Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
178 A 24/2026 - 26.pdf
PDF · 0 B
No categories available
178 A 24/2026 - 26
USNESENÍ
Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudkyní Mgr. Lenkou Havlíčkovou ve věci
žalobkyně:
D. H. J., nar. X
bytem X
proti
žalovanému:
Krajský úřad Ústeckého kraje, IČO 70892156
sídlem Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem
v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 9. 2026, č.j. KUUK/158368/2026/Fol,
takto:
I. Návrh žalobkyně na přiznání odkladného účinku žalobě se zamítá.
II. Žalobkyni se ukládá povinnost zaplatit Krajskému soudu v Ústí nad Labem soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za podání návrhu na přiznání odkladného účinku žalobě, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení.
Odůvodnění:
1. Žalobkyně se žalobou podanou prostřednictvím svého právního zástupce domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 9. 2026, č. j. KUUK/158368/2026/Fol, jímž bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí města Chlumec, komise pro projednávání přestupků, ze dne 14. 5. 2026, č. j. PREST/36/2025, kterým byla žalobkyně shledána vinnou ze spáchání přestupku dle § 8 odst. 1 písm. a) bodu 4 zákona č. 251/2016, o některých přestupcích, za který jí byla uložena pokuta ve výši 4 000 Kč a dále jí byla uložena povinnost uhradit náklady řízení ve výši 2 500 Kč a povinnost uhradit poškozené náhradu škody ve výši 9 822 Kč a náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s uplatněním nároku na náhradu škody ve výši 6 028 Kč.
2. Žalobkyně současně navrhla, aby soud žalobě přiznal odkladný účinek ve smyslu § 73 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“). Svůj návrh odůvodnila tím, že napadené rozhodnutí žalobkyni ukládá zaplatit celkem 22 350 Kč do třiceti dnů od právní moci rozhodnutí, přičemž ona pobírá starobní důchod ve výši 19 753 Kč, k tomu má možnost nepravidelného přivýdělku a má zvýšené náklady na léčbu a běžné životní potřeby, protože trpí diabetem vyžadujícím inzulinovou terapii, je po operaci páteře a náhradě obou kyčelních kloubů. Jednorázová úhrada této částky by ji přiměla opatřit si cizí finanční prostředky a zatížit svůj rozpočet ještě před soudním přezkumem a zasáhla by do zajištění jejích základních životních a zdravotních potřeb. Ke dni 4. 9. 2026 měla zůstatek na účtu -8 181 Kč, na soudní poplatky ve výši 4 000 Kč si půjčila od známého, na léčebné prostředky vynaložila v září 2026 částku celkem 8 942,64 Kč, splácí další úvěr (pozn. soudu: k tomuto úvěru žalobkyně neuvedla žádné podrobnosti). Připsané platby na její účet představují vrácení částek, které žalobkyně předtím uhradila na potřeby zvířat v péči spolku. K návrhu přiložila výpis ze svého běžného účtu, z něhož plyne, že v srpnu 2026 měla na účtu příjmy ve výši 25 111 Kč, výdaje 27 254 Kč, počáteční zůstatek 4 235,47 Kč a konečný zůstatek 2 092,96 Kč a že opakovaně nakupovala pohonné hmoty. Dále předložila oznámení o výměře starobního důchodu ve výši 19 136 Kč měsíčně, daňové doklady k nákupu inzulinového pera s doplatkem ve výši 8 590 Kč a léků na recept s doplatkem celkem 352 Kč a dále dohodu o uznání dluhu ve výši 10 000 Kč uzavřenou dne 3. 1. 2022.
3. Žalovaný se k návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku žalobě vyjádřil tak, že si žalobkyně měla být vědoma, že uložená sankce vždy představuje určitou újmu, ale pro přiznání odkladného účinku je stěžejní intenzita újmy v porovnání a možnou újmou hrozící jiným osobám nepřiznáním odkladného účinku a v porovnání s dotčeným veřejným zájmem společnosti na výkonu pravomocných rozhodnutí správních rozhodnutí. Žalovaný navrhl, aby soud návrh žalobkyně zamítl.
