Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
35 Co 202/2026-140
Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Naděždy Zachystalové a soudců Mgr. Pavla Riedlbaucha a JUDr. Ivy Zemanové ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně
sídlem Adresa žalobkyně
zastoupená advokátkou Jméno advokátky
sídlem Adresa advokátky
proti
žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované
sídlem Adresa žalované
zastoupená obecným zmocněncem Jméno zmocněnce
bytem Adresa zmocněnce
o 187 528,97 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 19. 11. 2025, č. j. 13 C 546/2024 -101,
takto:
I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku o věci samé (I.) potvrzuje, ve výroku o náhradě nákladů řízení (II.) se mění tak, že výše náhrady činí 5 101 Kč, jinak se i v tomto výroku potvrzuje.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení 450 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku o věci samé (I.) potvrzuje, ve výroku o náhradě nákladů řízení (II.) se mění tak, že výše náhrady činí 5 101 Kč, jinak se i v tomto výroku potvrzuje.II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení 450 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 187 528,97 Kč s úrokem z prodlení v tzv. zákonné výši od datum do zaplacení (výrok I.) a o náhradě nákladů řízení rozhodl tak, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované částku 7 111,60 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). Rozhodl tak o žalobě podané z titulu účastnicemi dne datum uzavřené smlouvy o dílo, když se jedná o část ceny díla představovanou záruční pozastávkou, již žalovaná neuhradila, jakkoliv ji byla povinna dne datum žalobkyni uhradit, přičemž splatnost záruční pozastávky odvozovala z data předání provedeného díla (blíže bod 1 odůvodnění), žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, když s ohledem na splatnost žalované částky vznesla námitku promlčení (bod 2 odůvodnění).
2. Soud prvního stupně po provedeném dokazování (stran skutkových zjištění blíže body 4 až 6 odůvodnění), poté, co identifikoval navržené důkazy, jež neprovedl a z jakého důvodu (blíže bod 7 odůvodnění), po citaci ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), upravujících institut promlčení nároku (blíže body 9 až 11 odůvodnění) a po učinění závěru o skutkovém stavu (blíže bod 12 odůvodnění) dospěl k závěru, že pohledávka žalobkyně za žalovanou je promlčena, pročež žalobu zamítl, když sama žalobkyně uvedla, že splatnost zádržného je odvozena od data předání díla, tj. dne datum, kdy se spolu se zádržným ve výši žalované jistiny domáhala také zákonných úroků z prodlení ode dne datum., splatnost zádržného v žalované výši tak nastala ke dni datum, pročež od tohoto data začala plynout tříletá promlčecí lhůta dle § 629 odst. 1 o. z. pro uplatnění předmětné pohledávky, která skončila dne datum, žaloba však byla podána až dne datum (blíže bod 13 odůvodnění).
3. O nákladech řízení soud prvního stupně rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “), a přiznal v řízení zcela úspěšné žalované plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 7 111,60 Kč sestávajících z částky 300 Kč za každý ze tří soudem prvního stupně vyjmenovaných úkonů (nahlížení do spisu, vyjádření žalované ze dne datum a účast při jednání dne datum; celkem částka 900 Kč), z náhrady cestového ve výši 6 031,60 Kč po 2 010,53 Kč za každou cestu tam a zpět dne datum, dne datum (obecný zmocněnec žalované již cestu vykonal, když jednání bylo odročeno k žádosti zástupkyně žalobkyně až dne datum) a dne datum, parkovného ve výši 60 Kč a jízdného ve výši 120 Kč, lhůtu k plnění stanovil podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. o. s. ř. (blíže bod 14 odůvodnění).
