Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
30 A 33/2026 - 70.pdf
PDF · 0 B
No categories available
30 A 33/2026 - 70
USNESENÍ
Krajský soud v Brně rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Milana Procházky a soudců Mgr. Jana Čížka a Mgr. Karla Černína, Ph.D., ve věci
žalobkyně: Mgr. D. H.
zastoupená advokátem Mgr. Ondřejem Sláčíkem
sídlem Čechyňská 16, Brno
proti
žalovanému: Magistrát města Brna
sídlem Orlí 655/30, Brno
o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného,
takto:
I. Žaloba se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalobkyni se ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto usnesení vrací z účtu Krajského soudu v Brně zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč. Soud vyzývá žalobkyni, aby ve lhůtě 3 dnů od doručení tohoto usnesení soudu sdělila číslo účtu pro vrácení soudního poplatku.
Odůvodnění:
1. Žalovaný vede řízení o žádosti žalobkyně o vydání společného povolení pro stavební záměr označený jako Nástavba, přístavba a stavební úpravy RD X, na pozemku p. č. XA, XB v k. ú. X. Žádost byla podaná dne 5. 2. 2024 a řízení dosud nebylo skončeno.
2. Žalobkyně se žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb. , soudní řád správní , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s. “) podanou dne 11. 5. 2026 domáhala nejprve zrušení rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne 8. 4. 2026, č. j. JMK 54186/ 2026. Krajský úřad jím s dílčí změnou potvrdil usnesení žalovaného ze dne 16. 12. 2025, č. j. MMB/0615235/2025, jímž žalovaný přerušil řízení o podané žádosti o vydání společného povolení, a to podle § 64 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb. , správní řád správní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád správní řád “) do doby pravomocného rozhodnutí Městského soudu v Brně ve věci vedené pod sp. zn. 36 C 84/2025 .
3. Soud usnesením ze dne 19. 5. 2026, čj. 30 A 33/2026 , vyzval žalobkyni ke změně žalobního typu na nečinností žalobu, neboť v opačném případě by musel žalobu proti napadenému rozhodnutí odmítnout pro nepřípustnost, jelikož rozhodnutí o přerušení řízení je ze soudního přezkumu vyloučeno. V tomto usnesení však soud také upozornil žalobkyni, že nikterak nepředjímá hodnocení včasnosti takové nečinnostní žaloby.
4. Žalobkyně podáním ze dne 10. 6. 2026 žalobu upravila tak, že se nově domáhá ochrany proti nečinnosti žalovaného žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu druhého s. ř. s. s. ř. s. , tedy vydání rozhodnutí ve věci v řízení o podané žádosti o vydání společného povolení. Soud usnesením ze dne 11. 6. 2026, čj. 30 A 33/2026 -43, připustil změnu žaloby podle § 92 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů, použitého přiměřeně podle § 64 s. ř. s. s. ř. s.
5. Žalobkyně následně doložila bezvýsledné vyčerpání prostředků ochrany proti nečinnosti podle § 80 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb. , správní řád správní řád , ve znění pozdějších předpisů.
6. Po obdržení správního spisu vedeného žalovaným se však krajský soud zabýval také posouzením včasnosti podané nečinnostní žaloby. Dospěl přitom k závěru, že žaloba byla podána opožděně, tedy po uplynutí žalobní lhůty podle § 79 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. O tomto předběžném názoru vyrozuměl žalobkyni a poskytl jí lhůtu k vyjádření. Žalobkyně podáním ze dne 15. 9. 2026 sdělila, že předběžný názor soudu nezpochybňuje a ponechává rozhodnutí na jeho úvaze.
7. Podle § 80 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. platí, že žalobu lze podat nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy ve věci, v níž se žalobce domáhá ochrany, marně proběhla lhůta stanovená zvláštním zákonem pro vydání rozhodnutí nebo osvědčení, a není-li taková lhůta stanovena, ode dne, kdy byl žalobcem vůči správnímu orgánu nebo správním orgánem proti žalobci učiněn poslední úkon.