4. Podle ustanovení § 73 odst. 1 a 2 s. ř. s. platí, že podání žaloby nemá odkladný účinek, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak. Soud na návrh žalobce po vyjádření žalovaného usnesením přizná žalobě odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Ustanovení § 73 odst. 2 s. ř. s. je přitom třeba vykládat tak, že jde o institut zcela mimořádný, kterým je prolamována vykonatelnost napadeného rozhodnutí před tím, než je podrobeno soudnímu přezkumu ve věci samé. Lze jej aplikovat pouze v mimořádných případech, kdy účastník řízení dostatečnými a hodnověrnými důkazy doloží splnění zákonných podmínek pro přiznání odkladného účinku žalobě.
5. K přiznání odkladného účinku žalobě je přitom nutno kumulativně splnit tři podmínky, jejichž naplnění je prokazováno žalobcem, a to jak předloženými tvrzeními, tak k návrhu doloženými důkazy. První podmínkou je existence újmy, která by byla žalobci způsobena výkonem nebo jinými právními následky napadeného rozhodnutí. Existence újmy, byť není výslovně v ustanovení § 73 odst. 2 s. ř. s. vyjádřena, je bezpochyby nutným předpokladem pro posouzení následujících dvou podmínek, neboť při posuzování podmínky druhé a třetí je újma, která žalobci hrozí, poměřována s dalšími hodnotami, jimiž je újma jiných osob a veřejný zájem. Existence újmy je v některých typech řízení zjevná již ze samého žalobou napadeného rozhodnutí, a žalobce tak nemusí způsobení újmy zvláště dokládat. Zejména se jedná o případy, kdy je žalobci uložena povinnost uhradit peněžní sankci (pokutu), neboť již z napadeného rozhodnutí v těchto případech vyplývá, že žalobcův majetek se zmenší, a tím bude žalobci způsobena újma. Na druhou stranu v případech, kde není hrozící újma zjevná již z napadeného rozhodnutí, musí žalobce konsekventně tvrdit, že mu hrozí způsobení újmy, a musí své tvrzení i řádně doložit. Druhá podmínka, která musí být splněna, aby mohl být odkladný účinek žalobě přiznán, spočívá v existenci nepoměrně větší újmy žalobce, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a to ať už byly, či nebyly účastníky předchozího správního řízení. Při posuzování druhé podmínky provádí soud poměřování vedle sebe stojící újmy konkrétních subjektů. I tato podmínka může být s ohledem na charakter věci splněna již tím, že další osoby nebyly správním řízením dotčeny, neboť účastníkem byl pouze žalobce. O takový případ se jedná zejména u správního řízení trestního, kde je rozhodováno o vině a sankci žalobce. Splnění této podmínky bez dalšího nutného tvrzení žalobce a předložení relevantních důkazů musí být zjevné již z napadeného rozhodnutí. Konečně třetí podmínkou, která musí být splněna, je převážení hrozící újmy žalobce nad veřejným zájmem, kterým je vždy, avšak nejen, zájem na výkonu pravomocných správních rozhodnutí. U třetí podmínky soud zvažuje, zda zde hrozí natolik závažná újma žalobci, že veřejný zájem či veřejné zájmy musí dočasně ustoupit zájmům žalobce do meritorního rozhodnutí věci soudem.
6. Soud veden shora uvedeným testem po vyhodnocení veškerých skutečností souvisejících s tímto případem dospěl k závěru, že návrhu žalobkyně na přiznání odkladného účinku žalobě nelze vyhovět.