4. Žalobkyně napadla rozsudek soudu prvního stupně včasným a přípustným odvoláním. V něm vytkla soudu prvního stupně, že nesprávné určil splatnost zádržného a počátek běhu promlčecí lhůty, když uzavřel, že splatnost zádržného nastala dne datum, a od tohoto data odvodil počátek běhu promlčecí lhůty, nicméně splatnost zádržného byla stanovena po odstranění vad a nedodělků a předání díla, nejde tak o automatickou splatnost fixně vázanou na termín dokončení či termín do kdy mělo být dílo předáno, pokud tedy soud prvního stupně vycházel z data datum, měl současně zjistit a vysvětlit, že ke dni datum byly naplněny sjednané předpoklady splatnosti zádržného, tj. že dílo bylo skutečně předáno a vady a nedodělky byly odstraněny, což neučinil, naopak jako nadbytečné zamítl důkazy (jež vyjmenovala), jimiž navrhovala prokázat právě okolnosti vztahující se k předání díla, existenci a případné odstraňování vad a nedodělků a jednání o uvolnění zádržného, pročež závěr o splatnosti zádržného dne datum nemá dostatečnou skutkovou oporu. Soud prvního stupně tak zaměnil plánovaný termín předání (do kdy mělo být dílo dle smlouvy předáno) za skutečný okamžik splatnosti zádržného, bez provedení jí navržených a zamítnutých důkazů přitom není možné učinit spolehlivý závěr o tom, kdy mohl být nárok na úhradu zádržného uplatněn poprvé, a tedy ani o počátku a uplynutí promlčecí lhůty. Jakkoliv břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně skutečností zakládajících uplatněný nárok nese žalobkyně, tak soud prvního stupně nemohl odmítnout provedení důkazů, které se k těmto rozhodným skutečnostem vztahují. Od skutečného data splatnosti pak přísluší žalobkyni i úrok z prodlení. Konečně žalobkyně namítla nepřesvědčivost odůvodnění náhrady cestovních výdajů přiznaných žalované v relaci účelnosti a nezbytnosti všech uplatněných cest. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobě vyhoví, případně aby jej zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.
5. Žalovaná k odvolání žalobkyně připomněla, že sama žalobkyně jak v žalobě, tak i při jednání konaném dne datum výslovně tvrdila, že ke dni datum nastala splatnost záruční pozastávky ve výši 187 528,97 Kč, že od následujícího dne se žalovaná dostala do prodlení, pročež požadovala i přiznání úroku z prodlení z uvedené částky právě ode dne datum, tříletá promlčecí lhůta tak počala běžet dne datum a uplynula dne datum, žaloba podaná až dne datum tak byla podána po marném uplynutí promlčecí lhůty a soud prvního stupně správně přihlédl k žalovanou uplatněné námitce promlčení, žalobu zamítl a nezjišťoval pro nadbytečnost další okolnosti. K žalobkyní namítané neúčelnosti vykonaných cest připomněla, že cesta na soudní jednání a nahlížení do spisu byly účelně vynaloženy a cesta dne datum byla marná výhradně z důvodů na straně zástupkyně žalobkyně, když zmocněnec žalované již ze svého bydliště do Prahy dorazil. Žalovaná proto navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil.
6. Odvolací soud při nařízeném jednání (214 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ), k němuž se žalovaná (její obecný zmocněnec) nedostavila a odvolací soud tak jednal v její nepřítomnosti, a při němž žalobkyně (její právní zástupkyně) nad rámec svého písemného podání ničeho dalšího neuvedla, a při němž dílčím způsobem zopakoval a doplnil dokazování, neshledal odvolání žalobkyně co do rozhodnutí o věci důvodným, částečně důvodným je shledal stran nákladového výroku rozsudku.
7. Ze smlouvy o dílo ze dne datum odvolací soud zjistil, že účastnice si sjednaly jako datum dokončení a předání celého díla den datum, pozastávku z ceny díla 10 % s tím, že 50 % z pozastávky bude uhrazeno po odstranění vad a nedodělků uvedených v zápisu o předání a převzetí díla a 50 % z pozastávky bude uhrazeno po předání díla objednatelem (žalovanou) investorovi, nejpozději však do 18 měsíců od předání díla zhotovitelem (žalobkyní) objednateli (žalované), záruční doba pak byla sjednána v délce 60 měsíců s tím, že počíná běžet dnem předání a převzetí celého díla. Z žádosti žalované ze dne datum se podává, že žalovaná byla o první část pozastávky požádána s tím, že na této listin ě se uvádí vepsaný údaj (jednalo se o listin u předloženou žalobkyní) zaplaceno, a z žádosti žalované ze dne datum se podává, že žalobkyně byla o druhou část pozastávky požádána s tím, že se má jednat o záruční pozastávku. Z šesti předávacích protokolů se pak podává, že žalobkyně předala dílo žalované bez závad a tato dílo převzala ve dnech datum.
