledem na výše uvedené prokázané pouze tolik, že žalobkyně zaslala žalovanému částku částka, nemá však za prokázané, že by byla mezi nimi uzavřena smlouva o zápůjčce, ani že by tato byla platná.

20. Soud po zhodnocení provedených důkazů podle každého důkazu jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti a po aplikaci výše citovaných zákonných ustanovení na zjištěný skutkový stav dospěl k následujícímu závěru:

21. Otázkou zůstává, zda byl splněn požadavek písemnosti smlouvy (a jejích dodatků). Obecně lze uvést, že pojem písemnosti zahrnuje textové či obrazové informace zachycené nejen v listinné, ale též v elektronické či jakékoliv jiné podobě, která umožňuje trvalý a písemný záznam dané informace s možností její autentizace, tj. přičitatelnosti určitému subjektu. Písemná forma je tak naplněna i tehdy, pokud bylo určité právní jednání provedeno za pomoci elektronických prostředků, jako je internet, elektronická pošta apod. Avšak v kontextu posuzované věci je stěžejní otázkou naplnění požadavku autentizace. Tomuto účelu nejlépe slouží podpis, díky němuž lze identifikovat jednající subjekt a současně ověřit, že skutečně jednal ten, kdo se podepsal.

22. Na základě zjištěného skutkového stavu věci a citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že písemná forma smlouvy, tak jak požaduje zákon, nebyla zachována. Písemná forma vyžaduje zachycení obsahu jednání včetně označení (identifikace) jednající osoby v písmenech a číslech a také podpis, tedy ověření (autentizaci) jednající osoby ve vztahu k obsahu písemnosti. Písemný projev tedy musí být podepsán a je platný až po podpisu jednající osoby bez ohledu na to, zda byl zachycen v listinné nebo elektronické podobě. Z formálního hlediska se za podpis považuje pouze takové technické provedení identifikace osoby, které umožňuje objektivně (tedy samo o sobě, ze svých vlastností) ověřit identitu osoby, která jej provedla. V případě zachycení písemného projevu v listinné podobě je nahrazení vlastnoručního podpisu užitím mechanických prostředků zcela výjimečné, zejména jedná-li se o podpis spotřebitele. Soud nevidí důvod, proč by v případě zachycení písemného projevu v elektronické podobě měla být míra spolehlivosti při určení jednající osoby nižší než je tomu v podobě listinné. Naopak v situaci, kdy ve světě elektronických dokumentů je padělání identity a nezjistitelné změny obsahu dokumentů mnohem snazší, než je tomu u listinných dokumentů, je potřeba důsledně vyžadovat, aby byl elektronický dokument podepsán takovým podpisem, který zaručuje jak to, že dokument nebyl po připojení podpisu změněn, tak identitu podepisující osoby. Je evidentní, že zaručený elektronický podpis je založený na kvalifikovaném certifikátu (vytvořen pomocí prostředku pro bezpečné vytváření elektronického podpisu). Pouze takový elektronický podpis zaručuje integritu podepsaných dat i identitu podepsané osoby (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne datum sp. zn. spisová značka).

23. Žalobkyně neprokázala a nenabídla soudu důkazy k prokázání tvrzení, zda a kdy se žalovaný (osoba s jeho elektronickou identitou) do systému žalobkyně přihlásil a jaké konkrétní dokumenty odsouhlasil a v jakém znění, tedy, zda smlouva byla žalovanému skutečně zobrazena v nyní předloženém znění nejen na webových stránkách žalobkyně, ale i v uživatelském rozhraní žalovaného (byla mu adresována) a autentizována (podepsána), a že žalovaný odsouhlasil právě soudu předložené znění smlouvy kliknutím na virtuální tlačítko „clickthrough smlouva“ (či jiným způsobem a jakým).

24. Smlouva nebyla platně uzavřena ani podle § 562 odst. 2 o. z., tedy za použití elektronických nebo jiných technických prostředků umožňující zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Žalobkyně neprokázala, že žalobkyní ovládané elektronické prostředí, ve kterém mělo dojít k právnímu jednání s žalovanou, samo o sobě umožňuje zachycení obsahu jednání a určení osoby jinak než elektronickým podpisem alespoň se značnou úrovní důvěry odpovídající míře identifikace a autentizace na základě vlastnoručního podpisu či zaručeného elektronického podpisu založeného na kvalifikovaném certifikátu.

