Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

46 Ad 39/2025 - 32

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Praze rozhodl soudkyní Lenkou Oulíkovou ve věci

žalobce: M. H.

bytem X

proti

žalované: Česká správa sociálního zabezpečení

sídlem Křížová 25, 225 08 Praha 5

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 18. 9. 2025, čj. X,

takto:

I. Rozhodnutí žalované ze dne 18. 9. 2025, čj. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 173 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

Vymezení věci a žaloba

1. Žalobou podle a násl. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) se žalobce domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaná zamítla jeho námitky a potvrdila své rozhodnutí ze dne 10. 4. 2025, čj. X (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). Prvostupňovým rozhodnutím žalovaná zamítla žádost žalobce o invalidní důchod, neboť podle posudku Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) ze dne 7. 4. 2025 poklesla jeho pracovní schopnost pouze o 20 %. Žalovaná v napadeném rozhodnutí vyšla z posudku IPZS ze dne 25. 8. 2025 vypracovaného pro účely řízení o námitkách, podle něhož též činil pokles pracovní schopnosti žalobce pouze 20 %.

2. Žalobce v žalobě nesouhlasí s posouzením svého zdravotního stavu. Namítá, že žalovaná nezohlednila předložené lékařské zprávy, které dle žalobce dokládaly, že po posouzení zdravotního stavu v prvním stupni se jeho zdravotní stav dále zhoršil. Žalobce též namítá, že jeho zdravotní stav nebyl posouzen nezávislým znalcem, ale IPZS, který s ohledem na vztah k žalované není nezávislý.

Vyjádření žalované

3. Žalovaná ve vyjádření k žalobě poukazuje na závěry posudku IPZS. Invaliditu žalobce posoudil IPZS v souladu s ve spojení s a odst. 7 , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“). S ohledem na nesouhlas žalobce s posouzením zdravotního stavu navrhla, aby soud provedl důkaz posudkem posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „posudková komise“). Nebude-li žalobce posudkem posudkové komise shledán invalidním, navrhuje žalobu jako nedůvodnou zamítnout, v opačném případě ponechává rozhodnutí na úvaze soudu.

Podstatný obsah správního spisu

4. Z obsahu správního spisu vyplývá, že žalobce dne 12. 2. 2025 požádal o invalidní důchod. Dne 7. 4. 2025 byl jeho zdravotní stav posouzen lékařkou IPZS, která dospěla k závěru, že žalobce není invalidní, neboť jeho pracovní schopnost poklesla pouze o 20 %. Konstatovala, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu bylo neurologické postižení, které hodnotila jako srovnatelné se zdravotním postižením uvedeným v kapitole VIII oddílu A (postižení ucha, bradavkového výběžku, sluchu) položce 8 [objektivizovatelné poruchy rovnováhy (poruchy vestibulárního ústrojí)] písm. a) [lehké poruchy, lehká nejistota, lehčí závratě při celodenním zatížení, silnější nejistota s projevy závratí při vyšších duševních a tělesných zatíženích (vyšších než obvyklých, středních), řídký výskyt záchvatů, s kratším trváním, záchvat neinterferuje s pracovní činností] přílohy k , kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (vyhláška o posuzování invalidity), pro které stanovila míru poklesu pracovní schopnosti ve výši 10 %, kterou dále navýšila pro srdeční chorobu dle vyhlášky o posuzování invalidity o 10 procentních bodů. Na základě tohoto posudku vydala žalovaná prvostupňové rozhodnutí.

5. Proti prvostupňovému rozhodnutí žalobce podal námitky, v nichž vyjádřil nesouhlas s posouzením svého zdravotního stavu. Namítl, že se mu stále točí hlava, často padá, nyní je po zlomenině ramene, k níž došlo v důsledku pádu, při chůzi musí používat francouzské hole. K tomu poukázal na zprávu z neurologie ze dne 19. 5. 2025. Dále se léčí s cukrovkou, tlakem, mravenčením těla a je po implantaci kardiostimulátoru. Lékařka IPZS pro námitkové řízení též dospěla v posudku ze dne 25. 8. 2025 k závěru, že žalobce není invalidní, neboť pracovní schopnost žalobce poklesla z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pouze o 20 %. Uvedla, že rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu žalobce je vertiginózní syndrom v terénu jiné zdravotní problematiky, které hodnotila jako postižení srovnatelné se zdravotním postižením uvedeným v kapitole VIII oddílu A položce 8a přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Míru poklesu pracovní schopnosti stanovila ve výši 10 % dle této položky a dále ji navýšila pro další postižení o 10 procentních bodů. Na základě tohoto posudku žalovaná vydala napadené rozhodnutí.