8. Odvolací soud uvádí, že soud prvního stupně nepochybil, pokud vycházel při posouzení věci (vznesené námitky promlčení) stěžejně ze samotných žalobních tvrzení (tak jak byl nárok skutkově samotnou žalobkyní vymezen), když žalobkyně již v žalobě uváděla, že žalovaná jí byla povinna uhradit záruční pozastávku ve výši 187 528,97 Kč, tuto jí neuhradila, pročež se dostala do prodlení a ode dne datum požadovala úrok z prodlení, při jednání konaném dne datum pak svá žalobní tvrzení doplnila s tím, že požadovaná záruční pozastávka měla být žalovanou uhrazena dne datum, kdy tak nastala splatnost požadované pohledávky. Je tak správný závěr, že došlo k uplynutí tříleté promlčecí lhůty ve smyslu §§ 619 odst. 1, odst. 2, 629 odst. 1 o. z., jejíž běh započal dne datum (žaloba podána dne datum).
9. Jakkoliv výtka žalobkyně stran neprovedených důkazů nebyla v zásadě již z uvedeného důvodu oprávněná, neboť soud prvního stupně při posouzení žalovanou ve vztahu právě k žalobním tvrzením vznesené námitce promlčení správně vycházel z tvrzení samotné žalobkyně, tak i kdyby soud prvního stupně provedl žalobkyní navržené důkazy (tyto provedl v zásadě odvolací soud pro dokreslení situace), nebyl by závěr ve svém důsledku odlišný, neboť i tak by byl žalobní požadavek promlčený. Jakkoliv je zjevné, že vlastní záruční pozastávka sjednána nebyla (byla sice sjednána záruční doba, nicméně pozastávka na ni navázána nebyla), byla sjednána pozastávka z ceny díla 10 % s tím, že 50 % z pozastávky bude uhrazeno po odstranění vad a nedodělků uvedených v zápisu o předání a převzetí díla a 50 % z pozastávky bude uhrazeno po předání díla objednatelem (žalovanou) investorovi, nejpozději však do 18 měsíců od předání díla zhotovitelem (žalobkyní) objednateli (žalované). Z listin předložených žalobkyní je zjevné, že k předání díla došlo ve dnech datum (dne datum tak bylo dílo předáno jako celek), první část pozastávky tak měla být (a zjevně byla) žalovanou uhrazena po předání díla, když dílo (již) nevykazovalo žádné vady /a nemohlo tak dojít k (případně dalšímu) odstranění vad a nedodělků uvedených v zápisu o předání a převzetí díla), druhá část pak do 18 měsíců od předání díla, tedy do datum, kdy poté by počal běh již uvedené tříleté promlčecí lhůty, jež by uplynula v květnu 2023. Jelikož však žaloba byla podána až dne datum, opět by byla podána po marném uplynutí promlčecí lhůty a závěr soudu prvního stupně, že žalovaná se důvodně dovolala promlčení nároku, pročež žalobnímu požadavku nelze vyhovět, by opět obstál.
10. Odvolací soud proto podle § 219 o. s. ř. o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé jako věcně správný potvrdil, změnil jej za přiměřeného užití § 220 o. s. ř. o. s. ř. ve výroku o náhradě nákladů řízení, když soud prvního stupně sice rozhodl důvodně podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. a stanovil i správnou lhůtu k plnění (pročež ve zbytku byl nákladový výrok rovněž podle § 219 o. s. ř. o. s. ř. potvrzen), nerozhodl správně však o výši náhrady, když nahlížení do spisu nebylo lze shledat jako účelně vynaložený úkon, když žalovaná (její zástupce) se v projednávaném případě nemusela při nahlížení do spisu seznamovat s množstvím do spisu založených důkazů (proto nebylo namístě přiznat paušální náhradu ani cestovné k tomuto „úkonu“), na druhé straně však bylo namístě přiznat žalované paušální náhradu výdajů ve výši 450 Kč za úkon (srov. usnesení Orgán veřejné moci sp. zn. spisová značka, ze dne datum). Náklady řízení před soudem prvního stupně zcela úspěšné právně (advokátem) nezastoupené žalované tak činí částku 5 101 Kč a jsou tvořeny dvěma paušálními náhradami ve výši 900 Kč a cestovným ve výši 4 021 Kč.
11. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , dle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaná byla v odvolacím řízení plně úspěšná, neúspěšná žalobkyně je proto povinna jí nahradit náklady ve formě paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč za vyjádření k odvolání.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně, jestliže rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 , § 239 a § 240 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ). Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Pouze proti výroku o náhradě nákladů řízení není dovolání přípustné.