Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Az 6/2026 - 20

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Václavem Kočkou-Amortem ve věci

žalobce:

X., narozený dne X.

zastoupený advokátem JUDr. Matějem Šedivým

sídlem Václavské náměstí 21, 110 00 Praha 1

proti

žalovanému:

Ministerstvo vnitra, Odbor azylové a migrační politiky

sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 5. 2026, č. j.: OAM-445/ZA-ZA11-ZA05-2026

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Žalobou podanou včas u Městského soudu v Praze se žalobce domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 5. 2026, č. j.: OAM-445/ZA-ZA11-ZA05-2026, jímž byla podle ustanovení , o azylu, ve znění účinném do 11. 6. 2026 (dále jen „zákon o azylu“), jeho žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítnuta jako zjevně nedůvodná.

II. Obsah žaloby

2. Žalobce v žalobě namítal, že má z neúspěšného podnikání v zemi původu dluh ve výši X. USD. V domovském státě je přitom trestné, pokud dlužník neuhradí svoji pohledávku. Jelikož žalobce může být uvězněn pro nesplnění soukromého závazku, ocitá se v konfliktu se státní mocí, ačkoli není politicky aktivní. Žalovaný nepostupoval podle ustanovení , (dále jen „“), neboť ačkoli těžiště žalobcova azylového příběhu vyvěrá ze soukromoprávního vztahu, žalovaný se nezabýval rovinou přesahu civilního sporu do trestního práva. Žalobce citoval části týkající se otázky důkazního břemene v metodické příručce k postupům a kritériím pro určování právního postavení uprchlíků vydané Úřadem Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Závěry o nevěrohodnosti azylového příběhu jsou pouze subjektivním hodnocením na úrovni obecných spekulací. Žalovaný pochybil, odmítl-li poskytnutí doplňkové ochrany, pakliže řádně nezjistil skutkový stav. Podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“), č. j.: -81, představuje smysl institutu azylu poskytnutí ochrany pro všechny, kteří jsou v zemi původu ohrožováni za uplatnění svých politických práv. Žalovaný měl posoudit, zda žalobci po navrácení do státu původu hrozí nebezpečí vážné újmy v podobě mučení nebo nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání. Ve smyslu rozhodnutí NSS, č. j.: -82, je dána povinnost nevystavit žadatele o azyl mučení, pokud hrozí „reálné nebezpečí“, že bude vystaven takovému zacházení. V žalobcově věci bylo porušeno právo na spravedlivý proces, neboť správní orgán nedostál svým povinnostem na vydání řádného, přesvědčivého a přezkoumatelného rozhodnutí, v souvislosti s čímž žalobce citoval judikaturu NSS a Ústavního soudu k odůvodnění soudních rozhodnutí.

3. Na základě výše uvedeného žalobce navrhl napadené rozhodnutí zrušit a vrátit věc žalovanému k dalšímu řízení.

III. Vyjádření žalovaného

4. Žalovaný se k žalobě vyjádřil, když po rekapitulaci dosavadního průběhu řízení a žalobních námitek vyslovil s žalobou nesouhlas. Udělení mezinárodní ochrany neslouží k ochraně před důsledky páchání trestné činnosti v zemi původu. Podle rozsudku NSS ze dne 6. 10. 2025, č. j.: -32, dostupné informace neprokazují systematické postihování osob v Uzbekistánu kvůli neschopnosti splacení finančního závazku. Existence soukromého dluhu ani platební neschopnost bez dalšího nezakládají důvodnou obavu z trestního stíhání nebo uvěznění v zemi původu. Napadené rozhodnutí je zákonné, byl dostatečně zjištěn skutkový stav, žalovaný se zabýval všemi žalobcem sdělenými okolnostmi a opatřil si dostatečné podklady. Obsah žalobních námitek není způsobilý zpochybnit závěry žalovaného. Žalobu navrhl žalovaný zamítnout.

IV. Obsah správního spisu

5. Ze správního spisu bylo zjištěno, že žalobce v poskytnutí údajů k žádosti dne 23. 4. 2026 uvedl, že je X. národnosti, má státní příslušnost Uzbekistánu, je schopen se dorozumět uzbecky a X., vyznává islám, nikdy nebyl členem politické strany ani politického hnutí, nebyl nijak politicky aktivní, je X. Do České republiky přicestoval X., přičemž do schengenského prostoru se dostal přes X. Cítí se zcela zdráv a za důvod podání žádosti o mezinárodní ochranu označil dluhy v zemi původu vzniklé kvůli podnikání. Žalobce chce mít v České republice doklady a legálně zde pracovat, aby mohl splatit X. USD; jiné důvody žádosti nemá.

6. Během pohovoru vedeného dne 23. 4. 2026 žalobce dále uvedl, že ve vlasti nikdy neměl problémy s policií, státními či bezpečnostními orgány, a to ani kvůli své národnosti, náboženství, příslušnosti k sociální skupině či politickému přesvědčení. V zemi původu má jen dluhy vůči soukromé osobě, jejíž jméno nezná. Od této osoby si půjčil peníze na podnikání, ovšem zkrachoval. Věřitel chce po žalobci peníze zpět, ale nijak mu nevyhrožuje. Žalobce chce v České republice vydělat peníze na splacení dluhu, poté se rád navrátí do země původu. Kdyby dlužné peníze nevrátil, myslí si, že by ho zatkla policie.