25. Prokazovanou skutečnost lze mít za prokázanou, jestliže lze bez rozumných pochybností nabýt jistoty (přesvědčení) o tom, že se tato skutečnost opravdu stala (že je pravdivá); nestačí, lze-li usuzovat pouze na možnost její pravdivosti (na její pravděpodobnost) – např. spisová značka. V dané věci dospěl soud k závěru, že nedošlo k řádnému ujednání o uzavření úvěrové smlouvy mezi účastníky učiněné elektronickými prostředky. Smlouva není opatřena řádným popisem žalované, a soudu nebyla doložena ani žádná odpovídající písemná korespondence mezi účastníky zachycující její obsah. Soud tedy dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by smlouva mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena. K platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího, tedy vlastnoruční podpis jednajícího nebo podpis právního jednání učiněného elektronickými prostředky ve smyslu , o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, tj. způsobem umožňujícím jednoznačné ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě nebo že podpis byl nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Uvedené lze považovat za splněné například při sjednávání smlouvy prostřednictvím internetového bankovnictví, zřízeného již na základě existujícího smluvního vztahu mezi spotřebitelem a finanční institucí, kdy finanční instituce již dříve klienta identifikovala, přičemž pro další komunikaci s ním mu přidělila personalizované údaje, jejichž prostřednictvím se spotřebitel přihlašuje do internetového bankovnictví, pokud následně v kontraktační fázi učiní další úkon, ze kterého je zřejmá jeho vůle být smluvně vázán. Elektronická značka (ve smyslu zákona o elektronickém podpisu) není pro účely sjednávání spotřebitelského úvěru relevantní. V řízení tedy nebylo prokázáno uzavření smlouvy, když smlouva opatřená písemným podpisem žalované nebyla soudu předložena a nebylo ani prokázáno, že by ji žalovaná podepsala elektronicky dle , o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Soudu tak nezbylo, než konstatovat, že v řízení nebylo prokázáno uzavření smlouvy.

26. Fakt, že osobní údaje žalovaného byly na této smlouvě uvedeny, neprokazují, že smlouvu podepsal skutečně žalovaný. Soud totiž má za to, že musejí být splněny příslušné podmínky stanovené v ustanovení , případně téhož předpisu, aby bylo možné mluvit o tom, že byla zachována příslušná písemná forma. Tuto formu přitom dle soudu nemůže splnit pouze to, že soudu byl předložen elektronický dokument bez elektronického podpisu jednoznačně potvrzující a prokazující identitu žalovaného (viz Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne datum o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES a provádějící předpisy).

27. I kdyby bylo dle soudu prokázáno, že došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce mezi žalobkyní a žalovaným, neměl by ani tak za prokázané, že by mezi nimi byla dne datum uzavřena platná smlouva o zápůjčce (ani její následné dodatky). Soud se z moci úřední totiž musí předloženou smlouvou zabývat se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem (čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum, a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne datum ve věci spisová značka právnická osoba proti jméno FO a další) a jeho transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.

28. Poskytovatel úvěru je dle shora citovaného zákonného ustanovení povinen náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, resp. domácí rozpočet spotřebitele žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru.

29. Zákon o spotřebitelském úvěru sice ukládá dlužníkovi povinnost poskytnout věřiteli údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (§ 84 zákona o spotřebitelském úvěru), avšak tato povinnost nepřesouvá důkazní břemeno za správnost poskytnutých údajů na spotřebitele, ani nezbavuje věřitele povinnosti jednat s odbornou péčí. Věřitel se tedy nemůže s informacemi získanými od spotřebitele bez dalšího spokojit a brát je jako fakt, ale je povinen tyto informace s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Pokud má věřitel pochybnosti o jejich správnosti (např. pokud výdaje na bydlení či stravování nebo jiné náklady neodpovídají cenám v místě a čase obvyklým apod.), je věřitel povinen požadovat po spotřebiteli objasnění takových údajů, případně je v rámci svých možností jiným způsobem ověřit. Údaje pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí být aktuální a musí vypovídat o finanční situaci spotřebitele v okamžiku, kdy žádá o spotřebitelský úvěr.

30. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z datum, sp. zn. spisová značka, uzavřel, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověřování (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložení výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele, apod.). Nejvyšší správní soud v uvedeném rozhodnutí dále mimo jiné uvedl, že předobrazem shora citovaného ustanovení posouzení úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru je článek 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum. Soudní dvůr, který se zabýval výkladem tohoto článku, konstatoval, že: „…poskytovatel úvěru musí v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V tomto ohledu se dostatečnost uvedených informací může lišit podle okolností, za nichž dojde k uzavření úvěrové smlouvy, podle osobní situace spotřebitele nebo podle částky úvěru uvedené v této smlouvě. Toto posouzení lze provést s pomocí podkladů o finanční situaci spotřebitele, ale nelze vyloučit možnost, aby poskytovatel úvěru zohlednil případné dříve získané znalosti o finanční situaci zájemce o úvěr. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady.“

