Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

40 C 65/2026-23

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ing. Marcelou Vlčkovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované

o 22 192 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 8 600 Kč od 25. 3. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení:

- částky 13 592 Kč,

- kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 851,62 Kč,

- kapitalizovaného úroku ve výši 522,94 Kč

- úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 9 756,68 Kč od 25.11.2025 do 24.3.2026,

- úroku z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 9 316,15 Kč od 25.11.2025 do 24.3.2026

- úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 13 592 Kč od 25.3. 2026 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 600 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 8 600 Kč od 25. 3. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení:- částky 13 592 Kč,- kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 851,62 Kč,- kapitalizovaného úroku ve výši 522,94 Kč- úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 9 756,68 Kč od 25.11.2025 do 24.3.2026,- úroku z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 9 316,15 Kč od 25.11.2025 do 24.3.2026- úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 13 592 Kč od 25.3. 2026 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 22 192 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 9.7.2024 žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba. smlouvu o úvěru č. číslo, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala úvěr vrátit v 14měsíčních splátkách po 1 328 Kč. Poslední splátka měla být uhrazena do 9.9.2025. Žalovaná dluh řádně nehradila a dostala se do prodlení. Pohledávka za žalovanou byla žalobkyni postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10.12.2025, a to s účinností ke dni 10.12.2025. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Od postoupení pohledávky žalovaná žalobkyni nezaplatila ničeho, a to ani po zaslání předžalobní výzvy.

2. Žalobkyně doplnila, že žalovaná na úvěrový případ zaplatila celkem 1400 Kč.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Z provedených důkazů soud zjistil, že dne 9.7.2024 právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru, na základě které byla žalované poskytnuta finanční částka 10 000 Kč, a to v hotovosti. Žalovaná se zavázal věřiteli kromě jistiny úvěru zaplatit také úrok v celkové výši 507 Kč, dále úplatu za poskytnutí úvěru ve výši 4 900 Kč, náklady na vyhodnocení úvěrového případu 1385 Kč a za inkaso platit hotovostí v bydlišti žalované částku 18 000 Kč, celkem tak náklady spotřebitelského úvěru činily 8 592 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 18 592 Kč se žalovaná zavázala uhradit ve 14měsíčních splátkách po 1 328 Kč. Roční procentní sazba nákladů (RPSN) činila 272,44 % (smlouva o úvěru č. číslo). Smlouvou ze dne 10.12.2025 byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni, (smlouva o postoupení pohledávek vč. seznamu postoupených pohledávek a potvrzení o úplatě). Předžalobní výzvou ze dne 9.3.2026 žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu ve lhůtě do 24.3.2026 (předžalobní výzva, podací lístek). Z nerozporovaných tvrzení žalobkyně má soud za zjištěné, že žalovaná zaplatila právní předchůdkyni žalobkyně celkem 1400 Kč.

5. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydržiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

6. Podle § 2392 odst. 1 o.z. při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.

7. Podle § 419 o.z. spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

8. Podle § 420 odst. 1 o.z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

9. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům.

10. Podle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

11. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Po právní stránce soud právní jednání účastníků posoudil jako smlouvu o úvěru ve smyslu výše citovaných ustanovení, když právní předchůdce žalobkyně přenechal žalované zastupitelnou věc – peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč převzala a zavázala se je v dohodnuté době vrátit. Soud se zabýval otázkou platnosti ujednání o úroku a jeho výši, který byl sjednán ve výši 507 Kč za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, dále tzv. úhradou za poskytnutí úvěru ve výši 4 900 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 800 Kč včetně nákladů ze vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 385 Kč , když tyto v souhrnu v daném případě činí 8 592 Kč za zapůjčení částky 10 000 Kč na 14 měsíců, a dospěl k závěru, že souhrn těchto položek je vlastně úrokem peněžité zápůjčky, neboť představuje úplatu úvěrujícího za poskytnutí úvěru. S ohledem na výši jistiny 10 000 Kč a na dobu splatnosti zápůjčky představující 14 měsíců odpovídá zmiňovaný souhrn požadovaných částek dosahující 85,92 % jistiny. Taková výše úroku je zcela nepřiměřená. Z tohoto důvodu soud ujednání o úrocích, odměně za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěrového případu a inkaso plateb v hotovosti vyhodnotil jako právní jednání v rozporu s dobrými mravy, a tudíž jako neplatné. Žalobkyni tak právo na úroky v podobě výše požadovaných položek nevzniklo.

14. Jak již dovodil Nejvyšší soud ČR například v rozhodnutí sp. zn. , a ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké výše lze při peněžité půjčce sjednat úroky. Z této skutečnosti však nelze úspěšně dovozovat, že by výše úroků závisela jen na dohodě účastníků smlouvy o zápůjčce, a že by tedy nepodléhala žádnému omezení. Rovněž u dohody o úrocích při peněžité zápůjčce totiž platí, že výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité zápůjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a tedy jsou v rozporu s dobrými mravy. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení o.z., je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu. Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. dovodil, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu účinného do 31.12.2013 (nyní obdobně o.z.), která podstatně překračuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů či půjček.

15. Soud má za to, že ve svém souhrnu úrok ve výši 8 592 Kč jako odměna za poskytnutí zápůjčky 10 000 Kč na dobu 14 měsíců představující 85,92 % % celé jistiny zápůjčky, je odměnou nepřiměřeně vysokou. Za této konkrétní situace je nutno posoudit takto ujednané úroky pro jejich nepřiměřenou výši hraničící s lichvou jako úroky ujednané v rozporu s dobrými mravy, tedy úroky ujednané neplatně.

16. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

17. Při závěru o neplatnosti smlouvy o úvěru, včetně ujednání o dalších požadavcích o úroku, je nutno vzájemný vztah mezi účastníky vypořádat v režimu bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná obdržela od právního předchůdce žalobce finanční prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaná uhradila žalobkyni částku 1 400 Kč. Žalovaná tak na jistině dluží 8 600 Kč a ve zbytku požadované částky s příslušenstvím soud žalobu výrokem II. zamítl, když nárok na zaplacení těchto částek žalobkyni pro neplatnost smlouvy o úvěru nevznikla.

18. Pohledávka z titulu bezdůvodného obohacení se stává splatnou prvním dnem poté, kdy byl dlužník věřitelem o plnění požádán. Žalovaná byla prokazatelně vyzvána k vrácení dlužné částky dopisem ze dne 9. 3. 2026, kterým jí žalobkyně poskytla lhůtu k zaplacení dluhu do 24. 3. 2026. Pokud žalovaný svůj dluh ve stanoveném termínu neuhradila, od následujícího dne se dostala do prodlení a je tedy povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení z částky 8 600 Kč ve výši 11,5 % ročně od 25.3.2026 do zaplacení, když zákonná sazba úroku z prodlení se řídí právním předpisem účinným ke dni, kdy k prodlení došlo, tedy v tomto případě S ohledem na výše uvedené soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl (výrok I.) a ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta (výrok II.)

19. Soudem stanovená lhůta k plnění vychází z ust. věta před středníkem a činí tři dny od právní moci rozsudku, když v daném případě zejména vzhledem k výši a povaze dluhu, délce prodlení, jakož i k dosavadnímu pasivnímu postoji žalovaného, soud neshledal žádné důvody pro poskytnutí delší lhůty, případně pro povolení splátek.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li splněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, lze se jeho splnění domáhat výkonem rozhodnutí dle části šesté , , případně exekucí dle příslušných ustanovení , exekučního řádu.