7. Ve správním spisu jsou rovněž obsaženy zprávy o zemi původu, konkrétně zpráva Informace OAMP, Uzbekistán, Bezpečnostní a politická situace v zemi, Vybrané otázky z oblasti občanských svobod a lidských práv, ze dne 14. 3. 2025 a Informace OAMP, Uzbekistán, Socio-ekonomická situace, dávky sociální podpory a podpory v nezaměstnanosti, dluhy fyzických osob a proces oddlužení, přístup k základní lékařské péči, ze dne 6. 6. 2025.

8. Dne 5. 5. 2026 se žalobce mohl seznámit s podklady rozhodnutí. Nechtěl se seznámit s obsahem podkladů, vyjádřit se k nim ani navrhnout jejich doplnění.

9. Následně žalovaný vydal žalobou napadené rozhodnutí ze dne 15. 5. 2026.

V. Hodnocení věci Městským soudem v Praze

10. Městský soud v Praze přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu řádně a včas uplatněných žalobních bodů, kterými je vázán ( ), přičemž vycházel ze skutkového stavu ke dni vydání tohoto rozsudku, a to vzhledem k účinnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. 6. 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany a zákona o azylu, ve znění účinném do 11. 6. 2026.

11. Soud ve věci rozhodl bez jednání, protože s tímto postupem vyslovili souhlas účastníci ve smyslu ustanovení

12. Podle ust. § 2 odst. 4 zákona o azylu ve znění účinném do 11. 6. 2026 se pronásledováním rozumí závažné porušení lidských práv, jakož i opatření působící psychický nátlak nebo jiná obdobná jednání anebo jednání, která ve svém souběhu dosahují intenzity pronásledování, pokud jsou prováděna, podporována nebo trpěna původci pronásledování.

13. Podle ust. § 12 zákona o azylu ve znění účinném do 11. 6. 2026 azyl se cizinci udělí, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že cizinec a) je pronásledován za uplatňování politických práv a svobod, nebo b) má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož občanství má, nebo, v případě že je osobou bez státního občanství, ve státě jeho posledního trvalého bydliště.

14. Podle ust. § 14a odst. 1 zákona o azylu ve znění účinném do dne 11. 6. 2026 doplňková ochrana se udělí cizinci, který nesplňuje důvody pro udělení azylu, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že v jeho případě jsou důvodné obavy, že pokud by byl cizinec vrácen do státu, jehož je státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého bydliště, by mu hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy podle odstavce 2 a že nemůže nebo není ochoten z důvodu takového nebezpečí využít ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo svého posledního trvalého bydliště.

15. Podle ust. § 16 odst. 1 písm. a) zákona o azylu ve znění účinném do dne 11. 6. 2026 žádost o udělení mezinárodní ochrany se zamítne jako zjevně nedůvodná, jestliže žadatel o udělení mezinárodní ochrany neuvádí skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a, a zároveň uvádí pouze ekonomické důvody.

16. Podle ust. § 23c zákona o azylu ve znění účinném do dne 11. 6. 2026 podkladem pro vydání rozhodnutí mohou být zejména a) žádost o udělení mezinárodní ochrany a údaje k jejímu doplnění, b) protokol o pohovoru, c) přesné a aktuální informace z různých zdrojů o státu, jehož je žadatel o udělení mezinárodní ochrany státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství o státu jejího posledního trvalého bydliště.

17. Podle ust. nevyplývá-li ze zákona něco jiného, postupuje správní orgán tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v .

18. Žádost o mezinárodní ochranu i napadené rozhodnutí byly vydány přede dnem 12. 6. 2026. Soud věc posoudil podle právní úpravy účinné do dne 11. 6. 2026 s ohledem na čl. 46 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1348 o zavedení společného řízení o mezinárodní ochraně v Unii a o zrušení směrnice 2013/32/EU a rovněž přechodná ustanovení , kterým se mění , o azylu, ve znění pozdějších předpisů, , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

