Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

54 A 25/2026 - 61

USNESENÍ

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Ladislavem Vaško ve věci

žalobce:

Z. S., narozený X

bytem X

proti

žalovanému:

Městský úřad Litoměřice

sídlem Mírové náměstí 15/7, 412 01 Litoměřice

o žalobě proti příkazu Městského úřadu Litoměřice ze dne 18. 5. 2026, č. j. MULTM/ 0038327/26/DOPPŘ/VSI,

takto:

I. Žaloba se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobce podal žalobu proti příkazu Městského úřadu Litoměřice ze dne 18. 5. 2026, č. j. MULTM/0038327/26/DOPPŘ/VSI, kterým byl uznán vinným ze spáchání přestupku dle § 125c odst. 4 písm. b) zákona o silničním provozu, kterého se dopustil tím, že do 5 pracovních dnů ode dne pozbytí odborné způsobilosti neodevzdal městskému úřadu řidičský průkaz č. ER 393493; za tento přestupek mu byla uložena pokuta 2 000 Kč.

2. Soud připomíná, že se žalobce dále stejnou žalobou domáhá přezkumu rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje ze dne 9. 4. 2026, č. j. KUUK/065613/2026/DS/Hac, kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce a bylo potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Litoměřice ze dne 25. 2. 2026, č. j. MULTM/0015711/26/DOP/APr, kterým byly podle , o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen „“), zamítnuty námitky žalobce jako nedůvodné a provedený záznam dvanácti bodů ke dni 31. 8. 2025 byl v evidenční kartě řidiče potvrzen.

3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 31. 8. 2026, č. j. -58, byla žaloba v části, jíž se žalobce domáhá přezkumu příkazu Městského úřadu Litoměřice ze dne 18. 5. 2026, č. j. MULTM/0038327/26/DOPPŘ/VSI, vyloučena k samostatnému řízení. Toto usnesení nabylo právní moci dne 9. 9. 2026.

4. Před vlastním projednáním věci je soud vždy povinen zkoumat, zda jsou splněny podmínky řízení a zda má žaloba všechny zákonem stanovené náležitosti k tomu, aby byla projednatelná. Ze žaloby je zřejmé, že se žalobce domáhá soudního přezkumu rozhodnutí správního orgánu ve smyslu a násl. , (dále jen „“). V takovém případě se soud musí primárně zabývat povahou napadeného rozhodnutí v tom směru, zda se nejedná o rozhodnutí, které by bylo z přezkumné činnosti soudu vyloučeno.

5. Při vyhodnocování existence překážek bránících věcnému projednání žaloby soud předně vycházel z , podle něhož platí, že „[n]estanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, lze se ve správním soudnictví domáhat ochrany práv jen na návrh a po vyčerpání řádných opravných prostředků, připouští-li je zvláštní zákon.“ Soudní ochrana ve správním soudnictví tedy nastupuje teprve poté, kdy jsou vyčerpány možnosti nápravy nezákonného nebo vadného rozhodnutí prostředky správního řízení. Důvod nepřípustnosti návrhu obecně upravený v citovaném je dále rozveden v , podle kterého platí, že „[ž]aloba je nepřípustná také tehdy, nevyčerpal-li žalobce řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného.“

6. V daném případě soud shledal, že podaná žaloba směřuje proti příkazu o uložení pokuty, který bylo možné napadnout odporem. Právě povaha žalobcem napadeného správního rozhodnutí je rozhodující z pohledu jeho možného soudního přezkumu. Příkaz je dle , (dále jen „“) specifickou formou správního rozhodnutí použitelnou při ukládání povinností jeho adresátovi. Zmiňovaná specifičnost se projevuje nejen v tom, že jeho vydání může být prvním úkonem ve správním řízení, ale také v tom, že jej lze zcela právně odklidit úkonem jeho adresáta, a to odporem. Již samotným podáním odporu je příkaz zrušen ( věta druhá ) a v řízení se pokračuje, jako by příkaz vydán nebyl. Pouze za situace, kdy příkaz není napaden (včas podaným) odporem, nabývá účinků pravomocného správního rozhodnutí ( in fine ). Žalobce byl v příkazu ze dne 18. 5. 2026, který mu byl doručen dne 1. 6. 2026, řádně poučen o tom, že je možné proti příkazu podat odpor, v jaké lhůtě je možno tak učinit, od kterého dne se tato lhůta počítá a u kterého správního orgánu se odpor podává. Žalobce možnosti podání odporu proti zmíněnému příkazu využil. Rozhodnutí ve věci výše specifikovaného přestupku žalobce dosud nebylo vydáno, jak soud ověřil dotazem u žalovaného.

7. Podle konstantní judikatury Nejvyššího správního soudu platí, že „[p]odmíněnost vyčerpání opravných prostředků ve správním řízení před podáním žaloby k soudu [, ] je nutno vnímat jako provedení zásady subsidiarity soudního přezkumu a minimalizace zásahů soudů do správního řízení. To znamená, že účastník správního řízení musí zásadně vyčerpat všechny prostředky k ochraně svých práv, které má ve své procesní dispozici, a teprve po jejich marném vyčerpání se může domáhat soudní ochrany. Soudní přezkum správních rozhodnutí je totiž koncipován až jako následný prostředek ochrany subjektivně veřejných práv, který nemůže nahrazovat prostředky nacházející se uvnitř veřejné správy“ (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 5. 2005, č. j. -65, publ. pod č. 672/2005 Sb. NSS).

8. Soud shrnuje, že žalobce před podáním žaloby podal odpor, který byl řádným opravným prostředkem, který byl proti napadenému příkazu o uložení pokuty přípustný, a dosud nebylo vydáno žalovaným rozhodnutí ve věci přestupku žalobce. Proti případnému rozhodnutí žalovaného, kterým by žalobci byla uložena pokuta za přestupek, může žalobce podat odvolání, o kterém by rozhodoval krajský úřad. Z uvedeného je zjevné, že žalobce dosud nevyčerpal opravné prostředky v řízení před správním orgánem. Soud proto shledal žalobu nepřípustnou ve smyslu , a proto ji podle téhož zákona odmítl.

9. Výrok II. o náhradě nákladů řízení vychází z , podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li žaloba odmítnuta.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Ústí nad Labem 15. září 2026

Mgr. Ladislav Vaško v. r.

samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje G. Z.