31. Citovaná směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES1 byla zapracována do , o spotřebitelském úvěru (dále již jen zákon o spotřebitelském úvěru). Zákon o spotřebitelském úvěru v odst. l upravuje následek, který nastane, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s odst. l větou druhou (posouzení úvěruschopnosti spotřebitele), a to sankci neplatnosti smlouvy. S ohledem na použité slovní vyjádření ve větě druhé zákona o spotřebitelském úvěru by bylo možné tuto úpravu vnímat a vyložit jako relativní neplatnost, neboť spotřebiteli dává možnost námitku neplatnosti uplatnit. Touto problematikou se však v poslední době zabýval jak Nejvyšší soud České republiky, jehož hlavním úkolem je zajišťování jednoty a zákonnosti rozhodovací praxe českých soudů, tak i Ústavní soud, jehož nálezy jsou pro obecné soudy závazné ( y). Nejvyšší soud se k následkům, které nastanou, pokud poskytovatel s odbornou péčí neposoudí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjádřil v rozsudku sp. zn. spisová značka ze dne datum, v němž dospěl k závěru, že pokud poskytovatel takovou povinnost nesplní, je smlouva (absolutně) neplatná. Ačkoli v tomto rozsudku byl řešen spotřebitelský úvěr poskytnutý podle dřívějšího zákona o spotřebitelském úvěru ( ), z jehož dikce odst. l by bylo možné dovozovat absolutní neplatnost smlouvy, i výklad tohoto ustanovení nebyl jednoznačný (k tomu srovnej komentář odst. l zákona o spotřebitelském úvěru uveřejněný v systému Aspi), a proto jsou závěry tohoto rozhodnutí aplikovatelné i na spotřebitelský úvěr poskytnutý podle Ústavní soud pak ve svých nálezech sp. zn. Anonymizováno řešil tuto otázku i ve vztahu k vykonávacímu řízení. Všechna tato uvedená rozhodnutí směřují obecné soudy k aplikaci odst. l o. z. a o. z. (absolutní neplatnost právního jednání). Tento závěr ostatně potvrzuje i aktuálně účinné znění ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.

32. Žalobkyně dle soudu neprokázala, že by úvěruschopnost žalovaného zkoumala, neboť k tomuto ničeho nepředložila V projednávané věci žalobkyně v tomto směru pouze tvrdila, ale nijak nedoložila, že byla úvěruschopnost žalovaného prověřována.

33. S ohledem na tento závěr nemohl soud žalobkyni přiznat nároky na plnění vyplývající ze smlouvy o zápůjčce ze dne datum a jejích dodatků.

34. Soud se dále zabýval tím, zda nebylo ze strany žalobkyně poskytnuto žalovanému plnění bez právního důvodu. S ohledem na obsah předložených dokumentů a zejména zprávy právnická osoba. ze dne datum má soud za to, že žalovanému byla žalobkyní poskytnuta převodem na jeho bankovní účet částka v celkové výši částka (dne datum částka částka + částka + částka, dne datum částka částka + částka + částka a dne datum částka částka). Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Soud tak má za to, že se žalovaný dle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z. bezdůvodně obohatil v rozsahu částka, a byl povine n žalobkyni toto bezdůvodné obohacení vydat, a proto uložil žalovanému, aby tuto částku žalobkyni zaplatil.

35. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Žalobkyni tak podle o.z.. náleží úrok z prodlení ve výši zákonného úroku z prodlení, tj. stanovený podle , ve znění účinném v době počátku prodlení, v mezích žalobního petitu.

36. Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 o. z.). Žalobkyně neprokázala, že by žalovaného vyzvala k vydání bezdůvodného obohacení dříve, než prostřednictvím předžalobní výzvy ze dne datum, dané k poštovní přepravě téhož dne. Vůči nepřítomné osobě působí právní jednání od okamžiku, kdy jí dojde (§ 570 odst. 1 o. z.), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Podle § 573 o. z. se tak má za to, že výzva byla žalovanému doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. datum, s tím že žalovaný měl dle tohoto oznámení plnit nejpozději do 3 dnů, do datum tak měl žalovaný plnit, a od datum je žalovaný v prodlení. Úrok z prodlení byl přiznán podle o. z. a v mezích žalobního petitu (výrok I. rozsudku).

37. Svou neúčastí na jednání se žalobkyně zbavila dobrodiní soudu - poučovací povinnosti podle a 3 , žalobkyně si zmařila také možnost být seznámena s předběžným právním názorem soudu vyplývajícím z provedeného dokazování (viz např. usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. Anonymizováno či rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. zn. spisová značka).

