Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

46 Ad 12/2026 - 30

ROZSUDEK

Krajský soud v Praze rozhodl soudkyní Lenkou Oulíkovou ve věci

žalobkyně: J. H.

bytem X

zastoupená advokátkou JUDr. Kateřinou Královcovou

sídlem Josefa Růžičky 1393, 337 01 Rokycany

proti

žalované: Česká správa sociálního zabezpečení

sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 9. 1. 2026, čj. X

takto:

I. Rozhodnutí žalované ze dne 9. 1. 2026, čj. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 17 591,63 Kč do 30 dnů od právní moci rozsudku k rukám její zástupkyně JUDr. Kateřiny Královcové, advokátky.

Odůvodnění:

Vymezení věci a žaloba

1. Žalobou podle části třetí, hlavy druhé, dílu prvního , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) se žalobkyně domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalované (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaná zamítla její námitky a potvrdila své rozhodnutí ze dne 3. 9. 2025, čj. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím žalovaná přiznala žalobkyni od 19. 6. 2025 invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, neboť podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) ze dne 5. 8. 2025 poklesla pracovní schopnost žalobkyně z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu o 35 %. Napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posouzení zdravotního stavu lékařem IPZS pro námitkové řízení ze dne 2. 1. 2026, podle něhož též činil pokles pracovní schopnosti žalobkyně 35 %.

2. Žalobkyně nesouhlasí s posouzením svého zdravotního stavu posudkovými lékaři. Je přesvědčena, že doložené lékařské zprávy, zejména výsledky MRI vyšetření kolenních kloubů, páteře a pravého hlezna dokládají, že její zdravotní stav odpovídá třetímu stupni invalidity. Z propouštěcí zprávy z Rehabilitační nemocnice Beroun ze dne 7. 11. 2025 a zprávy ze dne 26. 2. 2025 vyplývá, že stav levého kolene si vyžádal operační řešení (totální endoprotézu) a pravé koleno je k operaci indikováno. Žalobkyně se domnívá, že rozhodující postižení nemělo být hodnoceno podle kapitoly XIII oddílu A položky 1 písm. a) přílohy k , kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), ale podle položky 1 písm. d), pro které je stanoven pokles pracovní schopnosti nejméně ve výši 60 %. Lékaři IPZS též dostatečně nezohlednili přidružená postižení. Žalobkyně trpí bolestmi krční a bederní páteře s akroparesteziemi a stavy migrény. Vzhledem k závažným postižením páteře měla být míra poklesu pracovní schopnosti navýšena o 10 procentních bodů podle vyhlášky o posuzování invalidity. Žalobkyně navrhuje důkaz posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise“).

Vyjádření žalované

3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě odkazuje na závěry posudku vypracovaného pro účely řízení o námitkách, který dle žalované splňuje požadavky úplnosti a přesvědčivosti a vypořádává se se všemi rozhodujícími skutečnostmi. S ohledem na nesouhlas žalobkyně s posouzením zdravotního stavu též navrhuje důkaz posudkem posudkové komise.

Podstatný obsah správního spisu

4. Ze správního spisu plyne, že žalobkyně požádala dne 23. 6. 2025 o invalidní důchod. Lékařka Institutu posuzování zdravotního stavu (IPZS) v posudku ze dne 5. 8. 2025 dospěla k závěru, že žalobkyně je invalidní v prvním stupni. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně určila zdravotní postižení podle kapitoly XIII (postižení svalové a kosterní soustavy) oddílu A (artropatie) položky 1 (osteoartróza) písm. b) (středně těžké postižení, s funkčně významným postižením dvou a více velkých/nosných kloubů nebo s funkčně významným omezením většiny malých kloubů rukou nebo nohou, zachovány pohybové schopnosti, snížení celkové výkonnosti, některé denní aktivity vykonávány s obtížemi nebo s využitím kompenzačních mechanismů nebo prostředků) přílohy k o posuzování invalidity, pro které stanovila míru poklesu pracovní schopnosti žalobkyně o 35 %. Den vzniku invalidity určila dnem 19. 6. 2025. Na základě tohoto posudku vydala žalovaná prvostupňové rozhodnutí. V námitkovém řízení byl zdravotní stav žalobkyně posouzen dne 2. 1. 2026 lékařkou IPZS, která dospěla ke shodnému závěru jako předchozí posudek. Žalovaná na podkladě tohoto posudku napadeným rozhodnutím zamítla námitky žalobkyně a potvrdila prvostupňové rozhodnutí.