Posouzení věci soudem

6. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a splňuje všechny formální požadavky na ni kladené. Poté přezkoumal napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, v mezích uplatněných žalobních bodů vycházeje ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalované ( a 2 ). O žalobě rozhodl bez jednání, neboť byly splněny podmínky dle

7. Podle , o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.

8. Nárok na invalidní důchod je podmíněn zdravotním stavem pojištěnce, a rozhodnutí je proto závislé na odborném lékařském posouzení. Posouzení míry poklesu pracovní schopnosti je otázkou odbornou a soud si o ní nemůže učinit úsudek sám.

9. Podle , o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“) zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění posuzují posudkové komise jako orgány Ministerstva práce a sociálních věcí. Tento posudek soud hodnotí podle zásad upravených v Posudek, který splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti a který se vypořádává se všemi rozhodujícími skutečnostmi, bývá zpravidla rozhodujícím důkazem pro posouzení zákonnosti přezkoumávaného rozhodnutí (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 9. 2003, čj. -54, č. NSS, či ze dne 15. 5. 2013, čj. -20).

10. Požadavek (test) úplnosti a přesvědčivosti posudku spočívá v tom, že se posudková komise musí vypořádat se všemi rozhodujícími skutečnostmi, především s těmi, které posuzovaný namítal, a musí posudkové závěry náležitě odůvodnit (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 4. 2015, čj. -52). Z posudku musí být zřejmé, že zdravotní stav byl komplexně posouzen na základě úplné zdravotnické dokumentace s přihlédnutím ke všem tvrzeným obtížím, aby nevznikly pochybnosti o úplnosti a správnosti klinické diagnózy. V posudku musí být uvedeno, zda zjištěný zdravotní stav zakládá dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, a pokud ano, které zdravotní postižení bylo vzato za jeho rozhodující příčinu v případě, že příčinou je více zdravotních potíží (§ 2 odst. 3 vyhlášky o posuzování invalidity), přičemž jednotlivé hodnoty procentní míry poklesu pracovní schopnosti stanovené pro jednotlivá zdravotní postižení se nesčítají, ale procentní míra poklesu pracovní schopnosti se stanoví podle tohoto zdravotního postižení se zřetelem k závažnosti vlivu ostatních zdravotních postižení na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Za rozhodující příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu se považuje zdravotní postižení, které má nejvýznamnější dopad na pokles pracovní schopnosti pojištěnce. Procentní míru poklesu pracovní schopnosti posudková komise hodnotí podle charakteru zdravotního postižení na základě vyhlášky o posuzování invalidity, přičemž zdravotní postižení podřadí podle jeho druhu a intenzity pod příslušnou kapitolu, oddíl a položku přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity a současně odůvodní stanovenou míru poklesu pracovní schopnosti v rámci zde stanoveného rozpětí, včetně případného navýšení podle § 3 vyhlášky o posuzování invalidity.

11. Vzhledem k tomu, že žalobce zpochybnil správnost posouzení zdravotního stavu lékařem IPZS, z něhož vycházelo napadené rozhodnutí, soud si dle § 4 odst. 2 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení vyžádal posudek posudkové komise.

12. Posudková komise v Praze v posudku ze dne 19. 6. 2026 dospěla k závěru, že žalobce je invalidní v prvním stupni podle § 39 odst. 1 a odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění. Šlo o pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nejméně o 35 %, nedosahoval však více než 49 %. Datum vzniku invalidity stanovila dnem 19. 5. 2025.