38. Protože smlouvu o úvěru má soud za absolutně neplatnou, tak žalobní nároky plynoucí z této smlouvy (úrok, poplatky, smluvní pokutu, včetně nákladů s prodlením žalovaného, kdy žalobkyně navíc soudu nedoložila, že tyto výzvy žalovanému vůbec zaslala) nelze přiznat, neboť uvedené nároky jsou povahou akcesorické a váží se k hlavnímu závazku, který byl neplatně sjednán (výrok II.).

39. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 10 %, z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 55 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 45 %). Při určování míry úspěchu a neúspěchu ve věci soud odkazuje na v judikatuře Nejvyššího soudu České republiky (srov. např. usnesení ze dne datum, sp. zn. spisová značka) dlouhodobě ustálený názor, že úspěch ve věci při rozhodování o náhradě nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl, se poměřuje ve smyslu i co do úspěchu ohledně uplatněného příslušenství, tj. úroku i úroku z prodlení. Nejvyšší soud přijal uvedený právní názor ve shodě s nálezem Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. , v němž Ústavní soud dospěl k závěru, že pokud je předmětem civilního řízení vedle pohledávky též její příslušenství (např. úroky, úroky z prodlení), je nutno při rozhodování o náhradě nákladů dle míry úspěchu ve věci ( ) zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky, ale též stran jejího příslušenství. V tomto směru nutno vyjít z celkové částky požadované žalobkyní, včetně příslušenství, ke dni rozhodnutí soudu (tj. datum), tj. částky částka, sestávající z požadované částky částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka za dobu od datum do datum, tj. ve výši částka, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši částka, smluvní pokuty ve výši částka. Úspěch žalobkyně ve věci spočívá v částce částka (tj. 55 %), sestávající z částky částka a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do datum, tj. ve výši částka. Obdobně judikoval i Krajský soud v adresa ve svém rozsudku ze dne datum, č.j. spisová značka.

40. Náklady řízení žalobkyně v částce částka sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. 10 % z částky částka činí částka.

41. Řízení bylo zahájeno na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění nepřevyšuje částku částka, a to z titulu porušení smluv o úvěru uzavřené mezi žalobkyní a dlužníkem. Pokud jde o opakovanost podání, pak okresní soud vychází z konstantní rozhodovací praxe odvolacího soudu, kdy splněním podmínky jsou alespoň 3 srovnatelné návrhy. Porovnáním obsahu těchto návrhů s návrhem na vydání EPR v posuzované věci soud zjistil, že vylíčení skutkových tvrzení je v nich v zásadě totožné, předmětem řízení jsou vždy nároky ze smluv o úvěru a text návrhů se liší pouze v proměnných údajích o datech uzavření smlouvy, výší poskytnutého úvěru, sazbou úroků, daty zesplatnění úvěrů a výší dlužných částek (dále jen proměnné skutečnosti). Návrhy jsou jinak strukturou textu totožné, opírající se o stejný smluvní a právní základ. Soud tedy má za splněné podmínky stanovené v vyhl. č. , v platném znění, tedy že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech. Pokud se týká rozdílů ve skutkových tvrzeních týkajících se proměnných skutečností, jsou tyto podle názoru soudu v zásadě technického charakteru, týkají se stejného okruhu skutečností a spočívají v přenesení jednotlivých údajů (vstupních dat) z předložených listin do textu návrhu bez toho, že by se tyto odlišnosti projevily v potřebě užití jiných smluvních ujednání nebo ustanovení právních předpisů a v důsledku toho v odlišném právním posouzení věci. Pokud jde o aplikovatelnost na tento typ sporů, odkazuje soud na odůvodnění rozhodnutí Krajského soudu v adresa – pobočky v adresa ze dne datum č. j. spisová značka ve spojení s usnesením Ústavního soudu sp. zn. Anonymizováno ze dne datum, rozhodnutí Krajského soudu v Anonymizováno ze dne datum č. j. spisová značka ve spojení s usnesením Ústavního soudu sp. zn. Anonymizováno ze dne datum, rozhodnutí Krajského soudu v adresa – pobočky v Anonymizováno ze dne datum, sp. zn. spisová značka ve spojení s usnesením Ústavního soudu sp. znAnonymizováno ze dne datum a v neposlední řadě také např. na usnesení Krajského soudu v adresa č. j. spisová značka.

42. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce ( ). Lhůta ke splnění rozsudkem uložených povinností je stanovena dle , neboť pro uložení lhůty jiné soud neshledal důvod.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Litoměřicích.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či exekuci.