Posouzení věci soudem

5. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální náležitosti na ni kladené. Jde tedy o žalobu věcně projednatelnou. Soud žalobu posoudil v rozsahu uplatněných žalobních bodů vycházeje ze skutkového a právního stavu ke dni vydání napadeného rozhodnutí ( a 2 ). O žalobě rozhodl bez jednání, neboť byly splněny podmínky dle

6. Podle , o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) je pojištěnec invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Podle zákona o důchodovém pojištění, jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.

7. Nárok na invalidní důchod je podmíněn zdravotním stavem pojištěnce, a rozhodnutí je proto závislé na odborném lékařském posouzení. Posouzení míry poklesu pracovní schopnosti je otázkou odbornou a soud si o ní nemůže učinit úsudek sám.

8. Podle § 4 odst. 2 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění posuzují posudkové komise jako orgány Ministerstva práce a sociálních věcí. Tento posudek soud hodnotí podle zásad upravených v Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla stěžejním důkazem pro posouzení zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 9. 2003, čj. , č. NSS, či ze dne 15. 5. 2013, čj. -20; všechna rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz).

9. Požadavek (test) úplnosti a přesvědčivosti posudku spočívá v tom, že se posudková komise musí vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítal, a musí posudkové závěry náležitě odůvodnit (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 4. 2015, čj. -52). Z posudku musí být zřejmé, že zdravotní stav byl komplexně posouzen na základě úplné zdravotnické dokumentace s přihlédnutím ke všem tvrzeným obtížím, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy. V posudku musí být uvedeno, zda zjištěný zdravotní stav zakládá dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav a pokud ano, které zdravotní postižení bylo vzato za jeho rozhodující příčinu v případě, že příčinou je více zdravotních potíží (§ 2 odst. 3 vyhlášky o posuzování invalidity), přičemž jednotlivé hodnoty procentní míry poklesu pracovní schopnosti stanovené pro jednotlivá zdravotní postižení se nesčítají, ale procentní míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení se zřetelem k závažnosti vlivu ostatních zdravotních postižení na pokles pracovní schopnosti. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti posudková komise hodnotí podle charakteru zdravotního postižení na základě vyhlášky o posuzování invalidity, přičemž zdravotní postižení podřadí podle jeho druhu a intenzity pod příslušnou kapitolu, oddíl a položku přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity a současně odůvodní stanovenou míru poklesu pracovní schopnosti v rámci zde stanoveného rozpětí včetně případného navýšení podle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity.

10. Soud si za účelem posouzení zdravotního stavu žalobkyně a poklesu její pracovní schopnosti vyžádal v souladu s § 4 odst. 2 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení posudek posudkové komise v Praze.

11. Posudková komise dospěla v posudku ze dne 25. 6. 2026 k závěru, že žalobkyně byla od 28. 8. 2025 invalidní pro invaliditu třetího stupně. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 70 %.