19. Žalobce založil svou žalobu na obavách ze soukromé osoby (věřitele) a údajného zatčení pro neschopnost splatit závazek. Podle žalobce pochybil žalovaný, jelikož se jej podrobně nevyptal na všechny okolnosti jeho případného konfliktu se státní mocí v zemi původu. S tím se soud neztotožnil. Je to právě žalobce, kdo má v azylovém řízení břemeno tvrzení, žalovaný za něj není povinen domýšlet, jaké důvody jej k podání azylové žádosti vedly, žadatelé o mezinárodní ochranu musí vědět, proč o ni žádají a čeho se obávají, k tomu nepotřebují mít právnické vzdělání ani být podrobně obeznámeni se všemi postupy. Žalovaný přitom v azylovém řízení postupoval správně a dal žalobci plnou možnost uplatnit všechny důvody jeho žádosti. Žalobce byl nejprve na důvody žádosti dotázán během poskytnutí údajů a následně s ním byl veden pohovor, během kterého se žalovaný dotázal na žalobcův dluh. Žalobci byly rovněž položeny otázky, zda uvedl všechny důvody k podání žádosti o mezinárodní ochranu, jestli chce sdělit nějaké skutečnosti, jež mají být vzaty v potaz při posuzování žádosti, a jestli chce doložit na podporu svých tvrzení nějaké doklady, dokumenty či jiné materiály. Žalovaný rovněž nebyl povinen dávat žalobci návodné otázky stran azylových důvodů. Závěr, že je to právě žadatel o mezinárodní ochranu, koho stíhá břemeno tvrzení, a žalovaný není povinen za něj domýšlet možné důvody pro udělení azylu ani doplňkové ochrany, vyplývá rovněž z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu (dále též „NSS“), kdy již v právní větě k rozsudku ze dne 18. 12. 2003, č. j. – 41, NSS seznal: „Povinností správního orgánu je zjišťovat skutečnosti rozhodné pro udělení azylu podle ustanovení , o azylu, jen tehdy, jestliže žadatel o udělení azylu alespoň tvrdí, že existují důvody v tomto ustanovení uvedené. Z žádného ustanovení zákona však nelze dovodit, že by správnímu orgánu vznikla povinnost, aby sám domýšlel právně relevantní důvody pro udělení azylu žadatelem neuplatněné a posléze k těmto důvodům činil příslušná skutková zjištění. Povinnost zjistit skutečný stav věci dle ustanovení , má správní orgán pouze v rozsahu důvodů, které žadatel v průběhu správního řízení uvedl.“ Ostatně, ani odkaz na příručku OSN z roku 1992 nehovoří o přenesení břemene tvrzení, ale toliko o zmírnění břemene důkazního.

20. Soud připomíná, že obavy ze soukromých osob mohou být důvodem pro udělení mezinárodní ochrany pouze, pokud se žadatel nemůže obrátit s žádostí o pomoc na vnitrostátní orgány; nepokusil-li se žadatel řešit své potíže se státními orgány své vlasti, nebude mu zpravidla moci být mezinárodní ochrana udělena (s výjimkou případů, kdy by pokus o vnitrostátní ochranu byl předem zjevně marný). Žalobce ovšem ani netvrdil, že mu věřitel, kterého blíže nezná, hrozí nějakou újmou. Během pohovoru dne 23. 4. 2026 žalobce v tomto směru výslovně konstatoval: „Ten člověk chce peníze zpět, ale nijak mi nevyhrožuje.“ Tvrdil-li žalobce, že mu hrozí zatčení kvůli neschopnosti splacení dluhu, ocitá se tím v přímém rozporu s údaji v dokumentu Informace OAMP, Uzbekistán, Socio-ekonomická situace, dávky sociální podpory a podpory v nezaměstnanosti, dluhy fyzických osob a proces oddlužení, přístup k základní lékařské péči, ze dne 6. 6. 2025. V části nazvané „Dluhy fyzických osob“ je totiž uvedeno, že samotná skutečnost dluhu nepředstavuje z hlediska uzbeckého právního systému trestný čin. Jak již bylo výše podotknuto, v azylovém řízení stíhá žadatele břemeno tvrzení. Žalobce nikterak nedoložil své tvrzení o hrozícím zatčení a případně uvěznění. Není proto zřejmé, z čeho pramení žalobcova obava ze zatčení. Zprávy OAMP vytvořené dle metodiky Agentury EU pro azyl (EUAA) jsou přitom relevantním zdrojem široce a dlouhodobě aprobovaným soudy, zároveň se nejedná o informace, jež by si žalovaný vymyslel, ale o kompilát řádně ozdrojovaných informací, který jako důkazní prostředek obstojí.

21. Žalobce v azylové žádosti nepředestřel žádné jiné důvody vedoucí k jejímu podání než důvody ryze ekonomické. Žalovaný proto správně aplikoval ust. § 16 odst. 1 písm. a) zákona o azylu ve znění účinném do dne 11. 6. 2026. Ve vztahu k žalobním bodům je pak nutno uzavřít, že žalovaný dostatečně zjistil skutečný stav věci, řádně posoudil všechny okolnosti ve vztahu k možnému udělení azylu i doplňkové ochrany, zjistil všechny rozhodné okolnosti a napadené rozhodnutí lze mít za přesvědčivé, žalovaný též přihlédl ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, a své závěry řádně odůvodnil v napadeném rozhodnutí. Zároveň v řízení nevyšly najevo ani žádné vady, k nimž by bylo nutno přihlížet z úřední povinnosti. Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobu podle ust. jako nedůvodnou zamítl.

22. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. Žalobce neměl ve věci úspěch, proto mu náhrada nákladů řízení nenáleží, a žalovanému náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Praha 22. září 2026

JUDr. Václav Kočka-Amort, v. r.

samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje K. T.