7. Soud při zkoumání, zda jsou splněny podmínky pro přiznání odkladného účinku žalobě, vycházel z rozhodnutí napadeného žalobou, v jehož důsledku byla žalobkyni uložena pokuta spolu s povinností uhradit náklady řízení a povinností uhradit poškozené náhradu škody a náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s uplatněním nároku na náhradu škody, čímž jí žalobkyni prokazatelně byla způsobena újma. Existence újmy ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s. na straně žalobkyně vyplývá již ze samotného napadeného rozhodnutí, neboť v jeho důsledku se zmenší její majetek. Soud proto považuje první podmínku pro přiznání odkladného účinku žalobě za splněnou.
8. Pokud se týká splnění druhé podmínky pro přiznání odkladného účinku žalobě ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s., soud dospěl k závěru, že v návaznosti na charakter žalobou napadeného rozhodnutí může dojít k újmě dalších osob, neboť žalobou napadené rozhodnutí se netýká „toliko“ žalobkyně, ale i poškozené P. V. Napadeným rozhodnutím je totiž žalobkyni ukládána povinnost uhradit poškozené celkem 15 850 Kč. Přiznáním odkladného účinku žalobě by tak prokazatelně bylo zasaženo do práva osoby poškozené protiprávním jednáním žalobkyně na náhradu škody a účelně vynaložených nákladů na uplatnění nároku ve správním řízení. Takto vysoká částka zcela zjevně představuje pro poškozenou znatelnou újmu. Žalobkyni nepřiznáním odkladného účinku podané žalobě hrozí újma vyšší, než poškozené, když z titulu napadeného rozhodnutí má zaplatit celkem 22 350 Kč. Žalobkyně však netvrdila ani neprokázala, že by pro ni s ohledem na její osobní, majetkové a příjmové poměry a okolnosti případu měla úhrada částky 22 350 Kč představovat nepoměrně větší újmu, než pro poškozenou odložení úhrady částky 15 850 Kč do právní moci rozhodnutí o žalobě, a to s ohledem na osobní, rodinné, majetkové a výdělkové poměry poškozené. Vzhledem k této skutečnosti má soud za to, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a druhá podmínka pro přiznání odkladného účinku žalobě tím není splněna.
9. Soud současně dospěl k závěru, že nebyla splněna ani třetí podmínka, tj. aby přiznání odkladného účinku žalobě nebylo v rozporu s důležitým veřejným zájmem dle § 73 odst. 2 s. ř. s. Má-li mít návrh žalobce na přiznání odkladného účinku žalobě úspěch, musí být z jeho strany tvrzeny a současně také doloženy rozhodné skutečnosti. Vzhledem ke skutečnosti, že v případě existence pravomocného správního rozhodnutí existuje veřejný zájem na řádném výkonu pravomocného správního rozhodnutí, musí vždy soud poměřovat, zda zájem žalobce v daném jednotlivém případě převáží nad výše uvedeným veřejným zájmem na řádném výkonu pravomocného správního rozhodnutí. Žalobce proto musí nejen konkretizovat, jaká újma mu neprodleným výkonem rozhodnutí hrozí, ale i specifikovat závažnost hrozící újmy, a tato svá tvrzení musí rovněž řádně doložit.