13. Posudek posudkové komise dle názoru soudu splňuje požadavek úplnosti a přesvědčivosti. Posudková komise ve složení předsedkyně – posudkové lékařky, dalšího lékaře z oboru neurologie a tajemnice vyšla z veškeré zdravotnické dokumentace žalobce. Na základě popsaných zjištění z podrobně rekapitulovaných lékařských zpráv z interních, neurologických a psychiatrických vyšetření, vlastního vyšetření žalobce při jednání komise a po konzultaci s odborným psychiatrem dospěla k závěru, že u žalobce se ke dni vydání napadeného rozhodnutí jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jehož rozhodující příčinou je psychosomatická porucha s četnou neurologickou a interní symptomatikou. Tu hodnotila jako středně těžké postižení srovnatelné s postižením uvedeným v kapitole V (duševní poruchy a poruchy chování) položce 5 (poruchy neurotické, vyvolané stresem a psychosomatické poruchy) písm. c) (středně těžké funkční postižení, značně snížená úroveň sociálního fungování, výkon některých denních aktivit značně omezen) přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity. Popsala, že žalobce byl opakovaně vyšetřován neurologem pro polymorfní potíže v popředí s vertigem (závratí), hypesteziemi a dysesteziemi končetin. Při vyšetření klinickým neurologem dne 19. 5. 2025 bylo vyloučeno závažnější organické postižení neurologického charakteru. Vyšetření neprokázalo přítomnost periferního ani centrálního vestibulárního syndromu. Dle neurologického nálezu byl organický původ postižení minoritní. Dle neurologa byl možnou organickou příčinou závratí a poruchy citlivosti končetin cervikokraniální a cervikobrachiální syndrom a lehká polyneuropatie. Potíže však byly převážně psychického charakteru, v rámci úzkostné poruchy se somatizací. Kognitivní výkon žalobce byl narušen úzkostí. Při psychiatrických vyšetřeních byla u žalobce zjištěna anxiózně depresivní symptomatika, agravace potíží byla hodnocena jako součást psychosomatického postižení. Bylo doporučeno navýšit antidepresivní léčbu. Dále byl žalobce léčen pro více interních postižení: astma bronchiale eozinofilní, hypertenzní chorobu, diabetes mellitus, poruchu metabolismu tuků léčenou statiny, je sledován pro zvýšení purinů, je obézní (BMI 31,16) a je po implantaci kardiostimulátoru v prosinci 2024 pro bradykardii s tepovou frekvencí 34-38/min. provázenou subkolapsovými a kolapsovými stavy. Vyšetření ze dne 17. 2. 2025 potvrdilo správnou funkci kardiostimulátoru. Posudková komise též vzala v úvahu, že byť dle kardiologa vznikaly subkolapsové a kolapsové stavy na podkladě bradykardie, a proto byl žalobci implantován kardiostimulátor, z pozdějšího vyšetření srdečních palpitací internistou vyplýval významný podíl psychosomatické poruchy. Posudková komise též zdůvodnila, proč stanovila míru poklesu žalobcovy pracovní schopnosti na horní hranici procentního rozmezí pro příslušnou položku, tedy 35 %, kterou dále navýšila o 10 procentních bodů dle § 3 odst. 1 přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity na celkových 45 %. Přihlédla k vlivu závrativých stavů, pro které žalobce nemůže vykonávat původní zaměstnání (zámečník), a vlivu dalších neurologických a interních zdravotních postižení. Posudková komise uzavřela, že žalobce byl schopen vykonávat výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na tělesné a duševní schopnosti podle § 5 vyhlášky o posuzování invalidity. Vyložila, že datum vzniku invalidity stanovila vyšetřením klinického neurologa ze dne 19. 5. 2025, který vyloučil závažnější organické postižení neurologického charakteru a poukázal na převážně psychickou podstatu symptomů, které limitují schopnost vykonávat výdělečnou činnost.