8. V daném případě stanoví § 94p odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb. , o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění použitelném do 30. 6. 2024 (dále jen „stavební zákon“), že v jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na základě dokladů předložených stavebníkem, rozhodne stavební úřad bez zbytečného odkladu, nejdéle však ve lhůtě do 60 dnů ode dne zahájení řízení; ve zvlášť složitých případech stavební úřad rozhodne nejdéle ve lhůtě do 90 dnů.
9. Ze správního spisu plyne, že žalobkyně podala žádost o vydání společné povolení dne 5. 2. 2024. Dne 8. 4. 2024 vydal správní orgán (Úřad městské části města Brna, Brno – Černovice) usnesení, kterým přerušil řízení. Důvodem přerušení řízení byla výzva k doplnění náležitostí žádosti podle § 94l odst. 6 stavebního zákona, kterou vydal správní orgán téhož dne a uložil jí žalobkyni doplnit žádost nejpozději do 30. 9. 2024. Ke dni 1. 7. 2024 zanikla věcná působnost původního stavebního úřadu (Úřad městské části města Brna, Brno – Černovice) a řízení převzal žalovaný, který vstoupil na jeho místo. Tato okolnost však neměla vliv na běh lhůt.
10. Podle názoru soudu se v tomto případě aplikuje § 65 odst. 1 správního řádu , který ve druhé větě stanoví, že lhůty týkající se provádění úkonů v řízení [po dobu jeho přerušení] neběží. Lhůta pro vydání rozhodnutí ve věci přestává běžet již dnem, kdy nastal některý z důvodů uvedených v § 64 odst. 1 , a neskončí dříve než 15 dnů ode dne, kdy přerušení řízení skončilo.
11. V daném případě tedy lhůta k vydání rozhodnutí neběžela přinejmenším do 11. 9. 2024, kdy již byla žádost doplněna a žalovaný vydal oznámení o zahájení společného územního a stavebního řízení, které doručil účastníkům. I v případě, že by pro běh lhůty k vydání rozhodnutí byl rozhodný až patnáctý den po konci přerušení řízení, tj. 15. 10. 2024, znamenalo by to, že i devadesátidenní lhůta pro vydání rozhodnutí v řízení o společné povolení stavby uplynula nejpozději dne 13. 1. 2025.
12. Na běh této lhůty přitom podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu reprezentované např. rozsudkem ze dne 12. 4. 2013, čj. 5 Ans 4/2012 -20, č. 2871/2013 Sb. NSS, nemá žádný vliv přerušení správního řízení, k němuž došlo až poté, kdy lhůta pro vydání rozhodnutí správního orgánu již uplynula. Z toho plyne, že později vydaná usnesení o přerušení řízení o žádosti, které žalovaný vydal ve dnech 27. 8. 2025 a 16. 12. 2025 neměla za následek nový běh žalobní lhůty.
13. Dnem, kdy uplynula lhůta k vydání rozhodnutí v řízení o podané žádosti, proto bylo nejpozději pondělí 13. 1. 2025. Následujícího dne začala plynout navazující lhůta pro podání žaloby na ochranu proti nečinnosti žalovaného podle § 79 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s.
14. Žalobní lhůta uplynula nejpozději dne 13. 1. 2026, přičemž žaloba v původní podobě byla podaná až dne 11. 5. 2026. Soud tedy na základě shora uvedených skutečností dospěl k závěru, že žaloba je opožděná a nejsou splněny podmínky pro její meritorní projednání.
15. Soud proto odmítl žalobu pro opožděnost podle § 46 odst. 1 písm. b) s. ř. s. s. ř. s.
16. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 3 s. ř. s. s. ř. s. , podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, jestliže byla žaloba odmítnuta.
17. Protože byla žaloba odmítnuta před prvním jednáním má žalobkyně právo na vrácení celého zaplaceného soudního poplatku podle § 10 odst. 3 věty třetí zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích “). Soud vrátí částku 2 000 Kč ve lhůtě dle § 10a odst. 1 zákona o soudních poplatcích na bankovní účet sdělený žalobkyní.
Poučení:
Proti tomuto usnesení lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních právních předpisů vyžadováno pro výkon advokacie.
Brno 17. září 2026
Mgr. Milan Procházka
předseda senátu