10. V posuzovaném případě žalobkyně sdělila, že by výkon napadeného rozhodnutí citelně zasáhl do její schopnosti uspokojovat své základní životní a zdravotní potřeby a nutil by ji půjčit si peníze. Žalobkyně však nedoložila, jaké jsou její skutečné příjmy kromě vypláceného starobního důchodu, omezila se pouze na konstatování nepravidelného přivýdělku. Soud proto nemá za prokázané, jaké jsou skutečné příjmy žalobkyně. Pokud jde o výdaje, pak žalobkyně pouze doložila, že má zvýšené náklady na léčbu diabetu a dalších chorob, když na doplatky na léky vynaložila v jednom měsíci téměř 9 tis. Kč. Soud nikterak nezpochybňuje tyto výdaje na léky, ač žalobkyně nikterak nedoložila, že jsou určeny právě pro její potřebu, tzn. že trpí vážným stádiem diabetes. Jedinou informací o jejím zdravotním stavu byla zpráva z psychologického vyšetření, z něhož plyne, že žalobkyně je pacientkou psychologické ordinaci. Žalobkyně tedy nedoložila, že má zvýšené náklady v souvislosti se svým zdravotním stavem. Z podané žaloby dále plyne, že žalobkyně sdílí společnou domácnost s dcerou (která v řízení vystupuje jako poškozená) a její rodinou. Žalobkyně však netvrdila ani nedoložila, zda a jakým způsobem se na chodu společné domácnosti finančně podílí a jaké jsou tedy její náklady na bydlení a stravu. Z výpisu z účtu plyne, že žalobkyně několikrát v měsíci nakupovala pohonné hmoty, což vede k závěru, že užívá motorové vozidlo, k tomu však žalobkyně sama nic netvrdila ani nedoložila. Žalobkyně řádně nedoložila své tvrzení o tom, že splácí úvěr. Soudu předložila pouze uznání dluhu jiné fyzické osobě ve výši 10 000 Kč z počátku roku 2022, neuvedla však zda a v jaké částce je tento uznaný dluh nesplacen. Obsah uznávacího prohlášení naopak vyvolává další pochybnosti o majetkové situaci žalobkyně, neboť tento dluh měl být uhrazen po prodeji bytu v Ústí nad Labem. Žalobkyně tedy nikterak neprokázala, že by vymáhání uložené pokuty, a to i přes případně schválený splátkový kalendář pro ni znamenalo existenční potíže či jiný důvod, pro který by ochrana jejího majetku měla převažovat nad veřejným zájmem na výkonu pravomocného rozhodnutí.
11. Povinností žalobkyně přitom bylo v návrhu relevantní skutečnosti pro přiznání odkladného účinku tvrdit a rovněž tyto skutečnosti doložit. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala a nedoložila nic, co by prokazovalo závažnost tvrzené újmy spočívající v tvrzených existenčních potížích. Nebylo proto možno hodnověrně ověřit (prokázat) splnění druhé a třetí podmínky pro přiznání odkladného účinku žalobě, tedy zhodnotit, zda by nepřiznání odkladného účinku podané žalobě hrozí znamenalo pro žalobkyni nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout poškozené, a zda žalobkyni hrozí natolik závažná újma žalobkyni, že veřejný zájem na řádném výkonu pravomocného správního rozhodnutí musí dočasně ustoupit zájmům žalobkyně ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s.
12. Veden těmito úvahami soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení, a návrh žalobkyně na přiznání odkladného účinku žalobě zamítl.
13. Výrokem II. tohoto usnesení soud žalobkyni zároveň uložil povinnost zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku žalobě. V daném případě vzniká poplatková povinnost dle § 4 odst. 1 písm. h) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) per analogiam, až dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovatelce (žalobkyni) uložena povinnost soudní poplatek zaplatit; tedy ukládá se až tehdy, pokud je o návrhu rozhodnuto (srov. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 6. 2024, č. j. 9 As 270/2023-21, či usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 2. 2012, č. j. 1 As 27/2012-32). Návrh na přiznání odkladného účinku ve správním soudnictví je dle položky 20 Sazebníku soudních poplatků zpoplatněn částkou 1 000 Kč. Splatnost předmětného poplatku poté byla stanovena podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích.
14. Soudní poplatek je žalobkyně povinna uhradit bezhotovostně převodem na účet Krajského soudu v Ústí nad Labem číslo: 3703-3024411/0710, vedený u České národní banky. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1784902426.
Poučení:
Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
Ústí nad Labem dne 22. září 2026
Mgr. Lenka Havlíčková v.r.
samosoudkyně
Shodu s prvopisem potvrzuje: I. T.