14. Závěry posudkové komise vychází ze všech dostupných lékařských nálezů, korespondují s popsanými zjištěními a jsou řádně zdůvodněné. Soud v posudku neshledal nedostatky, které by bylo třeba odstranit dalším dokazováním (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 9. 2022, čj. −32, bod 21). Soud hodnotil úplnost a přesvědčivost posudku posudkové komise i ve vztahu k podkladům, z nichž vyšla žalovaná, tedy zejména posudku IPZS vyhotovenému pro účely řízení o námitkách. Posudek posudkové komise soud považuje za nejpřesvědčivější a vycházející z nejúplnějších podkladů. Posudková komise vyšla i z novějších lékařských zpráv a vlastního vyšetření žalobce při svém jednání a na rozdíl od lékařů IPZS se na základě konzultace s odborným psychiatrem podrobněji zabývala psychosomatickou poruchou, kterou posudek IPZS blíže nehodnotil. Ani účastníci řízení nevznesli proti posudku posudkové komise žádné výhrady, jimiž by jeho závěry zpochybnili, a které by odůvodnily zadání doplňujícího, případně srovnávacího posudku. Takové doplnění dokazování účastníci ani nenavrhli. Soud připomíná, že řízení před správními soudy je ovládáno zásadou projednací, nikoli vyšetřovací (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 2. 2010, čj. -129, nebo ze dne 5. 3. 2015, čj. -23). Skutkový stav je proto zjišťován v rozsahu účastníky tvrzeném a pomocí důkazů účastníky označených s tím, že každý z účastníků prokazuje ty skutečnosti, ze kterých pro sebe vyvozuje příznivé právní důsledky.

15. Soud tedy na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, neboť míra poklesu pracovní schopnosti žalobce ke dni vydání napadeného rozhodnutí dosahovala 45 %, a žalobce tedy byl invalidní dle § 39 odst. 1 a odst. 2 písm. a) zákona o důchodovém pojištění. Žalovaná vyšla při svém rozhodování z nesprávného skutkového závěru, že míra poklesu pracovní schopnosti žalobce činila pouze 20 %, a v návaznosti na to nesprávně dovodila, že žalobce nebyl invalidní. Napadené rozhodnutí je tedy zatíženo vadou spočívající v nesprávném zjištění skutkového stavu, která způsobila jeho nezákonnost.

16. Soud dodává, že neshledal důvodnou námitku žalobce, že žalovaná posuzovala jeho zdravotní stav a míru poklesu pracovní schopnosti na základě posudků vypracovaných lékaři IPZS a nikoli nezávislým znalcem. Žalovaná postupovala v souladu s § 6b odst. 2 písm. a) a § 8 odst. 1 písm. a) a odst. 7 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, z nichž vyplývá, že IPZS posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost pro účely sociálního zabezpečení, a to i v řízení o námitkách. Jak bylo výše uvedeno, pro účely soudního řízení správního posuzují zdravotní stav a míru poklesu pracovní schopnosti posudkové komise dle § 4 odst. 2 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Soud v tomto případě vyšel z posudku posudkové komise, který shledal úplným a přesvědčivým. Vyžádání znaleckého posudku z oboru posudkového lékařství by bylo namístě pouze v případě, pokud by z posudku posudkové komise, doplněného případně o doplňující posudek, popřípadě srovnávací posudek jiné posudkové komise, nebylo možné vyhodnocení zdravotního stavu posuzované osoby a tomu odpovídající stanovení míry poklesu jejích pracovních schopností považovat za úplné a přesvědčivé.

Závěr a náhrada nákladů řízení

17. Vzhledem k tomu, že žaloba je důvodná, soud podle napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. Právním názorem soudu vysloveným v tomto rozsudku je žalovaná v dalším řízení vázána ( ). Žalovaná mezi podklady svého rozhodnutí zahrne též posudek posudkové komise ( ).

18. Soud vycházel z posudku posudkové komise, který byl účastníkům zaslán k vyjádření, a obsahu správního spisu, jehož obsah není předmětem dokazování (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2009, čj. -117, č. 2383/2011 Sb. NSS). Soud neprovedl důkaz lékařskou zprávou připojenou k žalobě, neboť skutkový stav byl pro účely rozhodnutí soudu dostatečně zjištěn posudkem posudkové komise. Soud nemá potřebné odborné znalosti k tomu, aby z lékařské zprávy sám vyvodil relevantní skutkové závěry ohledně míry poklesu pracovní schopnosti.

19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle Žalobce byl v řízení úspěšný, a má tedy právo na náhradu nákladů řízení. Ty dle obsahu spisu tvoří náklady žalobce na poštovné za zaslání žaloby a vyjádření k výzvě k soudu v celkové výši 173 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit žalobci ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku ( ). Soud připomíná, že dle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu je v řízení podle vyloučeno použití , , ve znění pozdějších předpisů (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 25. 9. 2015, čj. -79).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.

Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.

V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Praha 19. srpna 2026

Lenka Oulíková v. r.

soudkyně

Shodu s prvopisem potvrzuje: A. Ř.