Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
40 C 65/2026-23
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ing. Marcelou Vlčkovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o 22 192 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 8 600 Kč od 25. 3. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení:
- částky 13 592 Kč,
- kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 851,62 Kč,
- kapitalizovaného úroku ve výši 522,94 Kč
- úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 9 756,68 Kč od 25.11.2025 do 24.3.2026,
- úroku z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 9 316,15 Kč od 25.11.2025 do 24.3.2026
- úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 13 592 Kč od 25.3. 2026 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 8 600 Kč od 25. 3. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení:- částky 13 592 Kč,- kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 851,62 Kč,- kapitalizovaného úroku ve výši 522,94 Kč- úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 9 756,68 Kč od 25.11.2025 do 24.3.2026,- úroku z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 9 316,15 Kč od 25.11.2025 do 24.3.2026- úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 13 592 Kč od 25.3. 2026 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 22 192 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 9.7.2024 žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba. smlouvu o úvěru č. číslo, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit v 14měsíčních splátkách po 1 328 Kč. Poslední splátka měla být uhrazena do 9.9.2025. Žalovaná dluh řádně nehradila a dostala se do prodlení. Pohledávka za žalovanou byla žalobkyni postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10.12.2025, a to s účinností ke dni 10.12.2025. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Od postoupení pohledávky žalovaná žalobkyni nezaplatila ničeho, a to ani po zaslání předžalobní výzvy.
2. Žalobkyně doplnila, že žalovaná na úvěrový případ zaplatila celkem 1400 Kč.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
4. Z provedených důkazů soud zjistil, že dne 9.7.2024 právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru, na základě které byla žalované poskytnuta finanční částka 10 000 Kč, a to v hotovosti. Žalovaná se zavázal věřiteli kromě jistiny úvěru zaplatit také úrok v celkové výši 507 Kč, dále úplatu za poskytnutí úvěru ve výši 4 900 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu 1385 Kč a za inkaso platit hotovostí v bydlišti žalované částku 18 000 Kč, celkem tak náklady spotřebitelského úvěru činily 8 592 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 18 592 Kč se žalovaná zavázala uhradit ve 14měsíčních splátkách po 1 328 Kč. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) činila 272,44 % (smlouva o úvěru č. číslo). Smlouvou ze dne 10.12.2025 byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni, (smlouva o postoupení pohledávek vč. seznamu postoupených pohledávek a potvrzení o úplatě). Předžalobní výzvou ze dne 9.3.2026 žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu ve lhůtě do 24.3.2026 (předžalobní výzva, podací lístek). Z nerozporovaných tvrzení žalobkyně má soud za zjištěné, že žalovaná zaplatila právní předchůdkyni žalobkyně celkem 1400 Kč.
5. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydržiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
6. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.
7. Podle § 419 o.z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
8. Podle § 420 odst. 1 o.z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.
9. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům.
10. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
11. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
12. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
13. Po právní stránce soud právní jednání účastníků posoudil jako smlouvu o úvěru ve smyslu výše citovaných ustanovení, když právní předchůdce žalobkyně přenechal žalované zastupitelnou věc – peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč převzala a zavázala se je v dohodnuté době vrátit. Soud se zabýval otázkou platnosti ujednání o úroku a jeho výši, který byl sjednán ve výši 507 Kč za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, dále tzv. úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 4 900 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 800 Kč včetně nákladů ze vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 385 Kč , když tyto v souhrnu v daném případě činí 8 592 Kč za zapůjčení částky 10 000 Kč na 14 měsíců, a dospěl k závěru, že souhrn těchto položek je vlastně úrokem peněžité zápůjčky, neboť představuje úplatu úvěrujícího za poskytnutí úvěru. S ohledem na výši jistiny 10 000 Kč a na dobu splatnosti zápůjčky představující 14 měsíců odpovídá zmiňovaný souhrn požadovaných částek dosahující 85,92 % jistiny. Taková výše úroku je zcela nepřiměřená. Z tohoto důvodu soud ujednání o úrocích, odměně za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěrového případu a inkaso plateb v hotovosti vyhodnotil jako právní jednání v rozporu s dobrými mravy, a tudíž jako neplatné. Žalobkyni tak právo na úroky v podobě výše požadovaných položek nevzniklo.
14. Jak již dovodil Nejvyšší soud ČR například v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, občanský zákoník a ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké výše lze při peněžité půjčce sjednat úroky. Z této skutečnosti však nelze úspěšně dovozovat, že by výše úroků závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o zápůjčce, a že by tedy nepodléhala žádnému omezení. Rovněž u dohody o úrocích při peněžité zápůjčce totiž platí, že výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité zápůjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a tedy jsou v rozporu s dobrými mravy. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 o.z., je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu. Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 dovodil, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu § 658 odst. 1 občanského zákoníku účinného do 31.12.2013 (nyní obdobně § 2392 odst. 1 o.z.), která podstatně překračuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček.
15. Soud má za to, že ve svém souhrnu úrok ve výši 8 592 Kč jako odměna za poskytnutí zápůjčky 10 000 Kč na dobu 14 měsíců představující 85,92 % % celé jistiny zápůjčky, je odměnou nepřiměřeně vysokou. Za této konkrétní situace je nutno posoudit takto ujednané úroky pro jejich nepřiměřenou výši hraničící s lichvou jako úroky ujednané v rozporu s dobrými mravy, tedy úroky ujednané neplatně.
16. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
17. Při závěru o neplatnosti smlouvy o úvěru, včetně ujednání o dalších požadavcích o úroku, je nutno vzájemný vztah mezi účastníky vypořádat v režimu bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná obdržela od právního předchůdce žalobce finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná uhradila žalobkyni částku 1 400 Kč. Žalovaná tak na jistině dluží 8 600 Kč a ve zbytku požadované částky s příslušenstvím soud žalobu výrokem II. zamítl, když nárok na zaplacení těchto částek žalobkyni pro neplatnost smlouvy o úvěru nevznikla.
18. Pohledávka z titulu bezdůvodného obohacení se stává splatnou prvním dnem poté, kdy byl dlužník věřitelem o plnění požádán. Žalovaná byla prokazatelně vyzvána k vrácení dlužné částky dopisem ze dne 9. 3. 2026, kterým jí žalobkyně poskytla lhůtu k zaplacení dluhu do 24. 3. 2026. Pokud žalovaný svůj dluh ve stanoveném termínu neuhradila, od následujícího dne se dostala do prodlení a je tedy povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z částky 8 600 Kč ve výši 11,5 % ročně od 25.3.2026 do zaplacení, když zákonná sazba úroku z prodlení se řídí právním předpisem účinným ke dni, kdy k prodlení došlo, tedy v tomto případě nařízením č. 351/2013 Sb. S ohledem na výše uvedené soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl (výrok I.) a ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.)
19. Soudem stanovená lhůta k plnění vychází z ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. a činí tři dny od právní moci rozsudku, když v daném případě zejména vzhledem k výši a povaze dluhu, délce prodlení, jakož i k dosavadnímu pasivnímu postoji žalovaného, soud neshledal žádné důvody pro poskytnutí delší lhůty, případně pro povolení splátek.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebude-li splněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, případně exekucí dle příslušných ustanovení zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.