12. Posudek posudkové komise dle soudu splňuje požadavky úplnosti a přesvědčivosti, jak byly vymezeny judikaturou správních soudů. Posudková komise ve složení z předsedkyně – posudkové lékařky, dalšího lékaře z oborů ortopedie a tajemnice při vypracování posudku vycházela z veškeré zdravotnické dokumentace žalobkyně a též z vlastního přešetření žalobkyně odborným lékařem při jednání komise. Na základě rekapitulovaných nálezů z ortopedie a neurologie, včetně výsledků MRI vyšetření obou kolen, zpráv z hospitalizace a orientačního vyšetření odborným lékařem při jednání posudkové komise komplexně posoudila zdravotní stav žalobkyně se zohledněním všech namítaných obtíží (postižení obou kolenních kloubů, pravého hlezna, páteře a stavy migrény). Posudková komise zdůvodnila, proč rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobkyně hodnotila podle kapitoly XIII oddílu A položky 1 písm. d) (zvláště těžké postižení, těžké postižení pohybových schopností, celkové výkonnosti, některé denní aktivity značně omezeny) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity, pro kterou je stanovena míra poklesu pracovní schopnosti v rozpětí 60 až 70 %, a proč stanovila míru poklesu pracovní schopnosti ve výši 70 %. Dospěla k závěru, že v době rozhodné pro posouzení (do vydání napadeného rozhodnutí) bylo rozhodujícím postižením zvlášť těžké postižení pohybových schopností a celkové výkonnosti při postižení tří nosných kloubů (obou kolenních kloubů a kloubu hlezenního) s menším podílem projevů bolestivého páteřního syndromu s postižením krční, hrudní a bederní páteře (s protruzí disku C5/5 a L5/S1) bez radikulopatie a cervikogenní migrénou. Posudková komise popsala, že žalobkyně je vyučená kuchařka, celoživotně vykonávala fyzicky náročné profese, naposledy pracovala jako skladnice. Pro bolesti páteře byla vyšetřena poprvé jako dítě, kdy bylo zjištěno zúžení páteřního kanálu v dolním bederním úseku. Silné bolesti páteře se objevily v roce 2023, kromě bolesti v zádech trpěla migrenózní bolestí hlavy s velkou četností paroxysmů. V roce 2023 došlo k mikrotraumatické ruptuře obou kolenních čéšek. V roce 2024 byla vyšetřena pro bolesti kolenou, krční a bederní páteře a pravého hlezna. Vyšetřením MRI pravého hlezna v únoru 2024 byly zjištěny pokročilé artrotické změny v subtalárním (podhlezenním) skloubení s masivním edémem pod chrupavkou v hlezenní a patní kosti, byl doporučen klidový režim bez přetěžování. V červenci 2024 byla provedena operace pro rupturu menisku pravého kolene, v prosinci 2024 levého. V roce 2025 se do popředí dostaly bolesti kolenních kloubů trvající přes konzervativní léčbu včetně obstřiků a analgetik. V srpnu 2025 byla ortopedem vzhledem k vyčerpání konzervativní léčby indikována totální endoprotéza levého kolenního kloubu pro těžkou gonartrózu, která byla provedena 3. 11. 2025. Vzhledem k progresi bolesti pravého kolene byla při konziliárním vyšetření 27. 10. 2025 indikována totální endoprotéza pro pokročilé artrotické změny pravého kolenního kloubu dle vyšetření magnetickou rezonancí. Totální endoprotéza pravého kolenního kloubu byla provedena 23. 3. 2026. Operace se sice obešly bez závažnějších komplikací, ještě při kontrole 29. 6. 2026 však bylo doporučeno prodloužit trvání pracovní nezpůsobilosti a pokračovat v soustavné rehabilitační léčbě. Posudková komise shledala, že žalobkyně nebyla v rozhodném období při postižení tří nosných kloubů schopna soustavné výdělečné činnosti. Při stanovení míry poklesu pracovní schopnosti na horní hranici procentního rozmezí zohlednila i vliv vertebrogenní symptomatiky a přihlédla též k celoživotně vykonávaným dělnickým profesím. Datum vzniku invalidity třetího stupně stanovila posudková komise datem vyšetření ortopeda 28. 8. 2025, kdy byla po vyčerpání konzervativní léčby na základě výsledků MRI vyšetření indikováno provedení totální endoprotézy. Vzhledem k předpokladu významného zlepšení po ukončení intenzivní rehabilitace včetně balneoterapie byla stanovena kontrolní lékařská prohlídka na leden 2027.

13. Závěry posudkové komise vychází ze všech dostupných lékařských nálezů, korespondují s popsanými zjištěními a jsou řádně zdůvodněné. Soud v posudku neshledal nedostatky, které by bylo třeba odstranit dalším dokazováním (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 9. 2022, čj. −32, bod 21). Soud hodnotil úplnost a přesvědčivost posudku posudkové komise i ve vztahu k podkladům, z nichž vyšla žalovaná, tedy zejména posudku IPZS vyhotovenému pro účely řízení o námitkách. Posudek posudkové komise soud považuje za logický, nejpřesvědčivější a vycházející z nejúplnějších podkladů. Posudková komise měla oproti lékařům IPZS k dispozici též další odborné nálezy a žalobkyně byla přešetřena odborným lékařem v oboru ortopedie při jednání posudkové komise. Ani účastnice řízení nevznesly proti posudku posudkové komise žádné námitky, jimiž by zpochybnily jeho závěr, že žalobkyně byla invalidní v III. stupni, a které by odůvodnily zadání doplňujícího, případně srovnávacího posudku. Takové doplnění dokazování účastnice ani nenavrhly. Soud připomíná, že řízení před správními soudy je ovládáno zásadou projednací, nikoli vyšetřovací (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 2. 2010, čj. -129, nebo ze dne 5. 3. 2015, čj. -23). Skutkový stav je proto zjišťován v rozsahu účastníky tvrzeném a pomocí důkazů účastníky označených s tím, že každý z účastníků prokazuje ty skutečnosti, ze kterých pro sebe vyvozuje příznivé právní důsledky.

14. Soud tedy na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně dosahovala 70 %, a žalobkyně tedy byla invalidní pro invaliditu třetího stupně dle § 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění. Žalovaná vyšla při svém rozhodování z nesprávného skutkového závěru, že míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně činila pouze 35 %, a v návaznosti na to nesprávně dovodila, že žalobkyně byla invalidní pouze pro invaliditu prvního stupně. Napadené rozhodnutí je tedy zatíženo vadou spočívající v nesprávném zjištění skutkového stavu, která způsobila jeho nezákonnost.

Závěr a náhrada nákladů řízení

15. Vzhledem k tomu, že žaloba je důvodná, soud podle napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. Právním názorem soudu vysloveným v tomto rozsudku je žalovaná v dalším řízení vázána ( ). Žalovaná mezi podklady svého rozhodnutí zahrne též posudek posudkové komise ze dne 25. 6. 2026 ( ).

16. Soud vycházel z posudku posudkové komise, který byl účastnicím zaslán k vyjádření, a obsahu správního spisu, jehož obsah není předmětem dokazování (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2009, čj. -117, č. 2383/2011 Sb. NSS).

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle Žalobkyně byla v řízení úspěšná, a má tedy právo na náhradu nákladů řízení. Ty sestávají z nákladů na právní zastoupení. Výše odměny advokáta za zastupování se stanoví v souladu s dle , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“). Zástupkyně žalobkyně provedla v souvislosti s tímto řízením tři úkony právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, sepis žaloby a účast na jednání posudkové komise) podle , d) a g) advokátního tarifu ve výši 4 620 Kč za úkon podle bodu 5 ve spojení s advokátního tarifu. Vedle odměny přísluší zástupkyni žalobkyně rovněž náhrada hotových výdajů v paušální výši 450 Kč za úkon podle advokátního tarifu. K tomu přistupuje náhrada cestovních výdajů dle advokátního tarifu ve výši 1 481,63 Kč za cestu k jednání posudkové komise na trase Rokycany – Praha (přes bydliště žalobkyně) a zpět v celkové délce 180 km osobním automobilem Kia Stonic se spotřebou 5,7 l/100 km při ceně benzínu 40,90 Kč za 1 litr dle doloženého dokladu o nákupu a sazbě základní náhrady 5,90 Kč za 1 km dle , ve znění účinném od 1. 6. 2026, a náhrada za čas strávený cestou za šest započatých půlhodin ve výši celkem 900 Kč podle a odst. 3 advokátního tarifu. Zástupkyně žalobkyně není plátcem daně z přidané hodnoty. Náklady žalobkyně tak činí celkem 17 591,63 Kč. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku ( ) k rukám její zástupkyně dle , , ve znění pozdějších předpisů, užitého na základě

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Praha 17. srpna 2026

Lenka Oulíková v. r.

soudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje: Bc. D. R.